zcr 20.5.2006 19:18

zvany tez

nitrous oxide, nitrogen monoxide a kdovijak jeste jinak. Ale obecne pouziti samozrejme take.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zcr 20.5.2006 19:58

Vidite, tak to mam blbe taky:

dohledal jsem konecne sesit, kde nam anglictinar chemik dokladoval lesk a bidu angl. nazvoslovi. Tak poporade: OXID DUSNY = dinitrogen monoxide, dinitrogen oxide, nitrogen monoxide, nitrous oxide, nitrogen(I) oxide; OXID DUSNATY = nitric oxide, nitrogen oxide, nitrogen(II) oxide. Samosebou uvedeni oxidacniho stavu to jisti, ale ma nevyhody (cteni...) a bohuzel z praxe vim, ze se uzivaji i ty nazvy okolo, a to casto (dokonce nazvy -ous, -ic etc jsou i jako hlavni nazvy v katalozich dodavatelu....)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pavel 20.5.2006 23:33

Re: Vidite, tak to mam blbe taky:

The term nitrogen oxide is imprecise and can be used to refer to any of these oxides (oxygen compounds) of nitrogen, or to a mixture of them:

    * Nitric oxide (NO), nitrogen(II) oxide

    * Nitrogen dioxide (NO2)

    * Dinitrogen monoxide (N2O) (Nitrous oxide)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pavel 20.5.2006 23:34

Re: Vidite, tak to mam blbe taky:

    * Dinitrogen trioxide (N2O3)

    * Dinitrogen tetroxide (N2O4)

    * Dinitrogen pentoxide (N2O5)

A zajímalo by mě, kterej blb psal to omezování délky příspěvku, zdá se, že se to rozhoduje jaksi náhodně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zcr 21.5.2006 9:35

Tak jiny priklad: Pb3O4 (= 2PbO.PbO2)

cesky nazev (pomineme-li surik a minium): oxid diolovnato-olovicity (nekdy jen olovnato-olovicity). Anglictina nabizi: Lead orthoplumbate, Lead oxide (3:4), Lead oxide (Pb3O4), Lead tetraoxide, Plumboplumbic oxide, Trilead tetraoxide, Trilead tetroxide (a dalsi trivialni a mene presne nazvy http://www.chemindustry.com/chemicals/6240863.html). Vsimnete si, ze krome nazvu "Plumboplumbic" NENI v nazvu obsazena informace o oxidacnich cislech olova (a to jeste musite znat chemii olova, abyste tu informaci desifroval). TO je velka vyhoda ceskeho nazvoslovi. Rekne se "oxid sirovy" a vi se vse (ze ma oxidovy anion -II musite vedet i v anglictine, nazev "sulfur trioxide" vam sdeluje jen stechiometrii a sulfur(VI) oxide se neuziva.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

papouch 20.5.2006 9:48

Re: Cos to napsal, Pepiku!

ceske chemicke nazvoslovi - pro anorganiku na zakladni skole ok, na zbytek mirne az hodne problematicke, pripadne nepouzitelne (zkuste tim pojmenovat treba vitamin c)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Triss 20.5.2006 10:32

Re: Re: Cos to napsal, Pepiku!

Vitamin C je kyselina askorbová...karboxylová hydroxykyselina...vzhledem k tomu, že je to organicka sloucenina, tak ji tezko pojmenujete nazvoslovim pro anorganickou chemii

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pavel 20.5.2006 10:55

Re: Re: Re: Cos to napsal, Pepiku!

Aspoň se nauč číst.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pavel 20.5.2006 11:01

Re: Re: Cos to napsal, Pepiku!

No právě už od tý základní školy, jak už jsem zmiňoval. Zatímco v anglickým je na první pohled jasný počet atomů, v českým aby si člověk pamatoval nějaký pitomý tabulky a mocenství prvků. Když slyšíš carbon dioxide, tak hned víš, že to je jeden atom uhlíku a dva kyslíku. Když slyšíš oxid uhličitý, tak musíš vědět, že ný natý itý ičtý je čtvrtý, a že kyslík je dvojmocný prvek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zcr 20.5.2006 14:36

Ano, vase slova perfektne demostruje pripad ferrous oxide.

Tam je taky urceno vse, neni-liz pravda... Vtipek "dioxid uhliku" umime taky ale diky systemu jej nepotrebujeme. V komplikovanych pripadech se ale pouziva i v cestine (tetranitrid tetrasiry). Clovece, vy vubec nevite, po cem vlastne slapete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pavel 20.5.2006 17:48

Re: Ano, vase slova perfektne demostruje pripad ferrous oxide.

A proč je lepší zabít na základce rok (nebo jak dlouho, už se nepamatuju, půl roku to bylo určitě) učením českýho chemickýho názvosloví? Jakou výhodu přináši oproti jednoduchýmu anglickýmu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zcr 20.5.2006 19:04

A kdy vam naposledy prislo k potrebe

poradi Premyslovcu na ceskem trune. Takhle muzete sestrelit cokoli, co se na skole uci. Zakladni vyhodou ceskeho nazvoslovi je naprosta nezavislost na znalosti chemie daneho prvku: zatimco anglican ma na vyber ruzne per-, hypo-, -ous, -ic atd. (ve skutecnosti systematicke tvary typu copper(II) chloride nejsou caste (a navic se taky blbe ctou a rikaji)), ktere neurcuji oxidacni stav presne, ale jen relativne, a to mi prijde jako handicap. V cestine po zvladnuti jednoducheho systemu koncovek (proboha - vzdyt je to jen devet typu a dalsich devet odvozenych!) a pojmenujete vsechno tak, ze je JEDNOZNACNE dano, v jakych oxidacnich stavech jsou prislusne prvky. Dalsi priklad: sodik ma jen ox. cislo I - nase nazvoslovi pridava koncovku -ny, anglicke neudava zadnou informaci. A tak bych mohl pokracovat. Samosebou jsou pripady, se kterymi si lepe poradi anglicke nazvoslovi, a pripady, ktere nelze dobre osetrit nijak, ale celkove si rozhodne nemame na co stezovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 21.5.2006 11:01

Re: Re: Re: Cos to napsal, Pepiku!

Rozeznávejte triviální názvosloví, to je názvy, které přežily z doby, kdy české chemické názvosloví ještě nebylo a systematické názvosloví, které má hlavně v organické chemii několik způsobů, jak molekulu pojmenovat.  Vtip systému v názvosloví je ten, že si stačí zapamatovat v anorganické chemii právě ty pitomý tabulky a případně mocenství prvků, což je něco k 15 - 20 údajům odhadem a potom už vím 99 % z snad 50 - 100 tisíc anorganických sloučenin.  Stačí si zapamovat dalších 30 - 60 věcí z českého názvosloví organické chemie a vím potom 95 % z 100 tisíc -  milión organických sloučenin, které mají z těch mnoha miliónů světově známých  vůbec české názvy. Zbytek jsou triviální názvy bez systému, které se musí našprtat.  A to je právě chronický problém dnešní chemie, šprtání místo učení nějakého systému.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 21.5.2006 11:21

Re: Re: Re: Re: Cos to napsal, Pepiku!

Třeba před pár lety jsem se šel v rámci otevřených dveří podívat na svoje mateřské gymnásium. Podíval jsem se tam v učebně chemie do učebnic a strnul jsem. Oni VŠICHNI I  NECHEMICI  se nyní na gymnásiu učí tak 2/3 toho, co my jsme se učili před 25 lety až na vysoké škole chemické (tady chemickotechnologické v Pardubicích).  Proboha k čemu jim to bude a co si z toho zapamatují? Když chemii bude dělat tak jeden z 20.  Navíc ti debilové, co ty knihy napsali, z nich osekali téměř VŠECHNY LOGICK0 SOUVISLOSTI,   A NECHALI JEN encyklopedické znalosti, které se takhle NEDAJÍ  NAUČIT  JINAK,  NEŽ  ŽE  SE  PROSTĚ MUSÍ  NAŠPRTAT!!!! Jak to dopadá, je jasné. Šprti se to našprtají, chytří lidé se to naučí tak, aby udělal zkoušku a písemku a pak na to hned zapomenou.  A studovat dál chemii budou moct jít maximálně ti šprti bez špetky představivosti a jiskry a takoví vysokoškoláci, i když s červeným diplomem, nebudou nic jiného než řadový "kanónenfutr" pro průmysl a státní správu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Josef 20.5.2006 17:47

Re: Cos to napsal, Pepiku!

Nechci se tu poustet do dlouhych argumentu. Kazdemu postaci, aby se podival, jak jednoduse a logicky se utvari budouci a minuly cas v anglictine, francouzstine nebo spanelstine. Dovedu si ale predstavit, ze ne vzdy ve stredoveku, to byvalo v tehto jazycich tak jednoduche a primocare. Kralovsti a dvorni pisari ale odmitli se s temito hovorovymi slangy potykat a udelali v tom poradek. Dilo potom dovrsil knihtisk a rozhlas. K tomuto procesu u nas nedoslo. Prilezitost k tomu dostal Jungmann, ale jak se toho zhostil, sami vidime. Toto neni uplne z me hlavy. Meli byste slyset komentare zahranicnich studentu CJ k tomuto tematu !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zcr 20.5.2006 19:12

Podivejte se do toho Eisnera, stoji to zato.

Kdyz uz zminujete anglictinu a francouzstinu - oba jazyky maji k uzoufani prebujely system casu (ktere se, pravda, tvori logicky; s pouzitim je to uz horsi) a co hlavne - naprosto netrivialni vztah mezi psanou a mluvenou podobou jazyka. Kdyz si uvedomite, jake problemy delava nase trapne mě/mně, i/y, d/t, musi vas prece hruza obchazet pri pomysleni na francouzsky diktat. Jako Cesi prasi cestinu, prasi taky Anglicane anglictinu... (slavne americke souteze ve spellingu jsou vykrikem hruzy ze zleho sna).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Josef 21.5.2006 0:34

Re: Podivejte se do toho Eisnera, stoji to zato.

Nerikam, ze ostatni jazyky nemaji sve problemy. Anglicka vyslovnost je daleko od spellingu, nemecka slova jsou strasne dlouha a nemelodicka, francouzstina take neni prilis zvucna atd. Operni arie by nemely by prekladany do tehto jazyku, rikaji tenori. Radiste zas tvrdi, ze tyto jazyky spatne pronikaji etherem atd. Jak spravne podotkl krmic, cestina celkem obstala pri zarazovani nekterych technickych pojmu (obrazovka,rozhlas atd.) To nic ale nemeni na skutecnosti, ze na pr. prekladatele literarnich del a basni maji s nekterymi cizimi slovy velke potize. Na preklad jednoho ciziho slova je casto treba 4 ceskych a jeste to nema ten spravny odstin. To , ze cesky slovnik obsahuje mene slov, jeste neznamena, ze da cizincum mene potizi. Kazde podstatne jmeno ma az 10-14 tvaru, tak si to znasobte. Nejvetsi potizi u CJ zustava, jak uz jsem rekl, ta komplexni mluvnice. Kdyby se ji polovina odbourala a zbytek zjednodusil, tak by to jazyku na srozumitelnosti vubec neubralo. Podobne, jako u te nejnovejsi Nokie, kdybyste odbourali vetsinu zbytecnych funkci t.j. melodii, video,foto,vodotrysk atd. Porad byste se jeste dorozumeli. Cestina a ostatni slovanske jazyky na tom jeste nejsou tak spatne. To kdyz Jezuite studovali ruzne africke a indianske jazyky, tak zjistovali, ze jejich struktura nema ani hlavu a patu!  Na to ze nejsem jazykovedec, jsem toho dnes nakecal az moc.  Prominte mi. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

melkor 21.5.2006 10:06

Re: Re: Podivejte se do toho Eisnera, stoji to zato.

Racej prominout, ale voni se asi nikdy nesetkali s latinou, ze?

Protoze kdyby jo, tak by mozna nakoplo, odkud byla vzata insiprace pro kodifikovanou podobu ceske mluvnice ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Haui1 21.5.2006 23:33

Re: Re: Podivejte se do toho Eisnera, stoji to zato.

Asi před deseti lety jsem slyšel nějakého akademika, který se zabýval počítačovým rozpoznáváním řeči, si postesknout, že na veškerou slovní zásobu v angličtině mu postačí jediná disketa, zatímco pro češtinu je málo jedno CDčko. A co se týká překladu, tak mi zkuste do angličtiny přeložit ono stupidní "červeňoučké kulaťoučké jablíčko".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

krmič 20.5.2006 19:21

Re: Re: Cos to napsal, Pepiku!

Na druhé straně se podívejte, jaký je v angličtině "jednoduchý a logický" vztah mezi psaným textem a výslovností. To je paráda! Ale k té slovní zásobě: záleží, jestli jste v nějakém oboru na špici nebo alespoň schopný vývoje a výroby - když jenom nakupujete, tak přejímáte cizí výrazy. Konec konců na tom není nic špatného. Ale v minulosti třeba v elektronice na tom byla čeština skvěle. Byli zde odborníci s vytříbeným jazykovým citem a jazykovědci se s nimi radili s respektem. Termíny jako elektronka, obrazovka, výbojka, fotonka jsou precizní po odborné stránce, jazykově správné a záhy pronikly z odborných kruhů mezi "lid obecný". V 50. letech už sotva kdo řekl radiolampa nebo katodová trubice. Angličtina pro mnohé z těchto pojmů vůbec nemá jednoslovný název a musí si vypomáhat zkratkami. Pro odborníka v úzkém oboru je to příjemné počteníčko, ale neodborník nemá šanci. Nehledě na krásu jazyka a literárně estetickou hodnotu textu. Třeba zrovna ta obrazovka: anglicky CRT. To je paráda! (Můžete ovšem namítnout, že je ta zkratka zase přesnější, ale ve 40. letech, kdy slovo obrazovka u nás vymysleli, žádné jiné obrazovky než vakuové neexistovaly a nebylo co rozlišovat.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zcr 20.5.2006 20:01

Anglictina = foneticko-ortograficky semanticky chaos :o)

prelozte si treba "part-lenght control rod drive mechanism", schvalne kdo najde vic moznosti...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

68 20.5.2006 23:15

Re: Anglictina = foneticko-ortograficky semanticky chaos :o)

Ano, je pravdou, že velkým nedostatkem anglického jazyka je skutečnost, že tento se nikdy nevyvíjel s ohledem na svou budoucí snadnou přeložitelnost do češtiny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 21.5.2006 16:03

Re: Re: Anglictina = foneticko-ortograficky semanticky chaos :o)

O preklad do cestinny nejde. Jde o to jak proboha poznat co k cemu patri, co je rozvijejicim clenem ceho, proste co ta zmet slov ktera mohou byt stejne tak podstatnymy jako pridavnymy jmeny tak slovesy provuch znamena.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zcr 20.5.2006 8:48

Je to asi dano uvahou,

ze pravopis je de facto jen souhrn pravidel, kdezto u literatury uz se musi (melo by se) trochu myslet - a to uz na te stredoskolske urovni jde lip. Ale i tak, mluvnici bych pridal a literaturu proklestil a nechal vic obsahnout 20. stoleti. Venovat hodinu Marii Majerove a nezminit Canettiho je a) luxus, b) zlocin.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pavel 99 20.5.2006 11:01

Re: Je to asi dano uvahou,

Pravopis je sice "...jen souhrn pravidel..", ovšem tento souhrn zůstává v drtivé většině případů nepochen. Jinak by absolventi neměli takové potíže s přesným vyjadřováním a exaktním chápáním textu (jak vidno i v těchto diskusích). Ostatně obávané  "slovní úlohy" v počtech honosně nazývaných matematika (a to i pro mnohé pedagogy) to dostatečně dokládají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 20.5.2006 22:29

Re: Je to asi dano uvahou,

U literatury myslet??? Odkud jste spadl? Biflovat se musi! Data narozeni a chcipnuti panu autoru, seznamy a obsahy vyspechtu, rozbory podle soucasne pancitelky (nedej buh aby se vam pancitelka v prubehu studia zmenila, pac kazda vam tam najde uplne jiny ftakoviny.)

Vyuka historie literatury jako povineho a jeste podle ucitelek toho vubec nejdulezitejsiho predmetu je kravinimum a povina maturita z tehoz je zlocin!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

quetzal 21.5.2006 0:17

Re: Re: Je to asi dano uvahou,

ne tak zhurta, ale jinak velmi vystizne!!! :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 21.5.2006 11:43

Re: Re: Je to asi dano uvahou,

No, ono něco takového jako povinná literatura ve škole, tedy nějakým způsobem stejná pro všechny primárně způsobuje, že všichni potom máme nějaký stejný základ, a teprve z něho si vytváříme nějaké svoje případné odlišné názory.  Tudíž při případné diskuzi nebo nějaké takové podobné názorové konfrontaci jsme se schopni shodnout aspoň na nějakém základu a tudíž se nějak domluvit. Třeba vymývání mozků v sektách s tím počítá, jedním z důležitých procesů tam je právě odstranění takových společných myšlenkových vazeb s lidmi mimo sektu. S takovým člověkem se potom domlouvá možná hůř než s negramotným islámským věřícím, který zná jen korán.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 21.5.2006 12:30

Re: Re: Je to asi dano uvahou,

No já jsem si třeba v hodinách literatury četl. Stejně jako v některých jiných předmětech.  Po trpkých zkušenostech mí profesoři na střední škole pochopili, že když mi zakážou číst nebo psát a přikážou sledovat hodinu, tak budu podstatně víc mimo než když budu číst třeba v čítance nebo v učebnici a zároveň sledovat hodinu.  Seděl jsem vždy v první lavici. Takže žádné šprtání v literatuře se nekonalo. Kdy se kdo narodil a umřel se většinou nějak pamatovalo a na ostatní kecy o autorech jsem měl načteno tak za první dva měsíce vždy dopředu na rok.

• reagovat
• nahlásit příspěvek