26.6.2024 | Svátek má Adriana


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Den veteránů

Ještě nedávno na otázku, zda u nás byli nějací veteráni a nějací stateční vojáci, znělo: „No to přeci né!“ Češi jsou a byli vždycky zbabělci, zní v mnoha „úvahách“ o češství a v diskuzních příspěvcích na netu. Často coby ozvěna z druhé strany Šumavy. To, co lidem propaganda nakuká, je často zdánlivě reálnější než realita samotná.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Klas 2.12.2016 7:49

Re: Kdybyste, autore, alespoň znal dějiny!

Nic jiného, než napadat neumíte, pane Hanke? ZČU má asi 9 fakult (právnickou, filozofickou, strojní, elektrotechnickou.... - můžete snadno dohledat na webu. Pokud vím, zmínil jste "turbofakultu", pravděpodobně tedy tu právnickou, kde problémy byly. Pokud máte stejné důkazy i o fakultě filozofické (kde se historie studuje), měl byste podat trestní oznámení - jinak je to jen nactiutrhání.

A. Sedláčková 1.12.2016 21:34

Re: he he he

Můj tatínek byl mobilizován. Když museli naši vojáci složit zbraně a odejít domů, odcházeli s pláčem, protože věděli, že s naší zemí je zle. Tatínek to nám dětem vyprávěl a protože byl velmi čestný, nemám důvod mu nevěřit. Byl obyčejný voják a mluvil o obyčejných vojácích, vy psychiatrický případe.

J. Hanke 1.12.2016 21:17

Re: Kdybyste, autore, alespoň znal dějiny!

Vy ráčíte býti pologramotným pane Klasi?

Já psal o plzeňské turbofakultě, což je synonymum pro školu podvodnou.

Nikoli o Právnické fakultě Plzeň.

Psát umíte, číst už méně.

J. Farda 1.12.2016 20:55

Re: Když už pane Vlku zmiňujete

Tak už nic, už jste se neozval - škoda, tak alespoň dodatečně prosím, byste se s námi i napříště nejen podělil o své znalosti, ale uvedl laskavě i prameny, ne jen poudačky Vaší babičky. Mějte se!

M. Klas 1.12.2016 19:46

Re: Kdybyste, autore, alespoň znal dějiny!

Kdybyste, autore příspěvku, znal ty, o které se otíráte! Na plzeňské právnické fakultě se historie nestuduje.

J. Hanke 1.12.2016 18:47

Re: Kdybyste, autore, alespoň znal dějiny!

milá paní Brousková:

Soud s Tisem a spol. se konal v Bratislavě, žalobci: Ĺudovít Rigan a Juraj Šujan, soudce: Daxner. Všichni rodilí Slováci. Obhájci jakbysmet.

Rozsudek vynesen: 15. 4.47, poprava 18.4.47, Milost podána a zamítnuta (prezident Beneš se obrátil na předsedu vlády Klementa Gottwalda, nechť rozhodne on). Gottwald zamítl

Máte pěkné mezery ve vzdělání. Nebo kecáte či lžete.

J. Pospíšil 1.12.2016 18:40

Re: he he he

Syn mého kamaráda, co žije od dětství v Rakousku, a česky moc neumí, té písni říká:

Nevím, kde bydlím.

J. Farda 1.12.2016 17:54

Re: Když už pane Vlku zmiňujete

Božínku, Vy pane Szczewczyku víte jako vždy všechno nejlépjejc ..... a to těžíte z rodinné kroniky nebo jiného hodnověrného pramene?

J. Farda 1.12.2016 17:49

Re: Když už pane Vlku zmiňujete

Děkuji za tip, autor Erich Kulka to určitě napsal, mám dojem, že jsem ji kdysi už četl aji měl, ale teď jsem v knihovně našel jen toho Broda. Přeji hezký den

R. Szewczyk 1.12.2016 17:42

Re: " jinak o moderní době nebudu se vyjadřovati "

tak, čeští demokraté se ozvali,

R. Szewczyk 1.12.2016 17:40

Re: Kdybyste, autore, alespoň znal dějiny!

zajímavé reakce, ,,,nicméně je to tak, že československé legie podle některých existovaly v době, kdy ani pojem československo neexistoval, nicméně proč kombatanti v Raf byli čechoslováky a kombatanti v Bernoláku ne, je záhadou,

R. Szewczyk 1.12.2016 17:31

Re: Když už pane Vlku zmiňujete

zajímavé počty, nicméně počet zběhů z Wermacht v Klapálkově vojsku převyšoval 50%, těch padesát se uvádí aby to nebylo blbé , že víc, hi hi hi , kde tedy jsou ti rodu věrni češi, ha ha ha

B. Brousková 1.12.2016 17:30

Re: Kdybyste, autore, alespoň znal dějiny!

"Neměli nic společného", až na to, že bojovali v uniformách československé armády a z počátku i československými zbraněmi, jenom na přilby si přimalovali slovenský kříž. Andrej Hlinka zemřel v srpnu 1938, to znamená před válkou. "Hlinkovy gardy " určitě nezakládal. Byl to slovenský vlastenec v tom smyslu toho slova, že vše neslovenské neměl rád. To je typické pro vlastenectví , kterému se říká nacionalismus. A dost lidí v tom má trochu guláš. My jsme přece vždy horoucí vlastenci a ti druzí jsou odporní a nenávistní nacionalisti. A kdo to nevidí stejně jako "my" je zrádce a měl by viset. Aby to bylo spravedlivé. Na Slovensku po válce se zase tak moc nevěšelo , dokonce se bylo možné proti trestu smrti odvolat.V českých zemích platilo nařízení, že odsouzenec byl pověšen do několika hodin po vynesení rozsudku, bez možnosti odvolání. To neplatilo nikde v osvobozené Evropě a kupodivu to neplatilo ani na Slovensku. Zeptejte se na Slovensku kdo odsoudil a popravil Tisa ! Pochybuji, že vám někdo řekne, že "si ho odsoudili a pověsili sami Slováci".

B. Brousková 1.12.2016 16:59

Kdyby jenom "trapas"..!

V roce 1951 byl odsouzen k trestu smrti kladenský esesák Max Rostock. Jeden z velitelů lidických vrahů, který se osobně podílel na celém masakru. V roce 1953 mu Antonín Zápotocký změnil trest tím, že mu udělil milost a trest změnil na "doživotí" ,stejně jako dalším třem esesákům odsouzeným za zločiny za druhé světové u nás. V roce 1960 byli všichni propuštěni na svobodu a byl jim umožněn odjezd do NSR. Tentýž Antonín Zápotocký , který "zkoušel zabrečet", při každoročních oficiálních připomínkách lidické tragedie. Sám pocházel z nedalekých Zákolan, kde dodnes stojí jeho pomník. Politička Milada Horáková byla oběšena spolu s dalšími třemi odsouzenými 16.června 1950. Heliodor Píka , pokud se nemýlím v roce 1949. Po válce bylo u nás popraveno za kolaboraci a jiné zločiny celkem 730 lidí. Byli mezi nimi i novináři, kteří nikoho nezabili, ani neudali. "Jenom " zdravili u vrbiček" . Pro vrahy v esesáckých uniformách se ovšem milost a pochopení u komoušů kupodivu našla. Proč asi? Takže co to bylo ? Trapas?

J. Hanke 1.12.2016 16:45

Re: Kdybyste, autore, alespoň znal dějiny!

tohle je jasné a známé..

Tady šlo o to, že tihle slovenští exoti neměli nic společného s Československem. Však si taky Slováci po válce svého Jozefa Tisa odsoudili a pověsili, Šaňo Mach vyfasoval 30 let, atd. A kdyby jim Andrej Hlinka vtipně a včas neumřel, visel vedle Tisa, ale protože ve vhodný čas umřel, stal se národní ikonou. No a Karol Pazúr si to zase uměl zařídit. Konec konců my měli zase za národního hrdinu konfidenta Gestapa Julka Fučíka a za prezidenta válečného zločince Antonína Zápotockého. (Obviňován Holanďany za to, že dva občany Nizozemí umlátil coby kápo v koncentráku).

J. Lancik 1.12.2016 16:30

Re: Za všech nejstatečnější jsou však

Zato soudruh Hoblik ma statecnouu tlamu.

J. Lancik 1.12.2016 16:28

Re: Když už pane Vlku zmiňujete

Dovoluji si Vas upozornit na knizku "Zide ve Svobodove armade". Cetl jsem ji pred mnoha lety a uz se nepamatuji kdo ji napsal, tusim, ze jmeno znelo Erich Kulka nebo tak nejak, je zajimava.

M. Prokop 1.12.2016 16:11

" jinak o moderní době nebudu se vyjadřovati "

Fakt se radši nevyjadřujte, protože takové 3,14čoviny člověk neslyší ani od komoušů.

M. Prokop 1.12.2016 16:08

Re: Za všech nejstatečnější jsou však

To by bylo nošení drva do lesa.

Vzpomíná nejspíš na svůj žold v ČSLA.

P. Han 1.12.2016 16:06

Re: he he he

Jo, ti vaši pak s radostí chcípali za Hitlera.

P. Han 1.12.2016 16:04

Re: Za všech nejstatečnější jsou však

Tam byla nějaká soukromá žoldnéřská jednotka, nebo chcete opět dokazovat, že jste blb?

B. Brousková 1.12.2016 15:46

Re: Kdybyste, autore, alespoň znal dějiny!

Ještě dodatek. "Bernolák", byl název tzv. polní armády Slovenského štátu, která se skládala ze tří divizí. Jmenovaly se Jánošík, Škultéty a Razús. Vrchním velitelem byl generál Čatloš. Ten byl také za celou akci dekorován železným křížem. Obdržel ho z rukou samotného Adolfa Hitlera. Stejný metál obrželi i další dva slovenští důstojníci. Hrdina a funcionář Svazu protifašistických bojovníků se jmenoval pochopitelně Karol Pazúr. S "ú" .

J. Farda 1.12.2016 15:30

Re: he he he

Promiňte pane Szczewczyku trapný překlep - kein Volklistu, aber Volkslistu, sicherlich!

J. Farda 1.12.2016 15:23

Když už pane Vlku zmiňujete

národnostní složení československého zahraničního vojska, zapomněl jste zmínit Židy. V Klapálkově sboru tvořili cca polovinu, v Británii a u Svobody v Rusku také zhruba třetinu. Z Brodovy knihy "Tobrucké krysy" (NV/SPB Praha 1967, str. 187) cituji: Pamatuji se pouze na několik případů, kdy se neosvědčili, ale musím objektivně říci, že to nebylo o nic větší procento než u ostatních. K tomu ještě dodávám, že později v poli byl první náš padlý žid." K dalšímu tvrzení připojuji níže odkaz. Tolik jen k přežívajícímu českému latentnímu antisemitismu tvrdícímu, že Židé nebyli českoslovenští vlastenci, ale naopak zbabělci. Koneckonců svoji vrozenou zbabělost dnes denodenně prokazují z Izraeli. Poznámka pro i na NP se vyskytující židožrouty - jsem v desítkách generací zpět rodem Čech. (:-P) Jinak Vám patří můj dík za povzbuzující počtení. Odkaz: http://www.nasinebocizi.cz/wp-content/uploads/2014/02/5-12_Zide_v_ceskoslovenske_zahranicni_armade.pdf

M. Hoblík 1.12.2016 15:15

Za všech nejstatečnější jsou však

váleční veteráni z Kosova a Afganistánu. Sice jsme žádnou válku nevedli a jedná se o žoldáky, tedy nájemné vrahy, ale komu čest, tomu čest!

B. Brousková 1.12.2016 15:03

Re: Kdybyste, autore, alespoň znal dějiny!

Samozřejmě to nebyla Československá armáda, ale pouze armáda Slovenského štátu. Do Polska po boku Wehrmachtu tehdy vtrhly tři slovenské divize, v počtu padesát tisíc mužů. Včetně letectva. Slováci tehdy museli dokonce vyhlásit mobilizaci, aby mohli doplnit stavy na potřebný počet. V červnu 1941, si to zopakovali a opět po boku Wehrmachtu a Luftwaffe v počtu padesáti tisíc mužů vtrhli do sovětského Ruska. Takový poválečný hrdina a protifašistický bojovník a funkcionář svazu protifašistických bojovníků Karol Pazůr pochopil ovšem už v roce 1943, kde je jeho pravé místo a jako zajatec a bývalý příslušník Hlinkovy gardy a později tzv. Rychlé divize po dvou letech tvrdých bojů proti židobolševikům, vstoupil do komunistické strany. Dotáhl to až na politruka ve Svobodově sboru. Po válce se stal populárním tím, že nechal postřílet 270 "Němců" původem ze Slovenska, většinou starců, žen a dětí včetně několika kojenců. 30 z nich ani "Němci" nebyli, byli to Slováci. Nikdo z nich se na žádných zločinech nepodílel , jak bylo později zjištěno u soudu. Dokonce ani ti kojenci, se na ničem nepodíleli. Několik z těch postřílených bylo příslušníky Hlinkových gard , jako bylo on sám . O kojence se postaral a podle svědků je postřílel sám Karol Pazůr osobně. Prostě hrdina. Zemřel oplakáván spolubojovníky a soudruhy, na rakovinu někdy v sedmdesátých letech.

J. Farda 1.12.2016 14:42

Re: he he he

A čtvrťak dlužno dodati, že kolega Szczewczyk je již tradičně trochu čechožroutský mešuge, možná proto, že nemá a patrně už nikdy nebude mít kladně vyřízenou Volkliste opravňující k přesídlení do Němec. A jím níže zmiňovaní vojcli plačící a zpívající štěstím proto, že nemusí pokládat životy za nechtěnce Beneše, byli zřejmě buď místní mobilizovaní sudetští Němci nebo Slezáci charakteru a vlastenectví pana Szczewczyka. Tož tak, už mi nezbývá než popřát ještě panu Szczewczykovi, nechť žije blaze.

K. Frauknecht 1.12.2016 14:23

Re: Kdybyste, autore, alespoň znal dějiny!

No jó, ale napřed mu musíte vysvětlit, kde tu "hlavičku" najde. Tříská se do kolena a furt je to stejný.

J. Hanke 1.12.2016 13:32

Re: Kdybyste, autore, alespoň znal dějiny!

Szewczyku, vy musíte být neuvěřitelný popleta, nebo spíš pomatenec.

Československo v době napadení Polska Německem (1.9.39) neexistovalo už skoro 1/2 roku.

Jak mohly jednotky neexistujícího státu někoho napadnout?

Nebyli v tom náhodou mimozemšťani? Klepněte se kladívkem do hlavičky, třeba se v ní rozsvítí.....

P. Lenc 1.12.2016 13:30

Re: he he he

Babička také znala ten písenek kde domek můj?