J. Sova 5.12.2014 11:11

Re: Když se mocní vlci převlékli za beránky,

Křesťanství je se světskou mocí zcela slučitelné. Proto ho vládcové tak prosazovali.

Římanům 13,1 Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha, takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se Božímu řádu. Kdo se takto vzpírá, přivolává na sebe soud.

Vládcové nejsou přece hrozbou tomu, kdo jedná dobře, nýbrž tomu, kdo jedná zle. Chceš, aby ses nemusel bát vládnoucí moci? Jednej dobře, a dostane se ti od ní pochvaly.

Vždyť je Božím služebníkem k tvému dobru. Jednáš-li však špatně, máš proč se bát, neboť nenese meč nadarmo; je Božím služebníkem, vykonavatelem trestu nad tím, kdo činí zlo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Brzák 5.12.2014 11:10

ad. pan Hrbek - "..."svaté" právo..."

"Podle plodů poznáš strom" - strom Izraele, i přes všechny problémy, spojené například s některými jeho větvemi, rostlými pod vlivem ortodoxního židovství, dává plod nejdemokratičtějšího režimu (přinejmenším na středním východě) v těch nejzběsilejších podmínkách (válečný stav a permanentní ohrožení), takže co lze vyvozovat z jeho vztahu k demokracii?

Pro hodnocení, co je křesťanství, lépe než studium církví, je pochopení jedné jednoduché věty - "miluj bližního svého jako sebe samého", přičemž nelze pominout, že "milovat sebe samého" (to znamená i sám sebe dobře poznat a pracovat na svém sebezdokonalení) je základním předpokladem, abych uměl milovat druhého. To, že kněz, pod indoktrinací mocenského systému církve hovoří podobně jako imám, vypovídá o církvi, o onom knězi, ale ne o křesťanství.

Jediné "svaté" právo mám, abych hájil život, zdraví, svobodu a lásku a to tak důsledně, aby se žádný agresor neodvážil tyto hodnoty napadat a to s takovou láskou, aby agresor pochopil, že i přes můj jasný odpor jeho činům jej miluji jako svého bližního.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Balzám 5.12.2014 11:09

Re: S demokracií není slučitelného nic. Ona sama

To je hezké, ale dle mého názoru naivní, protože to automaticky předpokládá člověka jako tvora od přírody dobrého. Já si naopak myslím a život mě o tom dnes a denně přesvědčuje, že svoboda je založena na strachu. Jenom pokud se vás lidi bojí, nechají vás svobodně jednat. A proto je demokracie tak snadno zneužitelná, protože normální, "slušný" člověk má strach třeba i z toho, aby někomu zbytečně neublížil, čehož okamžitě využije "živel". Tak se postupně naše rodící se demokracie mění v diktaturu dostatečně agresivních menšin.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Brzák 5.12.2014 11:06

Re: Vážený pane

"Podle plodů poznáš strom" - strom Izraele, i přes všechny problémy, spojené například s některými jeho větvemi, rostlými pod vlivem ortodoxního židovství, dává plod nejdemokratičtějšího režimu (přinejmenším na středním východě) v těch nejzběsilejších podmínkách (válečný stav a permanentní ohrožení), takže co lze vyvozovat z jeho vztahu k demokracii?

Pro hodnocení, co je křesťanství, lépe než studium církví, je pochopení jedné jednoduché věty - "miluj bližního svého jako sebe samého", přičemž nelze pominout, že "milovat sebe samého" (to znamená i sám sebe dobře poznat a pracovat na svém sebezdokonalení) je základním předpokladem, abych uměl milovat druhého. To, že kněz, pod indoktrinací mocenského systému církve hovoří podobně jako imám, vypovídá o církvi, o onom knězi, ale ne o křesťanství.

Jediné "svaté" právo mám, abych hájil život, zdraví, svobodu a lásku a to tak důsledně, aby se žádný agresor neodvážil tyto hodnoty napadat a to s takovou láskou, aby agresor pochopil, že i přes můj jasný odpor jeho činům jej miluji jako svého bližního.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sova 5.12.2014 11:01

Re: Nemožnost rozvoje myšlenek

Křesťané snad jakbysmet.

Mt 5,18 Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane.

"Všechna jeho ustanovení jsou věrná, spolehlivá navěky a navždy."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Brzák 5.12.2014 10:53

Re: S demokracií není slučitelného nic. Ona sama

Soukromé právo je založeno na svobodě. Svoboda je založena na lásce. Když těmito dvěma idejemi naplníme demokracii, když s nimi demokracii svážeme, pak tímto nástrojem dojdeme k domluvě mezi námi. To vše za předpokladu, že se chceme pokoušet o organizování našich komunit do větších spolupracujících celků. Takovéto organizování se děje pod tlakem obavy, že se bez něj nebudeme mít dobře - strach z vnějšího ohrožení apod.

Pokud stát nepotřebujeme - a já jsem tomu nakloněn - pak pro základ domluvy stačí princip lásky, jak je pojmenován v - "miluj bližního svého jako sebe samého", přičemž nelze pominout - naučit se milovat (dobře se sebepoznat a pracovat na svém rozvoji) je základním předpokladem pro "milovat druhého".

Ocením věcnou kritiku, nikoliv odsudek bez argumentů. Ten Vám jen nebudu zazlívat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 5.12.2014 10:47

Když se mocní vlci převlékli za beránky,

a zjistilo se, že křesťanství je s jejich mocí nad lidmi neslučitelné (a opačně že jejich moc nad lidmi je neslučitelná s křesťanstvím), hledaly se různé cesty pro smíření státu s křesťanskou vírou.

Výsledkem byla křesťanská akceptace dědičné monarchie. Když se někdo narodil do královské rodiny a pak se stal sám králem, mohl si psát do titulatury, že je králem z Boží milosti. Neboť život dává Bůh, nikoli satan, a proto když někdo získal své postavení narozením, získal ho vlastně od Boha.

V Písmu však máme zaznamenáno, jak své představitele ustavovali sami první křesťané: volbou vybrali dva a mezi nimi pak rozhodl los. Jak se vybírají dnes? Papež volbou volitelů, které ustanovili za volitele jeho předchůdci, biskupové různě (různé dieceze to mají různě upravno), avšak v zásadě ustavování biskupů tenduje k tomu, že představitelé diecéze (k tomu zvlášť ustavená komise) navrhnou papeži několik (nejméně tři) kandidátů a ten pak jednoho z nich vybere.

Dnešní volba mocipánů státních je však zcela zjevně výběrem podle množství peněz a síly médií. O tom, že dnešní mocní v demokraciích za svou moc nevděčí Bohu, ale satanovi, netřeba pochybovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Janyška 5.12.2014 10:40

Re: S demokracií není slučitelného nic. Ona sama

Ale kdepak... Dzp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Brzák 5.12.2014 10:19

Re: S demokracií není slučitelného nic. Ona sama

snad bych to přeformuloval - demokracie je pouze nástroj. Soukromé právo je idea, kterou lze demokracií prosazovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Novak 5.12.2014 10:16

Nemožnost rozvoje myšlenek

Islamističtí fundamentalističtí vyznavači Koránu jsou na tom podobně, jako skalní vyznavači marxismu-leninismu a tzv. vědeckého komunismu. Obojí pokládali své učení za naprosto dokonalé, tak, že se nad ním nesmí nikdo více zamyslet a třeba se pokusit je doplnit o nové poznatky. A v takovém prostředí je demokracie nemožný a naprosto nepřipustitelný společenský prvek. Proto je Korán a Islám nereformovatelný a jediným řešením je jeho úplné vykořenění.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Janyška 5.12.2014 9:56

S demokracií není slučitelného nic. Ona sama

obsahuje takový defekt, že není dobrým nástrojem správy věcí veřejných. Má ji vládnout soukromé právo a ne většinové hlasování bez korekce právě jím... Dzp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Křivan 5.12.2014 9:49

V koncentrácích bylo hodně kněží.

I německých.  Katolíků, i protestatntů.  A Jehovisti tam byli všichni, kvůli odmítaní vojenské služby.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sova 5.12.2014 9:30

Re: Pěkné.

Myslíte tu pasáž, ze které vyplývá, že všechna království patří ďáblu?:

Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu a řekne mu: „Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět.“

-

Někteří křesťané přitom touží po monarchii.

To jsou paradoxy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Remeš 5.12.2014 8:33

Re: Recko a demokracie

Křesťanství a emencipace žen? Proč to ironizovat? Nechci se přít, ale myslím, že Dan Drápal může mít pravdu,  že historicky vzato byli průkopníci boje za emancipaci žen američtí křesťané a jejich hnutí bylo neseno křesťanským étosem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 5.12.2014 8:25

Pěkné.

Ovšem připomenul bych z evangelií pasáž o tom, jak se Ježíš na poušti 40 dnů postil a jak byl potom pokoušen ďáblem. Tam je jasně napsáno, kdo dává lidem moc a komu slouží mocní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 5.12.2014 8:21

Kdepak v Řecku.

První prokazatelné demokracie byly v Mezopotámii, v sumerských městských státech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Babička 5.12.2014 8:06

Re: Odkrvení křesťanství

Takže v boji proti Křestanství jsou muslimové na vaší straně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Babička 5.12.2014 8:03

Re: Vážený pane

Ono těch křečovitých pokusů nějak Islám omluvit je dost. Jenže v naší situaci kdy jsme jím ohroženi je to houby platné. To můžeme jedine , jesli se nám podaří vyhrát. pak je čas na filosofování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Hrbek 5.12.2014 7:07

Vážený pane

pominul jste, patrně záměrně, jedno monoteistické náboženství - a to ortodoxní židovství a jeho vztah k demokracii. A co takhle něco o jeho vztahu k Ježíši Kristu? Islám jej uctívá jako proroka a dokonce uctívá i Marii.

Jinak si pamatuji klasický výrok katolických kněží po čtení úryvku z Bible - "toto je slovo boží". Tedy to, co islámu vyčítáte. Nakonec i Jan Hus se na doslovné znění Bible jako na rozhodčího odvolával.

O tom, která církev je skutečně "křesťanská" nejen slovem, ale i skutky, by byla dlouhá debata. A laskavě si všimněte toho, že i církev katolická není již církví převážně euroatlantické kultury, ale církví jiných kultur. Chápe to i papež František.

Nejhorší je domýšlivost, že to co někdo považuje za "demokracii" demokracií skutečně je a že má "svaté" právo mečem jeho "demokracii" vnucovat jiným.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 5.12.2014 6:20

Odkrvení křesťanství

Již jiné nezbývalo, vždyť např. v 1. světové válce hnali vojáky na krvavé jatka, přesně jako dobytek i kněží. A jak si toho užívali. V 2. světové důsledně ignorovali  koncentrační tábory. Po válce dokonce k ním nezaujali žádný postoj, jako kdyby nic takového ani nebylo. Přitom jejich možnost ovlivňovat veřejné mínění skrze mše svaté neni zrovna malá. Vyjadřovat se k Zemanovi, to je již něco jiného. Tam si troufnou. Banda jedna nekřesťanská.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 5.12.2014 6:11

Snad dvě myšlenky z mé naivní hlavy

Prý jsme naprogramování věřit. Někdo v sebe, někdo v osud a někdo v

Boha. Ať se každý rozhodne sám, ale má na výběr jenom jednu možnost!

Vložil všechnu víru v sebe, nedopadlo to dobře. Pak v osud, opět to nedopadlo dobře. Teď proklíná Boha.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 5.12.2014 5:57

Recko a demokracie

To, ze ve starem Recku byla vynalezena idea demokracie, prece vubec neznamena, ze tam byla perfektni demokracie. Obvykle kdyz se neco vynalezne, nebyva to hned zpocatku v praxi perfektni. Prvni letadla taky z nasi perspektivy moc neletala, spis poskakovala jako kdyz slepice chteji letat.

Kdyz Amerika poprve explicitne zavedla kapitalistickou spolecnost, taky to nebylo dokonale, a je to jednim z duvodu, proc se jim za posledni stoleti system hrouti pod rukama. Pocatky vzdycky mivaji k dokonalosti daleko, ale to neznamena, ze v tech pocatcich to, nebo ono, nebylo vynalezeno.

Krestanstvi a emancipace zen?? Krestane si umi prekroutit vsechno, jak to byva u lidi, kteri stavi slepou viru nad vidouci rozum.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Maleček 5.12.2014 4:52

Bibli odkrvila až renesance

Kecy, kecy, kecy. Čtete-li bibli tak vidíte, že je plná násilí a povinnosti podřizovat se autoritě. Stejně jako korán. A křesťanství bylo do 15. století stejně krvavé jako dnešní islám. Až renesance s obnovou řecko římských ideálů, tedy i demokracie začala krvavé křesťanství kultivovat.

A do dnešní nekrvavé podoby to trvalo 500 let. Vždyť ještě v obou světových válkách minulého století se vraždilo ve jménu křesťanského boha. Pravda v Rusku modifikovaného do podoby 1. tajemníka komoušské partaje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Brzák 5.12.2014 2:31

Moc korumpuje

Prorok napsal za svého život mnohé. Ježíš nepsal nic - jen krátce a v tom, co se o něm dozvídám, láskyplně žil a zemřel. Prorok svou ideou nadchl svůj lid a získal moc. A jak se to nám savcům stává, dostaneme-li se do vůdčí pozice - z přemíry testostrenu zblbnul. Je to popsaný fenomén - přesvědčení o své neomylnosti, strach z oponentů až paranoia atd. A do své smrti vedl svůj lid a konal skutky se svou mocí v rukou.

Korán je i díky tomu "tak trošku" rozporuplný. Když jej čte křesťan, potěší jej slova o míru - a slova o vraždění jej vyděsí. Ale křesťan je celou svou kulturou přesvědčován, že má odpouštět, že Bůh má spasení pro každého. A tak je pro něj možné přijmout Proroka jako člověka, který to vlastně myslel dobře - jen se mu to "trošku" vymklo z rukou - no, kdo jsi bez viny, hoď kamenem, že...

Ale muslim, tam, kde si Korán odporuje, má východisko. Za prvé, Korán je neomylný. Za druhé, pro pochopení Koránu je třeba znát skutky Proroka - je to logické, Prorok činil vše v Alláhově vůli, takže Korán, jímž i on sám je inspirován, pochopil a podle svého chápání pak žil a konal... Avšak Prorok žil dlouho, získal moc, s ní se z něj stal magor a později senilní stařec, jemuž nikdo nemohl (jak by také Prorokovi mohl?) odporovat - a je tak živoucí inspirací pro svůj lid. A demokracie? Prorok ji snad potřeboval?

Ježíš zemřel záhy. Jako křesťan se ptám, jestli to vlastně není z jednoho hlediska dobře - on mocí zkorumpován (zblbnut) nebyl. Ale láska, kterou za sebou zanechal, znamená důvěru v lidi - a tedy možnost se spolu domlouvat a rozhodovat - není to základem demokratické metody?

Pro sebe vnímám za důležité, abych se k moci nehnal. Nejen to - abych jí nad sebou nenechával zbytečně mnoho v rukou dalších lidí. Raději ať je rozptýlena mezi více lidí, neb čím více jí má v rukou jeden, tím větší riziko, že jí bude zkažen. Takže raději parlament, než-li prezident. Raději referendum, než parlament. Raději komunita, než stát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek