Vladimír 31.10.2006 9:00

My a náš státzpět na článek

Ano, tento národ postrádá základní povědomí a hrdost na svou minulost. Proč? Protože filosofická inteligence dosud nedokázala vytvořit "image"  oslavovaných událostí. Klasickým případem není 28. říjen, ale 17. listopad, který považuji za skutečně základní datum českého státu. Zde jsme promrhali vysokou morální hodnotu nebývalým způsobem.   Dnes jsou jakž takž cítěny vánoce, velikonoce, kdy v historii zpracovala církev a poté již nic.  A naopak osobnosti, které by mohli v tomto duchu zabodovat jsou praktickými politiky vytlačovány mimo.  A národ sám nic nevymyslí, ten jen absorbuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

penzista 30.10.2006 19:21

Pane Mandlere zapomněl jste na hlavní příčinu

a to, že 40 let byl tento den označován jako Den znárodnění. V této době se také "vzdělávali" současní učitelé a tak se nedivte, že o tom nikdo nic pořádně neví. Vždyť se v tento den dokonce vyvěšují na veřejných budovách vlajky Evropské unie i když tato nemá se vznikem Československa vůbec nic společného. S tím už asi těžko někdo něco udělá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

moebius 30.10.2006 16:57

co je to národ?

národy a národní státy byly vymyšleny asi před dvěmasty lety jako naprosto umělé konstrukce. Ze začátku se to zdálo jako dobrý nápad a spousta lidí z toho byla nadšena, ale poslední dobou se ukazuje, že to až tak skvělý nápad nebyla, takže není co slavit. Život lidí opravdu velmi málo ovlivňují takové věci jako je vlastenectví, národní sebevědomí nebo státní svátek. Je nesmysl hodnotit to jako dobré nebo špatné, je marné tak hodnotit stát. Kritérium hodnocení je jiné, jestli funguje nebo nefunguje, jestli občané toho státu dostávají jeho prostřednictvím to, co chtějí, jestli v tom státe můžou prožít to, co prožít chtějí. A z tohohle pohledu je Česká republika nefunkčním státem a jako taková je také vnímána většinou obyvatel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sch.glosátor 30.10.2006 13:55

A co by 28. říjen měl znamenat ?

28.říjen býval slaven v bývalém Československu jako den nezávislosti a za komunistického režimu jako den znárodnění. Česká republika vznikla 1.1.1993 a o žádné památné události od té doby nevím. Je chybou tohle datum spojovat s nynější  státností. Pak zbývá jedině jako výročí národní nezávislosti. I to je nesmysl. Protože Československo bylo založeno na fikci neexistujícího Československého národa. Připusťme, že jeho reálnou větví byl Český národ. Jenomže ten je také umělým výtvorem  z doby "národního obrození". Ostatně, rozhlédněte se kolem. Vy v té multikulti mase vidíte nějaký Český národ ? Na Moravě a ve Slezsku určitě ne. V náletu do bývalých Sudet také ne. Jihočeši ? Možná. Ale jako Jihočeský. Nebo spíše Rožmberský. Ve Středních Čechách nebo v Praze ? Ale dejte pokoj. Pražáci, to je kategorie sama pro sebe. Nepříliš oblíbená.   Snad někde nějaký je. Kdybyste věděli, tak mi dejte vědět ve které kavárně nebo hospodě se schází. UNESCO by tam mohlo zřídit rezervaci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lapil 30.10.2006 13:01

Jen jestli vono je nač být hrdý; von je to spíš strategický ústup do předem připravených pozic

V pradávných dobách, kdy ještě nebyl feminismus ani vysoké školy, začal jeden přemýšlet, pověsil voly na hřebík, zapíchnul otku a stal se českým králem už v době, kdy se to ještě tak nejmenovalo. A protože tehdy nebyla dědická daň a dokonce ani pozemková reforma, za pár set let sahaly državy jeho potomků od Baltu k Jadranu. Jenže pak chytli nějakou nakažlivou chorobu z meče, takže po něm vymřeli, a od té doby to začalo jít z kopce. Pro Habsburky jsme byli možná vážená, ale rozhodně jedna z více součástí jejich říše. Pak se třicet let válčilo o to, jestli ti, co se mezitím naučili číst, smějí číst i neschválenou literaturu a dopadlo to tak, že jsme ještě desetkrát déle úpěli.

Dál už bez legrace. Jen jsme se v Rakousku-Uhersku propracovali do významného postavení, ten stát se rozsypal a český národ opravdu nebyl z těch, které by ho opravdu zkusily udržet pohromadě. Jen se trochu vzpamatoval, přišla další válka a konflikt na život a na smrt se sousedem, který zúčastnění na obou stranách nerozdýchali dodnes. Výsledek - ztráta spoluobčanů na západě a spoluobčanů i s územím na východě; jeden z mála k důvodů k hrdosti - zakarpatští Ukrajinci vzpomínají v dobrám a s úctou. Následovalo dalších málem půl stovky let průšvihu, ze kterého jsme už nevyhrabali sami, ale musela nám pomoct globální situace. V tu ránu se ukázalo, že někdy otravní, ale vcelku sympatičtí sousedé nás mají za uzurpátory v takové míře, že se raději udělají pro sebe. Další třetina území i spoluobčanů v ...

A teď mi řekněte, proč jsem přes to všechno vlastenec. Pravda - projevuje se to extra vlažně. Proč? Za mých dětských let vlastence prověřovali a vyhazovali z práce; pak se vlastenectví ztotožnilo s komunističností. Od té doby nemám vlajku a vlastně ani stožár a opatrnost je mé druhé jméno.

A - vlastenci "obrozeneckého typu" prominou - taky se ukázalo, že tolik  vzývané vlastnectví může přerůst ve světovou válku, aniž by byla možnost VČAS si toho všimnout, natož s tím něco dělat. Němci by mohli vyprávět.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karel 30.10.2006 11:40

vztah ke státu

Také namám dobrý vztah ke státu, ale stát si začal

• reagovat
• nahlásit příspěvek

vládík 30.10.2006 10:20

Vzpomínám

čím pro mně byla I. světová, když mně o ní nejen učili ve škole, ale i vyprávěli přibuzní.  Čímsi vzdáleným, možná zajímavým, ale mě se vůbec netýkajícím. Dnešním mladým je téměř tak vzdálené Československo.  Zvláště, když se naplňuje Paleckého "Kdyby nebylo Rakouska, museli bychom ho vytvořit".  Tvoříme: EU.

Tak jde vývoj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jura Jurax 30.10.2006 10:16

Dějiny jsou ohebné ...

Naši generaci učili, že 28.říjen byl Den znárodnění, se všemi těmi odpudivýmí komunistickými kydy kolem. Pamatuju se, že když jsem, jsa dítko sečtělé, řekl asi ve čtvrté třídě, že v tento den vnikla ČSR, soudružka učitelka silně zrozpačitěla. Já tím nic nemyslel, jenomže jsme měli doma dějepisné knihy a já si v nich ukazoval a chtěl jsem si šplhnout, co toho vím ...

Měl jsem tou dobou zmatek v prvních prezidentech, který mi ani doma ani ve škole pořádně nevysvětlili - my jsme měli první prezidenty dva - Masaryka a Gottwalda, a ten druhý byl navíc ještě dělnický a říkalo se mu soudruh, kdežto ten první se jednak zasloužil o stát - říkala babička - a druhak prý střílel do dělníků - říkala soudružka učitelka a říkalo se mu jenom Masaryk - výslovně se mu nesmělo říkat soudruh, na to soudružka učitelka v oné přesoudruhované době konce padesátých let důsledně dbala. A my jsme se jako kluci hádali (bylo nám tak devět), čím ten Masaryk do těch dělníků střílel - jestli bubínkáčem (myšlen Coltův revolver z Rodokapsů) nebo samopalem (myšlen PPŠ-41 ze sovětských výchovných filmů) a jestli ti dělníci zdrhali nebo se kryli jak partyzáni (rovněž z výchovných filmů) a taky stříleli zpoza rohů jak v pražském povstání, co bylo v týdeníku. Akorát jeden, jemuž se říkalo Dženda, tvrdil, že jsme všichni blbí, ale jeho rodiče prý kdysi měli koloniál, takže mi doma bylo řečeno, že se sním sice můžu kamárádit, ale nesmím nikde říkat a opakovat to, co říká. A já tehdy něvěděl, co je to koloniál, a bylo mi vysvětleno, že je to něco jako Budoucnost - tak vzletně se jmenoval obchůdek na se základními potravinami, co jsme měli na rohu - a mi přišlo strašně podivné, proč by někdo měl mít obchod, na co obchod - to aby tam prodával - na prodavačky si přece hrají holky ...)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

polak 30.10.2006 9:03

historie

Pane Mandlere, přeji Vám hodně zdraví a další velmi pravdivé (bohužel) články.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

capstan 30.10.2006 8:52

A také je

hrozně nebezpečný Večerníček o Trautenberkovi, že Mandlere?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lubomír Ptáček 30.10.2006 8:41

Každá generace ...

... si žije svůj vlastní život. Když už současné mládeži nebylo dopřáno hájit pravost Rukopisů nebo honit bolševiky po Sibiři, zaplať pámbu za to, že po tisících doprovázejí naše sportovce po celém světě a fandí jim.

Pan Mandler by měl vyspecifikovat (pěkné slovo), jak by si představoval lásku k vlasti u současné generace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hnyk 30.10.2006 7:29

Jó pane Mandlere

Když se někdo ptá mladé generace na 28. říjen, tak by jim měl napřed vysvětlit co je to "Československo". Já bych bez učebnice dějepisu nevěl proč bych měl dejme tomu slavit 11. srpen, popřípadě 6. srpen (kdyby se to slavilo).

Nápověda: 1804 a 1806

• reagovat
• nahlásit příspěvek

deda 30.10.2006 7:12

Re,Re. žvásty pana Mandlera,

samozřejmě, komoušům skutečná pravda nikdy nevoněla, ti uznávali jenom tu svoji, překrucovanou!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

šakal 30.10.2006 0:52

Máte úplnou pravdu, pane, když píšete, že:...

"...náš stát – jako takový i jako součást Evropské unie – pro své obyvatele prakticky nic neznamená..."

Náš stát pro své občany opravdu mnoho neznamená. V opačném případě by tito lidé s takovou lehkomyslností, někteří dokonce s úlevou a jiní s nezakrývaným cynismem, nesvěřili opět další protektorát na svou zemí do rukou nové, samozvané, za konečnou spásu lidstva maskované ideologické doktrýně 

• reagovat
• nahlásit příspěvek