3.5.2024 | Svátek má Alexej


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Každý to má s Bohem nějak jinak

Pod titulkem „Náboženství není základem civilizace“ otiskly úterní Lidové noviny rozhovor s ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů Petrem Kratochvílem.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Š. Šafránek 27.2.2015 21:56

Dvě poznámky.

Článek se mi líbí. Ale mám dvě poznámky:

Autor píše, že řada vynikajícíh vědců věřila a věří v Boha a ptá se, proč asi. Implicitně se nabízí odpověď, že k tomu došli svým geniálním rozumem. Já si kladu otázku, dá-li se k víře dospět racionální úvahou. A rovnou si odpovídám: nedá. Vůbec to s tím nesouvisí. Už samo slovo víra vylučuje rozum. Není lepší či horší, prostě se to míjí. Stejné procento věřících jako mezi nobelisty nalezneme pravděpodobně mezi uklízečkami. Jediným rozdílem je, že ty se tím netrápí.

A druhá poznámka. Chvílemi z článku nelze poznat, mluví-li autor o víře anebo o katolictví, a dokonce se mi zdá, že autorovi tyto pojmy mimoděk splývají. Tak asi tolik.

J. Sova 27.2.2015 22:26

Re: Dvě poznámky.

U autora je přání otcem myšlenky.

Jen 3 procenta z předních vědců, kteří jsou členy britské královské společnosti (obdoba naší Akademie věd)jsou věřící. Velmi malé procento věřících je mezi nositely Nobelovy ceny. Myslím za vědu, nikoliv cenu míru. Tam teisty jistě najdeme.

V USA se uvádí 39 % věřících vědců, což je hluboko pod celostátním průměrem.

http://www.salon.com/2014/01/04/this_is_your_brain_on_religion_uncovering_the_science_of_belief/

J. Sova 27.2.2015 22:50

Re: Dvě poznámky.

http://freethoughtpedia.com/wiki/Percentage_of_atheists

O. Kadlec 28.2.2015 0:55

Re: Dvě poznámky.

To je obecně rozšířený omyl.

Ale až moderní omyl. Rozšířil se až se ztrátou významu slova "víra". Pak když lidé zapomněli to slovo, komunisti už jim ve škole vysvětlili, že "slepá víra" je opakem rozumu. No a protože si to nikdo nemohl ozkoušet, tak to tak předávají svým dětem a ti zase svým dětem...až jednoho dne přijde dítě domů a zkoprnělým rodičům oznámí, že už VIDÍ, kam ho přivedl bezbožný život, a že bude o velikonocích pokřtěn.

V. Vaclavik 1.3.2015 20:57

Re: Dvě poznámky.

Nemyslim, ze se rozum a vira 'miji'. Vira je zkrat v mysleni, rozumovych uvahach, a jako takova je neplatna ve svych zaverech a je protikladem rozumu. Fakt, ze lide nejsou konsistentni, ze jsou rozpolceni a krome viry take do jiste miry pouzivaji svuj rozum, nic nemeni na tom, ze vira je vuci rozumu v protikladnem, vzajemne se vylucujicim postaveni.

Ze sirsiho filozofickeho pohledu, rozum je pro cloveka nastroj, pomoci nehoz v tomto svete preziva. Rozum tak ma byt alfou omegou zivota cloveka. Verici clovek ale rozum pouziva, jen jak se mu to hodi do kramu a rozum je pro neho VZDY (!) podrizeny vire, nikdy naopak. Rozum je v mysli vericiho cloveka vzdy jen pouhy slouha, panem jeho mysle je jeho vira. Verici clovek pouziva rozum, jen jak se mu to hodi, dle momentalni libovule, proto se s vericimi lidmi neda racionalne argumentovat, nikam to nemuze vest, nelze je v principu o nicem presvedcit.

A neplati to starorimske - dej kazdemu, co mu nalezi, cisarovi co je cisarovo, bohovi, co je boha. To ostatne vzdy bylo chytrohorakynske mysleni, nelze mit dva pany a stejne je to s rozumem a virou, bud clovek slouzi jednomu, nebo druhemu panovi, a nelze to nijak ocuravat. Vira v mysli vericiho cloveka vzdy nevyhnutelne prebiji rozum a ti verici, kteri berou svou viru vazne, nakonec musi rozum plne zapudit (v posledku to vede k zavirani oci pred ocividnou pravdou, kdy to zavirani je dvojsmysl pro upalovani heretiku zaziva). Ale vazne verici dnes uz v zapadni civilizaci prakticky nejsou.