2.7.2024 | Svátek má Patricie


Diskuse k článku

SPOJENÍ: Ženy a květiny

Kterou z žen nepotěší kytice k narozeninám, svátku, Valentýnu a možná ještě víc jen tak. Ženy si darované květy dlouze prohlíží, s péčí je aranžují do vázy a hledají pro ně to nejvhodnější místo.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
E. Novotny 22.7.2023 5:41

Tak dostavala jsem pravidelne kytku k manzelskemu vyroci, pak ke svym narozeninam a kytky navic prichazeli ke vsem vysnamnym svatakum. Ted, kdyz jsem sama, kytku uz nedostavam a hodne mi chybi. Vdycky to tady rozzarily a mne taky. I krasnou svatebni mi prinesl muj tehdy nastavajici manzel. :-)

M. Kocián 22.7.2023 5:28

Je to jako paví ocas - muž dává najevo, že je tak schopný, že si může dovolit plýtvat za zbytečnosti. Žena na to skočí a skončí s nezodpovědným a zadluženým alkoholikem. Evoluci jsou prostě společenské problémy naší civilizace putna.

T. Nemec 22.7.2023 2:59

Cituji ze své dávné knihy: ...nejvíce mu však jde na nervy pošetilá touha žen řezané květiny dostávat.

Aby dostaly kytku, uplatňují ženy různé varianty loudění, škemrání a někdy i vydírání. Když ji pak dostanou nebo si ji v zoufalství dokonce samy koupí, přinesou ji domů, dají za nadšených výkřiků do vázy a vznosnými pohyby dekorativně aranžují. Muži pak zvadlé kytky vyhazují, zametají z podlahy opadané květy, vylévají páchnoucí vodu z vázy a drhnou z ní zaschlé nánosy. Proč mají ženy tak rády řezané květiny? Snad aby měly kolem sebe něco, co vadne přece jen rychleji než ony samy?

J. Jurax 22.7.2023 1:11

No, kdybych přišel domů s pugétem a vedl řeč ve smyslu „Jak jsem dnes šel utahaný z práce, tak jsem si najednou uvědomil ... " atakdál jak psáno v článku, tak mne moje pragmatická žena nejprve očuchá, jestli ze mne netáhne chlast; netáhnul-li by, pak by mně byl vražen do podpaždí teploměr (památeční, rtuťový, ze zvůle EU již zapovězený) a na hlavu připlácnut obkladek, protože mne už dlouho zná a pozná, kdy mluvím a konám z horečky. Opatřila by mne lipovým čajem s medem, uložila do postele, uvařila by mi něco obzvlášť dobrého, byl bych láskyplně opečováván a jako chorý bych byl osvobozen od domácích prací.

Vlastně bych to mohl někdy zkusit ... :-)