2.5.2024 | Svátek má Zikmund


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Nejpoužívanější nálepka

Ve svých textech jsem již několikrát pranýřoval podpásovou propagandistickou metodu, často používanou zastánci neomarxistického projektu islamizace Evropy.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
D. Polanský 5.11.2016 9:04

Těch neomarxistů je i v tzv.

pravicových stranách. Kdo si myslí, že ne, je naivka. Třebaže nevím, že by Karel někdy řešil migranty. V jeho době byl bílý muž považovan za toho, co má jiné rasy civilizovat. To byl všeobecný názor, viz Lincoln, Kipling atd.

S. Netzer 5.11.2016 8:48

Re: Post- či neo-trouba

Máte zdatné oponenty.

:-))))

P. Lenc 5.11.2016 8:26

Re: Post- či neo-trouba

Božínku Rudolf, takový srandista hned po ránu?

R. Tesařík 5.11.2016 8:11

Re: Post- či neo-trouba

Vy nemáte ponětí o ničem, nafoukaný troubo.

P. Rudolf 5.11.2016 8:00

Post- či neo-trouba

opět jede v problému, o kterém (jako tradičně) nemá ani ponětí.

Že jste hochu raději nezůstal u tý basy.

P. Maleček 5.11.2016 7:20

Nutno upřesnit kdo že jsou to ti neo-marxisté

Hezky napsané, jen autor jaksi, snad ne ze strachu, jakoby zapomněl upřesnit, kdo že jsou to ti neo-marxisté. Oni to totiž nejsou jen ti schovaní pod značkou sociální demokracie, zelených či za práva všech možných menšin, ve skutečnosti za svou moc, údajně bojujících.

Ono je to i panstvo z čela prý konzervativních stran i byznysu, zvlášť toho globálního. To z prostého důvodu, že v té proklaté demokracii nelze dosáhnout vytoužené maximalizace moci a zisku.

To čínští soudruzi, to jsou jiní čímani. Pochopili, že ta otravná demokracie k jejich moci a ziskům nepovede a tak zavedli to, na co pojem neo-marxismus sedí, jak však víte co na hrnec.

No a "elity" západního, jakž tak demokratického světa, slintající závistí nad mocí a majetky čínských soudruhů, začali jejich mocenskou metodu kopírovat. Však i náš pročínský Zeman je jen figurkou pánů z ČR byznysu a politiky, toužících po moci a ziscích čínských neo-marxistů.

Z. Rychlý 5.11.2016 7:12

Lid není blbý ?!

Dobrá, dobrá, souhlas,.... ale k moudrosti má daleko.

J. Honců 5.11.2016 2:51

Re: Slovník cizích slov

Že má slovník pravdu jistě říkali i bolševici u slovníků, které si sami upravili.

Je však holým faktem, že termín populismus používají pro své názorové oponenty hlavně politici, kteří na názor občanů kálí.

J. Brunner 5.11.2016 2:33

Re: Slovník cizích slov

Ještě dodejte, že lidé, politici, kteří nejsou nazýváni populisty, samozřejmě odpovídají starořecké definici slova. Takže ti kdo horují pro přijmutí milionů úprchlíků, jsou vlastně ti jedině správní populisté, jediná oprávněná kasta.

J. Vozábalová 5.11.2016 1:58

Re: Slovník cizích slov

Slovník má pane Juraxi jistě pravdu, ovšem ze současného hlediska. To nemůže nic změnit na tom, že původní význam slova byl významně jiný.

Je však holým faktem, že lidé označovaní dnes za populisty samozřejmě odpovídají dnešní definici tohoto slova.

T. Pansky 5.11.2016 1:30

Autor nazyva presne soucasne evropske levicove ...

... hnuti jako neo-marxisticke !!! Tato levicova zruda se probouzi ze spani. Chce prebrat moc v Evrope moc a tuto moc si upevnit. Jak to dela? Pod zaminkou humanismu si dovazi volice z jinych zemi, volice, jejichz svetonazor je naprosto neslucitelny s domacim historickym vyvojem a soucasnym zivotem. Jenze tito ekonomicti bezenci a jejich potomci se naprosto bezpecne stanou volici levice !!! Ze tim evropske narody pachaji sebevrazdu? To soucasnou levici nezajima. Levice se nestiti obetovat vlastni obcany a jejich kulturu, paklize zvitezi a upevni si svoji moc. Kde je tedy problem? Narod jedna s velkou setrvacnosti a proto neni schopen se rychle rozhodovat a reagovat. Az nam to dojde, co se kolem nas deje, muze byt uz pozde a staneme se hosty ve vlastni zemi.

J. Jurax 5.11.2016 1:25

Slovník cizích slov

di toto:

populizmus, populismus >> styl politiky, který usiluje o získání široké základny voličů údajnou ochranou zájmů prostých lidí proti různým ohrožením a prosazováním témat vzbuzujících emocionální reakce; úsilí o získání přízně bez ohledu na věc samu