M. Pivoda 20.12.2022 10:52

Pro P. Hatinu: Současný dominantní přístup v AI je strojové učení, protože to dokáže poměrně rychle vydělat peníze. Ano, peníze pohánějí technologický pokrok v tržní ekonomice. Nejnovější program strojového učení (ChatGPT) ale nerozumí obsahu textu, pouze statisticky odhaduje pravděpodobnost výskytu dalšího slova. Nicméně velmi úspěšně. Program ChatGPT dokáže v naprosté většině případů úspěšně člověka oklamat. Hlavní problém je v tom, že nevíte, zda na internetu komunikujete s člověkem, nebo se strojem.

This sentence was written by an AI—or was it? OpenAI’s new chatbot, ChatGPT, presents us with a problem: How will we know whether what we read online is written by a human or a machine?

ChatGPT generates remarkably human-sounding answers to questions that it’s asked. The trouble is, it’s merely predicting the most likely next word in the sentence. It hasn’t a clue whether something is correct or false, and confidently presents information as true even when it is not. Despite that, the internet is increasingly being flooded with AI-generated text.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 20.12.2022 8:35

Toto je moje odpověď pro P. Hatinu, která omylem skočila na začátek diskuze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 20.12.2022 8:33

Viz moje odpověď na počátku diskuze (M. Pivoda 20.12.2022 8:32).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 20.12.2022 8:32

1. Historie vývoje oboru umělé inteligence (AI) je složitá a nesrovnatelná s jinými zralejšími obory. (Moje první ukončené vysokoškolské vzdělání je stojní inženýr v konstrukčním směru. Mohu tedy ty obory dva obory dobře porovnat. Mohl jsem si porovnat své názory na AI se svým spolužákem ze strojařiny.) To zaprvé.

2. Ani kapitalismus nemá ekonomické nástroje na financování dlouhodobých projektů. Lidé by totiž chtěli, přes podnikání, zbohatnout příliš rychle. Američan Douglas Lenat dokončil svůj projekt AI přístupem symbolické logiky (který dnes jaksi není v módě) až po 36 letech! Se štěstím. Velmi poučný případ. Případ vývoje symbolické logiky jsem popsal na 27 stránkách textu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 19.12.2022 20:41

Jestli bych ještě mohl, k té technologické budoucnosti, co lze a co nelze u tohoto očekávat.

1. Hromadná dálková školní výuka už je samozřejmě možná dnes. Vyzkoušeli jsme si to prakticky jako nouzovku, během covidové krize. Ale ono to fungovalo už dávno předtím, jak se dalo dočíst, už kdysi před internetem se v Austrálii učily děti z farem s učitelkou přes vysílačky.

2. Co funguje už dnes, je zautomatizovaná výuka přes internet - kde se ukazují studentům videa, mají tam k dispozici na web stránkách výklad, mohou řešit zadané úkoly, atd..- ale toto je velice prefabrikované (program je program, právě proto aby takto fungoval). Čili zase nic pro individuální výuku talentů.

3. Pak jistě i řada lektorů nabízí individuální výuku přes internet, ovšem to je podobně drahé jako ta individuální výuka v reálu.

4. Poslední šance by tedy byla - jak píšete zmíněná AI, ale právě že ani u ní si nedovedu představit skutečně individuální výuku právě talentovaných dětí . Pokud se zajímáte o její dosavadní vývoj, tak ta funguje a ještě dlouho fungovat bude mnohem primitivněji, standardní reakce na standardní podněty.. Nebo ne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 19.12.2022 19:53

Opakuji, že já CSd., problémy českého školství určitě řešit nebudu. Nebudu ale ani zajišťovat financování talentovaného hocha, dnes čtyřletého. V matematice je to skutečně talentovaný hoch. Ale jinak, je to samozřejmě stále dítě s naivními představami.

Technologická budoucnost směřuje k individuální výuce přes internet (při využití technologie umělé inteligence - AI), kdekoliv na planetě Zemi, tzn. například i v Africe, aby lidstvo neplýtvalo lidským talentem všude tam, kde si lidé nemohou dovolit zaplatit soukromého učitele.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 19.12.2022 19:27

Tedy že bych připomněl, ale tohle jsme přece jako stát chtěli, nebo ne?

Přece právě někdy před 20 lety se zrušily oddělené zvláštní školy, přece se proto později zavedla inkluze, aby takové (nebudu specifikovat) děti chodily do stejné školy s ostatními dětmi, a komunikovaly jak s nimi, tak s učitelem. A ty ostatní se jim spíše přizpůsobily, proč se snažit více

Tudíž, touto cestou proběhla nivelizace škol, a učitelé to pocítili jako první, už od prvních tříd...

Jak to krásně napsal pan Švandrlík, ještě máme co jsme chtěli...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 19.12.2022 19:15

Že bych upozornil na rozdílnou situaci za socialismu, kdy neexistovala možnost privátního podnikání naprosto omezená možnost práce v zahraničí, atd..

Čili proto byl o takové "přivýdělky" tam kde to bylo legální i mezi odborníky větší zájem, a proto si i to školství mohlo vybírat ty kvalitnější. Btw, i ta kvalita se dala zjistit předem, neb se na všechny vedly kádrové posudky.

Zatímco, dneska, co máme ten kapitalismus, tak se dá poměrně jasně odhadnout, že státní školství si ty kvalitní externí odborníky zaplatit nemůže, všude jinde dostanou mnohem víc, Že bych použil sarkasmus, i kdyby šli dělat třeba poradce na ministerstvo

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 19.12.2022 18:59

Aha, jestli ještě smím doplnit, ty privátní školy pro talentované jsou u nás stejně jako jsou v UeSeJ, ovšem stejně tamo jako u nás jsou tyto docela draze placené.

Takže, buď se tam - z ekonomických rodinných důvodů nedostane, a nebo by musel vyzískat nějaké to bohaté stipendium na tu privátní školu - i ty se dají u nás sehnat - dokonce a v míře veliké i na ty zahraniční školy), ovšem to by musel na sobě ten hošík zapracovat mnohem víc, než jen machrovat na třídní učitelku. Tu možnost má, stejně jako - a pokud by se i z té zahraniční školy vrátil, na tom česká ekonomika neztratí..

Ale jak jsem psal, naše státní školy jsou tak beznadějně přetížené bb (byrokracií i balastem), že od nich se ta výchova talentů ani požadovat nedá, s tím se dá souhlasit. Tedy - pokud by to měly nějak "aktivně vychovávat samotné", a nezapracoval na sobě ten talentovaný žák sám a jeho rodiče..Zase, těch možností mimoškolní výchovy a vzdělání, je u nás taky dost..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 19.12.2022 18:17

Před půl hodinou jsem slyšel jednoho čtyřletého talentovaného hocha (talentovaného na matematiku), že až půjde do školy, bude prý chytřejší ve všem, než paní učitelka ve třídě. Já tento konkrétní případ řešit nebudu. Já jsem dnes CSd., - tj. celkem spokojený důchodce.

Poznámka: Pokud ale bude muset jít ten talentovaný hoch do klasické školy (z ekonomických rodinných důvodů), pak o ten talent přijde celá česká ekonomika. To je to hlavní, co mne dnes zajímá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ticháček 19.12.2022 18:02

Ono se to s tím pedagogickým vzděláváním trochu přehání.

Já jsem během základky a gymplu vídával před třídou lidi s peďákem, na základce i středoškoláky (po ženských z mateřských škol by se nikdo neopovažoval chtít vejšku), na tom gymplu v osmdesátých letech pak i pár inženýrů z okolních fabrik, kteří tam chodili učit programování, elektroniku a pár dalších oborů, včetně stavařiny a strojařiny. Mezi pedagogy a těmi středoškoláky, kteří nás učili bývaly rozdíly. Nezávislé na vzdělání. Někdo to prostě s dětmi umí lépe, někdo hůře. A pamatuji si i takové, u kterých jsem ještě před pubertou dokázal poznat, že mezi děti a adolescenty nepatří. Snad by je ocenily děti kanibalských kmenů ve školní jídelně.

Ale nepotkal jsem odborníka z praxe, který by učil špatně. Nebo s žactvem nějak nedokázal vyjít. Oni i ti největší parchanti ten rozdíl vnímali. Ti lidé za sebou - na rozdíl od pedagogů, kteří se za celý život, vlastně (i na tom peďáku) potkávali jen s pedagogy - i zcela odlišnou zkušenost z vejšky. Tam je učili odborníci. Nakonec i asák byl vlastně kolega z oboru. Stejně jako šestnáctiletý gymnasista o patnáct let později. Byli výborní.

Samozřejmě mohu být ovlivněn tím, že můj rodný gympl byl v té době jedním z pětice nejnáročnějších a nejvyhlášenějších v Československu, a také tím, že jsem nechodil do klasy C. Ta byla zaměřena humanitně. A;B;D jsme byli na přírodní vědy a technické obory. Co se dělo v Cčku a kdo a jak jim chodil přednášet zvenčí nevím, ale všichni z nich, kdo šli na peďák jej úspěšně dokončili. Z těch dalších tříd se tam chodilo také. A pokud se pamatuji, nejpozději ve třetím semestru už byli jinde.

Mám prostě pocit, že pedagogické vzdělání nemá mít učitel. Tím má být odborník v oboru. A protože samozřejmě chápu, že pedagogické vzdělání také může být velmi užitečné, navrhl bych, že v těch školách bude pár pedagogů, kteří budou poskytovat background vyučujícím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 19.12.2022 17:37

Že jsem se tak podíval třeba na zmíněný No Child Left Behind Act /popis na naší wiki/ tak ale se bych řekl že naše školství šlo v posledních dekádách formálně ( cestou nařízených direktiv MŠ) podobnou cestou. - včetně zavedené inkluze, i těch nařizovaných masových testů, které měl dělat Cermat (dělají se ještě?).

Takže bych předpokládal že dosáhneme stejných pozitivních výsledků? Ovšem, už v tom článku na wiki se psalo, že se stal částečně opak, že došlo i v USA spíše k nivelizaci, tím jak školy připravovaly žáky hlavně na ty testy, Vlastně ty stejné zkušenosti máme u nás ze státních maturit, že?

Jenže - a proboha, výchova individuálních talentů - je přece něco, to se nedá přece dělat přípravou na společné testy, nebo ano?

Takže,na to se pak zase formálně dávají školám nějaké další direktivy z MŠ, aby "nějak", ještě navíc. tvořivě rozvíjely talenty ve všech předmětech, sledovaly je, dělaly o tom další ohromnou byrokratickou evidenci, atd?? Má tohle nějaké výsledky? Mají na to ti přetížení učitelé ještě čas a chuť?

Ono tedy vůbec, pohledem do UeSeJ kde teď mladí vyznávají masově cancel culture by člověk řekl že ani tam ty výsledky nic moc. Nebo snad ano? Abych použil vulgární příměr, šmidláním na dispeji smartu a vykřikováním tamo přečtených hesel asi příliš nezmoudřeli..

A pokud jde o naše VŠ , ty mají svojí určitou autonomii, takže těm ani politici, ani MŠ tolik kecat do způsobu výuky nemohou a nemají. Tam se - dle mého úsudku stala chyba se způsobem rozdělením na bakalářský a magisterský stupeň. Jak se to tehdy zdůvodňovalo, měl bakalářský stupeň vzdělávat praktické odborníky pro obsluhu současných technologií (v továrnách a pod.), zatímco ten magisterský měl připravovat právě ty talentované studenty s hlubokým zájmem o vědu pro potřebu výzkumu, aby právě ten (náš) výzkum - všichni z nich - akcelerovali. Jaký je podle Vás výsledek dnes???

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 19.12.2022 17:01

Nejsem pedagog, ale vidím, že svět kolem se vyvíjí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brecík 19.12.2022 16:46

Prof. Piťha: velká iluze českého školství. Staré už cca 20 let, ale stále aktuálnější !! ... a z jiného článku: .... Proč je to s prvňáky rok od roku těžší, nedokážou psychologové jasně vysvětlit, ale učitelé to připisují na vrub rozvolněné výchově. Vidí tu zlom, nejde prý jen o běžné stížnosti, že „každá generace je horší“.

Učitelé si stěžují, že stále více suplují práci mateřských škol a rodičů.

„Ob rok se vracím k prvňákům a řekla bych, že pokaždé je to s prvňáky o něco složitější než s těmi předcházejícími,“ popsala Právu učitelka Alena Nordová ze Zlína.

Vyjadřují jednoslovnými větami, chtějí mi něco říct, něco mi povykládat, ale nevědí, jak by to měly říct.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 19.12.2022 15:37

Původně škola vznikla jako prostředek, jak z nevzdělaných nevolníků, vyrobit rychle a levně poslušné zaměstnance pro nastupující kapitalismus. V Rakousku-Uhersku byl ten proces prý poněkud složitější. Děti bohatých lidí se tehdy vzdělávali individuálně.

Jak české Ministerstvo školství dnes vyřeší problém talentovaných dětí, nevím. V USA začal výběr a výuka talentovaných amerických jedinců poté, co v někdejším Sovětském Svazu vzlétl Sputnik a později i Gagarin. USA chtěly v soupeření (kapitalismu se socialismem) nasadit do boje své lepší americké mozky. Brain Drain (čili přetahování mozků z Evropy a rozvojových zemí do USA) tehdy nestačil. Teprve mnohem později v historii přišla zcela odlišná americká strategie "Žádné dítě nazmar". Cituji Wikipedii: No Child Left Behind Act je zákon navržen administrací G. W. Bushe s cílem zlepšit úroveň vzdělání žáků. Americký Kongres přijal tento návrh zákona v roce 2001, prezident jej podepsal 8. ledna 2002.

Cituji P. Hatinu: "... musíte brát do úvahy že ne všichni mají talent pro podnikání, takže není nutné je do toho ani ve škole nutit ..." V době, kdy já jsem navrhoval přípravu po budoucí podnikání na českých univerzitách, vedení tehdejších univerzit se tehdy mylně domnívalo, že tento problém úspěšně vyřeší habilitovaní docenti. Jenže akademická habilitace na podnikatele nijak nezapůsobila.

V roce 2015 mi na dobré americké univerzitě profesoři (kteří sledovali své osobní zájmy) kladli otázku "How to teach entrepreneurship? Nikoliv tu správnou obecnější otázku "How to make our economy more productive, and competitive?"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 19.12.2022 14:30

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 19.12.2022 14:28

Mám zkušenost s katedrou mé aprobace na nejbližší PedF a a podle mne je připravují docela dobře. Jsou tam lidé, kteří sami aktivně učili, tudíž vědí, jak na to. Mají ovšem méně z čeho vybírat, i když to není tak zlé, jako před pár lety.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 19.12.2022 14:21

Co je na tom podivného, oni páni umělci vždycky čerpali inspiraci po hospodách a po vinárnách.

Takže pojem "hospodská verbež" je sice vulgární, ale fakticky správný.

Ostatně, pražská kavárna se takto označuje, právě že s odkazem na naše literální elity první republiky , které tam vysedávaly a tvořily. A že to určitě nebylo jen o kafi..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 19.12.2022 14:14

Mimochodem, jako že jsem něco z Komenského četl, on taky napsal, že to pro některé žáky to nefunguje. Líné a hloupé děti , které nemají o učení zájem, pochopitelně zapalovat nejde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 19.12.2022 14:11

S tím že Musk s Gatesem jsou rození podnikatelé, souhlasím. Otázka jak je to s tím školstvím je složitější, zase musíte brát do úvahy že ne všichni mají talent pro podnikání, takže není nutné je do toho ani ve škole nutit.

Správně by sice měla škola rozeznat a motivovat individuální talent u každého studenta zvlášt, ale nejsem si jist, zda to vůbec v těch ratejnách o 20-30 žácích/studentech jde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 19.12.2022 13:49

Jak ale může k podnikání podnítit studenta učitel, který sám nikdy nepodnikal?

Když jsme v těch metaforách: "to je jako když sečtělý panic, se pokouší učit sexuologii."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 19.12.2022 13:42

Už Komenský měl říci, že student není nádoba, která se naplňuje (znalostmi), ale pochodeň. která se zapaluje. Jinými slovy, dobrý kantor by měl podnítit studenty k budoucí aktivitě.

Jenže!

Poslední věta článku říká "... Svět rychle chvátá kupředu." Těch změn je ale více, než zmiňuje autor článku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ptáček 19.12.2022 13:28

Po přečtení výsledků testu školáků položený kandidátovi na hlavu státu názor měním. A to i na vzdělání vysokoškolské, které jsem sám absolvoval.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hlásný 19.12.2022 11:41

Autore, moje manželka učí ( hodně dlouho) na státním gymnáziu Bi a Che. Nemůže učit to, co před třiceti lety - to by současní studenti nezvládli. Dost se v prostředí středních škol pohybuji ( a také dost dlouho), ale nikdy jsem neviděl, že by některý profesor měl vyvěšený svůj diplom v kabinetě . Prostě používáte nefér zavádějící argumenty. Ve Vašem pojetí je kantor prostým reproduktorem , který přednese látku a vypne. Vzpamatujte se a pohovořte někdy s těmi " reproduktory" abyste pochopil o co jde. Asi nevíte nic o tom, že škola nejen vzdělává, ale i vychovává a středoškolské období je pro formování mladého člověka rozhodující. Mám zkušenosti i s řízením střední školy a kantora, který by jen přišel, přednesl a zmizel bych vyrazil po po čtrnácti dnech. Takoví jsou schopni ( možná nechtěně) rozložit celý ped. sbor, který kvalitně sestavit dá několik let práce. Jsem přesvědčený, že dobrý gymnaziální kantor matematiky, jazyků, přírodovědných předmětů se o dostatek inženýrů a lékařů významně zvyšujících úroveň celého regionu zaslouží víc, než všichni ti současní reformátoři školství dohromady. PS - vím, že existují i jiné druhy středních škol, ale soustředil jsem se na gymnázia.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 19.12.2022 11:37

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 19.12.2022 11:17

Ano, v 70. letech jsem viděl několik beden pro výuku, kterým se říkalo Tutor. Pak zmizely. To je proces učení.

Když se rozhodnete technologicky příliš brzy, tak na to doplatíte. Doplatíte ale také na to, když se rozhodnete příliš pozdě. Takže babo raď! Čeští "odborníci" vám určitě neporadí - viz případ Jiřího Zlatušky, údajného specialisty na umělou inteligenci (AI).

Inovátora Elona Muska sleduji několik let, to co bych mohl dnes konkrétně sdělit, se ale nevejde do diskusního příspěvku. Takže nic.

Elon Musk s Billem Gatesem má společné především to, že oba dva dali přednost vlastnímu inovačnímu podnikání před dokončením svého vysokoškolského studia, když "zavětřili" podnikatelskou příležitost. Jsou to prostě rodilí podnikatelé. Oba mají vrozeného tzv. podnikatelského ducha (mindset). Ve školách se učí potřebné dovednosti (skills), včetně dovedností podnikatelských, zatím školství ale neumí pozitivně měnit podnikatelský stav mysli (mindset) svých žáků a studentů. Možná, že se některým školám podařilo ten stav podnikatelské a inovátorské lidské mysli úspěšně zašlapat. Na toto téma bych mohl dnes také dlouze vyprávět.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 19.12.2022 10:59

Úkoly neberu. Já dnes nejsem pracovníkem českého Ministerstva školství. Já jsem moravský důchodce, dokonce celkem spokojený důchodce (CSd.,)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 19.12.2022 10:56

A co ty školy,

pedagogické, které mají připravovat budoucí učitele,

ty jsou na tom jak

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 19.12.2022 10:43

Což o to, jako prezentovaná idea to zní fantasticky, asi tak podobně jako když stejnej Musk sliboval cestu na Mars, taky se to neustále oddaluje a Musk dneska nenabízí ještě ani kam se dostala kosmonautika v sedmdesátých letech, tedy cestu na Měsíc a zpátky.

Takže, když to srovnáme s tím propagovaným AI ve školství, tak vyučovací stroje se používaly ve školách už taky v těch sedmdesátkách (pak tak éra nějak skončila, ), a s tím že lze mít všechny potřebné "Informations at Your Fingertips", už taky přišel před pár dekádama nějakej Gates...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 19.12.2022 10:26

Jak kde, někde je narváno, a dokonce učitelský flek k nesehnání. A co řemeslníky, máte jich u vás dost?

• reagovat
• nahlásit příspěvek