O. Roldán 7.3.2011 23:55

Nesouhlasím

Především si myslím, že nikdo ještě nějak systematicky, falzifikovatelně neobjevil a nestanovil, co to znamená být dobrým učitelem a co je třeba adepta učitelství naučit, aby dobrým učitelem byl.

Kdyby tomu totiž bylo naopak, tak by se po školách nepotulovalo tolik tragických učitelských postav budících ve studentech buď děs, nebo zlomyslné úsměšky, nebo jen lhostejný povzdech. Těch učitelů, kteří jsou schopni své svěřence uchvátit a nadchnout, nebo alespoň zaujmout je (alespoň dle mých zkušeností výrazná menšina - i když možná jsem měl jen smůlu.)

Učitelství, pedagogika a psychologie prostě nejsou fyzika ani chemie nebo lékařství. Z toho důvodu pedagogické fakulty své studenty být dobrými učiteli ani naučit nemohou. Jsou tedy v tomto směru prakticky zbytečné. O tom, jestli se někdo stane dobrým učitelem rozhoduje přirozený psychologický talent, schopnost vcítit se do studentů a přirozená schopnost vést skupinu lidí/dětí "od někud někam". Odborné znalosti ze svého oboru pak lze získat stejně snadno na přírodovědécké fakultě, jako na peďáku.

Ad otázky - č.1 - lékařství je obor, kde jsou jasně dané postupy s jasnými výstupy. To pedagogika ani zdaleka není. Otázka je tedy irelevantní.

Ad č. 2 - Neznám statistiky, ale vím z praxe, že v bankách s úspěchem pracují absolventi úplně jiných oborů - MatFyzu, FF apod., takže ten příměr s účetním bude asi taky mimo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Švrček 7.3.2011 15:54

Jedna citace

"Kdo to umí, ten to dělá. Kdo to neumí dělat, ten to řídí. Kdo to neumí řídit ten to učí. Kdo to neumí učit, ten o tom hlasuje v parlamentu."

Druhý citát: "vše, co pro život opravdu potřebuji, jsem se naučil v mateřské škole"

Takže ono už těch diskusí a víření blbé nálady je na jednoho docela dost. Jak mám poznat, že je někdo nedouk, pokud si ním něco nezačnu - ať již slepé střevo, nebo rizikový finanční produkt?? Víme, jak spolehlivé jsou doporučení, rady odborníků atd.  

Citát nakonec: "odborník je člověk, který o stále méně věcech ví stále více, až nakonec o ničem ví úplně všechno". Basta

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 7.3.2011 13:59

Většinu učitelské elity - tedy ty, kteří rozmějí svému oboru -

jsme vyhnali ze škol mizernými platy a Klausovým doporučením, ať "jdou dělat něco lukrativnějšího". Takže zbyla (vymírající) část naivních idealistů, těch, kteří sami vědí, že na nic jiného nemají a pak většina těch, kdo "pracují do výše platu". Oprávněně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Janoušek 7.3.2011 13:42

Těžká věc...

...mnohdy jsou lepší učitelé a učitelky se vzděláním středoškolským než ti vysokoškolsky vzdělaní. A ty chtějí naši slavní reformátoři zamáznout též. Jak si má SŠ učitelka přes čtyřicítku, s rodinou dělat VŠ? jistě, jsou ti, kteří to dokážou. Je to však menšina.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 7.3.2011 10:40

Doplnění návrhů profesora Petra

1. Pan profesor má dobré postřehy, ale mohl by odpovědět na tuto otázku?: Jak souvisí kvalita výuky na vysoké škole s počtem předem vzájemně dohodnutých (nebo přímo vynucených) citací tzv. vědeckých prací, dle kterých se uděluje kvalifikace pro výuku na vysoké škole? Mám na mysli především ekonomické obory, o jejichž fungování něco vím.

2. Učitel ve třídě nemusí být nutně superman a v případě potřeby (pokud mu to jeho ego dovolí!) se může obrátit na lepšího odborníka v jeho oboru. Proč nezřídit "call centra" k tomuto účelu (v době exponenciálně se vyvíjejích oborů)?

Osobní poznámka: V době konce komunismu jsem pracoval na počítačovém expertním systému s porozuměním (který měl radit ohledně podnikatelských strategií). Dnes už informační technologie dospěla do stádia expertní použitelnosti (viz počítač Watson od firmy IBM, který vyhrál v televizní soutěži). Další aplikace počítače Watson jsou plánovány pro obor lékařství, aby lékaři mohli snadno konzultovat s expertem jejich rychle rozvíjející se obor.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašek 7.3.2011 8:11

Je tu něco jiného

Je určitě nežádoucí, aby bylo bakalářské vzdělání jedinou kvalifikací mladého učitele. Jenomže existuje řada zralých lidí - odborníků, kteří se rozhodli přejít do školství. A nejsou to jen ztroskotanci a zkrachovanci. A je paradox, když zkušený strojní inženýr nastoupí na průmyslovku jako nekvalifikovaný (i když dostane lhůtu na doplnění vzdělání). Řekl bych, že návrh NERVu směřuje právě k usnadnění situace takových lidí. A sám z vlastní zkušenosti mohu říci, že několik zaměstnání, kterými jsem prošel než jsem zakotvil na gymnáziu (a vystudoval MFF) mi prospělo v celkovém přehledu a znalosti skutečného života. A výborný učitel může být i z toho, kdo najde své zařazení později.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kilian 7.3.2011 7:45

dvě k tomu věci

- od neurochirurga z kursu nevím, ale kompetence přidají sestrám

- Filippos posílá Aristotelovi pozdrav : Oznamuji Ti, že se mi narodil syn. Má vděčnost Bohům se ani tak netýká toho, že se narodil, jako toho, že se narodil v době, kdy žiješ Ty. Doufám totiž, že výchova a vzdělání poskytnuté mu Tebou učiní jej hodným nás a bude stačit na tak velkou říši. (Filippos II. Makedonský)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Eliáš 7.3.2011 7:15

Pravdivý článek

Přesto si myslím, že u učitele záleží na způsobu přístupu k profesi. Dobrého učitele lze asi poznat už v průběhu studia. Konec konců vysvětluje svým žáčkům látku, kterou jistě dobře odborně zvládá. Problém je, že někdo nebude dobrý učitel, ať dělá, co dělá. Neumí to, učení ho stresuje, stresují ho žáci nebo studenti. Učitelů máme habaděj, akorát mnozí z nich, na rozdíl od nemocničních doktorů, dělají jiná povolání, která jsou lépe placena. Domnívat se, že učit může kdejaký nevzdělaný bakalář, je pitomost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek