Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Dovolím si přidat zkušenosti ze "zdrávky" v Chomutově, 1974-78. matematika a fyzika byly jen dva roky a moc mi vadilo, že se probíraly v podstatě jen názvy kapitol, aby se stihlo to, co na gymplu. Jak jsem chyběla, už jsem nikdy nevěděla, o co jde, ale v písemce se to objevilo. To důležité pro praxi bylo, samozřejmě, i v odborných předmětech, ale znát jen o něco víc, než kupecké počty bylo vždy docela hloupé. Stejně tak jsem sice upaltnila v životě ruštinu, ale latině by slušel alespoň ještě druhý rok. Pokud jsem viděla příklady z maturity, asi bych se jí ani já tehdy nebála.

Studovala jsem na tak dobré škole, že když jsem se snažila o pár let později některé pražské žákyňky prozkoušet z léků, protože pletly kde co, hned se ozvala škola, jestli bych nechtěla učit. Pro nás bylo tak samozřejmé znát skupiny léků a účinky! Důkladný byl i dohled na etiku v praxi, takžýe jsem později jen zírala, co je také možné a v současné své praxi stále jen rozšiřuji základní pravidla a postupy. Když v sociální práci začali všichni vzývat svaté standardy kvality, jen jsem vykulila oči a divila se, co ej na nich tak divného, když je to jen obyčejná, klasická úcta k člověku, k níž mne vedli. Nene, křičeli všichni, to jsou STANDARDY! To jen tak pro zasmání i smutek nad zničením kvalitního vzdělání, jaké tu bylo. Dnes na podobnou sumu znalostí a pravomoce musíte mít ještě bakaláře...

Nevím, že by se uvažovalo o maturitě z matematiky na zdravotnich školách.

Na druhou stranu, výuku etiky považuji za zbytečnou, když to nemáte v sobě, tak vam vyuka v ničem nepomůže. To byla věc rodičů.

O etice by se mělo diskutovat stále a do výuky samozřejmě patří. Rodiče mohou k něčemu vést, ale k porozumění problémů z praxe vede diskuze, rozbor situace, rady zkušených a osobní příklad dalších osobností. Jednoduchý příklad: je etické udělat člověka závislým na službě (všechno za něj udělat) nebo ho spíš podporovat v samostatném životě, i když se neřídí doporučeními? Podporou je myšleno opakované probrání situace, doporučení, případně obnovení služby za přesně daných podmínek. Nedodržíš, nazdar. bytse se divil, co z toho se leckomu nezdá logické... O tom a dalším je vhodné diskutovat. Ostatně od puberty si rodiče mohou říkat, co chtějí, leccos zvrátí etiky jiných skupin.

Nó, sestřičko. Doufám, že umíte správně dávkovat třeba inzulín.

Jo - zdrávka (neboli Střední zdravotnická škola) ... dávno tomu, již dávno (1962-66). Správně autorka článku upozornila na rozdíl zdravotnická - zdravotní. Do r. 1961 byla matika jen do konce 2. ročníku a ještě předtím jen 1,5 roku. My jsme měly tu smůlu, že jsme ji měly až do konce 3. ročníku.

Maturita nebyla žádná procházka růžovou zahradou, v dubnu byla písemná část - čeština a ruština. V květnu se psala diplomová práce (pod dozorem v učebně I. lékařské fakulty v Praze (tehdy FVL UK), poté následovala praktická část. V červnu byly ústní maturity z češtiny, ruštiny, interny, chirurgie a pediatrie. Původně měla být místo pediatrie organizace zdravotnictví, ale 3 měsíce před maturitou bylo rozhodnuto, že se bude maturovat z pediatrie. Údajně proto, že je málo dětských sester a mohly by být tedy na dětská oddělení umístěny i všeobecné zdrav. sestry.

Zdrávku jsem absolvovala v Praze na Vinohradech v Belgické ul., škola byla pak v roce 1981 přesunuta na Pankrác do budovy bývalého ruského gymnázia. Byla to tvrdá škola, praxe byla v 1. a 2. ročníku jeden den, ve 3. ročníku dva dny a ve čtvrtém 3 dny (to se chodilo do školy ovšem i v sobotu). Bohužel v 1. ročníku jsme nechodily do nemocnice, ale do Chirany (továrna ve Vysočanech), kde jsme pracovaly ve špinavém prostředí továrních hal nebo ve skladu. To bylo proto, že příslušné ministerstvo asi zaspalo a neuvědomilo si, že jsme měly povinnou 9. třídu a tudíž vycházely v 15 letech a mohly tak praktikovat rovnou v nemocnici. Praxe ve 2. ročníku taky nebyla žádná legrace, vykonávaly jsme práci uklízeček (pomocnic). Mytí stolků, postelí, umyvadel, mís, plivátek, mytí nádobí v kuchyňce (tenkrát nebyla centrální příprava jídla, jídlo se vozilo na oddělení ve velkých termonádobách a pak ho sestry rozdělovaly na talíře a nádobí se mylo v kuchyňce na oddělení). Tehdy jsme podléhaly pomocnicím, které rozhodovaly o tom, jakou práci budeme ten den dělat, školní sestra nám byla přidělena až ve 3. a 4. ročníku.

pokrač.: Také jsme neměly učebnice, pro interní lékařství a pediatrii jsme dostaly učebnice až ve 3. ročníku. Na ostatní předměty (zejména chirurgii) jsme si půjčovaly skripta od mediků, jinak to nešlo. Vzhledem k tomu všemu je jasné, že výuka matematiky tehdy nebyla až tak důležitá, na takovou práci jsme nějaké hlubší znalosti opravdu nepotřebovaly.

Nástupní plat po maturitě na lůžkové odd. byl 880 Kčs hrubého. Nejhorší bylo, že sestry byly jen takové lepší uklízečky. Úklid oddělení po malířích nebo zástup za nepřítomnou pomocnici odpracovaly většinou sestry. Taky ranní stlaní postelí chodících pacientů a náběry krve patřily do každodenní náplně práce (na běžném oddělení), což myslím dnes už není. Jako pacientka jsem to v letech 1994-2009 během cca 7 hospitalizací v pražských nemocnicích nezažila. Dneska ale mají sestry zase jiné problémy - nárůst administrativy a všelijakých jiných problémů; zaplaťbůh, že už jsem dávno v důchodu...

Asiati ve školství přitvrzují a my povolujeme - jaké budou důsledky za jednu, dvě generace není těžké odhadnout.

Paradoxně budeme natvrdlí my, nikoliv oni :-).

Kdo nemá maturitu z matematiky, nemá maturitu vůbec.

Přesně tak.

S dodatkem, že bez maturity se dá docela dobře nejen žít, ale vykonat spoustu kvalifikované poctivé práce. Typicky řemesla, od řekněme tesařiny až po krejčovství.

Jestli mají dělat budoucí zdravotní sestry maturitu z matematiky, to opravdu nevím, ale určitě bych rád konstatoval, že ona stále diskutovaná maturitní zkouška z matematiky je tak na úrovní znalostí deváté třídy ZŠ, tedy až na drobné výjimky. Tak bych byl nejraději, aby ty hloupé debaty skončily. Jestli má něco trochu připomínat maturitu z matematiky, pak je to ta náročnější verze, "matematika plus". Ta by měla být povinná pro všechna gymnázia a střední školy technického zaměření. Určitě by se patřilo doplnit tento písemný test o ústní zkoušku. Jenže problém je, jak patrno, jinde, nejsou lidi.

S tou povinností je vždy problém, tu určují lidé mimo praxi, a ti žijí v pohodlném skleníku.

Tomu nerozumím co říkáte. Hlavně lidé z praxe volají po tom, že by absolventi středních škol, hlavně těch technických, měli ovládat alespoň základy aplikované matematiky. Dříve, a já to osobně pamatuji, uměl lepší zedník i potřebné empirické výpočty. Právě lidé mimo praxi chtějí tuto povinnost zkoušek z matematiky, fyziky a dalších odborných věd zrušit. Ale třeba jsem jen nepochopil, jak jste to myslel.

Ruština se dala celkem ještě uplatnit, ale lékaři měli od 1. ročníku výuku marxismu - leninismu. V 5. ročníku byla státnice. Vše velmi potřebné pro další profesní vývoj.

Ale to jsme přece měli všichni, bez ohledu na obor, tuto vědu věd. A byla nám hodně platná, takže nás ještě museli doučovat i později v zaměstnání. Tomu lékaři unikli?

Autorka popisuje co stacilo pred 50ti lety. Mozna by se mela podivat jak to funguje dnes jinde.

Jsem zdravotni sestra v zahranici, konkretne v Israeli. Nejen matematika ale i statistika je soucasti vzdelani mistnich sestricek....plus samozrejme anglictina (neb vetsina odborne literatury je v anglictine).