Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLSTVÍ: Vzdělání jako investice
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
G. Zahradníček 4.3.2012 22:34Investice, jak odporné slovo a v souvislosti se vzděláním 2 x. :))) |
|
|
V. Vlach 4.3.2012 12:13Hrozně by mě zajímalo,kde se uplatní takové hordy vysokoškoláků.A to každý rok jsou noví a noví a do toho se pláče,že stárne populace a konglomerát vyhrožování/vydírání občanů články,které je mají ochromovat(a zmanipulovávat),aby z neutěšené situace ve státě a v záp.civilizaci dál tyli politici a bankéři.Ovšem žádný strom neroste do nebe a na někoho bude muset dojít.Pozornost by se měla zaměřit na bankéře.Ti chtějí vlastnit celý svět(při tom je to defacto pár rodin,vesměs židů-iluminátů). |
|
J. Honců 4.3.2012 1:44Autor článku se jednak mýlí a jednak lže. Právo na vzdělání je zaručeno Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod, právním pořádkem státu i závazky vyplývajícími z mezinárodních úmluv, které ČR ratifikovala. Souhlasit se dá s tím, že stát, pokud sype do školství finance, má právo toto kontrolovat. Není ovšem přijatelné aby se na univerzitní půdu zavlékala politika. |
|
|
S. Sedlák 4.3.2012 7:38Autor článku se nemýlí, to vy Právo na vzdělání neznamená, že musí všichni vystudovat vysokou školu za podmínek, které si usmyslí. Vzdělání na vysoké škole by mělo probíhat na základě výběrového řízení podobně, jako při veřejné zakázce. Také nemohou zvítězit všichni. Zvítězí jen ti nejlepší a těm se to zaplatí z veřejných peněz podobně jako u dotací. Pochopitelně, že nejde o akademické svobody. Jde především o peníze a v prvé řadě o školné. Jsem pro z řady důvodů. Jeden z nich vyplyvá z toho, co napsal Macek: http://viditelny-macek.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=new Největší nepokoje jsem zaregistroval v Brně na Fakultě sociálních studií. Ano, tam to bude bolet. Je nepochybné, že při redukci peněz a stanovení školného bude stát přihlížet k tomu, zda po ukončení studia bude dotyčný produktivním inženýrem, lékařem nebo odborníkem, který bude zkoumat osobnost papouška šedého nebo genderové vztahování se publika české soap opery Ordinace v růžové zahradě. (Myslel jsem zpočátku, že si někdo dělá kozy, ale ono ne. To jsou témata magisterských prací.) |
|
|
J. Boleslav 4.3.2012 11:09Re: Autor článku se nemýlí, to vy Já bych ta posledně jmenovaná témata úplně nezatracoval. Počítám, že v Bruselu by se rozhodně uplatnila :-)) |
|
|
K. Luboš 3.3.2012 21:09trocha faktů „ V mládí jsem pobíral nejvyšší možné stipendium – 200 Kč. Stačilo na tramvajenku a k obědu housku s pěti deky bramborového salátu.“ Trochu zavzpomínám a nechci být hnidopich. Ale měsíční tramvajenka např. v roce 1984 stála 36 Kč, houska cca 0,45 Kč a 50 g vlašáku 1,50 Kč. Takže to máme měsíčně 96 Kč. Já osobně jsem roku 1984 bral 300 Kč propěchového stipendia a na nutné náklady na studium 500 Kč/měsíc mi dávaly rodiče. Protože matka brala 1400,- a otec 2900,-, tak za mé studium dávali cca 1/9 svých příjmů a s tím stýpkem jsem to pak zvládal levou zadní. Dnes svým dvěma dcerám - shodou okolností rovněž studují ČVUT - dávám každé 6000 Kč/měsíc. (Ekvivalent prospěchového stipendia by byl 3600 Kč/měsíc, a to je z říše fantazie). S manželkou mámě necelých 50000 Kč/měsíc, takže iuž dnes dáváme dáváme za jejich studium asi 1/4 našich příjmů. |
|
|
S. Sedlák 4.3.2012 7:26Re: trocha faktů Také nechci být hnidopich, ale máte tam drobnou logickou chybku. Pokud vaši rodiče dávali devítinu svých přijmů na jednoho studenta, tak je jasné, že na dva studenty to bude dvakrát tolik. A kolipak to tak asi je? Ano rodina přispívá poněkud více, ale vysokoškoláků studuje 5x tolik, než tehdy. Pokud si vezmu, kolik nákladů s tím společnost má, tak menší nebo žádné prospěchové studium je vcelku drobnost. Pokud připočtu vaše stipendium k přijmům a vztahnu k přijmu rodičů, tak mi vychází, že to stálo skoro pětinu jejich přijmů naproti tomu dnes jsou náklady na jednoho vašeho studenta téměř osmina vašich společných přijmů. Jen se nesnažte tvrdit, že dnešní možnosti studentů a společnosti jsou (za ty peníze) stejné jako tehdy. |
|
|
J. Hron 3.3.2012 18:14Pripominka vsem tem, kteri zde mluvi o tom, jak je to v tom kapitalismu hnusne a nelidske, je nutne pripomenout slova Churchilla kdyz porovnaval socialismus s kapitalismem (budu parafrazovat): "Kapitalismus je nerovnomerne rozdeleni bohatstvi a socialismus je rovnomerne rozdeleni mizerie". Toto rceni vzdy pripominam vsem mym pratelum v Cesku, kdyz zacnou rikat "to tady za bolsevika nebylo". Paklize vetsina lidi chce socialismus, tak at si vzpomene na tech "nadhernych" 40 roku rovnomerneho rozdeleni mizerie. Uznavam, ze treba skolstvi bylo za nasich mladych let (studoval jsem v padesatych a sedesatych letech) lepsi kvality, ale to prisuzuji ne rezimu, ale zbylym ucitelum a profesorum kteri (alespon nekteri z nich) na skolach zbyli z pradkomunistickych skol. Vsichni vy, kteri si zde stezujete na to, jak je to vsechno nespravedlive se zamyslete nad tim, co vlastne rikate (pisete). Je to stesk po minulem? |
|
|
J. Honců 4.3.2012 1:40Re: Pripominka Tak on byl Churchil především pravicový politik, tak je logické, že socialismus nechválil. Používat citát jako argument je hloupost. Jiní by zase mohli citovat Uljanova. |
|
|
P. Novák 4.3.2012 2:44Re: Pripominka Cituji Uljanova: "Učit se? Neučit se? Učit se? Neučit se? Učit se? Neučit se?" Filozofické úvahy studenta Uljanova. Později zkráceno a vydáno tiskem. |
|
|
V. Vlach 4.3.2012 12:15Re: Pripominka Učit se učit se učit se.Nebo-li vlajkové heslo židobolševismu.Návod k ovládnutí Světa. |
|
|
S. Sedlák 4.3.2012 7:46Re: Pripominka Churchil nebyl vždy pravicový. Připisuje se mu jeden výrok: "Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce, kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum." To, že někdo dává naroveň Churchila, významného demokratického politika, a Uljanova je dost úlet. To by tam také mohli být uvedeni další levičáci jako Stalin a Hiler, aby ta soupiska masových vrahů byla úplnější. |
|
|
A. Hrbek 3.3.2012 17:44Základní téze 1. Vysokoškolské vzdělání je soukromá investice jako každá jiná. 2. Stát není povinen platit každému kdykoliv jakékoliv vysokoškolské vzdělání. Z těchto tézí lze snadno odvodit další důsledky. |
|
|
J. Kanioková 3.3.2012 22:57Přesně ! |
|
|
P. Novák 4.3.2012 2:48Re: Přesně ? Ne zcela. 3. Stát má zájem na vzdělané společnosti a proto na vzdělání jednotlivcům přiměřeně přispívá. |
|
|
S. Sedlák 4.3.2012 8:03Re: Přesně ? Ne zcela. Což ovšem nikdo nazpochybňuje a tento stát je daleko velkorysejší, než ten, který to o sobě tvdil. Asi tak 5x. |
|
|
B. Hudzieczek 4.3.2012 12:49Re: Základní téze ad. 1 - Vzdělání je veřejný statek, kterého užívá celá společnost - i občané bez VŠ vzdělání přece chodí k lékaři, do lékárny, posílají děi do školy, jezdí po silnicích, nakupují potraviny a spotřební zboží. Tam všude se projeví kvality absolventů VŠ dané společnosti. Ti absoventi pak investují svůj čas, svoji píli a schopnosti studiu. Je to tak zařízeno, že za to mají naději na lepší uplatnění na trhu práce. ad. 2 - stát má vytvořit podmínky k tomu, aby studenti dostali co nejkvalitnější vzdělání. Tzn. nikoli cestou zřizování nesmyslného počtu škol a studijních oborů a následně devalvace hodnoty akademických titulů, ale naopak - snížit počty VŠ, zpřísnit podmínky pro akreditaci stujních oborů. Dále má stát vytvořit podmínky, aby pedagogové a studenti aplikovaných oborů mohli spolupracovat s odpovídajícímí firmami v oboru, aby studenti a pedagogové oborů směřujících k základnímu výzkumu mohli spolupracovat se špičkovými výzkumnými pracovišti (doma i ve světě). Je na těchto firmách, aby cíleně popdporovali jednotlvé oboroy studenty nebo obory. Školné v tomto procesu hraje podružnou roli, protože ani studentům v zásadě nevadí. Hrozí pouze nebezpečí jeho postupného nárůstu během krátké doby (viz Velká Británie). V dobách mého VŠ studia (přelom 70.-80. let) nám bylo tvrzeno, že roční studium jednoho studenta stojí stát cca 150.000 Kčs. Při dnešním ekvivalentu je to přes milión ročně, to by studovalo odhadem tak tisíc studentů ročně. Takže to školné může být opravdu jen regulátorem odpovědnosti studentů, nic víc. |
|
|
J. Fleiszner 3.3.2012 10:05Komunistické žvásty? Strašení kapitalismem od komunistů mi přišlo jako žvásty. I otec mi vyprávěl věci, kterým jsem nevěřil. Už toho, ale není mnoho, co se musí změnit, aby se ty "žvásty" zcela vyplnily. |
|
|
J. Boleslav 3.3.2012 10:46Re: Komunistické žvásty? Všude hordy žebráků a zlí kapitalisté do nich střílí? Nebo které jiné bolševické žvásty se naplňují? |
|
|
J. Fleiszner 3.3.2012 10:59Re: Komunistické žvásty? V ulici, kde bydlím mám Armádu spásy. Hordy žebráků tu mám každý den. |
|
|
B. Brousková 3.3.2012 12:57Re: Komunistické žvásty? Za komoušů u nás opravdu nebyla Armáda spásy. Ale žebráci tehdy nebyli jiného důvodu. Každý kdo se odvážil žebrat velice rychle skončil v kriminále. Důchodci se 120 korunami penze měsíčně si moc vyskakovat nemohli. Pamětníci, kteří navštěvovali někdejší pražský automat Koruna , si určitě vzpomenou na "dojížďáky" hladově se vrhajíci na nedojedené zbytky na neuklizených talířích.Vypadali podobně jako dnešní bezdomovci. A přestože se tehdy často při nejrůznějších příležitostech skandovávalo "Sovětský svaz- náš vzor", pokud jde o žebráky, to kupodivu neplatilo. Tam jich totiž bylo dost a dost už tenkrát. |
|
|
J. Boleslav 3.3.2012 13:58Re: Komunistické žvásty? Přesně tak. Armáda spásy tady sice nebyla, ale žebráci ano, byť ne oficiálně. Je známo, že určitá část populace, cca 5 %, pracovat nechce a nebude a přirozeně má potom existenční problémy. Když je ale člověk trochu sleduje, většinou jim tento způsob života vyhovuje. I cigárko a pivo či krabicové víno si vždy nějak obstarají a jsou často se svým údělem ku podivu docela spokojeni. |
|
J. Blažek 4.3.2012 5:59Re: Komunistické žvásty? Nevím, jak jste přišel na těch 5%, patrně se tak domníváte, že to je. Pokud však pozorujete dnešní život, tak mnohem víc bezdomovců je nešťastných, než aby jim to vyhovovalo. I proto vysoce vzrostl oproti minulosti, počet sebevražd. |
|
|
S. Sedlák 4.3.2012 8:01Re: Komunistické žvásty? Těch 5% je vcelku obecně přijímané číslo, ale stěží bude někdo diskutovat na téma, zda by to nemohly být 4 nebo 6. Bezdomovci jsou jistě statisticky nešťastnějí než zbytek populace. Pokud se dívám na jejich příběhy, tak zcela vyjímečně je to smůla a zbytek není vina společnosti, ale vlastní asociální jednání. |
|
|
J. Boleslav 4.3.2012 11:06Re: Komunistické žvásty? Souhlasím. Bezdomovců je ale samozřejmě podstatně míň než 5%, odhadl bych jejich počet řádově na desetiny promile. |
|
|
V. Vlach 4.3.2012 12:18Re: Komunistické žvásty? Většinou se na nich podepsala Smůla,vlastní sestra Štěstí.A když je to šikovně poskládaná serie smůl,tak to opravdu asi není kdovíco.Takto to povětšinou prezentují sami bezdomovci. |
|
|
P. Novák 4.3.2012 2:52Re: Komunistické žvásty? Ovšem kapitalistické "Dojížďáky" z první republiky, ztvárnili nádherně již V+W ve scéně s kachním morem. Který film to byl si nepamatuji. |
|
|
J. Boleslav 4.3.2012 11:02Re: Komunistické žvásty? Pudr a benzin? |
|
|
J. Schwarz 3.3.2012 12:42Re: Komunistické žvásty? problémem kapitalismu jsou právě "socialistické "ctnosti". Kdyby bylo pravdou co o kapitalismu rozhlašovali komunisti, šlo by o nejspravedlivější řád pod sluncem. Každý by se hnal za prachama /svýma prachama/, neznal by bratra a tak by byl nucen vybírat spolupracovníky spravedlivě. Žádné výhody kamarádům a milenkám - to by rychle přišel o dobré místo, protože by byl špatným manažerem. Neschopného bratrance by raději platil ze svého než ho "zaměstnat" a rozvátit tak morálku svého oddělení či firmy. Problém komunistů a socanů spočívá ve faktu, že "buržousti" jsou "solidárnější" než proletáři a soudruzi. Howgh. |
|
|
O. Malstoka 3.3.2012 10:04Děkuji Pane Pilný, děkuji za Váš text, bohužel Váš článek v jiných novinách a hlavně v RP neotisknou. Podobně hovořil v Krásných ztrátách Radek Špicar, který svojí pílí a bez státních peněz vystudoval Oxford. Celé naše školství je veliká konzerva. Profesoři mají své jisté, bez porovnání výsledků. Študenti čekají na svůj diplom i když taktak prolezli. Připadá mi to celé jako za socializmu, kdy každá dojička měla maturitu a šéfové mimo VUMLu měli ještě RsDr. |
