Š. Hašek 11.11.2021 23:17

To máte jako s jégrovkama.

Firma Jäger, Krásný Buk, Österreich-Ungarn. Stojí tam jeho vila. Dělal ty punčochče beze švů.

Bylo, bylo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 12.11.2021 9:57

V Nečtinech (Netschetin), okr. Plzeň sever, jeden soukmenovec propaguje svoji sudetoněmeckou svébytnost automobilem opatřeným placenou SPZ "Egerland". (Ač je to do Chebu ještě dost kilometrů).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 11.11.2021 21:43

Prdlajs. REGION!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vlček 11.11.2021 18:16

Pane Juraxi, nezlobte se, ale vaše úvahy jsou natolik krkolomné, že to řve za uši. Použité smajlíky mi napovídají, že vaše úvahy nejsou vámi brány jako vážně myšlené.

Je to něco jako proč se drbat za levým uchem levou rukou, když to jde i pravou, že.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 11.11.2021 19:18

Ale to jazykovědno je fakt zajímavé - je Opava (Zlín, Olomouc, Hodonín) české město, neboť leží v Česku, nikoli však v Čechách?

Najisto vím pouze, že Brno české město není, tam za podobné tvrzení hrozí naklepání budky ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vlček 11.11.2021 19:41

Pane Juraxi, tyhle velkoměstské manýry existují samozřejmě všude. Zrovna tak pražáci si o sobě myslí, že jsou pupkem světa. Je to pouhá nafoukanost a nemístná namyšlenost některých lidí.

Ohledně těch přívlastků měst, zdali jsou česká, moravská, či slezská, bych to řekl takto. Když se o tom budem bavit v Česku, budou to města česká, moravská, slezská. Když se o nich budeme bavit s cizincem někde v Americe, patrně si vystačíme s přívlastkem česká, neboť učit toho Američana, že Česko jsou tři země bude nad naše časové možnosti i fyzické síly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 11.11.2021 17:51

No, mně název Česko přijde celkem odpudivý. Preferoval bych Českou republiku.

Ale uznávám, že je to individuelní ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vlček 11.11.2021 18:27

No, nic proti preferování kteréhokoli z těchto dvou názvů, ale jejich existence je na místě.

Až budete na stadiónu fandit našim proti Xxxku, budete volat "Česká republika do toho"? Nehodí se lépe Česko? Nic odpudivého v tom nevidím. Ba naopak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 11.11.2021 19:11

Nefandím, na stadióny sledovat gladiátory nechodím a nikdy jsem nechodil ... takže ani nevím, jak se fandilo v dobách československých; Československo do toho mi přijde trochu jazykolamné ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 11.11.2021 18:30

Ano, pane souhlasím, je v tom velký kus logiky. Potom ale budete mít jistě i představu o tom, jak se měla jmenovat 1.republika, kde jsme mluvili česky, německy, slovensky (i když to Češi Slovákům upřeli), maďarsky a polsky. Hádám, že elity, ať již české, slovenské nebo maďarské mluvili a rozuměli minimálně dobře i německy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vlček 11.11.2021 18:45

Pane Vorlický, když se chcete vracet až ke vzniku první republiky, proč se nevrátit rovnou k Českému království?

Můžeme být všichni vděční prezidentu Masarykovi, Benešovi, Štefánikovi a dalším, kteří se zasloužili o vznik našeho státu, kdy jim byla navíc jako danajský dar přifařena ještě Podkarpatská Rus.

Místo abychom si tohoto jejich činu vážili, tak budeme hledat hnídy a ptákoviny, které nás, Čechy, Moravany a Slezany od sebe odlišují? Že bychom se nestyděli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 11.11.2021 19:05

Na Rusíny jsem zapomněl! Království nechejme zatím stranou-kromě Jiříka z P. králové byli většinou Němci, nebo aspoň hlavně německy mluvící.

Na Masarykovi nejvíce obdivuji jeho vytrvalost houževnatost a že se nenechal odradit tou špínou, kterou na něj v jednu dobu Češi házeli. A to nebyl ani Čech!

Tak, jaký název by z Vaší dnešní logiky 1.republice nejvíce seděl? 1.republika byla nedávno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vlček 11.11.2021 19:24

Pane Vorlický, moje odpovědi na vaše otázky ohledně názvu naší republiky, vzniklé rozpadem RU, postrádají jakýkoli smysl.

Vznik a název byl výsledkem neskonalé diplomatické práce našich tehdejších politických veličin, kteří nakonec přesvědčili své americké partnery v jednání o správnosti a potřebě vzniku našeho státu.

Tehdy šlo především o emancipaci Čechů a Slováků z područí Rakouských a Uherských nadvládců. To nejspíš ovlivnilo ten název nového státu - Československo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 11.11.2021 20:34

Naopak, pane. Takže ne, jak se mluvilo, ale o emancipaci Čechů a Slováků. Násilná snaha pak jak udělat ze dvou jazyků jeden (českoslovenštinu) se přirozeně projevila jako zcestná.

Jen jsem reagoval na Váš evidentně pomýlený názor, 11.11.2021, 16:49, že pro název nového státu se přirozeně nabízí název jazyka, kterým se ve státě mluví. Názor až úsměvně provinční. Když se to stane, tak proto, že ke vzniku státu došlo mnohaletým vývojem, Francie, Polsko, Rusko, Španělsko, Anglie, Německo, atd. Zeptejte se ale Britů, Američanů, Švýcarů, Belgičanů, atd, co si o Vašem nápadu myslí, nebo Mexičana?

Veličiny si údajně chtěly pro vznik republiky brát za vzor Švýcarsko. Jak by asi Švýcarsko na tom bylo dnes, kdyby německy mluvící většina trvala na názvu jako třeba: Alpendeutschland? srdečně

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 12.11.2021 10:05

Ať už se to komukoli nelíbí, jsou čeština a slovenština vůči sobě ve vztahu dvou nářečí jednoho jazyka. Podobně je tomu s tzv, srbochorvatšinou, kde rozdíl je především v používání cyrilice a latinky. Zdůrazňování např. drobných lexikálních rozdílů má jen zakrýt politické cíle lokálních politických skupin. Tam i tady. Stačí se podívat na nářeční mnohost v němčině včetně odlišnosti lokálních nářečí vůči uznávaným větvím dialektů. Najděte si jen ve Wiki Schwytzerdütsch a zjistíte, že samotná švýcarská němčina se dále drobí na kantonální dialekty více či méně od sebe vzdálené. A což jazykové dialekty francouzštiny a k tomu okcitánština a provensálština atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 12.11.2021 13:17

Váš příspěvek nedává smysl, pane. Předpokládám, že se domníváte, že slovenština a čeština byly dvě nářečí jednoho jazyka dlouho před vznikem 1.republiky. Pak ten jazyk se musel nějak jmenovat. Těžko mohli lidé říkat: já mluvím slovenštinou, což je ze dvou druhé/první nářečí jazyka.

Stejně jako polština, srbochorvatština, ruština, čeština a slovenština, a další jsou prostě slovanské jazyky. Někdy sobě více, někdy méně podobné. Toť vše. Českoslovenština byl umělý konstrukt, který nevydržel ani dvacet let. Možná, že bychom se měli zeptat Slováků, co si o věci myslí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 12.11.2021 13:50

Vaše námitka je demagogická. Věci mohou existovat, aniž by byly někým nějak pojmenovány. Čeština byla kodifikována Dobrovským a Jungmannem, slovenština mnohem později, nejprve Bernolákem a teprve později Českoslovenština resp. jazyk československý byl konstrukt především politický, avšak vycházející z velmi těsné podobnosti jazyka, jímž se mluvilo od západu na východ v plynule se měnících variantách dialektu, a z velmi podobného historického vývoje. Ovšem porovnáním lexika i gramatiky zjistíme, že podobnost obou (dnešních) jazyků češtiny a slovenštiny potvrzuje společný původ. Není náhodou, že kvůli politickým cílům štúrovcům nestačila bernoláčtina (podle západoslovenského nářečí), a proto sáhli po středoslovenském nářečí, aby je kodifikovali jako samostatný jazyk, když předtím jim všem vyhovovala bibličtina, tj. de facto čeština. Slováků se na to ptát by bylo pošetilé, protože dnes už je spisovná slovenština dávno kodifikována a uznána za státní a úřední jazyk samostatného státu. Nadto Slováci zaujímají v těchto věcech oproti Čechům velmi šovinistické postoje. Kdyby způsob zvolený štúrovci aplikovali v jednotlivých jazykových oblastech v Německu, učily by se dnes děti ve školách bavorštinu, saštinu či durynštinu atd. A tam jsou mezi jednotlivými nářečními jazyky rozdíly mnohdy větší než mezi češtinou a slovenštinou. Da oata gouta Moun is duich Ees gbruchn un is ins kolta Wossa gefolla. Tohle je taky německy, ale někteří Němci musí hodně napínat uši, aby tomu rozuměli. A přitom je to nářečím spíše středoněmeckým tedy blízkým okolním oblastem. Můžete namítnout, že na některých gymnáziích v Bavorsku je vyučována bavorština (Boarisch, v němčině Bairisch), to je ale jen oživování etnografické zvláštnosti a bavorština není uznána za úřední a státní jazyk.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 12.11.2021 15:02

Jistě, věci existují, aniž by byly pojmenovány. Pak o nich ale nelze rozumně, popřípadě vůbec, debatovat.

Demagogie (působení na city a pudy části společnosti k dosažení politických cílů) byla snaha přesvědčit část společnosti 1.republiky, že existuje československý národ, k čemuž byl třeba československý jazyk. Neexistovalo ani jedno. Moje námitka je opakem demagogie. Výsledek je toho důkazem.

Němci svůj problém evidentně vyřešili správně (a bylo a je jich mnohem víc) a tak mají jednu úřední řeč. Jakou němčinou si povídají u piva je ale nepodstatné.

Zbytek příspěvku určitě považuji za zajímavý pohled do historie vzniku dnešní slovenštiny.

srdečně

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 12.11.2021 16:43

Ještě jednu poznámku: Národ a jazyk československý byl konstruktem především určeným pro mocnosti, jež měly dát souhlas se vznikem samostatného státu Čechů, v tomto případě se Slováky, neboť etnických Němců (Volksdeutsche) bylo na území předmnichovské republiky více než Slováků samotných a téměř polovina počtu Čechů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 12.11.2021 19:03

Přesně tak. Souhlasím. A ony daly. Ale v okamžiku, kdy mocnosti o Československo ztratily zájem, Československo přestalo existovat. I Slováci mu dali vale, atd., atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 12.11.2021 9:54

Češi Slovákům upřeli co? Že se mluvilo o jazyku československém, který měl dvě větve, jednu českou a druhou slovenskou? Slováci mohou být vděčni tomu nápadu s československou národností, jinak by s nimi dnes byl už konec. Vím podle rodinné historie: moje babička (r.n. 1900), rodem z Moravy, chodila na Slovensku do školy. Škola byla maďarská, učitel Maďar, tvrdě trestal děti, kdykoli promluvily "slovansky" rákoskou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 12.11.2021 15:21

Ano, souhlasím, že kdyby , diplomatické veličiny ́ nevymyslely československý národ a jazyk, dnešní uspořádání Česka a Slovenska by vypadalo jinak.

Sporná by asi byla otázka vděčnosti. Ze slovenských kruhů je určitá vděčnost patrná. Vděčnost Slovensku českých kruhů za vytlačení německých občanů v republice do méně vlivné pozice ale neeviduji. Konečně i to, že Češi, my, Slovákům slíbili nepoužívat společné státní symboly a vlajku si přesto nechali jako svoji, o něčem vypovídá.

srdečně

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 12.11.2021 16:54

Tomu napomohly postoje Slováků při jednání o rozdělení Československa. Ty přístupy by bylo možné nazvat vydíráním, které velmi výstižně označil V. Klaus slovy: Slováci chtějí nezávislé Slovensko s českou pojišťovnou. Dělení společného majetku bylo provedeno spíše podle zásady fifty-fifty, ač přínos Slovenska k němu - přirozeně - nemohl být, vzhledem k menší hospodářské síle té části společné republiky, poloviční. Nadto investice (které) na Slovensku (zůstaly) byly z větší části hrazeny především z hrubého národního produktu vytvořeného z větší části v Česku. Nikdo to Slovákům nevyčítal, ale i tak odešli s dojmem, že je Češi okradli. Pomoc Slovensku poskytnutá z Česka např. učitelé, lékaři, atd., nahrazující neexistující slovenskou inteligenci také představuje určitou hodnotu. Můj prastrýc lékař působil na středním Slovensku 15 roků, aby s výkřiky Česi peši byl v podstatě vyhnán bez jediného slova díků. K tomu jim ještě zpívali "Bij a rúbaj do krve po tej českej kotrbe". O vztahu Slováků, jichž je v Česku jako máku, vůči Čechům na Slovensku také nelze vždy říkat jen nadšené chvalozpěvy. Ale blbci jsou všude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek