Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLSTVÍ: Humanitní vědy nebo pavědy?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
O. Havlíček 3.11.2012 10:28Humanitní x přírodní vědy Z pohledu dnešního středoškoláka, vyrobeného předimenzovaným systémem středních škol, je volba humanitního studia naprosto pochopitelná. Hodnocení jeho schopností a dovedností je z podstaty humanitních věd neobjektivní, závislé na zkoušejícím. V matematice buď je výsledek správně nebo ne, přístroj či pokus funguje jak má nebo nefunguje. To samozřejmě v humanitních vědách neplatí, hodnocení výkonu studenta vždy bude subjektivní. Pan docent někdy bude dobře naladěn a uzná studentovy znalosti za dostatečné, jindy je v "deprézi" a tak tam ( na zkoušku) nemá smysl chodit. No, pro příště to pojistím tou novou blůzičkou...... Tak to bylo, je a bude. Problém, co s těmito nezaměstnatelnými musí řešit ten, kdo platí jejich studia a následně jejich "pobyt na pracáku" - stát. Jak ? Nevím, vím jen, že dosud tento problém neřeší. |
|
|
J. Tachovský 1.11.2012 15:29Jen jim ty humanitni skoly nechte Studenti si alespon uzijou, popijou, zapari, mozna se podivaji i do sveta. |
|
|
J. Kanioková 1.11.2012 17:57Ale ať studují, i kouknou do světa. Ale za své.. |
|
|
P. Kersch 1.11.2012 15:17humanitní vědy plus přírodní a technické vědy Jsem inženýr chemie se specializací na chemii kovů, 40 let praxe, z toho 3 + 6 roků učitel na průmyslovkách. Jsem penzista, píšu a publikuju povídky a fejetony. 20 let jsem na živnostenský list doučoval individuálně středoškoláky matematiku, chemii a fyziku. Překládal jsem technické texty do češtiny a české texty do angličtiny. Přes ty kovy vidím do strojírenské technologie, ochrany životního prostředí, ekonomiky. Přes ty študentíky vidím do pedagogického řemesla. Prosím o prominutí - nevytahuju se tady jako guma na klice. Chci jenom solidně podložit svůj názor na námět, o kterém se tady diskutuje. Když se řekne "humanitní vědy", tak to je objemná množina oborů. Jako kdybyste řekli "on je strojař". Konstruuje mikroskopy? Nebo lokomotivy? Nebo obráběcí stroje? Nebo rakety dlouhého doletu? - Protože humanitních oborů je moc, neosobujte si právo rozhodovat o tom, který není "užitečný". Proč? Protože musíte uznat, že těm oborům, které vy považujete za naprosto zbytečné, zkrátka nerozumíte tak, aby o jejich zavržení jste mohli objektivně jednat, neřku-li rozhodovat. Byla tady řeč o kunsthistorii - tedy o historii umění. Že je to příklad oboru, jehož studium by si měli adepti tohoto oboru hradit. Byli jste se někdy podívat na aukci starožitností? Sledovali jste v denním tisku články o dražbách obrazů? Rozumíte tomu, proč za obraz s nefigurativním zobrazením zaplatí sběratel osmnáct milionů CZK? Není to nakonec plagiát? Znáte příklady plagiátorství? Přijmul byste jako dárek originál kresby od Josefa Čapka? A tak dále... Nechte "humanitní vědy" žít vedle přírodovědných a technických oborů. Buďte k oběma stromům přívětiví. Určitě obojí plody sami jste už mnohokrát jedli, jíte a budete jíst. Howgh |
|
|
P. Boublíková 1.11.2012 18:07Re: humanitní vědy plus přírodní a technické vědy Ano, je to tak. Sama učím na přírodovědecké fakultě a mohla bych pohodlně tleskat názorům na neužitečnost humanitních oborů. Bohužel svět je trochu složitější, pan Novák dole o tom píše také. |
|
J. Václavíková 1.11.2012 19:19Re: humanitní vědy plus přírodní a technické vědy Výtečně popsáno. |
|
|
S. Ševeček 1.11.2012 19:34Re: humanitní vědy plus přírodní a technické vědy Pane Kerschi, mám podobný názor. Troufnu si říci, že studium plodů "humanitních oborů" mi mnoho dalo, ač jsem strojník. |
|
|
B. Veltrubský 1.11.2012 19:44Re: humanitní vědy plus přírodní a technické vědy Omlouvám se za možná hloupí dotaz, ale co říkáte oboru studia Pedagogika volného času není Vám trochu jako technikovi z toho špatně ? Technici mezi které se skromně počítám tuto zemi drželi a posilovali, ale asi je to problém celého světa. Matika a fyzika je těžká, lepší je si hrát. |
|
|
P. Kersch 1.11.2012 22:49Re: humanitní vědy plus přírodní a technické vědy Milý pane Veltrubský, z oboru Pedagogika volného času se mi rozhodně špatně nedělá. Uvažte, že absolvent tohoto oboru asi nezačíná hned speciálními disciplínami, nýbrž musí projít aspoň v prvním ročníku a možná i v dalších semestrech základními předměty. Troufám si odhadnout, že mezi nimi je psychologie (obecná, dětská), zdravověda (aby vedoucí dětského kolektivu, kroužku, domova (!) ) své svěřence nepřepínal, ale ani v nich nepěstoval kult pohodlí); tělesná a sportovní příprava, základy ochrany životního prostředí, rétorika (!), základy rukodělných prací, jeden nebo dva cizí jazyky aktivně (např. výlety do Německa), historie dětských a mládežnických organizací (Sokol, Junák, Pionýr, ČSM, SSM, Orel, DTJ - ve všech byli zkušení a úspěšní organizátoři, publikovali o svých zkušenostech, dělali chyby nebo se dopouštěli zneužívání své autority) atd. Absolventi takového oboru se musejí snadno uplatnit všude, kde jsou děti a mládež, musejí ovšem vytáhnout paty z útulného domova od maminky, odvážit se být zpočátku skromnými, zkusit v příhodných podmínkách získat živnostenský list (aspoň na "volnou" živnost), nekouřit, nechlastat, nebýt obézní, umět se chovat ve společnosti, být dochvilný, držet slovo - protože jeho svěřenci - děti nebo dospělí - ho budou poslouchat jedním uchem, ale o to pečlivěji a stále ho budou pozorovat. Tak tohle by mohl být velmi náročný obor, nemyslíte? Zčehož vyplývá ponaučení: nezáleží na názvu oboru tolik, jako na učitelích, kteří ten vysokoškolský studijní obor budují a provozují. |
|
|
M. Martin 1.11.2012 13:17Proč se bavíme o vysokých školách? Níže tady paní Boublíková psala že je lépe ulít studenty na vysoké školy studovat humanitní vědy než aby byli armádou nezaměstnaných.Ale tu armádu po vystudování rozšíří protože pro ně stejně nebude uplatnění.Nebylo by lepší tyto studenty se špatným prospěchem umístit na učňovské obory kde by získali alespoň základy zručnosti které by jim byly v životě o mnoho užitečnější než humanitní nebo genderová studia? |
|
|
J. Kanioková 1.11.2012 17:59Přesně ! |
|
|
P. Boublíková 1.11.2012 18:04Re: Proč se bavíme o vysokých školách? Vy jste vůbec nepochopil, o co jde, Jde o to, že pracovních míst je plus mínus pořád stejně (nezaměstanost je tuším kolem nějakých 8 %, přesné číslo se mi nechce hledat, ale nějak dramaticky se nemění). Záleží samozřejmě na síle populačních ročníků, které jsou v práceschopném věku. Každoročně odchází určitý počet lidí do důchodu a na trhu práce jsou nahrazovány absolventy škol. (nev šichni samozřejmě seženou místo v oboru, který vystudovali.) Kdyby se na trh práce dostalo znenadání o nějakých 200.000 - 250.000 lidí víc, bylo by to sakra poznat. Jde o to, že vysoké školy průběžně zmenšují počet uchazečů o práci. Doba práceschopnosti vysokoškoláka je kratčí než nevysokoškoláka. Nevím, jeslit jsem to už vysvětlila srozumitelněji, ale líp to neumím. |
|
|
B. Rybák 2.11.2012 0:29Re: Proč se bavíme o vysokých školách? Takhle nějak uvažovali ve Španělsku, kde dokonce vznikl smělý plán jak vytvořit "vzdělanostní společnost" a stanout na čele přinejmenším EU. Výsledkem je cca 50% nezaměstnanost těchto "vzdělanců". Pochopitelně. Společnost může mít jenom tolik sociologů, psychologů, krajinných ekologů, strážců, úředníků, advokátů, kontrolorů, revizorů.., kolik jich dokáže uživit, ošatit,..., tedy na kolik vyprodukuje pomocí dělníků, techniků, inženýrů, programátorů, matematiků, přírodovědců.., kteří musí mít něco víc než schopnost "to okecat". Také věříte tomu, že vysokoškoláci mohou tvořit víc než 50%, (nebo dokonce 80% společnosti?) Ještě před tím (už v r. 1945 v Evropě a v šedesátých letech v USA) tu byl pokus zničit kapitalismus nadprodukcí nezaměstnatelných (frustrovaných). Viz např. P. Johnson, "Intelektuálové" nebo "Dějiny 20 století". |
|
|
B. Rybák 2.11.2012 18:26Oprava nadprodukcí nezaměstnatelných (frustrovaných) vysokoškoláků. |
|
|
M. Martin 2.11.2012 10:38Re: Proč se bavíme o vysokých školách? Paní Boublíková patrně jste nic nepochopila vy.Myslíte že ten kdo vystudoval humanitní vědu je schopen založit firmu a vytvořit pracovní místa? Já si myslím že malé procento vyučených řemeslníků když nebude moci sehnat práci se o to třeba pokusí. |
|
|
J. Slanina 1.11.2012 11:25Jó, dřív se říkalo.... ....jsi blbej, půjdeš na řemeslo. Dnes se říká - jsi blbej, půjdeš studovat teritoriální studia. http://fsv.cuni.cz/FSVTEMP-126.html |
|
|
D. Streit 1.11.2012 11:10Je to tak Pan rektor vlastně řekl, že humanitní obory jsou pro blbce, kteří nezvládnou přírodní vědy. Ale zvládnou potom jazyk český, logické myšlení, dávání věcí do souvislostí, historická poučení, systémový přístup, politiku, jejíž součástí je ekonomie....? |
|
|
R. Langer 1.11.2012 13:35Re: Je to tak Základní součástí ekonomie je bohužel zase ta "složitá" matematika. Bez ní to prostě nefunguje. ;-) |
|
|
F. Eliáš 1.11.2012 11:02Pan rektor mluví hloupě, přesto humanitní vědy nejsou pavědy, jenom jsou, zvláště v současné době, pro nás postradatelné. Kolik potřebujeme pedagogů? Neplést si s učiteli. Učitelé učí a rozumí vzdělávání. Pedagogové vystudovali obor pedagogika, jsou to mudrlanti, kteří přemýšlí, co by šlo na učení změnit, i když ví, že zlepšit nejde nic. Ani psychologů tolik nepotřebujeme a filozofy téměř žádné, ale to jsou základní vědy humanitních oborů. Rektoři univerzit zavedli nemravný počet nepotřebných, především humanitních, oborů, pod jejichž názvy si člověk stěží něco představí. Ale nejde jen o univerzity. Touha získat trochu více peněz z kapsy daňového poplatníka vedla i šéfy jiných vysokých škol k zavádění zbytečných oborů a nezajímá je, jak obtížně budou jejich absolventi hledat práci |
|
|
F. Eliáš 1.11.2012 10:01Matematika se musí trénovat Talent na matematiku je nesmysl. Matematika se studuje trénováním, s tužkou a s papírem, a na to jsou mnozí žáci a studenti středních škol příliš líní. Studium humanitnich věd jim po právu připadá jako levná cesta k diplomu. Velká část studentů filosofických fakult studuje hravě dva obory, což by student přírodovědy ani nezkoušel. Řada škol s humanitním zaměřením produkuje studenty, kteří nejsou nikde zapotřebí. Státní maturita z matematiky by měla být povinná pro jakéhokoli studenta střední školy |
|
|
I. Sykora 1.11.2012 10:19Re: Matematika se musí trénovat Vyloženě talent možná ne, ale předpoklady k logickému a analytickému myšlení určitě ano. Trénování matematiky s tužkou a papírem hraničí z "biflovanim" pouček nazpaměť. Naproti tomu studium s ověřováním si principů matematiky na papíře, je jeden ze způsobů pochopení. Jinak souhlasím. |
|
|
F. Eliáš 1.11.2012 11:09Re: Matematika se musí trénovat Máte pravdu, ale nezatracuji biflování, myslím, že biflování je nejdůležitější studijní činnost, se kterou dítě začíná básničkami v předškolním věku. Biflování je nenahraditelné pro zlepšování paměti. Matematika vyžaduje skvělou paměť. Souhlasím, k ověřování principů matematiky je třeba už určité nadání, které se získává především geneticky a v prvních letech života. Když zjišťuji důvody neúspěchu studentů v matematice, většinou shledávám, že je nebaví počítat si samostatně doma. |
|
|
I. Lyčka 1.11.2012 13:08Re: Matematika se musí trénovat Obávám se, že pokud chcete zvládnout trošku vyšší matematiku, tak se bez toho trénování s tužkou a papírem neobejdete. Protože tím tréninkem získáváte určitý přehled, jak který problém řešit co nejsnazším způsobem, abyste se v budoucnu lépe vyhnul postupům, které vedou do slepých uliček. |
|
|
V. Novák 1.11.2012 14:54Nikdy jsem se tolik "nenabifloval" matematiky jako na matfyzu. Do té doby jsem byl přesvědčen, že co nevím, to si odvodím. Jenže co když se po mně chce důkaz věty, který vymýšleli chytří pánové desítky let? Někdo je možná chytřejší než oni všichni dohromady a odvodí to. Já přiznávám, že tak chytrý nejsem. Příklad "odvoditelného" - goniometrické součtové vzorce. Samozřejmě, že ho odvodím. Tedy tenkrát jsem odvodil. Jenže když není účelem vyplivnout vzorec. ale zintegrovat nějaký složitěší výraz se siny a cosiny, tak musím mít všechny ty vzorce tak zažité, aby mě při pohledu na výraz napadlo, jo ono se to dá rozložit podle vzorce ABC a integrovat každý člen zvlášť. Což mě ovšem nenapadne, pokud ho neznám jako "Zemřela matka, do hrobu dána...". Samozřejmě se nesmí matematika "procvičovat", jak jeden známý doktor cvičil svou dceru na přijímačky na gympl - měli Sbírku příkladů a vyznačeno kolikrát který příklad spočetla. Věřm, že ke konci je znala jak tu básničku o mateřídoušce. A dopadla jak sedlák u Chlumce, protože tam dali samozřejmě typově stejné příklady - jenže s jinými konstantami... Tak to byl příklad extrémně hloupého cvičení matematiky. Ale na vině byl nejen otec, ale hlavně matikářka, která nedokázala vysvětlit, že matematika není botanika. |
|
|
T. Marek 1.11.2012 19:00Re: Nikdy jsem se tolik "nenabifloval" matematiky jako na matfyzu. Ta smůla je v tom, že si mnozí pletou matematiku a počty. Matematika je vysoce logická a jako průprava k analytickému myšlení nezbytná. Chce to ovšem na střední škole opravdu dobrého učitele, jinak se to moc těžko dohání. To, že je matematika na středních školách v posledních desetiletích jaksi stranou hlavního proudu je celkem logickým důsledkem toho, že naše školství v zásadě nemá ambice učit studenty přemýšlet. Po dlouholeté ekonomické praxi jsem se stal externím učitelem na VŠ a musím říci, že myšlení (zejména analytické) je největším problémem současných ročníků, jistě se světlými výjimkami ovšem v rozsahu tak do 10% z celkového počtu studentů. Je to smutné. |
|
|
S. Ševeček 1.11.2012 9:04Vysokoškolské studium by mělo být zásadně hrazeno studenty. Pokud by "stát" na provoz vysokých škol přispíval, pak nikoliv na "hlavu" studenta. |
|
|
F. Eliáš 1.11.2012 11:12Re: Vysokoškolské studium by mělo být zásadně hrazeno studenty. Ano, ale ti nejlepší by měli mít stipendium, které by jim náklady pokrylo. Ti hloupí nechť platí jak mourovatí. |
|
|
S. Ševeček 1.11.2012 19:38Re: Vysokoškolské studium by mělo být zásadně hrazeno studenty. Nejsme v rozporu. Váš návrh jak už považuji pouze za technický "detail" - až bude základní princip na cestě. |
|
|
V. Běhal 1.11.2012 8:43Deset filosofických fakult Máme deset filosofických fakult kde se přednáší nejnesmyslnější předměty. Chce-li si někdo studovat kunshistoriku, tak ať si to zaplatí.Problém je, že učitelé na gymnaziích dělají z matematiky strašáka, přesvědčí studenty, že jsou na matematiku hloupí. Na množství matematiky na gymnáziích je na ni málo hodin, prakticky všichni studenti jsou někým doučováni (mám tři vnuky na gymnáziu). Když nejsou na přírodní vědy, tak ať jdou na řemeslo. Řemeslníků je stále nedostatek. |
|
|
J. Boleslav 1.11.2012 8:46Re: Deset filosofických fakult Přesně tak. |
