aubis 22.5.2006 10:05

Re: Re: Je to asi dano uvahou,

U literatury se myslet musí!! Biflovat letopočty je hovadno, které obvykle vyžadují pančelky, které leccos samy nechápou. A letopočty se dobře zkouší. Češtinu - i literaturu - na střední škole učím nějakých 25 let a vždy jsem měl kopřivku ze soudruhů/pánů inspektorů, kteří mi vyčítali, že nevyžaduji pop studentech to nejpodstatněší, tedy od dy do kdy a co tím chtěl básník říci. Nijak je nebralo, že básník občas nechtěl říci vůbec nic. Jen mu bylo dobře na světě a chtěl to sdělit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Haui1 21.5.2006 23:33

Re: Re: Podivejte se do toho Eisnera, stoji to zato.

Asi před deseti lety jsem slyšel nějakého akademika, který se zabýval počítačovým rozpoznáváním řeči, si postesknout, že na veškerou slovní zásobu v angličtině mu postačí jediná disketa, zatímco pro češtinu je málo jedno CDčko. A co se týká překladu, tak mi zkuste do angličtiny přeložit ono stupidní "červeňoučké kulaťoučké jablíčko".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vera 21.5.2006 22:27

Re: Re: Re: Re: "Vyvoj "cestiny

Modni "Au pair" nahradilo nemlich to same jako babiccino "jit na handl".  Mlada devcata pracovala docasne v Rakousku ci jinde v nemecky mluvici rodine , vylepsila si nemcinu.  To jsme se posunuli za tech sto let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Josef 21.5.2006 17:10

Re: Re: Je to asi dano uvahou,

Kdosi, kdysi rekl, ze investice venovane do vyuky matematiky, fyziky, chemie a dalsich odbornych predmetu se statu nekolikanasobne navrati (Mezi prvnimi, kdo na to prisel byl take Petr Veliky). To, co nam system nabizi ve forme humanitnich predmetu (literatura, filosofie,dejepis,hudba atd.) to nam naproti tomu nabizi naprosto nezistne a proto bychom si toho meli vice vazit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 21.5.2006 16:04

Re: Re: Konzervator

Cesky umet rozhodne musi. Ovsem proc by meli maturovat z historie literatury me opravdu nedochazi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 21.5.2006 16:03

Re: Re: Anglictina = foneticko-ortograficky semanticky chaos :o)

O preklad do cestinny nejde. Jde o to jak proboha poznat co k cemu patri, co je rozvijejicim clenem ceho, proste co ta zmet slov ktera mohou byt stejne tak podstatnymy jako pridavnymy jmeny tak slovesy provuch znamena.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 21.5.2006 12:30

Re: Re: Je to asi dano uvahou,

No já jsem si třeba v hodinách literatury četl. Stejně jako v některých jiných předmětech.  Po trpkých zkušenostech mí profesoři na střední škole pochopili, že když mi zakážou číst nebo psát a přikážou sledovat hodinu, tak budu podstatně víc mimo než když budu číst třeba v čítance nebo v učebnici a zároveň sledovat hodinu.  Seděl jsem vždy v první lavici. Takže žádné šprtání v literatuře se nekonalo. Kdy se kdo narodil a umřel se většinou nějak pamatovalo a na ostatní kecy o autorech jsem měl načteno tak za první dva měsíce vždy dopředu na rok.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 21.5.2006 12:19

Re: Re: Co se týká češtiny

Jenže nyní je situace jiná. Důležité vědecké články, důležité technické věci už nejde překládat do češtiny a teprve potom s nimi pracovat. Musí se s nimi pracovat ve světové řeči. Stejně tak jako firemní materiály, protože čím dál víc firem tady jsou jen filiálky. Čím dál víc kolegů jsou cizozemci. Pomalu to směřuje k tomu, že každý jen trochu více vzdělaný čech bude používat vedle češtiny ještě nějakou světovou řeč. Češtinu na doma a  třeba při nákupech a podobných a světovou řeč při práci a studiu.  Na to je ale stávající čeština příliš složitá a "krásná" , takže se logicky bude zjednodušovat, ztratí prostě většinu těch chytřejších a vzdělanějších uživatelů a bude se muset přizpůsobit tomu průměrnému nevzdělanému uživateli. Ty nadstavby, jako to chemické názvosloví, pokud se jeho logičnost nepodaří prosadit do světových jazyků, budou ztraceny. "Krásná" čeština se stane spíše koníčkem jednotlivců než hromadným jazykem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 21.5.2006 12:19

Re: Co se týká češtiny

K českému pravopisu se časem přidaly i další specifika. Třeba specificky české chemické názvosloví nebo zvyk dávat všem živočichům, rostlinám a kdovíještě čemu české názvy, nepoužívat ty původní.  A určitě i další odlišnosti od světových zvyků.  To vyvrcholilo v dobách první republiky a bylo konzervováno "železnou oponou v dobách socialismu a trochu ochuceno ruskou příchutí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 21.5.2006 12:14

Co se týká češtiny

nacházíme se nejspíš  nyní v dlohodobém bodu zlomu. Moderní češtinu vlastně vytvořili obrozenečtí vědci podporováni obrozeneckými mecenáši, kteří se potřebovali nějakým způsobem odlišit od podobných průmyslníků a jiných hospodářských činitelů a vědců , kteří taky sídlili v české kotlině a kteří vsadili na němčinu. Ti čeští vyhráli, jinak by se v Praze, Brně a Olomouci mluvilo německy a tady na Ostravsku nejspíš polsky. A protože to bylo v době, kdy základní pravopis většiny světových jazyků už byl dlouho hotov, je český pravopis novějšího data. Mně jako laikovi se zdá o hodně obratnější ale taky proto i náročnější na učení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

melkor 21.5.2006 12:13

Re: Re: Re: Nejsem odborník

Uz to vidim, jak nekdo takhle pripraveny prichazi ke konkursu a na otazku: "Co umite?" odpovida Vami vyrcene prednosti. A na dotaz o praxi rika "Dva roky au-pair v XXX"

Co myslite, jak dopadne? Osobne bych jako nejpravdepodobnejsi videl neco jako "Tak Vam dekujeme za ucast. Dalsi, prosim"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 21.5.2006 11:43

Re: Re: Je to asi dano uvahou,

No, ono něco takového jako povinná literatura ve škole, tedy nějakým způsobem stejná pro všechny primárně způsobuje, že všichni potom máme nějaký stejný základ, a teprve z něho si vytváříme nějaké svoje případné odlišné názory.  Tudíž při případné diskuzi nebo nějaké takové podobné názorové konfrontaci jsme se schopni shodnout aspoň na nějakém základu a tudíž se nějak domluvit. Třeba vymývání mozků v sektách s tím počítá, jedním z důležitých procesů tam je právě odstranění takových společných myšlenkových vazeb s lidmi mimo sektu. S takovým člověkem se potom domlouvá možná hůř než s negramotným islámským věřícím, který zná jen korán.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 21.5.2006 11:21

Re: Re: Re: Re: Cos to napsal, Pepiku!

Třeba před pár lety jsem se šel v rámci otevřených dveří podívat na svoje mateřské gymnásium. Podíval jsem se tam v učebně chemie do učebnic a strnul jsem. Oni VŠICHNI I  NECHEMICI  se nyní na gymnásiu učí tak 2/3 toho, co my jsme se učili před 25 lety až na vysoké škole chemické (tady chemickotechnologické v Pardubicích).  Proboha k čemu jim to bude a co si z toho zapamatují? Když chemii bude dělat tak jeden z 20.  Navíc ti debilové, co ty knihy napsali, z nich osekali téměř VŠECHNY LOGICK0 SOUVISLOSTI,   A NECHALI JEN encyklopedické znalosti, které se takhle NEDAJÍ  NAUČIT  JINAK,  NEŽ  ŽE  SE  PROSTĚ MUSÍ  NAŠPRTAT!!!! Jak to dopadá, je jasné. Šprti se to našprtají, chytří lidé se to naučí tak, aby udělal zkoušku a písemku a pak na to hned zapomenou.  A studovat dál chemii budou moct jít maximálně ti šprti bez špetky představivosti a jiskry a takoví vysokoškoláci, i když s červeným diplomem, nebudou nic jiného než řadový "kanónenfutr" pro průmysl a státní správu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Malý Aston 21.5.2006 11:14

Re: Re: Nejsem odborník

Souhlasím,že podstata problému byla,aby bylo dosaženo zvládnití jazyků.Druhotný produkt byl ten,že děti poznaly i jiný způsob života,jiné sociální a kulturní podmínky a mouhou si samy vytvářet svůj pohled na svět.Zejména to,že všude i v dobře situovaných rodinách,se počítá na co mají nebo nemají,že pracují od rána do večera,při cestování pojídají připravené svačinky a ne vždy chodí do restaurací.V každém případě jsou schopni se orientovat na letištích,v metru,na železnici a to po celé Evropě. Nic jim nebrání,pokud budou mít zájem jít pracovat mimo naši republiku. Tyto znalosti jim žádná státem nařízená maturitní zkouška nezajistí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 21.5.2006 11:01

Re: Re: Re: Cos to napsal, Pepiku!

Rozeznávejte triviální názvosloví, to je názvy, které přežily z doby, kdy české chemické názvosloví ještě nebylo a systematické názvosloví, které má hlavně v organické chemii několik způsobů, jak molekulu pojmenovat.  Vtip systému v názvosloví je ten, že si stačí zapamatovat v anorganické chemii právě ty pitomý tabulky a případně mocenství prvků, což je něco k 15 - 20 údajům odhadem a potom už vím 99 % z snad 50 - 100 tisíc anorganických sloučenin.  Stačí si zapamovat dalších 30 - 60 věcí z českého názvosloví organické chemie a vím potom 95 % z 100 tisíc -  milión organických sloučenin, které mají z těch mnoha miliónů světově známých  vůbec české názvy. Zbytek jsou triviální názvy bez systému, které se musí našprtat.  A to je právě chronický problém dnešní chemie, šprtání místo učení nějakého systému.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

melkor 21.5.2006 10:20

Re: Čeština ???

Tleskam! Jen bylo opomenuto konstatovani, ze "vystudovali za nese penize". Prosim o napravu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

melkor 21.5.2006 10:19

Re: Nejsem odborník

Predpokladam, ze prave Vy byste byl prvni, kdo by zacal protestovat napr. proti tomu, ze ve tride jsou dve ucitelky (jako v Anglii), ...

Proti sbirani zkusenosti v cizine jako au-pair nic nemam, ale laskave si uvedomte, ze to je v podstate dobre jen ke zlepseni jazyka. Nic vic od toho cekat nemuzete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

melkor 21.5.2006 10:08

Re: Konzervator

Takze budouci tanecnici nemusi umet cesky?

A, FYI, za dob meho mladi byly povinne tri predmety - CJ, RJ, matematika.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

melkor 21.5.2006 10:06

Re: Re: Podivejte se do toho Eisnera, stoji to zato.

Racej prominout, ale voni se asi nikdy nesetkali s latinou, ze?

Protoze kdyby jo, tak by mozna nakoplo, odkud byla vzata insiprace pro kodifikovanou podobu ceske mluvnice ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zcr 21.5.2006 9:35

Tak jiny priklad: Pb3O4 (= 2PbO.PbO2)

cesky nazev (pomineme-li surik a minium): oxid diolovnato-olovicity (nekdy jen olovnato-olovicity). Anglictina nabizi: Lead orthoplumbate, Lead oxide (3:4), Lead oxide (Pb3O4), Lead tetraoxide, Plumboplumbic oxide, Trilead tetraoxide, Trilead tetroxide (a dalsi trivialni a mene presne nazvy http://www.chemindustry.com/chemicals/6240863.html). Vsimnete si, ze krome nazvu "Plumboplumbic" NENI v nazvu obsazena informace o oxidacnich cislech olova (a to jeste musite znat chemii olova, abyste tu informaci desifroval). TO je velka vyhoda ceskeho nazvoslovi. Rekne se "oxid sirovy" a vi se vse (ze ma oxidovy anion -II musite vedet i v anglictine, nazev "sulfur trioxide" vam sdeluje jen stechiometrii a sulfur(VI) oxide se neuziva.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Josef 21.5.2006 0:34

Re: Podivejte se do toho Eisnera, stoji to zato.

Nerikam, ze ostatni jazyky nemaji sve problemy. Anglicka vyslovnost je daleko od spellingu, nemecka slova jsou strasne dlouha a nemelodicka, francouzstina take neni prilis zvucna atd. Operni arie by nemely by prekladany do tehto jazyku, rikaji tenori. Radiste zas tvrdi, ze tyto jazyky spatne pronikaji etherem atd. Jak spravne podotkl krmic, cestina celkem obstala pri zarazovani nekterych technickych pojmu (obrazovka,rozhlas atd.) To nic ale nemeni na skutecnosti, ze na pr. prekladatele literarnich del a basni maji s nekterymi cizimi slovy velke potize. Na preklad jednoho ciziho slova je casto treba 4 ceskych a jeste to nema ten spravny odstin. To , ze cesky slovnik obsahuje mene slov, jeste neznamena, ze da cizincum mene potizi. Kazde podstatne jmeno ma az 10-14 tvaru, tak si to znasobte. Nejvetsi potizi u CJ zustava, jak uz jsem rekl, ta komplexni mluvnice. Kdyby se ji polovina odbourala a zbytek zjednodusil, tak by to jazyku na srozumitelnosti vubec neubralo. Podobne, jako u te nejnovejsi Nokie, kdybyste odbourali vetsinu zbytecnych funkci t.j. melodii, video,foto,vodotrysk atd. Porad byste se jeste dorozumeli. Cestina a ostatni slovanske jazyky na tom jeste nejsou tak spatne. To kdyz Jezuite studovali ruzne africke a indianske jazyky, tak zjistovali, ze jejich struktura nema ani hlavu a patu!  Na to ze nejsem jazykovedec, jsem toho dnes nakecal az moc.  Prominte mi. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

quetzal 21.5.2006 0:17

Re: Re: Je to asi dano uvahou,

ne tak zhurta, ale jinak velmi vystizne!!! :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pavel 20.5.2006 23:34

Re: Vidite, tak to mam blbe taky:

    * Dinitrogen trioxide (N2O3)

    * Dinitrogen tetroxide (N2O4)

    * Dinitrogen pentoxide (N2O5)

A zajímalo by mě, kterej blb psal to omezování délky příspěvku, zdá se, že se to rozhoduje jaksi náhodně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pavel 20.5.2006 23:33

Re: Vidite, tak to mam blbe taky:

The term nitrogen oxide is imprecise and can be used to refer to any of these oxides (oxygen compounds) of nitrogen, or to a mixture of them:

    * Nitric oxide (NO), nitrogen(II) oxide

    * Nitrogen dioxide (NO2)

    * Dinitrogen monoxide (N2O) (Nitrous oxide)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

68 20.5.2006 23:15

Re: Anglictina = foneticko-ortograficky semanticky chaos :o)

Ano, je pravdou, že velkým nedostatkem anglického jazyka je skutečnost, že tento se nikdy nevyvíjel s ohledem na svou budoucí snadnou přeložitelnost do češtiny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 20.5.2006 22:29

Re: Je to asi dano uvahou,

U literatury myslet??? Odkud jste spadl? Biflovat se musi! Data narozeni a chcipnuti panu autoru, seznamy a obsahy vyspechtu, rozbory podle soucasne pancitelky (nedej buh aby se vam pancitelka v prubehu studia zmenila, pac kazda vam tam najde uplne jiny ftakoviny.)

Vyuka historie literatury jako povineho a jeste podle ucitelek toho vubec nejdulezitejsiho predmetu je kravinimum a povina maturita z tehoz je zlocin!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zcr 20.5.2006 20:01

Anglictina = foneticko-ortograficky semanticky chaos :o)

prelozte si treba "part-lenght control rod drive mechanism", schvalne kdo najde vic moznosti...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zcr 20.5.2006 19:58

Vidite, tak to mam blbe taky:

dohledal jsem konecne sesit, kde nam anglictinar chemik dokladoval lesk a bidu angl. nazvoslovi. Tak poporade: OXID DUSNY = dinitrogen monoxide, dinitrogen oxide, nitrogen monoxide, nitrous oxide, nitrogen(I) oxide; OXID DUSNATY = nitric oxide, nitrogen oxide, nitrogen(II) oxide. Samosebou uvedeni oxidacniho stavu to jisti, ale ma nevyhody (cteni...) a bohuzel z praxe vim, ze se uzivaji i ty nazvy okolo, a to casto (dokonce nazvy -ous, -ic etc jsou i jako hlavni nazvy v katalozich dodavatelu....)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

krmič 20.5.2006 19:21

Re: Re: Cos to napsal, Pepiku!

Na druhé straně se podívejte, jaký je v angličtině "jednoduchý a logický" vztah mezi psaným textem a výslovností. To je paráda! Ale k té slovní zásobě: záleží, jestli jste v nějakém oboru na špici nebo alespoň schopný vývoje a výroby - když jenom nakupujete, tak přejímáte cizí výrazy. Konec konců na tom není nic špatného. Ale v minulosti třeba v elektronice na tom byla čeština skvěle. Byli zde odborníci s vytříbeným jazykovým citem a jazykovědci se s nimi radili s respektem. Termíny jako elektronka, obrazovka, výbojka, fotonka jsou precizní po odborné stránce, jazykově správné a záhy pronikly z odborných kruhů mezi "lid obecný". V 50. letech už sotva kdo řekl radiolampa nebo katodová trubice. Angličtina pro mnohé z těchto pojmů vůbec nemá jednoslovný název a musí si vypomáhat zkratkami. Pro odborníka v úzkém oboru je to příjemné počteníčko, ale neodborník nemá šanci. Nehledě na krásu jazyka a literárně estetickou hodnotu textu. Třeba zrovna ta obrazovka: anglicky CRT. To je paráda! (Můžete ovšem namítnout, že je ta zkratka zase přesnější, ale ve 40. letech, kdy slovo obrazovka u nás vymysleli, žádné jiné obrazovky než vakuové neexistovaly a nebylo co rozlišovat.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zcr 20.5.2006 19:18

zvany tez

nitrous oxide, nitrogen monoxide a kdovijak jeste jinak. Ale obecne pouziti samozrejme take.

• reagovat
• nahlásit příspěvek