Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Jak Člověk v tísni ukradl Vánoce
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Portwyn 24.12.2017 8:39Re: Opravdu dosti odporný Především je třeba se zeptat, proč má být odpor k (byť nesympatické) politické organizaci jako Člověk v tísni důvodem k odmítnutí obecné slušnosti. |
|
J. Anděl 23.12.2017 23:00Re: Díky za inspiraci Neexistuje je silné slovo, ale ano, jde o stav Budhy. Pro ten jediný se dá použít slovo altruismus v pravém smyslu slova. Přesně tak jsem to myslel. |
|
|
R. Brzák 23.12.2017 20:25Re: Přečíst celý článek Moje ambice nejsou nijak velké - pokud Vás rozesměju, prodloužím tak o něco Váš život a to je docela dost. Jak ten život ale budete žít, to závisí pochopitelně jen na Vás - a pokud ho prožíváte pod vlivem strachu, pak nežijete (myšleno dlouhé úseky svého bytí), ale přežíváte... |
|
|
P. Rudolf 23.12.2017 19:56Re: Přečíst celý článek Jsem přesvědčen, že by stačilo číst vaše příspěvky a člověk by se smíchem po.... |
|
|
E. Pawlica 23.12.2017 17:22Každý svého bezdomovce S článkem souhlasím. A jestli pomoci, pak tam, kde člověk vidí výsledek. Mám už léta známého bezdomovce, kterému vždycky rád nějaký ten šesták přispěju, někdy mu zaplatím polívku nebo i sprchu, když si řekne. Nemám s tím problém. Chlapík zřejmě byl zvyklý o sebe dbát, protože většinou chodí čistě oblečen a neviděl jsem jej s krabicákem v ruce. Když na to přijde, řeknu mu, aby mi přišel pomoci s tím, nebo oním a on vždy přijde na minutu přesně. A ačkoliv za tu pomoc nic nechce, rád mu za jeho pomoc nebo práci zaplatím. Autor by ale nemusil psát jen o ČVT, podobný postoj zaujímám i v případě církevních sbírek a podobně. Nejsem lakomý, ale principiálně zprivatizování příležitostí k pomoci jiným odmítám. Ostatně jedna z otázek zní, zda nejrůznější finanční pomoci si nerozkradou místní potentáti, šamani a guru někde v Africe, aby měli za co koupit další kvéry proti skutečným chudákům; jistota, zda můj grošík opravdu skončí tam, kam původně mířil prostě neexistuje. |
|
|
J. Schwarz 23.12.2017 17:00Re: Joj, to zas bude nadávek autorovi! ;-) Pardón, ale k čemu potřebuje člověk, co neví co s penězi ale neukradl je, alibi? Ty peníze dostal od ostaních zřejmě za něco a pokud je z nich nevymlátil násilím nemá si co vyčítat ani trpět nějakou morální kocovinou. |
|
|
P. Dvořák 23.12.2017 16:00Re: Paranoia? Jak jsem psal. Jste produkt na nějaké veskrze užitečné a celospolečensky přínosné školy humanitního typu. Však on už vás někdo, kdo pracuje, uživí. |
|
|
V. Pokorný 23.12.2017 15:29ČVT je v první řadě, podle mne, zisková nezisková politická organizace. Možná řízená ze zahraničí, financovaná určitě a hlavně ze zahraničí. Je to příklad politické organizace, která ovlivňuje přes osobní a společenské vazby veřejný život v republice. Podle mne většinou záporně. Taky jsem jim přispíval. Zavčasu jsem s nimi skončil. Jsou to vymývači mozků, hlavně studentů SŠ i VŠ, ba i žáků v základních školách. |
|
|
R. Szewczyk 23.12.2017 15:24Re: ha ha ha https://youtu.be/C4aE21XFSlo,,,,a tady bydlí naprosto chudí černí sice byvalí ale přesto otroci, prosím prosím prosím, pošlete jim nějaké dárky, chudáčkům, nemají co jíst |
|
|
R. Szewczyk 23.12.2017 15:16ha ha ha kdo neumí hledat ty internety a žije v době Emila Holuba, tak je tady link na jednu neznámou díru v africe,,,,,hned na začátku si všimněte těch domíchavačů na beton a těch stavebních buněk co používaji ti chudáci, https://www.youtube.com/watch?v=YIZlyP9ULKk |
|
|
R. Brzák 23.12.2017 14:42Re: Opravdu dosti odporný Až budete ležet na LDNce a v popisovaném stavu, pak ve vztahu k Vašim příbuzným, kteří Vás tam umístí, budete přemýšlet o úplně jiném oslu... |
|
J. Sova 23.12.2017 14:41Re: Neziskovky (obecně) 1Jan 2,15 Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není. |
|
|
R. Brzák 23.12.2017 14:26Re: Přečíst celý článek Pak bych pro Vás tedy doporučoval nějaký složitější text, aby Vás zabavil celý - třeba komiksový čtyřlístek... |
|
|
R. Brzák 23.12.2017 14:24Re: Díky za inspiraci Plně sytý, spokojený člověk bez přání neexistuje - neb jde o stav Budhy. Člověka v jeho fyzické závislosti na těle a jeho potřebách "udržuje při žití" sobectví - bez něj skutečně může zemřít, neb jinak by "sobecky" spotřebovával zdroje, které potřebují jiní. Přirovnání se stromem je hezké - a zcela mimo. Strom, byl-li by nadán rozumem, nejspíše by parazity, jimž "poskytuje" stín, okamžitě zpoplatnil. A bylo by to od něj zodpovědné k sobě i k nim! Protože pokud dostávám stín od stromu zadarmo (neuvědomuji si na své vlastní prožité zkušenosti, jak dlouho trvá, než koruna stromu má takovou plochu listí, aby mne v horkém dni skryla, případně jablkem nasytila), pravděpodobněji strom, který zrovna nepotřebuji, pokácím, neb stojí v cestě cestě...moje oblíbená písnička "Strom u cesty", omlouvám se... Altruismus je v naší mysli odměňován pocity (biochemií) radosti a naplnění. Je tomu tak, protože je to jedna z možností, jak geny (nikoliv konkrétní jedinec - ale ten má ohromné množství společných genů i se šnekem, natož s druhým člověkem) zajišťují své přežití a další pomnožení. Je to možnost počítající s tím, že se třeba jeden z rodiny nedobéře k vlastnímu potomstvu - a tak si veden svým sobeckým genem nahrazuje chybějící pocity naplnění tím, že pomáhá synovcům, sousedům (a je-li dostatečně vybaven rozhledem, jeho sousedem je přinejmenším každý spoluobčan) a potřebným. Na tom není nic odsouzeníhodného - ale ani výjimečného. Avšak, tady jsem napsal slůvko, které v sobě skrývá potenciál zrady - pomáhá.. Abych byl schopen vyhodnotit, co je pomoc a co již vytváří potenciál závislosti, co konzervuje negativní trendy, co je dokonce kontraproduktivní - musím mít referenční rámec osobní zkušenosti. Protože jen svými chybami se učím o sobě - a jen podle sebe jsem schopen soudit druhého. Včetně toho, co mu může pomáhat. Zkracuji to na základě Ježíšova - JAKO SEBE SAMÉHO miluj bližního svého. Jednoduše - láska (pomoc) je zodpovědná!! Pokud není v dlouhodobém rámci zodpovědná.... |
|
|
V. Braun 23.12.2017 14:10Re: Opravdu dosti odporný Beru vás za slovo. Dejte mi vědět, kam vás mají moji příbuzní informovat až budu ve vámi popisovaném stavu. Děkuji. |
|
|
P. Rudolf 23.12.2017 13:57Přečíst celý článek tohoto autora bych považoval za naprostou ztrátu času, ale pro pobavení, jak je u podobných pisálků u mne zvykem, jsem zapích oko do jednoho odstavce. A hned takový myšlenkový šrapnel: "Nikdo neříká, že charita je automaticky něco nemorálního. Aby však byla morální, nesmí být sebeobětující a musí vyjadřovat potřebu dárce, nikoliv potřebu obdarovaného. A příjemce charity si ji musí zasloužit." No řekněte, kde by se člověk mohl takhle upřímně zasmát?! |
|
J. Pospíšil 23.12.2017 13:54Re: Popírat a obcházet základní zákony vývoje života na Pomáhat má smysl jen tak, aby to zvyšovalo schopnost těch, kterým se pomáhá, kultivovat své prostředí a zlepšovat život tam, kde žijí. Čili jak lépe pěstovat plodiny, jak zacházet s vodou a chránit vodní zdroje, jak stavět lepší obydlí a podobně. Jinak tou speciální výživou hladových dětí, na které přispějete, aby přežily, jen posíláte na jedno zachráněné dítě tak asi čtyři kolonisty, kteří budou utlačovat vaše jediné dítě tam kde žijete za čtvrt století. |
|
|
V. Lunák 23.12.2017 13:36Re: Paranoia? Ten komentář byl opravdu určen autorovi, u kterého předpokládám, že má načtenou alespoň Rakouskou školu. Nemám chuť trávit tu čas psaním rozsáhlých komentářů, k osvětlení vám pomůže i anglická wikipedie. Posedlý liberalismem opravdu nejsem, jen je z podivem, jakým způsobem je s pojmy, které mají svůj historický vývoj a obvykle konkrétní obsah ve zdejších (a nejen zdejších) příspěvcích nakládáno. |
|
|
J. Anděl 23.12.2017 12:26Re: Díky za inspiraci S tím nesouhlasím, nebo si nerozumíme. Plně sytý, spokojený člověk bez přání může buď umřít, neb všechno bylo dosaženo, nebo může vyzařovat ven. Přirovnává se to ke stromu, poskytujícímu stín v horku všem, bez nároku na odměnu, bez obchodního vztahu. To chápu jako altruismus v ultimátní podobě. A je možný jen ve stavu bez přání, nespokojenosti, strachu. Pokud výše uvedené je, jde o to, co popisujete vy. Jistě to moje není moc rozšířené. Můj případ to není. Nelze k tomu nikoho nutit. Lze to dobrovolně přijmout za svůj ideál. Opakuji jinými slovy, lze to jen beze strachu a s láskou i k sobě. Pomoc z pocitu viny nebo dluhu není altruismus, nýbrž splátka (poplatek závislosti) |
|
|
R. Brzák 23.12.2017 12:14Re: Díky za inspiraci Ale lze - jen je třeba chápat, že altruismus je jen jednou ze strategií sobeckého genu - že je tudíž také sobectvím - dosahujeme jím přeci svých osobních dobrých pocitů, obvykle nahrazujících nám nějaké chybějící... |
|
|
R. Brzák 23.12.2017 11:30Re: Jsem Samozřejmě že altruismus je také jen genová strategie sobeckého genu - tedy je druhem sobectví též. |
|
|
R. Brzák 23.12.2017 11:26Re: Neziskovky (obecně) A o tom ani není článek. Neb pan Zálom rozebírá situaci filozoficky, dopátrává se zjevně popleteného v našich motivacích, co je snadno zneužitelné, je-li to součástí jakékoliv moci. A z tohoto hlediska je jeho článek potřebný. Považte, k čemu je zakoupení kozy pro nějakou rodinu v Africe - když ta koza bude jen zvětšovat problém tam existující - pošlete kozu pastevci na okraj pouště a ta poušť se prostě zvětší. Ale já si budu pod vlivem svého vánočního "daru" říkat, že jsem udělal aspoň něco... Ne! Konat je třeba - mám-li tu moc, jsem li přesvědčen, že mám oprávnění nějaké děje, které vidím, ovlivňovat! A tím konáním, které může uhasit i hrozící migrační katastrofu, musí být konání důsledné a odpovědné! Chci-li ovlivňovat, nenechám-li například Afriku přirozenosti - tedy střídání přemnožení a vymírání - pak nemohu jen podporovat přemnožení - protože o to větší a násilnější bude v budoucnu vymírání. V civilizovaných zemích, mnohem hustěji osídlených, stačí mnohem méně lidí v zemědělství, aby je uživilo. Ale hrnutím potravy do Afriky jejich zemědělství technologicky nepovýšíme... Ta odpovědná cesta pomoci - a jediná možná, která se může nazývat pomocí, nikoliv medvědí službou, je rekolonizace. Rekolonizace založená na našem vlastním sobectví - prospěchu z nových obchodů v nových místech...K tomu vede uvažování v intencích článku pana Záloma. A pan Pánek svými dobrými záměry toto odpovědné uvažování "hasí" přeháňkou sms poděkování těm, kteří jsou tak hýčkáni ve své představě, jak zachraňují Afriku sms dárcovstvím... |
|
|
R. Brzák 23.12.2017 10:59Re: K ČVT Dokud je Pánek Šimonem, není mu co vyčítat - to co dělá, dělá sám a za své (či ze svého, nijak nevynucovaného, zcela dobrovolného). Ale jakmile je Šimon Pánkem, pardon Pánem, tedy držitelem moci - v rámci organizace, kterou za dobrým účelem vybuduje, která se ale zároveň přirozeně zapojí do mocenské struktury, kterou vždy představuje mainstream, pak této moci, podobně, jako mediátoři, politici a jiní mocní (elity uvyklé tomu, že jejich názor je - a tudíž musí být - slyšen a brán jako mince), podléhá - a pak manipuluje... Mnohokrát přemýšlím, jak by to dopadlo s Ježíšem, kdyby ho neukřižovali...snad by moc nebudoval, možná by se držel toho "na tobě vybuduji církev" nikoliv, jako jeho následovníci (především Šavel) kteří vybudovali církev s hlavou nade všemi... snad by se z Ježíše nestal Mohamed... |
|
|
J. Anděl 23.12.2017 10:56Re: Pane Zálomo, Leckterý svátek sedí na zádech jiného, staršího. I ten slunovrat možná stál na něčem ještě archaičtějším. Všichni nějak stojíme na zádech našich předků. To je evoluce. |
|
|
F. Svoboda 23.12.2017 10:54Re: Jsem Sdílím váš postoj. |
|
|
D. Stirský 23.12.2017 10:54Neziskovky (obecně) potřebují mít peníze na to, co dělají. Něco dostanou od dárců, něco od státu či obce, něco si vydělají. Tomu získávání peněz se říká fundrasing - je to nehezké slovo, ale jiné české není. ČVT už léta posílám asi 300,- Kč měsíčně jako dar. A že by mne nějak moc otravovali? Občas mi přijde nějaký e-mail se zprávou, co dělají, SMS blahopřání k vánocům, jednou asi za ty tři roky jsem měl rozhovor s nějakou pracovnicí, šlo o nějakou anketu. Vůbec nemám pocit, že by byli otravní, že by útočili na mé city, že by mě vydírali, nutili k dobru. To různé nabídky z bank atd. jsou daleko vlezlejší a otravnější. O tom, komu a na co dám, se rozhoduji vždy sám. |
|
|
D. Stirský 23.12.2017 10:45K ČVT V r. 89, tuším, bylo zemětřesení v Arménii. Chtělo se pomáhat a komunisté z toho byli zjančení: šlo o SSSR, ale lidé chtěli pomáhat bez nich, bez různých fondů solidarity atp. Informace se bylo lze dozvěděti z Hlasu Ameriky. U Kotvy stál kamion, já tam nesl nějaké deky nebo prací prášky. A u auta byli študáci a často opakovali jméno Šimon. Myslím, že to byl Pánek. Až se budete, jako autor, navážet do ČVT, podívejte se nejprve na jejich stránky a výroční zprávy. A pak, budete-li míti skutečné argumenty - můžete kydat hnůj. A nebo vám dám jinou radu: zkuste se angažovat jako dobrovolník v nějaké neziskovce: třeba v té, co pečuje o seniory, o lidi v terminálním stádiu života, o bezdomovce, o hluchoslepé, o prostitutky, o děcka s obrnou, o záchranu nějaké památky, stará se o kulturu, sport... Možností jsou tisíce. |
|
|
J. Anděl 23.12.2017 10:40Díky za inspiraci To je zajímavý článek, díky. S něčím souhlasím. Jen to odsouzení altruismu a vzdálených ideálů mi nesedí. Nevidím na tom nic špatného, pokud je to osobní dobrovolný postoj. Tíživý je ten tlak povinnosti, manipulace skrz vinu. Skutečný altruista nepotřebuje, aby ostatní byli také altruisty. Kdo k tomu ostatní nutí, je sobec, který se snaží změnit svět tak, aby mu dal uspokojení, které si vysnil. Takový postoj nelze přece nazývat altruismem. |
|
|
P. Dvořák 23.12.2017 10:30Re: Opravdu dosti odporný To je do živého. :-)) |
|
|
P. Hlosta 23.12.2017 10:17Re: Pane Zálomo, Tradice je cosi jiného. Vánoční stromek se stal tradičním symbolem až tak před sto padesáti lety. Nejprve jako zajímavá u stropu pověšená atrakce zeleného jehličnanu, navíc špicí dolů, později se rozšířila tato tehdy zvláštnost i do domácností chudých, jako vánoční stromek. Taky dárky nebyly od počátků křesťanství, ale v posledním století jako projev konzumní společnosti. Dárkovat se začalo také s vánoční ozdobou stromku a po tlaku obchodníků na fikci potřeby nakupovat. Z počátku malé pozornosti dětem se přeměnily na velké v dnešku hromady pod stromkem a děcka freneticky křičí a trhají obal za obalem hledajíce nějakou skutečnou zvláštnost, která by jim uhranula. To s Kelty rozhodně nic nemá. Snad jen vzdálené uctívání zeleně v bílé zimě. Tradice dnešní jsou ale staré maximálně dvě století, víc ne! Nepočítám do toho ovšem tradiční církevní obřady v kostelech. |
