26.6.2024 | Svátek má Adriana


Diskuse k článku

ŠKOLSTVÍ: Výuka ruštiny po 24. únoru 2022

Zastavil se u nás ráno cestou do školy vnuk. Po jarních prázdninách. Chvíli pobyl a pak pokračoval dál. Naštěstí to má od našeho domu na dohled. Co ho čeká nového? Důsledek Putinovy agrese: desítky nových dětí z Ukrajiny.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. David 26.3.2022 9:30

Co je to "bludnica"? Ruštinářky jsou zmatené.

J. Desef 26.3.2022 9:37

to bude ženština mravně zbloudilá k potěšení ctihodných mužů...

D. Polanský 26.3.2022 8:36

Co by mělo být, když si chcete přečíst Puškinova Evžena Oněgina v ruštině, nemáte na výběr.

http://dusanpolansky.cz/clanky/rustina-vyslovnost.html

P. Adámek 26.3.2022 9:59

Přelétl jsem ten článek. Podle mého názoru k tomu, aby člověk četl v ruštině, musí nějakou (samo)výuku za pomoci učebnic absolvovat a tam ty přízvuky vždycky jsou. Takže ty úvahy o přízvuku mi přijdou jako pseudoproblém.

A ještě něco: v době, když už neříkáme Bedřich Veliký, ale Fridrich Veliký, apod. by se mi líbilo, kdyby se to Puškinovo dílo jmenovalo v češtině Jevgenij Oněgin. Jeden ruský básník naší generace se přece jmenoval (jmenuje?) Jevgenij Jevtušenko a ne Evžen Jevtušenko.

P. Hák 26.3.2022 11:41

A smíme dál říkat "Karel Veliký" nebo "Jan Bezzemek"?

Některá jména tradičně překládáme do češtiny, jiná ne. Nevidím v tom problém, vzdělaný člověk to ví a blb stejně Oněgina číst nebude :-)

M. Stanovský 26.3.2022 15:15

To bych neřešil. Je to historický úzus.

Taky neříkáme, že jedeme do Dresden (do Dresdenu), ale do Drážďan.

Osobně mi nějak nevadí ani přechylování zahraničních ženským jmen, za mých necelých 70 let života se to vždy dělalo. Nicméně některá jména (Olivia Newton-John) by mi přechýlená zněla blbě, jindy je mi to jedno (Joan Baez či Baezová, nebo prostě Baezovka), a někdy to člověka praští přes ucho. O speciálních případech, když géniové dokáží přechylovat i islandská patronyma, raději nemluvím. Prostě první prezidentka v Evropě byla Vigdís Finnbogadóttir a ne Vigdís Finnbogadóttirová. Protože Finnbogadóttir je dcerou nějakého Finnboga Xxxxsona

R. Polášek 26.3.2022 17:09

Tak to souvisí s tím, jak jsme stále méně českocentričtí. Jazykovědci v dobách našeho Národního obrození chtěli češtinu jakožto jazyk co nejvíc oddělit od jiných jazyků, němčiny, angličtiny, francouštiny i zřejmě ruštiny atd a proto tehdy z těchto jazyků nepřejímali slova a názvy, ale přednostně vytvářeli pro všechno možné obvykle původní české ekvivalenty. Viz třeba názvy zvířat a rostlin, zeměpisné názvy atd. Později to trochu erodovalo, cizí slova se objevvoalal, ale většinově až do konce komunistů to trvalo dál,

Až po sametu se to obrátilo. Hlavně kvůli znalosti angličtiny, kdy se do češtiny začaly masově tahat anglické termíny, tak najednou se začalo zdát, že vytvářet české alternativy k původním cizojazyčným názvům je zbytečné.

Z. Lapil 27.3.2022 11:02

Věřím, že nebude-li toho příliš, tak ta slova v češtině zdomácní - viz džez, fotbal, z novější doby pécéčko/písíčko...

Spíš mi vadí některé fráze. "Z mého pohledu" přece znamená něco úplně jiného, než "podle mého názoru/ podle mě".

Zajeďte si někdy do Berlína; možná stačí pustit si televizi. Němčina je amerikanizovaná až neuvěřitelně. Konkrétně v Berlíně (a Postupimi), jinde nevím.

Z. Lapil 27.3.2022 10:55

Mně spíš dělá problém interpretace anglického přepisu (nejspíš Yevtuchenko).

L. Hančar 26.3.2022 7:44

Pracoval jsem onehdá v jedné montovně na Vysočině. Rád jsem v pracovní době hovořil o běžných věcech s agenturními zaměstnanci. Jsa čtvrtinový Ukrajinec a nositel ukra jména ( v angličtině Potter ), miloval jsem rozhovory s krásnými mladými Ukrajinci a Ukrajinkami. Šlo to dobře, protože zde neexistovala jazyková bariéra. Mluvili jsme rusky! Takovou tou naší praslovanskou mateřštinou! A pak že to nejde. Domluvit se!

R. Polášek 26.3.2022 17:19

Vlastně jsem sílu ruštiny jako univerzálního jazyka zažil taky. Ke konci socíku jsem se coby student účastnil výpravy do dunajské delty. Projeli jsem jižním ramenem Dunaje až téměř k moři. Dunajská delta je sice v Rumunsku, ale žije tam ruskojazyčná menšina. Prý údajně tam je z historické doby, jak se tam do těch dunajských bažin kdysi schovávali utečenci z Rusi - Ukrajiny. Mluvili jsem tam s jakýmisi místními kluky a ti byli u vytržení, že řečí, kterou tam asi normálně mluví v rodinách, se konečně mohou dorozumět s někým cizím. Z Rumuny se asi nedomluvili.

L. Kuča 27.3.2022 16:14

Určitě bych ruštinu nenazýval nějakou praslovanskou mateřštinou, protože statistickým porovnáním známých slovních kořenů (ne že by se komplet dochovaly), vychází jako jazyk nejbližší praslovanštině právě čeština. Ruština se jí vzdaluje více, čeština je v přístupu k původním kořenům konzervativní, i když koncovky jsou už jiné. Paradoxem je, že při tom, z hlediska intonace je čeština asi nejméně ‘slovanský’ slovanský jazyk. Je silně hebraizovaná a germanizovaná. Což by nás ovšem nemělo překvapovat.

D. Uhlár 27.3.2022 19:57

ruština není praslovanský jazyk, ale v německých velkoskladech a logicentrech je to univerzální dorozumívací jazyk. Bo němci skladníky nedělají.

P. Hák 26.3.2022 7:26

No, je otázka, jak to dopadne se zájmem o ruštinu. Ono je taky rozdíl, jak situaci uvidí za nějaký čas většina lidí a jak páně Stejskalova bublina. Aktuálně v tom řevu propagandy se spíš přejmenovávají výrobky, ruší koncerty a odstraňují pomníky, jenže tohle nevydrží. Režim a zakazování vydržet může, ale lidi začnou pochybovat. A nakonec se může stát, že ruština získá punc něčeho protistátního a in. To ale asi až u další generace mladých, tahle je hodně zmasírovaná.

Teď nemluvím o válce, oni byli zmasírovaní už předtím. Ukazoval jsem žákům výsledky mezinárodních olympiád Ma, Fy a strašně se divili, že Rusko má na špičce tolik soutěžících. Mají představu oposlouchanou z médií...

J. Jurax 26.3.2022 18:56

Neřekl bych.

Ono třeba těsně po válce (druhé světové) byla taky němčina silně nepopulární. To se srovná, jazyk je v tom nevinně.

A navíc osobní zkušenost - česky se s Ukrajinci hned tak moc nedomluvíte, najmě s těmi čerstvě přišedšími, kdežto rusky okamžitě a bez problémů.

D. Stirsky 26.3.2022 6:19

Učit by se ji děcka mela. Kdyz uz nic jiného, tak alespoň azbuku.

M. Šurgot 26.3.2022 5:55

Jsem zrejme ve stejnem veku, jako autor.

Nase trida musela za protestni napis proti sovetske/ruske okupaci na tridni tabuli zustat po vyucovani a doslo k vysetrovani.... Nebylo to hned v zari 1968, ale pozdeji, kdyz uz se zacalo normalizovat.

A i kdyz jsme protestovali, netykal se protest ruskeho jazyka.

Neuspeli... na kazdou otazku, kdo to psal, se postavila cela trida, do jednoho... Pustili nas domu a uz se o tom pak nikdo z pedagogu nezminil.

A i kdyz za to samotny jazyk nemuze, je mi dodnes neprijemne, kdyz zaslechnu nekoho, kdo mluvi “azbukou”...

Ukrajinci, kterych u nas pracuje opravdu mnoho, se podileji aspon castecne na rehabilitaci toho, kdyz nekdo mluvi “azbukou”.... Protoze absolutne nerozeznam rustinu od ukrajinstiny, nemam problem s tim, kdyz azbukou promluvi pracujici lide.... Jsou skromni, slusni a velmi pracoviti.

Parkrat se mi stalo, ze jsem potkal velmi luxusne oblecene lidi, mluvici “azbukou”, kteri byli arogantni a drzi a chovali se, jako bychom jim my Cesi odpadli od zadele... myslim, ze se nemylim, kdyz odhadnu, ze to Ukrajinci nebyli.

Urcite to nebyl vzorek ruske spolecnosti, byli to ale na milion procent reprezentanti ruske “verchusky”.

Takze tak, kazdy to ma s cizim jazykem jinak.

A verim, ze se najde mnoho tech, kteri maji problem s nemcinou, madarstinou, polstinou i anglictinou.

M. Kovářová 26.3.2022 9:08

Já tedy ruštinu od ukrajinštiny poznám na první pohled / poslech. Přitom před válkou jsem o ukrajinštině věděla jen to, že používá H a I píše jako v latince.

B. Rudolf 26.3.2022 4:25

Tedy vy máte problémy! Jestli se budeme ještě učit rusky? No samozřejmě že ano a to v míře, v jaké odhadneme, že budeme ruštinu potřebovat. A pokud ji budeme potřebovat méně, no tak ji také méně lidí bude umět.

P. Pepax 26.3.2022 10:02

R^ souhlas.

R. Sturt 26.3.2022 4:12

Jsem hrozne rad , ze jsem skoncil v anglicky mluvici zemi,nez treba v nemecku V oce 68 jsem se jakz takz nemecky domluvil,anglicky jsem neznal nic.Z vlastni skusenosti vim, ze vetsina lidi se vzdelanim, at je to nemec,rus cinan,dnes i francouz se domluvi anglicky.Nehlede k tomu, ze na internetu je v anglictine vsechno.Uceni cizich jazyku, kdyz na to mate talent, ja bohuzel nemam,se vzdycky muze hodit.Zkratka ,z anglictinou se domluvite vsude.;-);-)

P. Hák 26.3.2022 7:17

Pane Sturte, je vidět, že nežijete u nás. Tady se anglicky učí prakticky všichni. Řeč je o DRUHÉM cizím jazyku.

Víte, my na rozdíl od anglicky mluvících zemí a Francie ty cizí jazyky bereme dost vážně.

P. Hatina 26.3.2022 2:12

Právě, jak už napsal níže pan Koutecký, stačí v rozvrhu přejmenovat ruštinu na ukrajinštinu.

Tam sice nějaké rozdíly jsou, ale to se v rámci běžné výuky cizích jazyků na našich školách velkoryse přehlédne, a dnešní studenti zvyklí nikoliv se učit, ale přemýšlet v souvislostech si toho třeba ani nevšimnou ;-D

R. Langer 26.3.2022 5:12

R^ ;-D

Z. Koutecký 26.3.2022 1:06

No, my jsme se za Protektorátu učili německy a při pozdějším studiu chemie se mi to náramně hodilo. I ta angličtina a ruština mi byly v zaměstnání užitečné. Vašemu vnukovi by se asi hodila i ukrajinština. Ukrajinců tu zůstane asi dost. Ale s většinou z nich se domluví asi i rusky.