6.5.2024 | Svátek má Radoslav


Diskuse k článku

ŠKOLSTVÍ: Co mi škola dala i nedala

Našel jsem v jednom letošním čísle týdeníku Respekt hlubokomyslnou úvahu o školském systému: jak by měl vypadat, proč nevypadá, jak by měl vypadat, jak to udělat, aby vypadal, jak má vypadat, a tak dále a podobně.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
K. Janyška 12.11.2018 16:52

CO JE TO VZDĚLÁNÍ ?

Vzděláním je to, co se dostane do hlav dětí, studentů a ostatních lidí, z platných informací o světě, přičemž je úplně jedno odkud. Není nic tragičtějšího, než tzv. vzdělání informacemi irelevantními.

Z hlediska oborových znalostí a rozšiřovaných technických informací není problém tak velký. Všichni souhlasí s tím, že jedna a jedna jsou dvě a suma dalších takových a daleko složitějších vědomostí je přijímaná všemi jako samozřejmost a je to tak logické a v pořádku, pokud tedy nemluvíme o technice a strategii vyučování. Jsou to vědecky podložené a šířené poznatky a zkouší se z nich.

Avšak z hlediska předání informací vyššího řádu, tedy vědění o lidském světě a principech, na kterých vyrostl a stojí je situce tristní a právě obrácená, než by měla být.

Žákům, studentům a ostatním je vtloukáno do hlav, že lidský svět je organizací ovládanou lidmi a veškeré školní snažení je směrováno k tomu, aby do takového světa byli připraveni vstoupit a uměli se v něm pohybovat. Jenže takový svět neexistuje.

K. Janyška 12.11.2018 16:52

Re: CO JE TO VZDĚLÁNÍ ?

Věc se má úplně obráceně. Lidský svět je totiž spontánním řádem lidské interakce, tedy je řízený spontánními silami a to je jedinou možností přežití lidstva. A to je tak neuvěřitelné a složité, že to lidi nejsou schopni vůbec bez předpřípravy pochopit. A na školách neprobíhá ani ta. Nejsou učitelé a dokonce ani učitelé učitelů, tedy profesoři vysokých škol, kteří by takovému paradoxu rozuměli.

Celou velmi složitou problematiku však popisuje na vědecké, a jen na vědecké, bázi tzv. kompozitivní teorie, tedy suma informací, navzájem provázaných a neodporujících si, získaná vědeckou kompozitivní, tedy skladnou, metodou společenských věd. Viz slavná kniha Kontrarevoluce vědy myslitele myslitelů, nositele Nobelovy ceny. A.F Hayeka. Dzp.

L. Severa 12.11.2018 15:43

Skutečně?

Třeba to zdůvodnění nízké porodnosti. Moje matka měla deset sourozenců. Ani jeden z nich neměl více než dvě děti. Za první republiky(!), kdy z těch lákadel, které uvádí pan Frýbort, byl jenom rozhlas. Takže ten problém není jen současný. Pokud se týče toho co má potřebného škola učit, to je dost problematické. Podle kdysi našeho profesora ve škole se omílá vše, aby se mozek naučil myslet, dovedl analyzovat -jakási duševní masáž. Dnes jsou již jiné prostředky , moji rodiče se museli učit velkou násobilku, já jsem zažil, že zmizela z deskriptivy projektivka která nás trápila, a také přestala na VUT výuka kreslení, což považuji za sporné, protože jestliže má inženýr na stavbě nakreslit nějaký detail(?). Diferenciální rovnice a celou řadu jiných řešení dnes hravě zvládnou počítače, ale našinec musel se prokousat i tím co mu vůbec nešlo a tím ty mozkové závity proklatě prohánět. Když to přeženu, tak bychom mohli v budoucnu robotům jen klást otázky, ale co naše mozky?

J. Kanioková 12.11.2018 20:15

Přesně.

Mí rodiče se narodili na rozhraní let 1800/1900 a mamka byla z 12 dětí, otec jen ze dvou. Prostě už tehdy začínala emancipace. Z mého táty chtěli mít "vzdělance", a mamčina rodina, to bylo domácí zemědělství. Můj otec chtěl jen jedináčka, mamka chtěla víc dětí. Prostě dědictví myšlení, priorit. A čím dál později už jen přibývá touhy po pohodlí, snadném živobytí.

A škola .. ne že bych na ni vzpomínala zcela v dobrém, ovšem nedokážu si představit, že by to nebylo povinné a že by mě někdo naučil respektovat realitu, pravidla. Spoléhat na "dobrovolnost", tzv. "svobodu", to je nesmysl. To přichází spíš v době, až člověk pochopí, že mu jde o kariéru. To jsem pak studovala sama od sebe dálkově. A bylo to docela drsné, při zaměstnání a malých dětech.

Š. Hašek 12.11.2018 21:18

Re: Přesně.

Asi tak.

Spoléhat na dobrovolnost samovychovávání ............ možná Marksová s Valachovou. A brusel.

I. Lyčka 12.11.2018 15:32

Nedovedu si představit,

jak by vypadalo obyvatelstvo po čtyřiceti letech v systému, kdy by nebyla škola a každý se vzdělával sám a podle chuti, když je všude plno informací (dle autora). Obávám se, že by se podobalo našim indickým spoluobčanům, pro které je vzdělání sprosté slovo. Kde by se vzalo na sociální dávky si nedovedu představit.

Š. Hašek 12.11.2018 15:27

Škola mi dala hodně.

Když já furt slyšel od tatíka .......... až se budeš vymlouvat v životě, tak se vymlouvej na sebe!!! Na sebe.

On to formuloval často okrouhle, dlouho, jinak, ale nijak dlouho. Protože ctil, že i já mám nárok po nákupu a úkolech nárok na Freizeit. Byl Masarykovec, Sokol, narozen za Franze ....... netvrdím, že měl universální pravdu. Ale asi byl chytřejší než současná televize.

Zkráceno, zjednodušeno, odlehčeno. Povzdech.

V. Student 12.11.2018 12:10

Nevím jak v Německu,

ale v našich školách se stále víc najíždí vedle vzdělávání školního též na vzdělávání společenské, zprostředkované ovšem hlavně organizacemi z neziskového sektoru, které na to dostaly grant. Na stránkách MŠMT nebo magistrátu Prahy se dají najít přidělené dotace. Možná by stálo za povšimnutí, kolik takových organizací takto vychovává dnešní děti ve školách.

Mimochodem, čas ve škole je jeden. Jestliže se místo výuky matematiky vypotřebuje dejme tomu na přednášky s tématy hate free, gender, přijímání odlišného apod.

Nebylo by dobře nechat výchovu k uvedeným tématům na rodičích? Já vím, nebylo. Oni ti rodiče nám ty děti kazí, takže to musí vzít do ruky odborníci z neziskového sektoru.

Š. Hašek 12.11.2018 21:13

Re: Nevím jak v Německu,

Samozřejmě!!!

Obecně společenskou výchovu jsem měl neustále mimo školu. Ty "kecy" táty a poslouchání na nedělní návštěvě, lítání za domem a moudra starších puberťáků (nekorektní, celkem hnusné, Valachovou by jeblo) ......... Mimo školu (i tam) byla společenská výchova, furt!!!!!!!!!!

Na školu "zbyl" už jen ten cosinus, výroba sody dle Solvaye, souvětí podřadné, ............ a jiné bélbosti ........, jo, taky nějaký zbytečný Pascal a Metternich (Klemens Wenzel) . Taky držení příboru pro některé u oběda, ..... některé úči si utíraly ruce do sukně .......

D. Polanský 12.11.2018 11:44

Autor udělal typickou chybu,

z toho, že mu něco jde, v jeho případě jazyky, vyvodil, že všem lidem jsou jazyky. Kupříkladu mně nejdou, ale nikdy jsem neměl problém s matematikou a fyzikou. Ovšem z toho nemohu vyvodit, že všichni by měli mít z matematiky na vysoké samé jedničky, jako jsem měl já.

Je to náhoda, ale nedávno jsem napsal k matematice v tom slova smyslu, jak zde planě mudrujeme, malé povídání na svých www stránkách: http://dusanpolansky.cz/stripky/rychlost.html

K. Pavlik 12.11.2018 15:08

Re: Autor udělal typickou chybu,

Mne take sla matematika takze dnes mam na vyuku jazyku jiny nazor. Natvrdle ucitelky cestiny nam rikay ze po r se pise tvrde y.

Matematicka formula tohoto problemu je velice jednoducha: Po r se pise tvrde y pokud se nahodou nepise mekke. Pro lepsi informaci je Google nebo tez jakysi slovnik ci co ktery vydava jakysi cesky urad.

Proc maji anglicke deti problemy s psanim? Neb se jim vnucuji jakasi nesmyslna neexistujici pravidla. Nikdo zatim nenasel odvahu jim rict: anglictina je obrazkovy jazyk. Je potreba se u kazdeho slova naucit tez jak se pise.

Toto je ale kritika skol ktera se da zlepsit. Mimochodem muj stryc mne za mladi vykladal ze ten kdo nemel ve skole 8 let latiny a 6 let rectiny tak neni clovekem.

Š. Hašek 12.11.2018 21:16

Re: Autor udělal typickou chybu,

Číst, číst, číst.

To je potom v mozku. A z písemky z jazyka mateřského máte i docela prču. Expr., to jsem odkoukal od spisovatelů, ne z televize.

P. Zinga 12.11.2018 11:26

Pane Frýborte,

to myslíte vážně?

Hlavním úkolem školy není nadřít vědomosti, ale naučit se učit. A naučit se, že v životě nejsem sám.

Co se samouků u počitače týká: je jim to hov*o platné, když nebudou rozumět látce, kterou má počitač pomoci zvládnout. Pomoci!. A pak výsledky kontrolovat.

Co dovedou "počítačoví experti" je vidět na klimaticko-alarmistických modelech.

D. Polanský 12.11.2018 11:51

Re: Pane Frýborte,

Nevím, dodnes jsem se nenaučil učit a to jdu od 1. ledna do důchodu. Spíš když něco řeším, tak se snažím tomu porozumět. Nejtěžší se mi zdá problém pochopit do patřičné hloubky. A tomu vás může škola alespoň metodicky naučit. Takže učitel by se měl pokaždé zeptat: A proč? Tím se vyeliminuje biflování.

P. Zinga 12.11.2018 17:02

Re: Pane Frýborte,

Máte samozřejmě pravdu, s tím porozuměním. Ale ten postup je "učení se", jinak je to biflování.

D. Haubelt 12.11.2018 11:17

Tentokrát spíše nesouhlas

Většinou s panem Frýbortem velmi souhlasím, tentokrát jsem na pochybách. Fakt je, že mně osobně dala škola docela dobrý základ v technických směrech, a společenské vědy jsem nikdy nemiloval.

K otázce vzdělání bych uvedl citát jednoho námi (studenty) milovaného pana profesora na ČVUT: "Vzdělání je to, co ti zůstane, když zapomeneš všechno, co jsi se naučil"

J. Vintr 12.11.2018 12:23

Re: Tentokrát spíše nesouhlas

Jenže většina toho, co se ve škole učí, jsou blbosti. Takže když člověku (kromě čtení, psaní a kupeckých počtů, což jde škole jak se zdá dětem do hlav dostat čím dál obtížněji) ze školy v hlavě něco zůstane, tak je to spíš na škodu. Nejhorší je ale skrytá indoktrinace, která podprahově člověka někam posouvá. Proč si myslíte, že dnes studenti a mládež patří většinou k takzvaným "vítačům" a "multikulti"? Proč je dnes mládež v drtivé většině až fanaticky ateistická? Proč věří těm blbostem, že se naši předci provinili na černoušcích, na indiánech a na všech jiných neevropských národech (ale nevadí jim, že si sami užívají výsledků toho "vykořisťování)?

J. Ptáček 12.11.2018 11:07

Klady a zápory školy

Někteří laureáti Nobelovy ceny jsou kritičtí. R. Thákúr (1913): Těsná schránka školy...dusila mou přirozenost po všech stránkách. G. B. Shaw (1925): Škola je krutější, než vězení. Ve vězení trápí vaše tělo, ve škole váš mozek.

Andrej Sacharov (1975):Škola je prostě ztrátou času.

Jelikož, zatím, mně Nobelovu cenu nedali, jsem méně kritický. Při výročích maturity nebo státnic mám možnost se se spolužáky beztrestně opít.

A. Alda 12.11.2018 10:58

Článek klouže po povrchu jevů.

Pochopení souvislostí v něm není veskrze žádné.

J. Plíva 12.11.2018 10:52

Naprostý souhlas

Zel, které páchá vynucená škola je mnoho. Doplnil bych:

Z nejnadanějších žáků vyrábí ostrakizováním tzv. "problémové".

Začíná to v první třídě ZŠ, kde jsou děti, které si chtějí hrát, označeny za zlobivé, tj. neposlušné, nevychované. Ale ty děti nechtějí zlobit. Jen se řídí přirozenými instinkty jako třeba štěňata. (Werichova píseň "Narodilo se štěně.")

To, co se děti naučí v nucené škole od 6 do 11 let, by se v jedenácti letech naučily za 14 dní. Je to pro ně ztracený čas.

A navíc si mnohé odnesou psychickou zátěž, které se už nikdy nezbaví.

P. Zinga 12.11.2018 11:27

Re: Naprostý souhlas

Plívo, přesný autoportrét? Nenaučil se nic a navíc je postiženej?

M. Pivoda 12.11.2018 10:27

Co je účelem školy?

Frýbort: "Praví se, že účelem školy jest vychovávati vzdělance ..."

Účelem školy (účelem pro zaměstnance školy) je zajistit další léta existence této instituce a sobě ekonomický příjem.

Vsuvka: Já jsem (v dobách českého reálného socialismu) přešel z výrobního podniku do výzkumného ústavu (při vysoké škole) dělat výzkum, abych shledal, že naprostá většina zaměstnanců toho ústavu tam hledala jen dobrou zašívárnu před méně příjemným prostředí podnikovým.

Zpět ke škole: Náplň školní činnosti se bude postupně posouvat: od předávání znalostí a trénování dovedností k udělování stimulujících, motivujících pohlazení. Pohlazení od člověka je vnímáno příznivěji, než pohlazení od robota. Tedy zatím.

K. Janyška 12.11.2018 9:04

Z přírodních věd dala škola dost a skoro všechno,

z relevantních věd společenských téměř nic a to co dala je obrácené k tomu, co třeba. Lidský svět je totiž spontánním řádem a ne organizací, do které školy lidi připravují... Dzp.

D. Polanský 12.11.2018 8:46

Holt, co se člověk nenaučí sám

to neví. Ovšem autor nepochopil, že školy nejsou od toho, aby se tam člověk něco naučil, ale aby neměl čas na blbosti.

M. Sedliska 12.11.2018 8:43

Já tedy nevím, kde by rodiče získali ten čas. Jako zaměstnaná matka si neumím představit, že bych po práci měla své dítě ještě vyučovat. Protože, marná sláva snad nechceme mít z dětí idioty, kteří se naučí jenom to co chtějí a kdy chtějí. Protože oni většinou nechtějí, že? Takže si myslím, že škola má do života minimálně přínos ten, že vás naučí, že někde musíte setrvat od do a nemůžete si zrovna dělat to, co byste chtěli, naučí vás respektovat autority a komunikovat s různorodým kolektivem. Co se týče kvality výuky, ta je samozřejmě na školách různá, ale nic nám nebrání v tom,vybrat si takovou, která vyhovuje jak nám, tak dítěti.

P. Lenc 12.11.2018 9:39

Re:

Zvláštní paní Sedliská.Naši rodiče byli oba zaměstnaní, táta dělal na tři směny máma na dvě.Měl jsem brášku o 5 roků mladšího.Přesto si rodičové našli čas na to, aby nás slušně vychovali.Pravda je, že já se musel o bratra postarat, když měli stejnou ranní směnu, ale v té době se to zřejmně považovalo za normální.Oba jsme školu absolvovali bez problémů,se slušným prospěchem, protože si máma dokázala najít čas na naši kontrolu.Když slyším dnešní maminky, které si stěžují na to, jak je dítě "zatěžuje" a přitom jsou doma, tak nevím, jestli se mám smát, nebo plakat.

J. Vintr 12.11.2018 10:07

Re:

Lidé nechtějí mít děti z hlouposti a pohodlnosti. Nejsou vychovaní k tomu, že vždycky je něco za něco a že co je zadarmo, obvykle nestojí za nic. Život bez dětí je prázdný a jalový a ta "svoboda" bez povinností se člověku rychle přejí. Přes nebývalý materiální blahobyt a idividuální svobodu, ve kterých dnes žijeme, je daleko víc lidí nespokojených se svým životem, než tomu bylo dřív.

J. Ticháček 12.11.2018 11:42

Re:

Pane Lenci. Paní Sedlická nepsala o výchově, ale o výuce.

P. Lenc 12.11.2018 14:07

Re:

Pane Ticháčku, ještě jednou si přečtěte příspěvek paní Sedlické a můj.Možná potom pochopíte oč nám oběma šlo, včetně té výuky.

M. Sedliska 12.11.2018 11:45

Naprosto s vámi souhlasím. Také si myslím, že nechuť dnešních mladých k rodičovství tkví zejména v neochotě vzdát se pohodlného života. Nemyslím, že by to souviselo se školou, jak naznačuje autor. Mít dítě znamená mit zodpovědnost a přestat být pánem svého času.