H. Rybnická 20.8.2020 8:30

Pane Hašku neobrátím se na ty, kteří v roce 1938 hlasovali ... měli k tomu totiž hned řadu důvodů. Obrátila bych se spíše na řady předků těchto lidí, kteří ty krajiny kultivovali po staletí. Jinak o.k.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 20.8.2020 8:30

Působím na Vás mladicky naivně? To jste mě potěšila, paní Rybnická. Děkuji a přeji Vám hezký den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 20.8.2020 8:27

Asi jste v tu dobu ještě nebyl na světě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 20.8.2020 8:25

To je podle mého názoru nesmysl, paní Rybnická. Většina uklízeček, podobně jako v případě horníků či hutníků, měla kádrový profil výborný. Dělnický. Jen měly třeba brzy děti nebo rodiče, kteří je nedokázali dostat na nějakou školu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 20.8.2020 8:23

Hodně citové a namíchané.

1. Zánikem vesnice samozřejmě dojde k radikální/tragické změně života místních obyvatel. Z hlediska přírody k žádné tragedii. Nebo si myslíte, že les místo louky/pole je katastrofou?

2. Pokud Vás příroda děsí ve snech, choďte odpoledne do městských parků.

3. Nemožnost cestování za Husáka u mě (a studentských kamarádů) způsobila velice dobrou znalost Čech, Moravy a Slovenska. Pilovat němčinu, maďarštinu šlo, kdo tedy chtěl. hned vedle, vymýšlíte si. A to cestování šlo dohnat, já už toho mám až nad hlavu. Stačilo neležet na gauči a místo cigaret kupovat drachmy, dináry a ruble. Norské koruny.

4. Nemožnost styku rodin a to celé okolo byl samozřejmě typický, velice ošklivý znak toho našeho socialismu.

Odliv obyvatel, třeba na Šumavě, ovšem způsobil vznik divukrásného území, které nám mnozí zavidějí (ti co nemají z divočiny divoké sny). Asi máte ráda asfaltové stezičky. Já to zničení vesnic nezavinil, obraťte se na jejich potomky, jejich otcové a matky vlastně hlasovali kol roku 1938 "pro transfer do domoviny".

Souhlasím s Vaší charakteristikou toho mudrohleda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 20.8.2020 8:17

Pane Cerný nevím jestli se mezi uklízečkami nacházely bojovnice proti režimu, ale docela pořádné množství těch s mizerným kádrovým profilem nebo dokonce s minulostí politických provinění svých vlastních nebo rodinných. Že jim. zvláště pokud měly děti - Vámi vyslovené "bojování" proti režimu přešlo, je jasné , měly dost boje za svoji existenci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 20.8.2020 8:17

Kam směl český občan?

Jako bývalý protiletadlový dělostřelec (na základní vojenské službě) musím ocenit, že tehdy nebylo možné chodit do vojenských prostorů na houby. A to nejen nejen v době konání ostrých střeleb. Někdy ty námi vystřelené granáty totiž hned nevybuchly.

Mnohem zajímavější téma k dnešní diskuzi je tato věta: „Zkuste se zeptat tehdejší uklízečky ze Žďáru nad Sázavou, jestli měla představu, co jsou Alpy... v určitých vrstvách byla imaginace jiná, představa dovolené se odehrávala na vranovské přehradě.“

Na český devizový příslib jsem do rakouských Alp nikdy nejel - a ani něj nežádal. Podařilo se mi cestovat pouze do polo-socialistické Jugoslávie (Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko). Například do sousedního Polska jsme ale mohli cestovat na dovolenou snadno, bez finančních omezení. Jenomže se mi tam stala následující omezující příhoda. Na polském lyžařském svahu jsme zamířili do kratší čekací fronty u lyžařského vleku. Jenže tam jsme byli rychle nějakým Polákem poučeni, že ta krátká fronta je pouze pro členy polské Komunistické strany, zatímco my Češi se máme vrátit do té dlouhé čekací fronty. Ta čekací fronta se polsky řekla "kolejka". Vrátili jsme se tedy do své kolejky a neprotestovali proti diskriminaci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Černý 20.8.2020 8:09

Skutečně, mezi uklízečkami se mnoho bojovnic proti režimu nenašlo. Ty měly obvykle zcela jiné starosti.

Omezení spojená s tzv. reálným socialismem vedla především k tomu, že ho jako první odepsaly jeho vlastní elity. Ono je to docela k vzteku, mít konexe, moc a k tomu povinnost předstírat chudobu ve státě, který zcizení státního majetku trestá víc než brutální vraždu.

A protože platí zákon zachování hmoty (což se částečně vztahuje i na lidské bytosti) stalo se, že se u nás po roce 1989 motorem společenských změn stala normalizační funkcionářská šlechta, která ruku v ruce s tržně orientovanými veksláky byla skutečnou vedoucí silou naší ekonomické transformace, jejíž pravou podstatou bylo právě systematické zcizování, rabování a ničení státního majetku.

V této situaci si pak nějaký filozof dovolil narušit všeobecnou antikomunistickou atmosféru prohlášením, že není správné neustále plivat na na osudy a skutky československých občanů v období 40 let po válce a označovat je všechny za solidární spoluviníky stalinistických vrahů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 20.8.2020 7:53

No, mně v Mikulově v 83tém sice nezhaftli, ale kontrolovali a vyptávali se. Byl jsem střízlivý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 20.8.2020 7:50

Jejeje. Vojenské prostory, do kterých nebylo možné cestovat tak prý zachránily přírodu. O katastrofální devastaci před 1945 obydlených a řádně obhospodařovaných celých regionech ani řeči. Je gidět do dnes. V raných 90tých letech jsem zabloudila někde na Šumavě do jedné s těch se zemí srovnaných vesnic, zbyla tam jediná vila, myslím že se jí říkalo Peškova. Do dnes mne to děsí ve snech. Stavení prý sloužilo vojákům k úkrytu před deštěm . Za to jej vojáci ze švandy rozstříleli. Děsně. A to cestování mimo CZ? Pan docent žije na Měsíci ? Tenkrát ještě v CZ žili lidé, kteří měli blízké příbuzné za hranicemi. Nemyslím ani tak na emigrantské rodiny, spíše na ty jejichž příbuzní byli 1945 jak se spisovně říká, odsunuti. Cestovní povolení i v naléhavých rodinných záležitostech jako jsou úmrtí, těžké nemoci, o svatbách atp.ani nemluvím, byla čistá loterie. Navštívit bratra, sestru, matku, otce po desetiletí nemožné, byli to přece revanšisté, kapitalisté - právě u těch uklízeček, jiné povolání těmto stovkám lidí nebylo možné. Co je to za pantátu, ten rektor? Hrůza.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Jánský 20.8.2020 7:39

já věřím všemu.. ale že vás mírnix týrnix sebrali v roce 78 v hospodě ve Starém Městě vykládejte babičce..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 20.8.2020 7:00

"rozrýt cykloteroristi" budete se asi dosti divit, ale přiměřená disturbance (narušení) obvyklého porostu trav umožňuje uchycení semen jinak vzácných rostlin. Takže v některých reservacích to dělají uměle, jinak vše zaroste trávou. Kdysi se i v lesích oralo aby se podpořilo uchycení semenáčků. A jinde zase vrací pastvu aby udrželi na uzdě spontánní zalesnění... příroda je mrška. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 20.8.2020 5:47

Jenže "západ neodhodlal zakázat marxismus a jeho klony" proto, že se stal doslova jeho základnou, inkubátorem, školkou . . . .

My na východní straně železné opony jsme byli myšlením na západě, ale západ mezitím svoje myšlení nasměroval k sofistikovanějšímu zopakování VŘSR.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 20.8.2020 5:44

No právě. Vojenské prostory nebyly chráněny ochránci, tak tam relativně nedotčená příroda docela v pohodě přežívala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 20.8.2020 5:39

Jo, dneska jsou to pro změnu holiny sežrané kůrovcem chráněným ochránci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 20.8.2020 5:33

Ano imunita zafungovala - jednu generaci... A bude hůř. Škoda, že se západ neodhodlal zakázat marxismus a jeho klony stejně jako nacismus. Ti, kteří si to dovolili, jsou dodnes pranýřováni jako fašisti. Inu probudili jsme se ze snu o demokracii opět do marxistické totality.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Vodvářka 20.8.2020 5:22

Termín Pullmannova uklízečka je velmi dobrý. Pan docent představuje etalon relativizace oné doby, takže za dalších 20-30 let se možná dočká své sochy i soudruh Husák.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 20.8.2020 5:06

Na druhou stranu "omezení pohybu v rámci samotného komunistického Československa." znamenalo, že konkrétně v některých vojenských prostorech zůstala relativně nedotčená místa, která až dnes můžou zplundrovat tisíce turistů a zejména rozrýt cykloteroristi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kovaříček 20.8.2020 4:47

Děkuji za Vaši poznámku. Jistě, je na ní dost pravdy. Ovšem na rozdíl od západních zemí my jsme už zkušenost se socialistickými výdobytky učinili, takže by se dala očekávat znatelná imunita. A to jsem měl na mysli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 20.8.2020 4:34

Aby byl Váš výrok pravdivý, že totiž: "Bolševické myšlení zdá se být uloženo hluboko v českém podvědomí." a proto se mohl soudruh Pullmann stát děkanem University Karlovy, pak by muselo "české podvědomí" silně ovlivňovat personální obsazení západních universit nejpozději od konce šedesátých let dvacátého století, neboť na západě neexistuje universita, která by nebyla marxistická. Na začátku osmdesátých let jsem slyšel hořký vtip z radia Svobodná Evropa, kdy se ptali šejka proč neposílá studovat své syny na věhlasné university Oxford, Harvard, Sorbona..., a posílá je do "tábora míru a socialismu"? "Když pošlu své syny studovat na západ, vrátí se mi z nich kovaní marxisti, na rozdíl od studia na universitách v komunistických zemích." Fenomén "Pullmann" je jen následováním západního vzoru. Žel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kovaříček 20.8.2020 3:42

Z prohlášení M. Pullmanna jest patrno, že tento soudruh jest blb. Důležitou otázkou však zůstává jak a proč se člověk takových názorů mohl stát děkanem jedné fakulty naší staroslavné university. Bolševické myšlení zdá se být uloženo hluboko v českém podvědomí. Jak ostatně můžeme pozorovat i v mnoha příspěvcích čtenářů tohoto deníku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Kohout 20.8.2020 0:46

Z jiného soudku bych dodal, že jsou země, kam do přírody můžete jen do parku, státního parku či národního parku. Veškerá jiná příroda je soukromá a tam nesmíte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek