3.5.2024 | Svátek má Alexej


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Může křesťan považovat muslimy za své bratry?

Bezprostředním podnětem pro tento článek byl nedávný tiskový článek známého katolického činitele Tomáše Halíka prohlašujícího, že "policejní zásah proti našim muslimským bratřím je hřích".

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Kosejk 10.5.2014 1:31

hm...

Tak já bych řekl, že dějiny jasně ukazují, že věřící těchto náboženství mohou žít jako bratři. Když mají to štěstí, že je nějací kreténi proti sobě neštvou.

J. Babička 10.5.2014 5:50

Re: hm...

Ano dejiny jasne ukazuji, ze je to mozne, dokud nemaji muslimove prevahu. Pak je  po bratrstvi a krestane jsou jen trpeni obcane druhe kategorie. jesli ste si takoveho detailu v dejinach nevsiml, tak je to pozoruhodne.

M. Kosejk 10.5.2014 11:31

Re: hm...

Ale prd. V určitých dobách se na mnohých majoritně muslimských územích chovali muslimové k náboženským menšinám daleko šlechetněji, než jak se ve stejné době chovali křesťané ke svým menšinám (např. k Židům, kteří byli křesťany pronásledováni, ale na muslimských územích byli chráněni).

J. Babička 10.5.2014 19:09

Re: hm...

Ovsem to rikaji muslimove.  Samozrejme, ze podle muslimske viry se k nim chovali spravedlive a podle prikazu Koranu. Jenze s pohledu nemuslimu, to stale bylo prizmani statusu obcanu druheho radu.

J. Jurax 11.5.2014 14:16

Re: hm...

Jistě - v URČITÝCH dobách na mnohých (resp. některých) místech se chovali muslimové k náboženským menšinám celkem šlechetně - pokud ovšem ty menšiny znaly své místo a platily řádně daně. V jiných dobách však se na mnohých (resp. některých) místech se chovali muslimové k náboženským menšinám celkem nešlechetně.

Koneckonců i křesťané nepožádali protižidovské pogromy pořád, ale jen v případě potřeby.

J. Jurax 11.5.2014 13:55

Re: hm...

Jenže ti kreténi se zákonitě najdou - to už organicky vyplývá z té které víry.

J. Vintr 10.5.2014 0:39

Dějiny jsou plné vražedného nepřátelstvi

mezi vyznavači jednoho Boha, který je společný jak Židům, tak křesťanům všech možných církví a sekt Ale není to tím, že by to Bůh svým ovečkám radil nebo dokonce prokazoval. Je to dáno tím, že ve všech historických dobách byla víra v Boha nestydatě zneužívána k politickým a mocenským zájmům. Před tímto přitom výslovně varuje lidi druhé přikázání Desatera "nevezmeš jména Božího nadarmo", ale lidem bylo toto přikázání záměrně interpretováno zcela jinak a mnoho lidí, kteří o sobě tvrdili, že se kamarádí s Pánembohem (a tudíž ví lépe než ostatní, co si vlastně přeje), bralo Boží jméno nadarmo o sto pryč a vyhlašovalo jménem Božím války, násilí, zotročovaní lidi a nenávist mezi lidmi (aniž by pro tyto špatnosti existovala sebemenší podpora v Písmu, na které se všichni svorně odvolávali). Až v poslední době si mocichtiví lidé našli jiné nástroje k ovládání lidí a nechali křesťanství, aby se mohlo postupně vrátit ke své podstatě.

Islám se od náboženství liší tím, že si vytvořil vlastní kodex, kde jsou tyto špatnosti přímo zakotveny, a tudíž se nemá (na rozdíl od křesťanství) k čemu vracet.

H. Lukešová 10.5.2014 1:19

Re: Dějiny jsou plné vražedného nepřátelstvi

Jenom chození do kostela, odvykládání pár modlitbiček z nás dobré křesťany neudělá. Myslet si, že spáchám nějaký zločin a pak se panu faráři vyzpovídám a vše je mi odpuštěno, je asi chybné.

Křesťany se staneme proměnou duše, měli bychom skutečně uvěřit a snažit se žít podle určitých morálních zásad. Pokání je možné, ale člověk musí své obrácení myslet upřímně, proměnit se, litovat svých hříchů a zanechat špatného chováním. Ježíš odpustil i prostitutce, řekl ji "jdi a už nehřeš!". Ta žena se musela sama obrátit, kdyby se ke svému "řemeslu" vrátila, tak by její obrácení žádný smysl nemělo.Ježíš odpustil i zlodějskému celníkovi, ale ten se obrátil a vrátil okradeným lidem několikanásobně. Ryzí láska proměňuje srdce.

Jó kdyby se i naši zloději obrátili a vrátili nakradené prachy, ale to se nestane. Raději si odsedí pár let a po propuštění můžou krást znovu vesele dál.

J. Babička 10.5.2014 1:30

Re: Dějiny jsou plné vražedného nepřátelstvi

Hano, cirlev neni museum svatych, jak si nekterri lide predstavuji, cirkev je sanatorium pro hrisniky.

Podivejte se, koho si Jezis zvolil za ucedniky. Obycejne lidicky.  Mylil se, nebo se chtel mylit a jeden s nich byl zradce a udavac. I slabocha tam mel ktery ho zaprel. A nevericiho Tomase, ktery o vsem pochyboval. A preci s temi hrisnymi obycejnymi lidmi vybudoval neco, co vydrzelo 200 0let, zati co jine ideologie, budujicich na dokonale rasove cistych, nebo na dokonalem novem socialistickem cloveku se rozpadli.

J. Jurax 11.5.2014 14:10

Re: Dějiny jsou plné vražedného nepřátelstvi

Ježíš vybudoval kulové, neboť byl popraven. Ale jeho pragmatičtí následovníci si všimli, že učení o rovnosti - byť pro sichr jen před bohem a po smrti - se mezi utlačenými chytne.

A vydrželo to tak dlouho proto, že církev vždy podporovala aktuální světskou moc - tedy pokud si ji nedokázala podřídit. A tvrdě trestala heretiky a odpadlíky a příliš vybočivší myslitele. Z úst papežů nikdy nezaznělo nic o rovnosti na tomto světě - naopak znělo ty se modli, ty vládni a ty pracuj a dejte císaři, co jest císařovo a co je božího bohu (a co zbude, pokud něco, si smíte milostivě ponechat).

J. Jurax 11.5.2014 13:59

Re: Dějiny jsou plné vražedného nepřátelstvi

"nevezmeš jména Božího nadarmo" ... ale když jde o moc, prachy, území a vůbec nějaký prospěch, tak to není nadarmo. Je to přece kvůli té moci, prachům, územím a vůbec tomu nějakému prospěchu.

J. Vintr 11.5.2014 14:11

Re: Dějiny jsou plné vražedného nepřátelstvi

Archaické slovo "nadarmo" nemá nic společného se slovem "zadarmo", i když zní podobně. Pravý význam se dá popsat asi jako "nezneužiješ".

J. Jurax 11.5.2014 14:20

Re: Dějiny jsou plné vražedného nepřátelstvi

Souhlas.

Však taky využít slova božího k získání moci, prachů, území či jiného prospěchu není zneužití. Bohu - tedy přesněji zástupcům božím na zemi - z toho ostatně vždy něco káplo.