26.4.2024 | Svátek má Oto


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Konzervativní politika

Ochrana klimatu, potažmo životního prostředí je téma vyžadující setrvalou pozornost. Pokud se člověk podívá na celou problematiku střízlivým pohledem, musí vnímat, že se o ochraně životního prostředí nejen mluví, ale dělá se i celá řada opatření na jeho ochranu. Jen vše nejde hned a už vůbec ne snadno.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Lukavsky 7.10.2019 7:41

Přitom stačí vyjet za hranice do sousedního Rakouska. No ono stačí koukat z okýnka v letadle. Že jsme nad územím ČR poznáte snadno: velké žluté lány..... J.L. PS: Na výrobu 1L řepkového oleje je potřeba 1,2 - 1,5 L nafty... ekologie jako vyšitá že? Ale sype to - někomu. end

J. Pospíšil 7.10.2019 5:23

Jo a tím natřením střech na bílo se ušetří energie, jak v létě na klimatizaci, tak v zimě na topení. Nedělám si srandu, je to fakt značný rozdíl v příjmu energie v létě, ušetří se energie na klimatizaci a v zimě, ušetří se energie potřebná k vytápění. Každý si to může vyzkoušet v létě na parkovišti, sáhnout si na osluněnou střechu tmavého auta a na střechu světlého auta. Ten rozdíl je až bolestivý. A v zimě tmavému autu dřív do rána zamrznou skla. Námraza se může dělat i při teplotě nad nulou, protože tmavá střecha intenzivně vyzařuje proti tmavé, studené obloze, s teplotou hodně pod bodem mrazu.

P. Rada 7.10.2019 8:28

Natření střech světlou barvou se dělá a dělalo a zejména u těch tenkých jako jsou garáže, sklady... to může mít zásadní vliv.

Zajímalo by mě ale jestli jste si ten rozdíl mezi bílou a černou v nákladech na zimní vytápění sám vyzkoušel nejen na střeše auta ale i střeše obytného domu kde je předepsán součinitel prostupu tepela cca 0.1W/m2K.

J. Pospíšil 7.10.2019 13:26

Ten prostup tepla je přímo úměrný rozdílu teploty na vstupní a výstupní straně. To je to K na konci vzorečku. No a s každým snížením teploty na vstupní straně o značný počet stupňů se prostup snižuje. Kdyby to bylo o pět stupňů a to je na osluněné ploše o víc, střecha má velkou plochu, tak to je reálné snížení a poznatelné jak na vnitřní teplotě, tak na dejme tomu spotrebě energie klimatizace a na pohodě těch vevnitř.

M. Valenta 7.10.2019 9:27

U zateplené střechy už barva nátěru hraje podružnou roli. V Řecku např. mají v létě jejich rovné střechy posypané vápnem, které podzimní deště zase smyjí a tak pořád dokola.

J. Pospíšil 7.10.2019 5:13

Navrhuji natřít střechy na bílo. Značná část slunečního přehřátí měst se odrazí zpět do vesmíru. Parkoviště dělat s těmi částečně zatravněnými dlaždicemi. Voda bude vsakovat, nerozpálí se tak jak černý asfalt. A samozřejmě terasovat pole mezemi, vrátit meandry na potoky a řeky. na horních tocích potučků stavět bystřinné stupně. Vrátit lesní práci lesníkům v místě. Vysadit les v sežraných bezzásahových zonách stromky, jejichž složení, aby vydržely, znají zase lesníci. Zelení, ne lesníci, jsou nepřátelé lesa.

J. Lukavsky 7.10.2019 7:42

"Parkoviště dělat s těmi částečně zatravněnými dlaždicemi" Tam je problém, že olej co občas ukápne z motoru se vsákne do země. Proto se dělají parkoviště asfaltovaná a voda se svádí do Lapolu který olej chytá. J.L. end

J. Nevrkla 7.10.2019 8:14

Když olej občas ukápne a vsákne se do země, tak to způsobí nějakou škodu? Jakou?

P. Rada 7.10.2019 8:40

Jedlé oleje které se snadno štěpí nejspíše nezpůsobí větší škodu ani když je nadmíru požíváte jako potravinu.

S motorovým olejem, ropnými látkami... je to v běžném přírodním prostředí spíše naopak proto, že život a jeho metabolické procesy jsou postavené na vodě.

Toto ale rozhodně neplatí pro ropáky - kterým je naopak čistá voda analogicky nebezpečím.

I. Schlägel 7.10.2019 8:54

1 litr ropného produktu udělá nepoživatelným až 1 mega litrů vody. S jednou kapkou je to řádově méně, přesto příliš. Na druhou stranu zakládání zeleně má stále velké rezervy, které se nedaří využívat. Lukrativnější je prostě pěstovat řepku. Vyděláte a ještě se navíc údajně chováte ekologicky. Než někdo v EU přijde s dvacetiletým zpožděním na to, že je to cypovina.

P. Rada 7.10.2019 9:20

O relativní neefektivnost využívání biopaliv zejména pro osobní automobilovou dopravu se vědělo už od počátku. Problém byl ale svého času v tom, že surovinově bohaté SSSR bylo zároven i vojenským ohrožením západu kde právě v té době "zelená revoluce" navodila velké přebytky poravin.

Tak vznikla myšlenka, že při pokračování této zelené technologické revoluce by bylo časem možné výrazně snížit závislost na sovětech. Technologičnost zemědělství ale začala naopak stagnovat a ani technologičnost přeměny nadějných biopaliv vyšších typů (s dřevin...) se nepodařilo zefektivnit.

Tak navíc při nedomyšleném lpění na extenzifikační rozvoj hnaným reklamou, dokonce narostl problém nedostatku zdrojů pro přecenované technologické možnosti.

Dávám Vám ale zapravdu, že zpoždění mezi znalostmi vědními a postoji obyvatelstva bývá pro převahu emotivního až sptupidního uvažování většiny populace i více jak dvacetileté. Ta populace má navíc volební právo, je populisticky ovlivnitelná a tak si společnost sama situaci zakonzervovává až do neřešitené podoby.

J. Pospíšil 7.10.2019 13:33

No jo, ale já jsem neradil parkovat tam s autama, co z nich kape olej. Ty patří do servisu nebo do šrotu.

Ani s traktorama ze šedesátých let. Z těch olej kapal a nedařilo se tomu zabránit nijak. Když se to dobře utěsnilo a do převodovky se dal viskoznější olej, tak to kapalo pomaleji.

P. Rada 7.10.2019 8:07

V bezzásahových zonách NPŠ se porosty obnovují nejlépe samy:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/buky-na-sumave-p

J. Chaloupka 7.10.2019 10:34

Když chceme totéž zavést ve svém cca l ha lese, tak představitel Lesů ČR protestuje, že nejsme Národní park.

J. Lukavsky 7.10.2019 12:21

No zatím jsem ne těch hrdě presentovaných fotkách viděl jen a pouze se zmlazující opět smrky. Abych pravdu řekl, ani si neumím představit jak bukvice přeskočí 50 km aby vyklíčila na místě smrkové holiny. Že by vycvičená divoká prasata? Bříza či jasam či lípa pár set metrů při silnějším větru překonají snadno, ale bukvice nebo žalud? Z toho kouká Nobelovka z chorologie. J.L.

J. Lukavsky 7.10.2019 12:23

Jejda, tahle adresa neexistuje.

J. Chaloupka 7.10.2019 10:33

Takže doteď jsme dávali miliardy na vysušení a narovnání toků, dokonce jsme na to zřídili i ústav pro meliorace, a teď budeme zase dávat miliardy na zavodnění a vrácení toků tam, kdy byly, než jsme je narovnali. Skvělé, hlavně to utrácení.

V. Braun 7.10.2019 11:07

To, že napřimování toků v míře, v jaké se dělo v minulosti, byla chyba se ví už dost dlouho. Zbytečné utrácení skvělé rozhodně není, ale přiznat chybu není zase tak špatná věc.

S. Kalužík 7.10.2019 0:44

Výborně, přiznám se se závistí, že bych to sám nenapsal lépe. Jen nerozumím, proč nejste členkou Konzervativní strany! :)