16.5.2024 | Svátek má Přemysl


Diskuse k článku

ŠKOLSTVÍ: Edutainment

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Tonda 6.1.2010 16:27

Tenhle režim nepotřebuje vzdělané lidi

stačí mu pologramotné stádo/ tak jak je to už  v USA/ Lidí ,kteří budou většinu dne makat ,po příchodu domů se unavení svalí na kavalec ,otevřou si pivo a pustí si nějaký idiotský americký serial na TV Nova .A drůhý den na novo .Vzdělané lidi nepotřebují .

JaS 6.1.2010 16:21

Re: Pane Petře,

To i ty pitomce chcete dovést za každou cenu i k titulu?

ranbow 6.1.2010 16:20

Re: Akademičnost vs. praktičnost - dokončení

No nevím s tím kontextem. Musíte samozřejmě vzít do úvahy jejich realitu, životní zkušenosti, individuální i věkovou mentalitu, stupeň znalostí v ostatních předmětech. S trochou nadsázky se dá říct že ty děti už znají (z TV) princip  jaderných zbraní spíš než postup zemědělských prací.Že (třeba) ovládají osobní počítač, emaily, Skype, ale dělal by jim problém na poště ručně vyplnit složenku.. takže, zasazujte...

A úplně nejhorší je pokoušet se odkazovat do dalších předmětů. Máte totiž dost velkou šanci že se strefíte do látky ještě nezáživnější a pro žáky nesrozumitelnější než ta původní, Vaše.Abych uvedl příklad, už je to drahně let, kdy to bylo taky módní, tak při výuce fyziky na střední škole  vysvětlovali a odvozovali fyzikální vzorce a poučky s pomocí vyšší matematiky a prostorových grafů. Nádhera. Řekl bych že tahle generace si dodnes plete Newtona s Pythagorem a dělá jim problém si spočítat dobu jízdy podle rychlosti a dráhy..

JaS 6.1.2010 16:20

Re: Akademičnost vs. praktičnost

To by mě zajímalo, jak to spočítali. Bylo tam opravdu na 4 porce 600 kg kuřecího masa nebo je to jen chyba? Jestli to bylo 600 g masa, tak spočítali to tak, že na 5 porcí je 750 g masa, 5 rajčat, 2 a půl papriky, 1,25 cibule, 2,5 lžíce škrobu ...1,25 lžičky soli, 1,25 lžičky pepře, 1,25 lžičky kari? On by to takhle někdo opravdu rozměřoval? Byl to jen školský příklad nebo rozumný rozpočet?

ranbow 6.1.2010 15:56

Re: Akademičnost vs. praktičnost

Nevím, já neučím, ale řekl bych že asi nejlepší řešení je tyhle vtipné výkřiky ignorovat. Když tedy není v moci profesora jim zabránit (ještě za mne byla za hlasitou poznámku v žákovské poznámka jako hrom a rodiče už dotyčného socialisticky dovychovali). Takže ignorovat, oznámkovat písemky, a ono většinou skoro každému humor dojde když má v pololetí na vysvědčení tři nedostatečné...

Ludva 6.1.2010 15:51

Re: Akademičnost vs. praktičnost

Na pět porcí stačí totéž množství surovin. My Číňani se rozdělíme.

ranbow 6.1.2010 15:47

Re: No, na tohle musí být dva

Na to je jediná správná odpověď , Najděte si to , ještě máte 4 minuty do odevzdání písemky

portwyn 6.1.2010 15:46

Re: Akademičnost vs. praktičnost - dokončení

Ehm...nedokážou.

portwyn 6.1.2010 15:44

Akademičnost vs. praktičnost - dokončení

Nestačily odstavce :o)

Nemyslím, že by přílišná akademičnost byla hlavním problémem výuky v ČR. Ano, je pravda, že dobrý učitel má umět zasadit probírané učivo do reality nebo aspoň do kontextu (např. přírodovědného) vzdělání. Pravda je i to, že jsem potkal vyučující, kteří to nedokázali nebo nechtěli dělat. Faktem ale je, že ani praktičnost vás nezachrání v situaci, kdy se děti učit nechtějí nebo kdy se nedokáží ovládnout.

B. Rampír 6.1.2010 15:36

Re: Jsem ráda,

Kresinko, naprosto přesně!

portwyn 6.1.2010 15:21

Akademičnost vs. praktičnost

Tak jsem dnes ve třídě plné svobodných osobností zadal úlohu "Na 4 porce je třeba 600 kg kuřecího masa, 4 rajčata, 2 papriky, 1 cibule, 2 lžíce škrobu, 2 lžíce oleje, 1 lžíce sojové omáčky, 1 lžička soli, 1 lžička pepře a 1 lžička karí. Kolik surovin je třeba na 5 porcí?" Úloha z praxe jak hrom.

A pak to začlo: "Mně sójovka nechutná." "Joooo, fuuuuj." "Co kecáš, vždyť je dobrá." "Jo!" atd. Vše pronášeno natolik nahlas, aby z toho kamarád na druhém konci taky něco měl.

Uklidnil jsem třídu, vysvětlil, že o osobní chutě nejde a zopakoval otázku. A zase: "Tomu pátýmu bych nic nedala." "Udělám toho dvakrát tolik a něco zbyde." "Nedáme nikomu nic, hahaha."...poslední replika opakována asi 5x.

Úlohu z celé třídy vyřešili dva žáci, svobodná osobnost mezi nimi nebyla ani jedna.

V sousední třídě na to přišlo asi tak 8 lidí. V klidu. Čím to asi je?

MGM 6.1.2010 15:19

Re: Rozumím snaze pana profesora. Ale

Žáci "lezou" na školy z různých důvodů. Kvůli rodičům, aby si odsunuli vojnu (dříve, dnes možná dobu, kdy se budou muset ohánět sami) , aby získali titul z lepší školy, z idealismu, a kdo ví, proč ještě. V každém případě je jejich budoucnost s jejich vzděláním (nevzděláním) často ve velikém rozporu. Takže o vědomosti (odborné) získané při studiu obvykle nejde. Nakonec, ono těch pár "hloupých", co se učili poctivě a ostatní od nich opisovali, to za ně udělá i v praxi - dostanou to úkolem :-)

portwyn 6.1.2010 15:09

Re: Pane Petře,

Amen.

Hrad 6.1.2010 14:43

To zas bude rok.

Pokus autora hlavního článku vlámat se do otevřených dveří prostřednictvím 50 kg TNT hodně lidí píšících níže oslovil. Někteří to ,nevydrželi a obdivně mu tleskají. Tato nemoc nevznilkla jen tak. Vždyť byla obdivně zaváděna na začátku 90 let. Ty obdivně vzhlížející psí oči směrem na západ si pořád pamatuji. Ale historie je na dvě stejné věci. Tož je to na prd co? Ale chronické nachlazení neodejde a uvidíte že bude pořád dobře. Přesně podle konstatování: "Nemocen jsem byl často, se vším a rád", jak nám neustále předvádí podobní autoři. Místo těchto canců  si dejte raději větší dávku vit.C a B-komplex. Právě jsem si vzal lex:-D) a hned jsem byl :-(( sice jenom 1/2 slabého,ale štve mně to) . Nebo raději dva dospělá panáky slovácké slivovice?!

Hnusná zima ,protivná,tmavá vlezlá. Už ani Unavený pes nezahřeje

ja 6.1.2010 14:31

Omyl! Řešení existuje

Pokud Vám dítě poví tu větu z posledního odstavce, napište stížnost na školní inspekci, že škola není schopna zajistit právo vašeho dítěte na vzdělání. Ať se ředitelství školy tuží v dokazování, že i v 95 decibelech se dá učit!

Pepek 6.1.2010 14:29

Re: Pane Petře,

Naprosto všechny činnosti vyžadují kvalitní lidi. Ale kam s bl.ci a protivnými lidmi?

Pepek 6.1.2010 14:26

školu dělají i žáci

Pokud jich na VŠ a SŠ nastupuje stále větší procento z populace, asi je zbytečné se ptát, zda jsou všichni pro to studium stejně nadaní. A právě ti nejslabší pak ovlivňují jak prestiž vzdělání, tak i tempo a úroveň výuky.

Pytel 6.1.2010 14:15

Re: Důležitý je i trening mozku

To nebylo na vás. Já vím, že vy jste dobrá matikářka :-)

Ludva 6.1.2010 14:12

Chce to revoluci

Chodit do 25 let do školy a potom v praxi zjistit, že stejně je třeba skoro všechno se znovu naučit. Ten systém se přežil. Moje představa je všeobecné vzdělání zhruba do 18 let a pak nástup do zaměstnání podle doporučení pedagogů psychologů, kteří by měli být schopni posoudit vlohy studenta. Až pak při zaučování studovat to, co zaměstnání potřebuje. Není to nic objevného, řada firem tak už dávno postupuje. Nakonec i aféra s plzeňskými právy toto podporuje - ukázalo se, že často jde při studiu jen o ten papír, chodit tam je zbytečné. Kromě toho, školní vědomosti stárnou dnes velice rychle.

priserka. 6.1.2010 13:23

Re: Důležitý je i trening mozku

S uciteli matematiky je predevsim ten problem, ze rodice nedokazi pochopit ze jejich decko musi trenovat pozornost, peclivost, duslednost - a taky samozrejme pamet aby uspeli v matematice.

Decko se musi naucit pozorne sledovat i detaily zadani, aby rozpoznali klicove prvky a dokazali vybrat nebo vymyslet postup.

Rodice se dozaduji kucharky - ale v matematice kucharka neexistuje a ucitele by ji ani NEMELI poskytovat; cilem studia neni vytrenovat opice co umi trojclenku (s tim ma dost studentu problem), ale predevsim jedince, kteri umi analyzovat a kombinovat informace.

Sebelepsi ucitel a vyklad nedokazi tohle poradne vytrenovat. A nektera decka na to jednoduse nemaji - prece jenom schopnosti jsou rozlozeny podle Gaussovy krivky a do skoly chodi cela populace.

Rodice na narek decka, ze je ucivo slozite reaguji i patologicky - sezenou papir o dys* poruse, a ucitel se muze jit klouzat a MUSI snizovat naroky (jinak by si jej podal reditel aj.)

JaS 6.1.2010 13:11

Pane Petře,

popisujete to bezvadně, je to hřebík na hlavičku. Zvláštní je to, že když se každý snaží o to, by byl strašně zábavný (taky třeba i televize, rozhlas), tak je nakonec otravný a blbý, protože opravdová zábavnost nemůže být založena na tom, že se někdo blbě směje nějaké kravině. Aby výuka byla funkční, tak potřebuje být zajímavá. Pokud je zajímavá, tak ji vhodně okoření případná srandička, která vyplyne ze situace. Snažit se ale o "zábavnost" způsobí, že to pak nebude bavit vůbec nikoho. Jeden problém je v tom, že zajímavé vyučování vyžaduje kvalitního učitele, druhý problém je ve výchově celé populace k povrchnosti, takže ji nic nezajímá. Výchova k povrchnosti vyplývá z blahobytu a přemíry nabídky všeho možného. Lidé si pak neuvědomují, že by jim něco chybělo a že by něco měli řešit.

Arccos 6.1.2010 12:55

Re: Suche radoby-vedecke prednasky

Myslím, že krásným příklad jsou Feynmanovy fyzikální přednášky (k nahlédnutí zde: http://research.microsoft.com/apps/tools/tuva/). Sice se v tomto případě nejedná přímo o vysokoškolskou přednášku, ale ten správný přístup je asi zjevný,

portwyn 6.1.2010 12:39

Bavte nás

Na VŠ tohle pochopitelně existuje, ale na nižších stupních je to o to silnější, že žáci jsou zde pány a moc dobře to vědí. Odpověď  "když to mne nebaví" je běžná reakce na žádost učitele, aby žák aspoň nerušil ostatní, když už nedává pozor.

Hodina, která by bavila 100% žáků a ještě by něco naučila je v podstatě zázrak - zkuste najít film, který bude bavit 100% diváků. A jeden jediný žák, který se nudí (často proto, že není ochoten cokoli dělat) a prudí ostatní, dokáže efektivně zabránit vzdělávání těch, které by to třeba i zajímalo.

Větu "mne to i zajímá, ale já to přes ten hluk prostě neslyším" slýchám od dětí z různých škol celkem běžně. A není mechanismus, jak toto řešit. Hlavně svobodu!

portwyn 6.1.2010 12:27

Re: pouze úvaha

No, pokud to beru podle dnešní reality, tak požadavek na život v kapitalismu zní "na všechno se vykašli a jen se bav...vlastně nech se bavit".

portwyn 6.1.2010 12:25

No, na tohle musí být dva

Zadáte žákům na ZŠ nebo SŠ, aby daný údaj (hustotu mědi třeba) našli v tabulkách. Zjistíte, že

- polovina tabulky vůbec nemá

- z té druhé poloviny polovina neslyšela, co mají dělat, protože se právě vykecávali oni sami nebo ostatní

- a z té čtvrtiny co zbyla se vás bude několik dožadovat informace, na které straně a v kterém řádku mají hledat.

Nejde o nadsázku.

Pytel 6.1.2010 12:00

Re: Důležitý je i trening mozku

Jo. To je fakt. S učiteli matematiky je vůbec problém. Zde více než jinde platí ten zákon, že kdo to neumí dělat, ten to učí.

gerontusinza 6.1.2010 11:44

Tak trochu nesouhlasím......Re: Suche radoby-vedecke prednasky

obrovským pokladem byla pro mě skripta na ČVUT FEL z roku 1948-1952, protože podávala vysvětlení s okamžitými názornými příklady, včteně postupu výpočtu i dalších . Byla tlustá a objemná, ale skripta z roku 1970 slaboučká, "vědecky" pojatá, se stejným rozsahem příkladů k řešení na doma, jenže málokdo porozuměl samostudiem...... Dodnes tato skripta opatruji jako oko v hlavě a co je nejdivnější, chápu je  i po letech, kdežto ta druhá mě připadaji jako otevření neznámého labiryntu....

gerontusinza 6.1.2010 11:32

Perfektně napsaný článek.........

a strašlivě pravdivý. blahopřeji!!

tis 6.1.2010 11:28

Důležitý je i trening mozku

Přrozená inteligence studenta je dobrá věc a je dobrá, zejména v technických předmětech. Jenže je třeba trenovat mozek, aby se zlepšila paměť. Ta se nejlépe natrénuje v mládí, samozřejmě je ji třeba udržovat i ve stáří. Trenér kopané by vyběhl s hráčem, který by byl sice technicky na výši, ale po deseti minutách na hřišti by byl u konce se silami.

Problém je s učiteli matematiky, kteří přesvědčují žáky, že je matematika obtížná a že jsou na ni hloupí. To si nakonec zafixují a většna maturanrů jde studovat různé pavědy a na techniky se nehrnou.

ranbow 6.1.2010 10:52

Re: Suche radoby-vedecke prednasky

Máte pravdu, nejde o to aby profesor studenty při přednášce "bavil". Ale aby jím dostatečným, pro ně přijatelným způsobem a pokud možno natrvalo vštípil látku. K tomu je spousta cest (asi ta nejhorší je, máte to ve skriptech, tak se to naučte, nikdo vás nenutí tuhle školu studovat). Ale dobře postavený vtip (příhoda, obrázek, video, graf) který popíše princip vykládané látky , to je k nezaplacení. Pokud si na něj student při zkoušce (nebo v praxi) vzpomene a dokáže podle něj aplikovat zadaný příklad nebo úkol, je to výborné. Samozřejmě, pokud by pan profesor vyprávěl celou hodinu vtipy a zábavné historky, a na konci řekl "to jsme toho moc nestihli probrat, takže stránky 150-300 si nastudujte doma ze script" , tak pointa dojde študákům až před zkouškou...