Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Edvard Beneš se zasloužil o stát...
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
F. Matousek 3.11.2010 12:13Re: Souhlasím a přidávám... jestli to myslíte, jako ze vyhrál " jednookej mezi slepejma" tak máte pravdu. |
|
M. Prokop 3.11.2010 12:09Re: Po bitvě To o nerozhodování mne těší spíše u vás, Joch by nevadil. |
|
|
M. Prokop 3.11.2010 12:08Re: Snad poprvé s Jochem zásadně nesouhlasím No a co byste udělal s odhlasovanými zákony SR o prioritě jejich zákonů nad federálními? Posla na ně vojsko? |
|
|
M. Prokop 3.11.2010 12:07Re: Souhlasím a přidávám... Dokonce bych řekl, že z konkrétních kandidátů zvolili dobře. |
|
|
M. Prokop 3.11.2010 12:06Re: Snad poprvé s Jochem zásadně nesouhlasím V roce 1938 bojovat prakticky nešlo. Nebyli jsme v situaci Poláků, kteří měli spojence. My bychom byli za "kazišuky" toho skvělého evropského míru, chtěného a domluveného všemi. V roce 1948 také nešlo nic zachránit, průser nastal hned po válce ustanovením Národní fronty. Ale ústup nemusel být tak zbabělý, to ano. S tím rokem 1993 je to úplná pitomost. Slováci se odtrhli, s tím mohl něco dělat Mečiar, ale ne Klaus. |
|
|
P. Čech 3.11.2010 12:06Re: Snad poprvé s Jochem zásadně nesouhlasím Jediným demokratickým řešením by bylo vypsání jednoho čekoslovenského referenda. Jsem přesvědčen o tom, že většina obyvatel ČSFR by rozdělení státu odmítla. Ikdyby však rozdělení většina podpořila, podřídil bych se. Bylo by to totiž demokratické, byla by to vůle většiny občanů. |
|
|
F. Matousek 3.11.2010 12:04Re: Souhlasím a přidávám... jenomze toto nebezpecné individuum, jak písete, zvolila za presidenta vetsina politické reprezentace! Nabízí se tedy dvojí vysvetlení: Bud pan president zas az tak nebezpecné individuum není, nebo je státu nebezpecná vetsina politické reprezentace ?! |
|
|
M. Prokop 3.11.2010 12:03Re: Snad poprvé s Jochem zásadně nesouhlasím Na "skvělého politika" byl příliš mstivý a příliš přesvědčený o své neomylnosti. |
|
|
M. Prokop 3.11.2010 12:02Re: Snad poprvé s Jochem zásadně nesouhlasím Tu Podkarpatskou mu skutečně lze zazlívat jen teoreticky, ale jinak chyb nadělal až hrůza. Totalitní režimy porazit nemohl, ale nemusel tolik "stáhnout ocas". Ani ne tak v případě Třetí říše, jako v případě SSSR. |
|
|
M. Prokop 3.11.2010 11:59Re: Souhlasím a přidávám... Ten "váš soud" není nijak podložen, či snad ano? |
|
|
V. Kraus 3.11.2010 11:55Re: Snad poprvé s Jochem zásadně nesouhlasím Já jsem ten rozpad Československa k 1.1.1993 také špatně nesl. Obávám se ale, že vypsání referenda by tehdy nepomohlo. Michail Gorbačov také kdysi nechal vypsat podobné referendum - většina obyvatel se tehdy vyslovila pro zachování SSSR nicméně Sovětský Svaz se krátce poté rozpadl. Berme to tak, že v roce 1992 došlo k završení procesu emancipace slovenského národa. Češi jim v tom nebránili a ani bránit nemohli - to by bylo popřením idejí, na kterých byla založena existence Českoslovanska. Nakonec to dopadlo docela dobře. |
|
|
V. Kraus 3.11.2010 11:46Re: Snad poprvé s Jochem zásadně nesouhlasím Když Edvard Beneš během 1.světové války odešel z vlasti a začal s Masarykem organizovat zahraniční odboj, byla to připosranost? Vždyť to vše zpočátku vypadalo jako chiméra a hrozilo jim, že se už nikdy nebudou moci domů vrátit. A kdyby byl úřady R+U dopaden, hrozil mu trest smrti. A vystupoval snad E. Beneš na konferenci vítězných mocností 1.světové války v Paříži jako nějaký přizdisráč? Pokud se E. Beneš pohyboval v prostředí demokratické politiky, byl úspěšný. Neuspěl jen v konfrontaci s brutálními diktaturami nacistů a komunistů - jako mnoho jiných demokratických politiků. Já jej považuji za realistu a skvělého politika, který měl tu smůlu, že musel krátce po sobě čelit dvěma největším diktaturám 20.století. |
|
|
J. Bořický 3.11.2010 11:40Re: Madam, Souhlas.Ještě dodávám viz.Paměti str.235 - cituji: A i když sovětská vláda po podepsání německo.sovětského paktu v srpnu 1939 zaujala k nám nejprve poněkud pasivní stanovisko a konečně od 1.ledna 1940 přímo přestala uznávati československé velvyslanectví v Moskvě.Na str.241 ,242- 8.července 1941 ! -prezident Beneš jednal s velvyslancem Majským-vláda SSSR je ochotna obnovit diplomatické styky s československou vládou. Takže až v r.1941 ! |
|
S. Netzer 3.11.2010 11:23Re: To myslíte vážně? To je bolševická alternativní historie. Spojeným silám maršalisima Stalina a prozíravého prezidenta Beneše se podařilo odvrátit druhou, poválečnou zradu západních spojenců. Zakarpatská Ukraina byla tudíž přiměřenou odměnou nezištnému velkému Stalinovi. |
|
|
P. Čech 3.11.2010 11:13Re: Snad poprvé s Jochem zásadně nesouhlasím Pane Krausi, kdysi jsem četl jednu velkou myšlenku. Stát, který si nedokáže svou svobodu vykoupit krví, nestojí za to, aby ji měl. Bylo mnoho Čechů a Slováků, kteřív této souvislosti položili své životy. Bylo i mnoho těch, kteří by je následovali v zájmu vybojování si své svobody. V letech 1938 a 1948 jim to však bylo znemožněno zradou prezidenta Beneše, jak správně pototkl pan Joch. Obdobná, ikdyž ne stejná situace nastala v roce 1993. Tehdy však nešlo o pana Beneše, ale pány Klause a Mečiara. Prostě v případě československých občanů šlo v dějinách vždy o zradu z nejvyšších míst. Je i mnoho těch, kteří vlastizrádce oslavují. Je otázkou, je-li jich většina. To se ovšem již nikdy nedozvíme, poněvadž jsme k tomu neměli a dosud nemáme jediný možný prostředek a tím je referendum. |
|
|
B. Brousková 3.11.2010 11:13Re: Madam, " Po uznání prozatimní československé vlády ( Londýnem) 21. července 1940 probíhala naše politická i vojenská činnost na britské půdě celkem rychle" Beneš Paměti Orbis 1947 str. 182 . Stačí? ČERVENCE 1940!!. Stalin byl ještě celý rok poté Hitlerovým spojencem! A podle vás uznaL BENEŠOVU VLÁDU DŘÍVE? A KDY TO PROBOHA BYLO? Já vám to prozradím. Přesně 18. července 1941. Až rok po Británii a měsíc po napadení Ruska Hitlerem.Pokud skutečně máte možnost číst Benešovy Paměti, nalistuje si stranu 498, Tam najdete informaci , že v roce , tedy dříve než Stalin, Benešovu vládu uznala celá řada jiných zemí. namátkou Belgie, Polsko, Egypt, Nizozemsko, atd, atd. Do roku 1942 UZNALA DIPLOMATICKY A MEZINARODNĚ PRÁVNĚ ČESKOSLOVENSKO V PŮVODNÍCH HRANICÍCH (!!!) celá řada států i tak exotických jako Bolivie, Brazilie, Equador, Kolumbie, Venezuela, Chille. Dokonce i Dominikánská republika atd.atd. Nevím kde jste vyčetl vaše tvrzení, ale jsem si jist, že v Benešových Pamětech určitě ne. |
|
|
P. Krasny 3.11.2010 10:41Re: Snad poprvé s Jochem zásadně nesouhlasím Ale priposranost mu vycitat lze a to je to co mu nedokazu odpustit. |
|
|
K. Janyška 3.11.2010 10:40Re: Souhlasím a přidávám... To je cypovina, Pudile ! Dzp. |
|
|
P. Kylchap 3.11.2010 10:32Madam, Když si přečtete Benešovy paměti, tak se dozvíte, že Stalinův CCCP jako první uznal Benešovu exilovou vládu. Když se v roce 1943 Beneš z Moskvy vrátil do Londýna následovalo uznání jeho vlády Londýnem. Přivedla jste mě na zajímavou myšlenku. Co se vlastně stalo s budovami CS velvyslanectví ve světě po 15.03.1939? |
|
|
J. Bořický 3.11.2010 10:12Re: Jsem ročník 1941.... Že byli Poláci napadeni,to je pravda.Já jen posuzoval,co je stála obrana. |
|
|
B. Brousková 3.11.2010 10:08Re: To myslíte vážně? Mimochodem , pro vaší informovanost, první a bohudík jediná velmoc, která kdy vůbec uznala Protektorát ,byl právě Stalinův CCCP. Už 15 prosince 1939(!!) nařídil Stalin aby budova československého vyslanectví byla neprodleně předána Slovenskému štátu. Budova byla pochopitelně majetkem ČSR. |
|
|
J. Bořický 3.11.2010 10:06Re: Jsem ročník 1941.... Že je těžké posuzovat historická rozhodnutí dnešníma očima a že rezignace zachovala na národu stopy,s tím souhlasím.Je však věcí názoru,pokud jde o to,co by nás stála obrana viz.Polsko.Poláci se bránili od 8.září do 27.září.Za tu dobu padlo 66.000 vojáků.Ztráty po celou dobu války uvádějí Poláci 6,000.000 obyvatel.A teď babo raď.Stálo jim to zato? Věc názoru. |
|
|
F. Matousek 3.11.2010 9:58Re: Jsem ročník 1941.... Poláci bojovat museli, byli napadení a nic jiného jim nezbývalo. Dnesní "hrdinové", co by se bránili i za cenu jasné prohry a národní katastrofy, by tu dnes nepsali ani jeden! A predstava, ze jsme si mohli uchovat rovnou páter je skoro smesná. Já mám napríklad páter zcela rovnou, ale kdyz potkám ve tri ráno deset rozkravenejch stokilovejch plesounú, radeji jim pujdu z cesty a o tom to je. |
|
|
B. Brousková 3.11.2010 9:53Re: To myslíte vážně? Proboha co to plácáte za nesmysly! Spojenci by uznali Protektorát ? A to proč? Kolik zůstalo Němcům po válce z území, které Hitler zabral? Ani centimer čtvereční ! Naopak přišli o třetinu územi (východní Prusko) Britská vláda uznal Benešovo prezidentsví i jím jmenovanou vládu už 23.července 1940. ĆESKOSLOVENSKOU vládu abychom si rozuměli ! 5. srpna 1942 to znamená rok a půl před podepsáním Benešova paktu se Stalinem vydala britská vláda prohlášení "...Vzhledem k tomu , že Německo záměrně zničilo dohodu týkající se Československa a které bylo dosaženo roku 1938, vláda Jejího Vel.ičenstva se pokládá za zbavenu všech závazků v tomto směru" Už jsem četl všelijaké hovadiny ale to co předvádíte vy je neuvěřitelné. Takové kraviny snad nepřednášeli ani na Vokovické Sorboně. Nebo že bych se mýlil? |
|
|
J. Kejkrt 3.11.2010 9:29Re: Jsem ročník 1941.... To jsou taková coby kdyby. Kdo chce pomoci, musí si začít nejprve pomáhat sám. Ti, kdo mají tisíc výmluv, proč něco nejde, se pomoci zpravidla nedočkají. Je těžké posuzovat historická rozhodnutí dnešníma očima, ale podle mého názoru rezignace na vlastní obranu zanechala v národu stopy, stejné stopy, jaké zanechá, když si bez odporu necháte nafackovat nebo oloupit, žena znásilnit. To uhnutí si psychika pamatuje déle, než výprask. Jenže je to celé planá debata, historie už se vydala svou cestou a jinak to nebude. |
|
|
B. Brousková 3.11.2010 9:26Re: To myslim vazne Čím vydíral Stalin Beneše? Přečtěte si Benešovy "Paměti" V kapitole "Odsun Němců" najdete odpověď .Beneš za svůj hlavní úkol vždy považoval zbavit republiku německého etnika. Proto v Londýně už v roce 1943 sondoval u britské vlády možnost předběžného souhlasu s touto myšlenkou. S britským souhlasem v kapse oslovil Stalina. Jenže Stalin kupodivu předběžný souhlas odmítl dát. Teprve po půlročním vyjednávání Stalin (5.června 1943 )souhlas vyslovil. Beneš byl v té době v USA a o souhlasu se dozvěděl z telegramu poslaného z Londýna " Maje tedy souhlas Londýna i Moskvy předložil jsem otázku ( souhlasu s odsunem) i presidentu Rooseveltovi. , který mi tehdy svůj osobní souhlas také okamžitě dal" ( Beneš Paměti str.330 Orbis 1947). Vzápětí Beneš posílá do Moskvy svůj (!!) návrh "Slouvy o poválečné spolupráci" Náhoda? Smlouvu v Moskvě potom za Benešovu vládu a v Benešově přítomnosti podepsal tehdy už velvyslanec Ferlinger. Za Rusy to byl ministr zahraničí Molotov. U podpisu nebyli ani ministr zahraničí Masyryk ani předseda vlády Šrámek. Vzápětí potom vedl Beneš v Moskvě týden trvající rozhovory s Gottwaldem a jeho kumpány. Zase náhoda? Právě tam s Gottwaldem upekli poválečný zákaz nesocialistických politických stran. znárodnění klíčového průmyslu i to , že prvním předsedou vlády po válce musí být levičák.(Stal se jím potom právě Ferlinger) Dokonce dohodli i vznik "revolučních národních výborů"(!!) Takže tam byla přehozena výhybka směrem k Vítěznému únoru. |
|
|
S. Ševeček 3.11.2010 9:18Re: To myslíte vážně? Ano, pane Vlku - pouze sny a Svatá Prostata. Evidentní je, že bez Benešových aktivit od roku 1942 by se Spojenci (tedy GB a Svobodná Francie) nedokázali od Mnichova odtrhnout - vždyť ho sami podepsali O nás bez nás! Výsledkem by bylo "poražené" Německo včetně Sudet (a jak to vypadá bez reparací - abychom ty "chudáky" nedostali moc do kolen jako po WWI) a hravě zmáknutý "plebiscit v Protektorátu", kde by ta nadpoloviční třetina obyvatelstva volila "ochranu". |
|
|
J. Bořický 3.11.2010 8:55Re: Jsem ročník 1941.... Naprosto s Vámi souhlasím.Jsem ročník 1936.Protože mě otázka,bránit se nebo nebránit zajímala ,tak jsem se před mnoha lety ptal na tuto otázku dvou starých důstojníků první republiky..První byl zpravodajský důstojník a druhý stavěl bunkry.Stavitel řekl,že bukry byly lepší něž než ve Francii.Ale obranná linie nebyla dostavěná.Takže by nás šli z druhé strany.Zprvodajský důstojník mi tehdy řekl,že mezi důstojníky bylo mnoho Němců,takže vermacht věděl o každém šustnutí.Navíc "spojenci" nás upozornili,že se budou dostancovat od toho,kdybychom se bránili.Navíc Němci měli značnou přesilu jak v počtu vojáků,tak v letectvu.Ano ,mohli jsme se bránit,ale za jakou cenu.Co stála Poláky rovná páteř a jak dlouho bojovali ? A to je jich nesrovnatelně více než nás.V té době jsme byli naprosto sami.To,že by nám pomohl Sov.svaz ,je pohádka.Ano pomohl by nám za předpokladu,že by nám pomohli spojenci.To však byla podmínka,o které dobře věděli,že nebude splněna. |
|
J. Pudil 3.11.2010 7:53Souhlasím a přidávám... Pane Joch, bez výhrad s Vámi souhlasím a dodávám, že do stejné "kategorie" těch, kteří se zasloužili o stát dle mého soudu vedle E Beneše patří i V Klaus. Jeden je za osmnáct druhý bez dvou za dvacet! Oba lze zařadit bez obtíží mezi státu nebezpečná individua. Je z podivem, že jejich sebestředné a omezené "státotvorné" chování bylo/je společností tolerováno. To samo svědčí o mnohém...., že? |
|
F. Pavlis 3.11.2010 7:47Re: Jsem ročník 1941.... Nemohu dnes rozhodovat za minulost. Také jsem ročník 41 a pamatuji slzy důstojníků tankových vojsk v roce 1968. Je ovšem pravda, že v takovém Afganistanu si neškrtli ani Rusové ani Američané dodnes. Porodnost a životní standard se ovšem s roky třicátými a šedesátými minulého století u nás a v islámských regionech nedají srovnat. |
