Myslíte třeba jako Tvrdíka v ČSA? Jo jo, to jsou kvalitní manažeři... :-D

Pane Čížku, Váš příspěvek je nejlepším argumentem pro můj názor... Od srdce děkuji!

"Řešením naší situace by bylo zavést volební povinnost a odebrat

politickým stranám veškeré  státní podpory a privilegia. Ať jsou to

občanská sdružení jako každá jiná..." Bravo!

Připojuji se.

Říká se, že náhoda neexistuje. "Největším sponzorem /Swarzenberga/ je obchodník s cennými papíry Libor Winkler. Společník vizionáře a matematika Karla Janečka věnoval pět milionů..." /iDNES/

Připojuji se :-))

Souhlasím.Jsem proti financování politických stran a církví z veřejných peněz,naich daní.Jsou to výsledky práce lidí v produktivním sektoru.

Vy si ale s tím nadpisem koledujete, to nemáte strach, že vám dá Landa (pardon, kouzelník Žito) přes hubu?

Pane Šafránku, když se kácí les, létají třísky...

Podstatou (nezamýšlenou?) Vašeho sdělení je návrh na naprosté zničení systému politických stran (demokratického kapitalismu) a dokonce jakékoli demokracie metodou "nepolitické politiky".

Občané, kteří by za politickou stranu platili vysoce odbornou právnickou, ekonomickou, účetnickou, organizační, vzdělávací..práci a ještě by ve volném čase zdarma prováděli nebo z vlastního platili nezbytné náklady na získávání, zpracování a šíření informací by museli být úplní idioti nebo by museli mít jistotu, že "politika" jim vložené náklady mnohonásobně vrátí. Nejenom, že by občané nevstupovali do stran, což je obdobné jako kdyby sportovci v kolektivních sportech nevytvářeli oddíly (kluby), oni by neměli ani důvod chodit k volbám (protože místo poslanců by rozhodovali nikým nevolení a nikomu neodpovědní (pouze na své zájmy a kapsy myslící) "odborníci".

P.S. Poslance opravdu není nutné odvolávat pomocí uličních demagogů (výborů). Úplně stačí je nevolit. Váš stát by byl něco mezi Musoliniho Itálií a Kaddáfího džamahírií. Bůh nás před ním chraň.

Souhlas, je jasné, že by se na novém systému museli domluvit jak vládnoucí strany, tak i opozice, a to je v nedohlednu.

Myslím si, že úmysl autorů ústavy, tj. vytvoření kombinace proporčního (sněmovna) a majoritního (senát) volebního systému, zajistí větší spravedlivost. Je patrné, že se mýlili. Žádné extra osobnosti v senátu nejsou. Navíc senát ovládá jediná strana, s čím autoři určitě nepočítali. V současném složení, kdy je hlavním úkolem senátu kontrola od sněmovny dodávaných zákonů, jsou z 81 senátorů jen dva právníci - pan Antl a paní Wagnerová. Ale je to aspoň genderově vyvážené.

Přečtěte si laskavě dějiny I. repuliky!

Po listopadu jsme zavedli stejný volební systém, jaký tu byl 1918 - 1938. Sytém poměrného zastoupení příznačný pro Střední Evropu, bývalých říší Německé a Rakouska-Uherska. Je to systém, vhodný spíše pro menší státy, ale mají jej i ITÁLIE , Polsko či Německo. Také Izrael (tam je uzavírací klausule - minimum - jenom 3% na 120 členný parlament).

Janeček navrhuje většinový systém, podobný tomu, jakým volíme do senátu, ale postatně složitější. Jak je to jistě velice inteligentní člověk, chová se jako typický diletant: objevuje Ameriku!

Volební systémy jsou už stoletá věda a byla o nich napsaná celá knihovna, je to samostatný právní a statistický obor. Představa, že skvělý matematický mozek vymyslí bez speciálního vzdělání, studia a zkušeností něco nového a lepšího je dětinská.

Volby, to není jenom matematika, to je též sociologie, psychologie, sociální psychologie, reklama, marketing a v neposlední řadě politika. Samotné změny volebních systémů nikdy nic nevyřešily.

Naprostý souhlas. Nicméně se mi zdá, že s tímhle volebním systémem bloudime v kruhu. Debata o možné změně na většinový, by špatná nebyla.

Poměrný volební systém je vhodný halvně pro země vnitřně výrazně diferencované, protože zabraňuje dominanci menšin většinou. Hodí se tedy pro státy vícenárodnostní (Československo), státy sdružující odlišná náboženská vyznání (Izrael) nebo země s výraznými ekonomickými a sociálními rozdíly (Itálie). Jeho nevýhodou je, že generuje nestabilní koaliční vlády závislé na malých stranách nebo přeběhlících. Itálie volební systém po špatných zkušenostech s nestabilitou změnila a posílila většinové prvky. Izrael nemá jinou volbu, protože sdružuje Židy, Araby a další národnosti, kteří se liší nejen pokud jde o náboženství, ale i pokud jde o ortodoxnost jejich víry. Také na to doplácí vládami drženými v šachu pidistranami s několika málo poslanci.

Po rozdělení Československa je ČR ovšem jednou z nejhomogennějších zemí na světě a proto je poměrný systém fakticky koulí na noze. Vlády řeší víc koaliční rozpory, než řízení země. Koaliční spojenci na vládu často útočí tvrději než opozice. Politiku určují více zákulisní dohody než nějaké stranické programy, které tak jako tak nemají šanci se prosadit v rámci slepených koalic.

Bohužel menší strany s podporou Václava Havla a médií zablokovaly jediný vážný pokus situaci změnit a tak jsme pořád svazováni špatnou ústavou, jejíž základ její tvůrci naprosto nelogicky převzali z té federální. Je otázkou, jestli existuje síla, která by tuto neblahou situaci dokázala zvrátit. Pro změnu ústavy je potřebná ústavní většina. Politici menších stran si dokáží spočítat, že by to znamenalo zmenšení jejich významu a ODS se ČSSD neshodnou ani na jednodušších věcech. Zvlášť po zkušenostech z "opoziční smlouvou" se ochota ke spolupráci bude hledat obtížně. Každé spojenectví, byť pro dobrou věc bude snadné mediálně dehonestovat a málokterý politik odolá šanci se svézt na mediální vlně, která mu slibuje mnohem snadnější body u voličů.

Děkuji, přesvědčil jste mě!

Prohraje-li ODS dostatečně volby, mohly by ČSSD a TOP 09 většinový dvoukolový systém do ústavy dostat - pokud by ovšem komunisti nebyli proti.

Pokud jde o Izrael, 80% tamějších Židů je bezvěrců nebo jsou nábožensky velice vlažní.

Ale vedle Židů i Izraeli žije i poměrně velká odhadem až 20% arabská menšina. Takže poměrný systém sice zajišťuje zastoupení Arabům, ale vedle toho i ortodoxním Židům atd. Nízký 3% práh způsobuje, že i pidistrany s několika jednotlivci v parlamentu mohou vydírat celou zemi.

Pokud jde o změnu volebního systému, tak v ČSSD se svářely vždy dva pohledy. Ten jeden si sliboval, že většinový volební systém by vedle jiných menších stran marginalizoval i vliv KSČM. Druhý, který nakonec zvítězil, si sliboval získání většího manévrovacího prostoru od systému mnoha parlamentních stran. ČSSD tak dává možnost vytvářet koalice se středovými stranami a přitom nemuset tolik ustupovat, protože se může spolehnout na podporu svých levicových návrhů od KSČM.

Mimochodem, to je důvod, proč ODS dlohodobě relativně ztrácí víc než ČSSD. ODS musí v koalicích vždy ustupovat do středu a ztrácí tak voliče. ČSSD měla vždycky víc prostoru. Dnes se situace mění i pro ČSSD a mohli by mít strach z rostoucí síly KSČM. Ovšem jak ukázaly poslední senátní volby, většina voličů pořád dá přednost raději nekomunistickému kandidátovi.

Volby jsou stále více záležitosti PR a osobností. I když ODS dělá všechno proto, aby odradila potenciální pravicové voliče, TOP 09 je na tom snad ještě hůř. Schwarzenberg nemládne a Drábka a teď i Hegera nejsou schopní podržet. Sám Kalousek stranu nezachrání nehledě na to, že se pomalu ale jistě stává nejnepopulárnějším politikem u nás. Dle mého názoru velmi nezaslouženě. Na druhou stranu nad ním visí otazníky z dob ministrování na MNO a kdyby byl naprosto čistý, tak v rámci mediálního prostoru u nás nemá šanci se obhájit.

Kdž se podíváte na běžná diskusní fóra, tak pro běžné lidi, vláda a Kalousek s Nečasem můžou za všechno od státního dluhu až po zdražování elektřiny.