Flasi 21.3.2007 12:12

Na co matematika?

Slyšel jsem historku, jak si jeden český montér kupoval v Iráku dva melouny. Ovšem ouha - prodavač neuměl počítat a nedokázal prodat dva melouny. Uměl prodat jeden meloun - věděl jaké mince vrátit, když dostane jakou minci od zákazníka. Ale to bylo všechno. Montér si musel koupit jeden meloun, zaplatit ho a potom si koupit druhý meloun a zaplatit podruhé. :-))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

HR 21.3.2007 12:02

...

Nejsem žádnej matematickej génius, ale když už sem to dočetla až sem...moc zajímavý.

Matiku mám ráda od vždycky a nedokázalo mi ji znechutit ani stádo špatných učitelů. Tím chci jen říci, že souhlasím s názorem, že chyba není v matice, ale v lidech co ji učí a neumí to. A nejen ji, každej logickej předmět.

Když sem před lety odevzdávala vypracovanej pascalovskej program paní Ing.Krčkové, který mi fungoval, vrátila mi ho s tím, že jistě nefunguje, protože to "není postup který jsme probrali v hodině" bez jakékoliv námahy se na něj podívat déle než pár vteřin a pokusit se mi říci, kde je tedy chyba...takováto výuka je dostupná na jakémkoliv školním stupni a není se tedy divit, že většina dětí, žáků, studentů matematiku nemůže ani cítit... "Lidské" vysvětlení a diskuzi o problému nemůže nahradit učebnice, tak jak je to možné v případě dějepisu, zeměpisu, biologie, filozofie atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 21.3.2007 12:01

vzorečky

Já myslím, že problém matematiky je problém vzorečků.  Kdejaký "trouba", co získá ve svém oboru diplom nebo jen maturitu a dostane se k vypracování nějaké publikace, skripta nebo jen obyčejných návodů k laboratornímu cvičení, si musí vytvořit svoje vlastní vzorečky a chce, aby je žáci a studenti měli našprtané.  Například v oblasti přímé a nepřímé úměry to mohou být až tisíce vzorečků, které učitelé chtějí na střední a vysoké škole našprtat, přitom ty vzorečky nemají žádnou informativní hodnotu, protože se liší od sebe jen grafickou úpravou a použitými názvy jednotlivých prvků vzorečku. Ale studenti se je vesměs učí místo toho, aby se učili proč to tak je, za jakých podmínek to je tak a za jakých to je jinak a jak je to propojené s tím, co se učili před měsícem nebo na jiném předmětu minulý den

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vlad 21.3.2007 11:51

K čemu matematika?

Stačí množiny. Když kunčoft dá stovku a má platit korunu, tak zadám kase Dal 100, Plati 1, a vyjde mi Vratit 93, 40, zaokrouhlim to nahoru  a Vratim 39.0.

Co je na tom složitého?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kustuho 21.3.2007 11:39

Feynman říká - Matematika je jazykem přírody,

Matematika je jazykem přírody, říkával Dick Feynman. A nikdo neví proč tak  příroda funguje. Existuje také mnoho oblastí matematiky, které v současnosti nemají vůbec žádný odraz v reálném světě. Kdo chce porozumět vztahům mezi jevy v přírodě detailně, použije k popisu matematiku. Lepší nástroj  zatím lidstvo nevymyslelo. Matematika ale přírodu vůbec nepotřebuje, stojí sama o sobě se svými definicemi a důkazy. Jednou dokázaná věta platí navždy. Žádná jiná věda nemá tak absolutní platnost. A to je krása. Chcete-li pocítit trochu radosti z poznávání zkuste tyto knížky: "Nula" nebo "Velka Fermatova věta" nebo "Kniha kodů a šifer" a nakonec vnitřní výpověď matematika Obrana matematikova . Pozn: Odkazy mě to nechtělo brát, hoďte to do googlu.

Další téma článku o výuce matematiky na školách bych shrnul do věty.  "Záleží na učiteli" zažil jsem výuku od dobrého učitele Krčka na základce, přes vinikajícího profesora Šádka na gymplu v Liberci až po katastrofální způsob prezentace matematiky na ČVUT elektro u profesora Pišla. Tož tak.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jarda 21.3.2007 11:31

Co je matematika

Informační struktury lze zhruba rozdělit do dvou kategorií. Datové a jazykové. Datové představují konkrétní fakta. Kdy byla bitva na Bílé Hoře, či jaký je teplota tání cínu. Jazykové neobsahují konkrétní fakta, ale slouží k jejich sdělování a také zpracování (k myšlení - přemýšlíme vždy pomocí nejaké jazykové struktury). Jazykovou strukturou jsou především jazyky, ale také matematika. Je to nástroj pomocí něhož můžeme sdělovat a přemýšlet. Je to jazyk (viz. např. Dirak). Matematika sice vznikla z počítání, ale počty nejsou matematika (stejně, jako zvuky nejsou jazyk, i když stály u jeho zrodu). Matematika je tedy jazyk, který je vhodný pro popis přírody a je použitelný i v oblasti techniky. Tím je dán její význam. "Kolik znáš jazyků, tolikrát jsi člověkem". Matematika do toho patří také.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hanka 21.3.2007 11:17

Ach jo...

Kdyz jsem se seznamila s manzelem, ktery vystudoval pred skoro 40 lety "jaderku", byla jsem prekvapena, kolik ma cizojazycne matematicke lilteratury. A tehdy mi rekl, ze hlavni rozdil mezi ceskoua cizi ucebnici je v tom, ze ty cizi vas to chteji naucit, zato ty nase chteji predvest, jak je autor chytry. Od te doby se nic nezmenilo.

Pamatuji se , ze v 70 letech jsem nemohla pochopit na co je zakovi 9. tridy, ktery chce byt kucharem nebo zahradnikem, znalost co jsoun to goniometricke funkce. A tak to jde dal. A pritom se zrovna tento tyden chlubila jedna televizni hvezda, z neni schopna secist ctvrtiny a osminy dortu a to ma zarucene aspon maturitu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Goro 21.3.2007 11:00

Nerozumím

Nechápu, jak někdo může tvrdit, že: Matematika je prakticky všemi (kromě matematiků) chápána jako "vysoce náročný paměťový předmět" , vždyť matematika je pouze snúška trivialit, které lze dokázat pomocí logiky - například dokazovat Pythagorovu větu pomocí integrálů je hon na zajíce v tanku, protože je mnohem jednodušší si to namalovat.

Podle mého je "vysoce náročný paměťový předmět" například dějepis - kdo si má pamatovat, kdy byla bitva u řeky sv. Vavřince, kdo tomu velel a o co šlo nebo jazyky - musí te se nabiflovat slovíčka a různá "plusqanperfekta" (jen bůh ví jak se to píše a co to znamená) nebo použití tvrdých a měkkých I/Y (používám vzorec i^2+2iy+y^2 ), popřípadě vyjmenování všech básnických sbírek Jaroslava Vrchlického a jejich rozboru. (rozbor básně považuji za obzvlášť praktickou činnost )

• reagovat
• nahlásit příspěvek

BEEF 21.3.2007 10:40

To je vazne bolest.....

Pane autore... Prosim uvedte alespon jeden, JEDINNY priklad! Podivne definice, nebo cehokoliv... jinak je vetsina vasich "argumentu" pouhymyi prazdnymi blaboly... Stejne jako zbytek vaseho, zjevne zcela afektovaneho, textu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F.Havala 21.3.2007 10:36

Logické myšlení a úvaha.

K řešení tohoto úkolu mohu přistoupit i jinak. Auto jedoucí rychlostí 90 km/h ujede za 1 minutu 1,5 km. 14 vteřin je něco méně než 1/4 minuty (1/4 z 1500m je 375m) a tak délka mostu bude cca 350m. K takové úvaze nepotřebuji kalkulačku či dlouhé výpočty, ale mám okamžitě představu o délce mostu. K takovému logickému myšlení a úvahám také vede dobrý učitel matematiky, protože lidé, kteří logicky myslí, nevkládají své peníze do firem, které slibují zisk 30% za rok, jsou opatrní k nabídkám typu spotřebuj dnes a splácej potom a také nevěří politikům, co slibují sladký živod bez tvrdé práce. Společenský problém může být v tom, že takovýto lidé jsou hůře manipulovatelní a jako voliči ČSSDKSČM nepoužitelní.

Hezký den a zkuste se držet hesla: "Věř pouze svému rozumu, ne protože by byl neomylný, ale protože víš, že tě úmyslně neklame".

• reagovat
• nahlásit příspěvek