Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Kde zůstala obecná slušnost?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Autor 20.10.2007 11:32Re: Re: Re: touha být majorem Vážený pane, když už jste mi takto čestně odpověděl, tak Vám pošlu ještě jednu adresu. Budete-li mít chuť, přečtěte si ten článek pro dokreslení. S pozdravem Autor
|
|
|
nepolitik 20.10.2007 11:15Milý Josefe souhlasím s Vámi celkem ve všem, jenom k tomu zdravení v obchodě mám výhrady. Když jsem se v letech 1944-45 učil v obchodě, tak mi bylo vtloukáno do hlavy, že jako správný obchodník musím každého vstupujícího zákazníka velmi slušně a uctivě pozdravit, protože nám přináší peníze. I obyčejným klukům říkával majitel obchodu: Dobrý den mladý pane. Čím mohu posloužit? Ale to bylo před šedesáti lety. |
|
|
PPP 20.10.2007 11:12Re: Re: touha být majorem Článek jsem přečetl, omlouvám se a uznávám, že jsem to s tím majorem netrefil. Nicméně vynucování úcty, pozdravů a respektu se mi hrubě nelíbí. Když si mne někdo neváží, těžko ho k tomu bučením donutím. Tento názor mi těžko vyvrátíte. Věřím, že jste nebyl a nechtěl být majorem, snad středoškolským profesorem jako z předválečných filmů ? |
|
|
Well Ryba 20.10.2007 10:50Re: Cesko je na tom jeste relativne dobre! Dozajista máte pravdu. Slovensko je pro nás už 15 let cizinou. Ale mám dojem, že i ti Slováci jsou jaksi přátelštější. To, co pan Boudný popisuje je typický Homo Pragensis Panelacus. |
|
|
Autor 20.10.2007 10:41Re: Re: Asi ziju v jinem svete Vážený pane, můj vztah k padesátým létům můžete číst v mém článku, který je uveden na adrese: S úctou Autor |
|
|
Autor 20.10.2007 10:32Re: touha být majorem Vážený pane, touhu být majorem jsem skutečně nikdy neměl. Vizte můj článek na adrese:
S úctou Autor |
|
|
Autor 20.10.2007 10:24Re: Re: Re: Bohužel je to všechno pravda :-/ Vážený pane, vidím, že jste v úvodu citoval slova Ježíše Krista , které uvedl jako proroctví. S tím koresponduje i jiná část Bible, kdy apoštol Pavel uvádí : "Věz však, že v posledních dnech tu budou kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat. 2 Lidé totiž budou milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou sebejistí, domýšliví, rouhači, neposlušní rodičů, nevděční, nevěrní, 3 bez přirozené náklonnosti...." (2. Tim. 3:1-5) Nejsem moralista, ale dívám se na věci tak, jaké jsou a dělám si z toho závěry. S úctou Autor "Věz však, že v posledních dnech tu budou kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat. 2 Lidé totiž budou milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou sebejistí, domýšliví, rouhači, neposlušní rodičů, nevděční, nevěrní, 3 bez přirozené náklonnosti...." (2. Tim. 3:1-5) Nejsem moralista, ale dívám se na věci tak, jaké jsou a dělám si z toho závěry. S úctou Autor |
|
|
PPP 20.10.2007 10:24touha být majorem Všechno by bylo jinak, být majorem. Major neříká bůůůů, major se ironicky zeptá:" Vás neučili zdravit?". Major nechá nezdravícího vojáka kázeňsky potrestat. Majora musí voják nechat sednout v tramvaji. K majorovi si nesmí přisednout prostý voják, nesmí s ním jíst u jednoho stolu ba ani používat stejné záchody. Na frontě prá byly zvlášť důstojnické bordela a zvlášť bordely pro mužstvo. I zaměstnankyně byly diferencované. V důstojnické ubytovně prostý voják mohl uklízet, ale nikdy bydlet. Vzniklý nepořádek mužstvo uklízelo a tráva před majorskou ubytovnou se lakovala na zeleno. To bylo jiné nežli v nějakém paneláku, kde musíte bučet, nadávat na nepořádek a na neúctu níže postavených. V paneláku si zkrátka respekt musíte zasloužit a ne vynutit rozkazem a bučením. Bučením si ještě nikdo úctu nedobyl. |
|
|
doxtan 20.10.2007 9:51Re: Asi ziju v jinem svete souhlas, u nás na vsi kousek u Prahy se taky běžně zdravíme a to tu žije pár tisíc lidí. Považuji to za normální a že někdo nezdraví to je prostě buran. Když jsme před třema týdny courali po Věstonicích a Pavlově tak jsme taky pozdravili každého a nejen vinaře s burčákem. S místenkou v Pendolínu se samozřejmě neptám, ale v kupé vždy pozdravím a poptám se po místě. O úrovni např. průvodčích ani nemluvě, tam je slušnost normou. Pikantní ovšem je, že autor považuje za obecně slušnou dobu např. padesátá léta, ta slušností přímo překypovala, to je fakt, a všichni si tykali a říkali soudruhu a harmonie a soulad vládly a jednotný světový vědecký názor to vše zastřešoval. Jen ta duha míru klenoucí se nad Českoslovesnkem holt chyběla, ale to byl jiný příběh |
|
|
Von 20.10.2007 9:39Re: Nechci do Vás rýpat Zakopaný pes je v tom, dělat to, co nemusím! Přeji Vám "hezký" den s nezdravícími lidmi! |
|
|
Von 20.10.2007 9:32Re: Sice jsem někdy taky v pokušení Ano, ano, život je jeden z nejsložitějších! A žijí ho tvorové různí! |
|
|
Von 20.10.2007 9:29My staří to už nějak dožijeme - a naši potomci si s tím musí poradit! No - nebudou to mít lehké! |
|
|
Dave A. 20.10.2007 9:23Re: A nebyl taťka tak trochu despota? Kdyby tenhle příspěvek nebyl fórem, byl by v něm možná klíč k pochopení toho posunu ... |
|
|
jepice 20.10.2007 9:21Sice jsem někdy taky v pokušení udělat bůůů na troubu, co nezdraví, ale asi to nikdy neudělám. A taky bych si nikdy netroufla trvrdit, že člověk, který víceméně kašle na formální projevy slušnosti, je špatný a neslušný. To, jaký kdo doopravdy je, se projeví ve chvílích, kdy jde o víc než o formality. Pak možná zjistíte, že vás z bryndy vytáhli lidé, které jste měl za lhostejné pitomce, zatímco ten uctivý pán, co vždycky smekne, se na vás vykašlal. Poznala jsem dost přeuctivých podrazáků, než abych dala na formální projevy slušnosti jako na hlavní zdroj při posuzování lidí. |
|
|
jarin 20.10.2007 8:30A nebyl taťka tak trochu despota? „Když potkáš u nás v domě nějakého člověka třikrát, tak ho třikrát pozdravíš. Běda ti, jak zjistím, žes to neudělal.“ |
|
|
Baltazar 20.10.2007 7:53Re: Nechci do Vás rýpat pane zcela zřetelně si pletete pojmy povinnost a slušnost. Slušní lidé nepotřebují povinnosti a zákony. Zákon je totiž minimem slušnosti, co dovoluje zákon (povinnost) do nedovoluje slušnost. |
|
|
Eva 20.10.2007 7:24Dobry pocit Pozdravit,poděkovat,poprosit,pustit někoho sednout v tramvaji,aniž to etiketa nařizuje,ještě nikoho nezabilo,naopak ten druhý z toho má pak radost,vy dvojnásobnou a jestli to není opětované,netrapte se.Pak si škodíte jen sám sobě.Já vás určitě pustím sednout,jen pro ten dobrý pocit,tak se tešte. |
|
|
Kurt 20.10.2007 6:44Re: Re: Bohužel je to všechno pravda :-/ Rozmůže se nepravost a ustydne láska mnohých..... Zdravení a úcta ke starším v tramvaji, vlaku nebo autobusu je minulostí, snad až na výjimky. Ve společnosti jsou horší věci. Korupce, zlodějny, tunelování, podvody, lži, násilí, vraždy, bezohlednost, krutost, lhostejnost, nadutost, pýcha, sobectví - to jsou daleko horší morální "nemoce" než jen zdravení a určitá vzájemná úcta. Společnost je "nemocná",nejen fyzicky, ale především psychicky. S ohledem na rozvodovost, bezprizornost dětí, rozšířený poživačný způsob života, snahou ochránit "některá" lidská práva do nesmyslnosti lze napsat, že bude hůře. Ve škole nemůže učitel drzému spratku vrazit facku, protože by to ohrožovalo práva dětí na svobodný projev, darebáci mohou volně běhat po svobodě a když potom dojde k nejhoršímu, nikdo necítí žádnou vinu. Policajti okrádají, soudci jsou úplatní, státní zástupci podmazaní, úředníci vyžadují úplatky, starostové dávají zakázky svým příbuzným a známým. Prapodivný svět ve kterém žijeme. Kde začít s léčbou? Lze společnost vůbec vyléčit? Vidím to všechno jen černě nebo je to zbytečný pesimismus? |
|
|
mjd 20.10.2007 6:30Slušnost Pane Boudný, vše o čem píšete je pravda. Ale jen lehká pravda. Skutečnost je již kousek nebo kus dál. Sídliště ve svých důchodových letech již "toleruji". Stále mi však vadí lidská nevšímavost a svinčíkuchtivost v přírodě. Za mlada jsme byli důsledně vedeni nejen k tomu, že po nás a výletu nesmí zůstat nic, co by prozrazovalo náš pobyt, ale samozřejmostí bylo pozdravit každého, koho potkáme. Vidíte, slyšíte nebo čtete snad dnes o něčem takovém? To není zajímavé, tedy "in". Ale vraždy, násilí loupeže podvody, únosy, peníze, krev, atd. - to se "nese". Bez toho by byly všechny sdělovací prostředky asi neprodejné - tedy opět a znovu jen o penězích. |
|
|
Pegas 20.10.2007 1:49Re: Bohužel je to všechno pravda :-/ Já jen dodám z vlastní zkušenosti, že za mého mládí v padesátých letech jsem ve škole slyšel od učitelů a potom doma něco jiného. Např. o tom, jak nám Američané nešli v roce 1945 na pomoc, jak nám škodí jejich mandelinka bramborová, jak byli kapitalisti zlí, jak se zavírají jen zločinci, jak jsou zemědělci šťastní, že mohou do JZD a mnoho dalších ptákovin. Pravdou je, že doma ze lži nebyli viněni učitelé, ale hlavně režim a jeho koryfejové. A na tyto lži si národ zvykl, někteří jim uvěřili, jiní (bohužel většina) se začali přetvařovat. Dobré mravy odešly nástupem komunistů, kteří začali všem tykat a oslovovat soudruhu. A jak to tak vypadá, dobré mravy se vytratily z naší vlasti navždy. |
|
|
mike 20.10.2007 1:26Re: Priteli Jaroslave S tim "Gruss Got" mate pravdu. Ja jsem se to naucil v Alpach. Kdyz clovek potka v horach par lidi za den, tak je prijemne se pozdravit a treba i popovidat si s neznamyma lidma. Jenze vsechno ma sve. Kdyz uz potkavam nekolikatou skupinu po dvaceti lidech roztahanou na sto metrech, tak to zacina byt trochu unavne. V takovych pripadech i Rakusani prestavaji zdravit, Nemcum to vydrzi dyl. Proste vzdycky zalezi na konkretni situaci a taky mistnich zvyklostech. |
|
|
Josef 20.10.2007 1:19Cesko je na tom jeste relativne dobre! I cizinci u nas zijici jsou prekvapeni tim, jak se lide u nas vsude zdravi a zvlaste jak kazdy pri vstupu do obchodu pozdravi. Take uvolneni mista k sezeni v tramvaji se malokde ve svete praktikuje. Jsou zeme, kde zdraveni, jako takove, vubec neznaji! Lide se dokazou omluvit, podekovat, ale nikdo nikde nikoho nepozdravi. A to mohou byt i sousede ze stejneho poschodi, ktere vidate denne! Problem nastava, kdyz neco potrebujete. Treba se Vam zrovna nedostava cukr. Muzete zazvonit u souseda? Vzdyt jsou to vsechno lide, kteri nikomu neodpovidaji !! Jsou to lide, kteri take nikdy nikomu nepomuzou. Potkate-li na ulici znameho cloveka a hledi-li zrovna do oblak, tak je to znameni, ze Vas zna a ze si vas pamatuje. Jenom Vas nechce videt a nechce se s Vami bavit. Takto jak jsem to popsal to funguje napr. v Toronte v Kanade. Jedine misto, kde lide spolu komunikuji je prace a obchod !! Vazme si vsichni nasich ceskych tradic a nasich hodnot !! |
|
|
zíralek 20.10.2007 1:01Ale ne, existuje stále. To je jen paneláková kultura. Ve městě co bydlím se normálně zdravíme, usmíváme i dveře přidržíme. Když mi náhodou neodpoví, či nepřidrží není to důvod k vzteku. Ten si nechávám na jiné příležitosti. Jestli máte potřebu někoho poučovat jak se má chovat, no potěš. |
|
|
mike 20.10.2007 0:53Asi ziju v jinem svete Bydlim (jeste stale) v panelaku a az na vyjimky* se se vsema zdravim. Zdravim se se servirkama v restauracich, s prodavackama v obchodem. Vlakem jezdim posledni doubou relativne casto a nevzpominam si, ze by se nekdo pri vstupu do kupe nezeptal, jestli je tam volno. Nebo se by pri odchodu nepozdravil. Nebo ze bych to neudelal ja. Ale taky by mne ani nenapadlo na nekoho delat buuuu. Treba to s tim nejak souvisi; clovek obvykle dostane to, co ocekava, a ostatni se k nemu chovaji treba i podle toho, jak se na ne tvari. * vyjimkou je hnusny smradlavy dedek s jeste smrdutejsim psem, u ktereho jsem rezignoval, kdyz mi asi ani napodesate na pozdrav neodpovedel. Hmm, autore, doufam, ze nebydlime ve stejnem panelaku ;-) |
|
|
Jaromir 20.10.2007 0:49Priteli Jaroslave Ja jsem o dva roky mladsi tak si taky hodne pamatuju. Mam za to, ze je to nasledek 40 let totality a konverze k atheizmu. Kdyz jako ditko v koncem ctyricatych let jsem chodival do kostela byl az preplneny a lide se usmivali. Pak nastoupil Klema G. a nastala atmosfera strachu, lide se jeden druheho bali Ta euforie osmasedesateho nebyla jen v srpnu, uz davno predtim kdyz Dubcek se prochzel po prazskych ulicich a skakal do vody na plovarne. Pak zpatky k neduvere. Lide nejen ztratili viru v Boha, take viru v blizniho sveho. Zrejme jsme si jeste nezvykli byt svobodnou spolecnosti. Po sametovem prevratu jsem byl na Sumave v mistech kde jeste nedavno vladlo zelene gestapo- hranicni straz. Na ceste k jezeru Laka jsem potkaval spoustu lidi, zdravili vetsinou "Gruss Got", kdyz nekdo nepozdravil byl to Cech. Jo Bavoraci uz maji vic nez sedesat let od Hitlerovi totality a cas si zvyknout zit jako lide svobodni. Jak dlouho to bude trvat nam? |
|
|
Historik 20.10.2007 0:46Nechci do Vás rýpat Ve vlaku nemá nikdo povinnost dotazovat se již v kupé přítomného cestujícího, zda je kupé volné. V jízdním řádu je zcela přesně definováno, které místo je považováno za obsazené, takže je zcela v pořádku, když je bez dotazování místo v kupé obsazeno. Co byste dělal, kdyby Vám dotyční vždy v prázdném kupé odpověděli, že je obsazeno? šel byste pěšky? Rovněž tak s pozdravem při vstupu do vlakového kupé to není tak jednoznačné, jak předkládáte. Tuto povinnost zdravit nikdo nemá a není možno nikoho vinit z nevychovanosti. Co když např. svým pozdravem rušíte již přítomné cestující, je vychovanost někomu se vnucovat? Toto řešil vcelku elegantně již S. G. Jarkovský, zkuste si to pročíst. Ten dokonce tvrdil, že ani v tramvaji nikomu neplyne povinnost uvolňovat místo, protože v tramvaji je každý platícím cestujícím se stejnými právy, avšak uvolnit místo je přípustné. Pokud vidíte nedostatky dnešního světa jen ve zdravení, a pokud by nedostatky spočívaly jen ve zdravení, jak by bylo dobře. Přeji Vám hezký den se zdravícími lidmi. |
|
|
druga 20.10.2007 0:42Bohužel je to všechno pravda :-/ Jsem na tom stejně, obecnou lidskou slušnost ve větším rozsahu jsem mohla pozorovat naposledy v roce 1968, trochu pak ještě v listopadu 1989. Pak už to šlo všechno do háje. Když porovnám výchovu před více než 50 lety a teď, je to propastný rozdíl (musíme si ovšem odmyslit komunistické běsnění v 50. letech). My museli zdravit a když některé dítko náhodou nepozdravilo, byl z toho malér (doma vejprask) a probíralo se to i na domovní schůzi. Pomoc starším lidem taky byla úplně samozřejmá, pořádek v domě byl nepsaný zákon. Povinnosti doma se musely plnit bez zbytečných řečí (úkoly, nákupy základních potravin, mytí nádobí, podlahy, zastlání peřin, utřít prach) - to bylo úplně běžné v každé domácnosti, kde vyrůstaly děti. Aby tehdy rodiče pomlouvali učitele nebo proti nim děti štvali, to prostě neexistovalo (možná snad jen v asociálních rodinách). Kolem domu bývalo čisto, běda, kdyby někdo z nás jen tak pohodil papír na chodník nebo dokonce něco házel z okna - to bylo naprosto nemyslitelné! Běžná společenská pravidla se prostě, až na výjimky, dodržovala. Dodnes vzpomínám na starého pána, který bydlel ve 2. patře, byl to bývalý magistrátní úředník v důchodu (nar. 1885). Když kdysi zjistil, že mi bylo právě 18 let, tak honem smekal klobouk a zdravil jako první. Když jsem se bránila, jako že jsem moc mladá, pravil, že on je muž a má povinnost pozdravit mě jako první. Tak to bývalo za 1. republiky (i za Rakouska) a on to dodržoval i v roce 1965. Ono to vypadá, jako že jsme byli svatouškové, ale kdepak, my taky zlobili. Co jen bylo v Břevnově rozbitých oken od naší vybíjené! A v zimě klouzačky na chodnících, to domovnice moc nemilovaly. Vždycky chodník posypaly popelem z kamen, ale my to odmetli a znova uklouzali. Ale taky jsme si to pěkně odnesli - domácí vězení a vejprasky byly častým zjevem. Přiznám se, že jsem už taky docela rezignovala na slušnost - prostě už ji od nikoho nečekám (pro jistotu). Naštěstí u nás v domě to docela ujde, i když je to panelák na sídlišti :-) |
