Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Bít, či nebít?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
S. Netzer 6.10.2014 11:15Re: ale rodina byla vždy prodchnuta láskou Už se zase zabýváte mou osobou? :-))) |
|
L. Křivan 6.10.2014 13:16Re: ale rodina byla vždy prodchnuta láskou Zabývám. Asi tak jak se zabývám obtížnou mouchou. Až přestanete nadávat a urážet lidi,... tak přestanu hledat plácačku. |
|
|
S. Netzer 6.10.2014 14:39Re: ale rodina byla vždy prodchnuta láskou Od primitivního hulváta, který se na mně neustále lepí jen proto, aby mě urážel, to teda sedí. |
|
|
J. Dufka 6.10.2014 10:18Re: řezat řezat ....správně...když mi dítě nerozumí tak ho zřežu...pakliže ovšem zřežu kojence znamená to jen tolik že jsem sám byl v dětství řezán málo ..anebo jsem nemocen |
|
|
L. Křivan 6.10.2014 15:17Re: řezat řezat Když kojenec řve, tak buď má hlad, nebo je posranej. Obojímu se dá odpomoct. Pokud se mu neklubou zuby. To je pak každá rada drahá. |
|
|
E. Sevrát 6.10.2014 8:32Fyzické tresty dětí (v přiměřené míře) byly součástí výchovy v rodině po tisíce let, a nikdo se nad tím nepozastavoval.Nemyslím,že by z těch dětí vyrostly psychicky narušení jedinci,že by měly trauma na celý život apod.Ono se stačí podívat na filmy z první republiky a je hezky vidět kam se posunulo chování třeba mladých fotbalových "fanoušků" proti filmu "Muži v offssidu".A tak by se dalo pokračovat.A co týče rajského plynu apod., i dítě se potřebuje naučit snášet drobnou fyzickou bolest pro svůj další život.Dnes někteří rodiče zakazují i návštěvu čerta při svátku sv.Mikuláše s tím,že se děti bojí a pak se počůrávají apod. Takže v tomto případě zase zkouška psychické odolnosti,která bude chybět. |
|
B. Volarik 7.10.2014 8:18Re: Fyzické tresty dětí (v přiměřené míře) Zdá se, že ve věcech politických se s panem Sevrátem neshodnu ani náhodou. Nicméně v několika dalších věcech s ním souhlasívám (jako například teď). Zajímavé...jak mohou mít lidé politické názory rozdílné až pomalu k chuti udělit pár facek ale jindy zase k chuti potřást rukou. |
|
|
P. Čulík 6.10.2014 8:03Řezat jako žito samozřejmě ne, ale z plácnutí přes zadek, když už to jinak nejde, bych až tak velkou vědu nedělal. Ony děti pochopitelně stále zkouší, co si ještě mohou dovolit a z psychologického hlediska je nejúčinnější okamžitý trest a ne vágní zákaz televizního pořadu pozítří. A to plácnutí jim to hned vysvětlí. Pokud jde o toho kluka u zubařky, on mohl být vystresován cizím prostředím, řečí, které nerozumí a nemyslím si, že v tomto případě by nějaké bití k něčemu bylo. |
|
|
L. Křivan 6.10.2014 9:03Re: Pokud jde o toho kluka u zubařky, mám dojem, že u něj to už byla hysterie. Asi by stačilo trochu studené vody do obličeje. Já jen jednou uhodil holku. Bylo to dávno, na vysoké,... byli jsme na Luční Boudě, výlet na běžkách a dostali jsme se do bouře. Holka si sedla, že dál nepůjde, že ji tam máme nechat, hystericky ječela, tak jsem ji profackoval, nacpal mým posledním cukrem, a šlapala zase jak švýcarský hodinky. |
|
|
P. Boublíková 6.10.2014 9:09Re: Pokud jde o toho kluka u zubařky, No, tak to byla jednak krajní situace a druhak to snad neměl být trest, nebo ano? :-))) |
|
|
L. Křivan 6.10.2014 9:13Re: to snad neměl být trest Samozřejmě že ne. Ale zastavilo to hysterii. Ta je u dětí častá. |
|
|
P. Boublíková 6.10.2014 9:32Re: to snad neměl být trest Jak u kterých, některé děti jsou naopak tak flegmatické, že jim to až škodí (málo soutěživé apod.) |
|
|
J. Babička 6.10.2014 7:48poznámka No i když já doma bit nebyl a svoje deti také ne, tak jsme docela normální a slušní lidé. I když uznávám, že někdy pohlavvek pomůže víc, než návšteva u psychologa. V článku se mluví, že má dítě strach ze zubaře. Já také v mládi jsem mel hůzu s návštěvy u zubaře. Vždy to hrozně bolelo. Protože vrtali bez umrtvení. Nemyslim si, že by mi ta přestála utrpení a bolesti nějak zocelili či udělali lepšiho člověka a tak na tom zubařském křesle, bych uvítal, kdybych se narodil v americe a mel to bezbolestně. I když jak říká pan Řehořek, by ze mě vyrostl datebák. |
|
|
V. Vlach 6.10.2014 6:31Tak najednou, po tisíci letech, je to tu samej majitel Pravdy, samej Komenský.... vytahání za fejsky, buráky na zátylku, poctivej vejprask za rozbité okno! Tresty jako: nebudeš se celý den dívat na televizi, zákaz přístupu k počítači a pod - na co si tu hrajete? Na "jinou dobu"? Nebo na vlastní úpadek? |
|
|
B. Volarik 6.10.2014 5:54Ale prdlajs.. Tady v Americe vrazíte spratkovi pohlavek v parku aněkdo vás udá za týrání dítěte. Já to řešil tak, že když moje dcerušky vyváděly, švihnul jsem je špičkami dvou prstů přes zadeček, štíplo to, ony se probudily a vrátily do reality. Fungovalo to báječně. |
|
|
B. Volarik 6.10.2014 5:58A pokud se vám zdá moje metoda slabomyslná..... tak vězte, že já mám francouzské vychování. Za mala jsem dostával pravidelně bušóns (tedy... bouchance). |
|
|
P. Boublíková 6.10.2014 5:31Běžte k šípku Fyzické tresty používá jen primitiv, z nedostatku invence. Pro moje děti bylo vždy trestem "nebudu si s tebou hrát, když zlobíš", "nebudu ti číst", "nepůjdeme do ZOO", s přibývajícím věkem zákaz televize, počítače... a dostatečným trestem pro ně bylo už to, že jsem byla naštvaná. Tím nechci říct, že jsem své děti nikdy neuhodila - občas nějaká ta facka na prdel přilétla, ale to byly z mé strany nezvládnuté emoce, nikoliv trest. Promyšleně fyzicky napadat slabší jedince považuju za projev nesmírné zbabělosti. I psy si pořizujeme takové, kteří se nikdy uhodit nesmí (konkrétně různé druhy chrtů). Co se týče toho zubaře - dost dobře nechápu, proč je nutné trpět bolestí, když to nutné není. Nevím, zda je rajský plyn ideální, ale existuje i lokální anestézie - mnozí zubaři jsou snad líní tu injekci píchnout nebo co. |
|
|
P. Boublíková 6.10.2014 5:47Re: Běžte k šípku Ještě bych připodotkla jednu věc: k výchově patří vedle trestů i odměny. K výchově samozřejmě patří příkazy a zákazy - a za jejich splnění se má poskytnout odměna. Pokud se tohle provádí odmalička důsledně (pochvala, pohlazení, pusinka), pak na tresty dochází jen velmi zřídka. A také dobře funguje trest "od přírody". Nechceš si zavázat boty - tak si je nezavazuj. Za chvilku zakopneš o tkaničku, spadneš a natlučeš si kokos. Nechceš jíst - nejez, za chvilku budeš mít hlad. Tohle se mně taky docela osvědčilo. |
|
|
J. Schwarz 6.10.2014 8:08Re: Běžte k šípku těžko aplikovat lokální anestezii, pokud děťátko odmítá otevřít hubu. A "přírodního trestu" se mu dostane v hojné míře - bude ho bolet huba celou cestu zpět do USA. |
|
|
P. Boublíková 6.10.2014 8:53Re: Běžte k šípku V zubolékařských tricích se nevyznám, ale existují i gely znecitlivující dásně, tomu by se dítě patrně nebránilo a částečně by možná mohl pomoci... zkrátka si myslím, že v dnešní době cesta existuje. Jinak s tím "trestem od přírody" máte pravdu, v tomto případě bude fungovat :-) |
|
|
P. Švejnoch 6.10.2014 7:48Re: Běžte k šípku Píšete: "Fyzické tresty používá jen primitiv". To mi přijde zábavné v kontextu autorova tvrzení, že 70% dospělé populace považuje fyzické tresty za nutné, a z toho je 70% vysokoškoláků. Ergo - 70% populace a 50% vysokoškoláků jsou z Vašeho pohledu primitivové... Nezdá se Vám to Vaše tvrzení poněkud příliš domýšlivé? Další věc, která mě pobavila je představa, jak je takový pubescent potrestaný tím, že jste naštvaná... Úplně to vidím v živých barvách... :-D Fyzické tresty jsou nezbytnou a občas nezastupitelnou součástí výchovy - jen je nutné je používat tam, kde je to účelné. A hlavně je používat přiměřeným způsobem, což se nám v návalu emocí ne vždy úplně daří - a to je hlavní problém fyzických trestů, nikoli jejich používání obecně. |
|
|
P. Boublíková 6.10.2014 9:01Re: Běžte k šípku Nezdá se mi to domýšlivé, ostatně ty primitivní názory převažují i zde v diskusi :-) Pokud se bavíme o fyzických trestech, tak předpokládám, že se bavíme o trestání malých dětí. Mlátit puberťáka - to už si nedovedu vůbec představit. Podle mého názoru je fyzický trest namístě jen ve výjimečných případech - dítě ubližuje menšímu dítěti, zvířeti, nebo schválně něco nenapravitelně zničí.Ovšem správně vychované dítě by tohle vůbec nemělo dělat. Jestliže bývá bito, pak logicky bije a ubližuje ostatním... Mlátit někoho za rozbité okno nebo jakýkoliv jiný úlet "v zápalu boje", to mně přijde neskutečně uhozené. Tady má být trestem například finanční náhrada - dítěti se něco nekoupí, protože bylo potřeba zaplatit to rozbité okno. Příště musí být opatrnější. Uvědomte si, že výchova začíná od malička. A primárním trestem je neudělení odměny za nesplněný rozkaz nebo v případě překročeného zákazu. Autor totiž domotal dvě věci: "americkou výchovu" (pokud je pravda, že se nesmí nic připazovat ani zakazovat) - což je samozřejmě hloupost, a fyzické tresty. |
|
|
L. Křivan 6.10.2014 8:56Re: Běžte k šípku "..mnozí zubaři jsou snad líní tu injekci píchnout nebo co..." Těžko píchnout injekci, když kluk tu hubu neotevře a neotevře. "..fyzicky napadat slabší jedince.." to máte pravdu, stačí se podívat co se odehrává na hřišti na písku. "Mně se líbí tvoje lopatička, tak si ji vezmu" a když mu to projde bez plácnutí přes zadek, tak z něj vyroste levičák. Na písečku to začíná, a končí u pošty, když parta vyžraných "mladíků" obstoupí důchodce s penzí. Trest být musí, jinak z dítěte vyroste spratek. |
|
|
P. Boublíková 6.10.2014 9:07Re: Běžte k šípku No, já jsem u toho zubaře nebyla - ale on asi nechtěl otevřít hubu vrtačce :-) Lopatičku lze batoleti sebrat a původnímu majiteli odevzdat i bez plácnutí na zadek, to mi přijde docela nadbytečné... Pokud to děláte soustavně, tak dítě pochopí, že si cizí lopatičky brát nesmí. Plácnutí na zadek možná proces pochopení uspíší, ale přesto jsem to nedělala, lepší je mít trochu trpělivosti a hlavně mít na paměti, že k pískovišti se nechodí relaxovat :-) . A když se stalo, že moje děcko bez cizí hračky nemohlo být - tak muselo poprosit o půjčení a nabídnout výměnou k zapůjčení svoji hračku. |
|
|
L. Křivan 6.10.2014 9:35Re: Běžte k šípku V podstatě se s tím dá souhlasit. Každý čin dítěte musíte odměnit. Dobrý pochvalou, zlý čin trestem. Trest musí být okamžitý, jinak ztratí spojitost se zlým činem. Tolik teorie. Když někdo rozdupává bábovička, tak plácnout přes zadek a odnést pryč z hřiště. Když si neumíš s dětmi hrát, tak tam nemáš co dělat. Jenže co pak s ním ? |
|
|
P. Boublíková 6.10.2014 9:40Re: Běžte k šípku Tak nevím - mně se snad narodili andílci či co, s rozdupáváním báboviček jsem se taky nesetkala. Každopádně bych ale chtěla, aby děcko bábovičky kolegovi znovu postavilo. Jinak to odnesení z hřiště by jako trest mělo stačit, proč navíc plácat po zadku? |
|
|
V. Kolman 6.10.2014 10:10Re: Běžte k šípku Máte naprostou pravdu pane Křivane. V předškolním věku jsem byl (byť nakrátko) v mateřské školce. Zážitek z prvních dnů. Všechny děti si hrály s hračkami, jenom já tam stál jak Puk a koukal kolem sebe. Pak jsem si vzal volnou hračku a hrál si také. Přiběhl ale hošík a hračku mě vzal a hrál si s ní pak sám. Dobrovolně mi ji vrátit nechtěl. Tak jsem si vzal jinou hračku a situace se opakovala. Pochopil jsem, že pokud nechci být za otloukánka, musím si tu hračku vybojovat. Dal jsem mu tedy "bombu čenichovku" (za což jsem byl vychovatelkou hrubě pokárán), ale hračky mi už nikdo nebral. Ani já jsem ale neměl touhu a potřebu brát hračky jiným dětem. Tož tak. |
|
|
V. Kolman 6.10.2014 9:37Re: Běžte k šípku Paní Boublíková, vy mícháte dohromady dvě věci. Něco jiného je mlátit dítě surově od ráno do večera za každou prkotinu (proti tomu protestuji také), na rozdíl od malého "výchovného" plesknutí přez prdelku, "burák" či jiné zdůraznění, když dítě na slovní podnět nereaguje. Abych byl konkrétní. Chodil jsem s malým (4-5let) vnoučkem na procházku. Jednou si usmyslel, že se nechce vodit za ruku. Fajn. Nechceš-nemusíš. S VÝJIMKOU PŘECHODU SILNICE s automobilovým provozem. Když mi nechtěl dát ručičku při přecházení silnice přesto, že jsem mu důvod "ručičky" při přecházení zdůvodnil, nebylo mi, nežli ho plesknout přes prdelku a za ruku ho přes jeho protesty převést. Na druhé straně jsem ho nechal zase volně běhat. Po této zkušenosti mi ruku bez námitek příště dával. Ptám se vás. Bylo by lepší, nechat ho přecházet navzdory silnému provozu "volně" a riskovat, že se nečekaně otočí a poběží zpět (třeba uvidí kamaráda) - pod auto, nebo použít výchovné plesknutí? |
|
|
P. Boublíková 6.10.2014 9:45Re: Běžte k šípku Každopádně za ruku, ale proč navíc pleskat? Nechápu. Prostě ho popadnu za křídlo a jdeme. Stejná situace, jako když pes nechce na vodítko. Musím ho polapit a na vodítko ho narvat, ale proč bych ho přitom měla ještě bít? Pokud hezky přiběhne a nechá si v klidu vodítko nasadit, pochválím ho. Pochvala by měla fungovat i u dítěte, když ručičku dobrovolně podá - a to včas, ještě než se dostane do období vzdoru (ve dvou letech se s vámi vnouček o ručičku jistě ještě nehádal). |
|
|
V. Kolman 6.10.2014 10:00Re: Běžte k šípku Proč ještě plesknutí? Bylo to v období negativismu, kdy zkoušel, kam až může zajít. Takže vámi doporučované "chytnutí za křídlo" sice fungovalo, ale pokaždé bylo provázeno řevem a zmítáním se. Po plesknutí mi ruku dával bez větších protestů. No a pokud někdy řekl: "nedám", stačilo klidným hlasem říci: "že tě plácnu přes prdelku". A vnouček přestal protestovat. Dnes je to úspěšný mladý muž se zdravým sebevědomím a má mě i ostatní členy rodiny rád. Pokud ale pojede autem, bude chápat, že dopravní předpisy je nutno dodržovat - i když s nimi leckdy nesouhlasí. Třeba rychlost. A že když je dodržovat nebude, tak za to zaplatí. V lepším případě pokutu, v nejhorším i životem svým a často bohužel i životem jiného nevinného člověka. Myslím si, že z dětí, které nikdy nepoznaly, že existují jisté mantinely, které nelze beztrestně překračovat, vyrostou často různí "vybrzďovači" či jiní "výtečníci" silničního provozu. |
