8.2.2023 | Svátek má Milada


Diskuse k článku

ŠKOLSTVÍ: Kvalitní škola, kvalitní učitel

Řekněme, že definice kvality školství vznikne a všechny zúčastněné strany ji budou ochotny podporovat nebo alespoň tolerovat.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Brecík 1.12.2022 20:51

Nečetl jsem to - moc dlouhé. Autor nám chce namluvit, že v dnešních inkluzivních třídách a celé škole, kde práva mají jen žáci se dá i učit. "inkluzivní škola" v Bílině si musela najmout ochranku. Místní cikáni terorizovali žáky i učitele. Skoro v každém ČR městě už jsou gangy mladistvých, do 18 !! let, kteří terorizují obyvatele. Státní moc s tím neumí NIC udělat. Máme hen té lidská práva. S tou verbeží by si nepomohl ani JAK. MOžná tak Igor Hnízdo, ale musel by mít samopal. Pistole má malý zásobník. PS: A to tu ještě nemáme slimáky. Ale co není, může být.

H. Kotaz 1.12.2022 22:50

!

R^R^

!!

B. Havel 1.12.2022 15:02

A budou se dnešní spratci chtít učit?

O. Vašíček 1.12.2022 18:20

I to záleží na učiteli - umí zaujmout pro studium. Na rodičích - umí řídit ratolesti. A hlavně na společenském uplatnění = následném ohodnocení. A to jak platovém (mám tuto školu, tyto znalosti - je doloženo certifikátem = zaslouží si dobrý plat, protože k získání certifikátu bylo potřeba něco umět), tak uznáním okolí (je to uznávaná profese, potřebná, společensky přínosná, atd.).

Pokud je společnost nastavena tak, že nejde poznat kvalita znalostí a dovedností daného absoloventa na základě daného osvědčení (vysvědčení, maturita, výuční list, titul, ...), tak se opravdu jedná jen o papír. Další schopnosti musí daný absolovent prokázat při pohovorech (musí si umět udělat PR) a následně až v praxi. V tomto konceptu je vzdělávání velkým plýtváním času a prostředků. A s tím i nedostatečná motivace překonávat obtíže náročných oborů a nechuť se učit.

H. Kotaz 1.12.2022 19:27

R^R^R^

R. Langer 1.12.2022 22:22

No to jo, ale co inkluze? ;-)

O. Vašíček 2.12.2022 0:11

Opět dobrý úmysl. :-) A jako vždy, to provedení není ideální. ;-(

P. Brecík 2.12.2022 14:24

ČT natočila seriálek 8A. Asi omylem ;-D Vzala nejlepší učitele z ČR a dala je do Brněnské ZŠ - tř. 8A ve "vyloučené lokalitě". Cikánská většina v třídě. Tam uvidíte, že nejlepší by byla kastrace.

O. Vašíček 2.12.2022 16:11

To byla právě moje druhá věta - je to i na rodičích. Pokud mají fungující příklad, že se nemusí nic dělat a vždy se dá příjemně žít, tak s tím sebelepší vzdělávací systém nic neudělá.

To už je jiná otázka.

J. Pokoutný 1.12.2022 9:33

1) "na základě demografických predikcí a logistických preferencí". S tímhle jsem se osobně potkal před lety na Praze 10, když městská část asi 10-15 let předtím zrušené, případně i prodané jesle a mateřské školky znovu vykupovala a zprovozňovala.

2) Žáci a studenti budou rozhodovat o 1/3 platu pedagoga. Skvělá pobídka školství opustit, pokud o platu budou rozhodovat nedospělé mozky s prioritou "dostat papír a jít". Nejlépe by asi byli placeni z učitelů, kteří by pouštěli žáky/studenty nejen v pátek, ale i ve čtvrtek.

H. Kotaz 1.12.2022 10:26

:-)

R^R^

R. Langer 1.12.2022 8:08

Řekl bych, že pohled autora na problém je dost subjektivní. A že o něm z praxe ani moc neví. Ale možná se pletu.

Vy jste učitel, pane autore? Vedete nějakou školu? Z jaké pozice se k řešení problému stavíte?

J. Machotka 1.12.2022 10:41

Dle významu, který tomu subjektivně přikládám: daňový poplatník, rodič 4 dětí (3 školou povinných), člověk s téměř 25letou praxí, absolvent učitelského oboru (na MFF UK) s cca 2letou praxí koncem 90.let.

Jak se praví ve zmiňovaném Saturninovi: sytý hladovému nevěří je míněno tak, že ten sytý nevěří hladovému, že by měl takový hlad. Není důvodu, proč by mu nevěřil, že musí v České Třebové přesedat, nebo že dotýkati se drátů i na zem spadlých je životu nebezpečno. To mu uvěří docela jistě a nebude se drátů dotýkat.

Nechám na vašem úsudku, do které kategorie si můj pohled z tohoto článku zařadíte.

R. Langer 1.12.2022 12:36

No, moc jste si nepomohl... ;-)

J. Jurax 1.12.2022 19:33

Takže učitel teoretik s dvouletou praxí před 30 lety?

Neberte to ve zlém, i teoretiků je třeba, akorát že dopady teorií, jsou-li uváděny do praxe, jsou začasté rozporné. Naposled ta inkluze ...

D. Polanský 1.12.2022 8:04

Je zajímavé, že v ekonomice nejvíce chybí řemeslníci, technici, šikovní kvalifikovaní dělníci. Často tihle lidé neměli ve škole jedničky. A jedničkáři, tedy hlavně studenti humanitních a společenských věd mají pramalý dopad na konkurenceschopnost ekonomiky. Jedničkáři převážně konzumují, nejedničkáři produkují. Vše naopak, jak by jeden vzdělanec čekal.

H. Kotaz 1.12.2022 9:10

Nejenom že neměli jedničky, ale jsou i tací řemeslníci, kteří absolvovali jenom zvláštní školu.

A řemeslu rozumí více než dobře.

M. Pivoda 1.12.2022 18:35

Produktivní/konkurenceschopná ekonomika potřebuje oba dva druhy žáků/studentů. Tzn., potřebuje jak zaměstnance (kteří milují výuku ve školních třídách), tak i svérázné osoby (z nichž někteří se stanou budoucími podnikateli a inovátory), které ale do školy chodí typicky neradi. A pokud podnikatelé či inovátoři do školy snad přijdou, sedávají v posledních školních lavicích.

To, co výše naznačuje D. Polanský o nedostatku improvizujících instalatérů či jiných řemeslníků, směřuje k tendencím nahrazovat lidskou pracovní sílu silou stroje s umělou inteligencí (AI). U improvizátorů je to zatím nejobtížnější. Nestačí jen ekonomické hledisko (zdůrazňované bankéřem Václavem Klausem, který omylem Sametové revoluce 1989, se stal českým ekonomem). Dnes je proto snadnější nahradit drahého právníka umělou inteligencí (v nějakém strojovém převtělení), než nahradit levnou uklízečku (která pracuje ve 3D prostoru a při práci improvizuje).

Já jsem ale hlavně směroval k upozornění na aroganci českých akademiků, kteří se stále mylně domnívají, že ve školních třídách je možno vzdělávat i svérázné rodilé podnikatele/inovátory, kteří do školy chodí neradi. Poznámka: To ale neznamená, že z každého záškoláka vyroste budoucí podnikatel nebo inovátor. Záškolačkou byla na Neviditelném psovi označena i Greta, která chtěla přerušením svého školního studia získat čas na aktivní záchranu planety Země!

Ano, je-li kvalitní učitel, může učinit školu kvalitní. To platí. Už J. A. Komenský metaforicky sděloval moudrost, že student není nádoba, která se naplňuje (znalostmi), ale pochodeň, která se zapaluje.

D. Polanský 1.12.2022 7:56

A zase někdo touží po vizích. Prostě blábol.

M. Pivoda 1.12.2022 7:49

Cituji: "... Jinde jsem zaznamenal informaci, že na této problematice pracuje až 150 odborníků, resp. že v současné době, kdy se vyučuje vše, nezvládá zhruba 30 % žáků učivo označené jako jádrové. ..."

Komentuji:

Dosud nevyřčený jádrový poznatek spočívá v tom, že ekonomiku země pozitivně nejúčinněji ovlivňují právě ti občánci, kteří chodí do školy neradi. A bez potřebných peněz pak školy (v tržní ekonomice!) jaksi nefungují.

D. Polanský 1.12.2022 8:00

Na základce jsem získal odpor k matematice díky jedné paní učitelce, na střední kvůli vzteklému dědkovi, a naštěstí na vysoké nás učil pán, který nebyl docent, ale jaksi uměl látku vyložit tak nějak po našem. A byly z toho 4 semestry za jedna. A dnes mám matematiku rád. Jak málo stačí ke kvalitě školy!

M. Pivoda 1.12.2022 20:16

Nemám nic, čím bych mohl oponovat, oponovat jiným názorem.

Pouze, ze svého profesního hlediska, doplním, že po absolvování školy se D. Polanský určitě stal zaměstnancem, nikoliv podnikatelem. Takže připomínám, že D. Polanský zde hovoří za zaměstnance, nikoliv za podnikatele. Potřeba jsou oba druhy činností (profesí) pro konkurenceschopnou ekonomiku.

Československý reálný socialismus (1948-1989) byl nekonkurenceschopný také proto (nebo možná právě proto), že podnikatelská činnost v Československu nebyla povolena. (Až asi rok před pádem českého reálného socialismu. Ale to je historický detail.)

H. Fátor 1.12.2022 7:42

V jednom máte pravdu - různé organizace těží vždycky z "hurá akcí". Třeba mě teď zaujala akce Obnova IT ve školách. Jenom výběrově, co si pod tím představit: Lze například nakoupit GPSky, chytré hodinky, kamery, foťáky, diktafon... (velmi důležité, když to je v každém telefonu). Naopak nelze, kupodivu, nakoupit počítače a jakoukoliv projekční techniku. Nicméně notebook už zase za počítač asi považován není, takže nakoupit lze. Jak koncepční a prozíravé...;-D https://www.edu.cz/digitalizujeme/digitalni-ucebni-pomucky/#inspiromat

P. Hák 1.12.2022 6:54

Ještě tři poznámky.

Ani náhodou netvrdím, že školu není třeba změnit. Je, ale v řadě případů přesně naopak, než píší žurnalisté. Je třeba vrátit se od nekonečného hraní, besedování a "akcí" k učení, je třeba dát šanci dětem, co se chtějí učit, je třeba odstranit beztrestnost těch, co výuku rozbíjejí. Ale tohle se v novinách nedočtete. Že je třeba při učení používat správnou metodiku a rozumět dětem, je pravda, ale to platilo vždy.

Rodiče moc dobře vědí, jak se na které škole v okolí učí a jaké jsou výstupy - resp. vědí to, pokud se zajímají. Druhá věc je, že na výběrje jen ve městech, na venkově berete to, co je.

Co se týká té třetiny platu, kterou by mohly přidělovat děti. Teoreticky bych měl Váš návrh podporovat, patrně bych na něm vydělal, ale ke zlepšení školství by s největší pravděpodobností nevedl a je dost pravděpodobné, že by jej naopak zhoršil. Položit otázku, zda jste si jist, že děti skutečně vědí, co chtějí. Zkusím Vás navést - slyšel jse někdy o tzv. "dětské demokracii" ve školách a jak dopadly pokusy ji aplikovat? A ne, neptejte se aktivistů, ptejte se rodičů a učitelů.

Hodnocení učitele vzdělávaným má smysl na VŠ, nepochybně - tam už posuzují dospělí lidé, kteří si vybrali obor. Taky se tam dělá. Na základce to ale smysl nemá (přesto se dělá), protože děti posuzují podle úplně jiných kritérií. Znáte, pane autore, rozdíly v myšlení a chování děcek z prvnho a druhého stupně a adolescentů ze střední? Znáte rozdíly v myšlení a chování dětí z víceleého gymnázia a základky? Znáte rozdíly v myšlení a chování dětí z gymnázií a různých "integrovaných škol"?

Pokud ne, pak prosím začněte zjišťovat informace. I dobře míněné návrhy mohou natropit spoustu škody, jsou-li provedeny bez znalosti věci a chytí se jich politik, který vnímá svět skrz křivé zrcadlo médií.

P. Hák 1.12.2022 6:58

Položím otázku... a omluva za všechny ty překlepy.

H. Kotaz 1.12.2022 8:03

R^R^

J. Machotka 1.12.2022 10:31

Na Scio školách fungují tzv. tripartity, kdy se periodicky domlouvá, co se dítě bude učit v dalším období, jak se mu vedlo, jak sebe samo vidí. U nejmenších dětí mají hlavní slovo rodiče a vyučující ("průvodci"), starší děti jsou naopak vedeny, aby za rodiče více přebíraly otěže samy. Takhle nějak by mohl fungovat i model oceňování učitelů. Možná by si školy měly samy najít model, který pro ně bude vyhovovat nejlépe, tj. nemusí být všude stejný.

Pro vás je zřejmě nepřekonatelnou překážkou představa, že by vás měly děti či rodiče hodnotit. Někteří učitelé (běžné to je na vysokých školách, ale jsou i někteří už na druhém stupni ZŠ) toto naopak praktikují, byť samozřejmě ne s dopadem na plat. Já vás k tomu nenutím. Řada, možná většina rodičů se bude přiklánět k vašemu postoji, proto byste neměl mít problém setrvat ve vašem názoru až do konce své profesní kariéry.

Já pouze předkládám k posouzení, jestli ta druhá varianta, říkejme jí třeba aplikace zpětné vazby, náhodou nebude poskytovat lepší výsledky. K tomu je potřeba nejprve definovat, jak ty lepší výsledky poznáme.

P. Hák 1.12.2022 11:43

Pane Machotko, Scio školy jsou soukromé školy a drahé školy. Jejich žáci i rodiče budou logicky dosti odlišní od standardu, ať už jakýmkoli způsobem.

"Pro vás je zřejmě nepřekonatelnou překážkou představa, že by vás měly děti či rodiče hodnotit. Někteří učitelé (běžné to je na vysokých školách, ale jsou i někteří už na druhém stupni ZŠ) toto naopak praktikují"

Pane Machotko, a všiml jste si, že to, co mi sdělujete jako novinku, jsem předtím sám napsal?

Zkuste si prosím přečíst znova, co jsem uvedl, a přistoupit k tomu bez předsudků a ideologických hledisek. Prosím, polemizujte s tím, co jsem napsal, ne s tím, co si myslíte, že si myslím. Díky.

J. Jurax 1.12.2022 20:12

Ehm ... když si vzpomenu sám na sebe na základní škole, tak nejlepší učitel byl takový, co po nás moc nechtěl a dobře známkoval. Abychom doma neměli při kontrole žákovské knížky problémy. My měli takovou hodnou a oblíbenou učitelku na druhém stupni ZDŠ z jazyka českého. Pohodově se dalo číst pod lavicí nebo napsat úlohy do jiných předmětů; zkoušela mírně a dalo se to okecat. Zato s vědomostmi to bylo horší.

Takže když jsem měl jít k přijímačkám na SVVŠ (v roce 1964, tehdy byl dost kumšt se tam dostat) a tata si mne otestoval, co z češtiny vím, chytil se za hlavu a já měl půl roku vojnu jak řemen. Tvrdou.

Ergo - lemplové by byli žáčky vysoko hodnoceni. Teroristka matematička by v hodnocení propadla - chtěla abychom zpaměti dělili dvoucifernými čísly a požadovala umět úměru přímou i nepřímou, rušila furt štouravými dotazy, chvilku klidu jeden neměl, požadovala řešit slovní příklady v množství větším než velkém a sázela koule jak u Králové Hradce. Ale matiku jsem se na přijímačky učit nemusel, to šlo levou zadní.

Myslím, že až na gymplu nám začalo docházet, že dobrý učitel je náročný. Že nemusí být oblíbený, ale musí naučit. A to bez náročnosti nelze.

H. Kotaz 1.12.2022 6:43

Školství - učitel s přirozenou autoritou, je k dispozici ?

Znají děti povinnosti, nebo jenom práva ?

Ministři navazují na to nejlepší, co ve školách bylo už za 1.republiky ? Nebo každý přijde/přišel s inovací, která nakonec školství zhoršila !

A politici, co potřebují - co nejvíce absolventů s všelijakými tituly, aby se tím mohli chlubit v Bruseli, nebo takové, kteří budou použitelní do praktického života i jenom s výučním listem ?

!!