Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLA: Magické formativní hodnocení
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Pivoda 25.12.2022 21:39Cituji: "... zrušit známky na vysvědčení pro první tři ročníky základní školy. ..." Komentuji: Vyřešit problém talentovaných dětí (nikoliv lemplů), které nechtějí do školy ani školky chodit. To by asi byla přínosnější pedagogická aktivita. |
|
|
P. Hák 26.12.2022 7:38Problem solved. Zajistěte vnoučátku domácí vyučování, to je u nás legální. Můžete jej vyučovat třeba Vy. |
|
|
P. Sura 26.12.2022 11:53A pak nám přijďte toho génia ukázat.... |
|
|
Z. Lapil 26.12.2022 20:32Voní ho to vysloveně zvorat nenechají. Jednak i pro domácí výuku platí předepsaný rozsah znalosti a dovednosti, jednak každé dítě je zapsané v oficiální škole a ta za něj ručí a kontroluje ho. Dost dobře to tuším mají na stránkách soukromé chrudimské školy narovine.eu. Nebojte se, že je soukromá. Hloubkový inspekci, úředních i pedagogických, tam mají několikrát víc, než školy státní. |
|
|
P. Hák 26.12.2022 23:08Absolventi této školy už začínají mít zájem o studium na gymnáziu - tudíž se zdá, že zvládají nejen specializované dovednosti, ale mají i nějaké všeobecné. |
|
|
M. Pivoda 26.12.2022 20:55Diskutující P. Hák v podstatě řekl, že české Ministerstvo školství resignovalo na pomoc české ekonomice tím, že nechalo vzdělávat talentované děti doma. Nemám dostatek prostoru na ilustraci složitého problému, takže jen velmi stručně naznačme pomocí případové studie. Talentovaný jednotlivec Steve Jobs (zakladatel firmy Apple, Inc.) byl nemanželské dítě, kterého se jeho matka vzdala. Pěstouny se pak stali dva dělníci, kteří talentovaného Steva určitě vzdělávat sami nemohli. Po roce studia na prestižní Univerzitě Steve sám ze studia odešel, protože si uvědomil, kolik stojí jeho školné a kolik vydělávají jeho pěstouni. Ostatní jen extrémně stručně: Když dnes nafackujete dítěti, tak vás za to dnes mohou i zavřít. Pokud ale věříte na ekonomické zázraky (například, že peníze vznikají vytištěním v bance, a že stačí jen v pokleku vzývat Neviditelnou ruku trhu, aby se vyřešily všechny existující problémy), jak například tomu asi věří české Ministerstvo školství, můžete pak beztrestně rezignovat na pomoc české ekonomice, kterou v současné době zmítá inflace 20%. Amen. |
|
|
P. Hák 26.12.2022 23:06Nic takového jsem neřekl, pouze jsem Vás informoval, že pokud nejste spokojen s nabídkou veřejných a soukromých škol, můžete dítě vyučovat doma. Že se školství celého státu nemůže organizovat na míru jednomu "Aspergerovi", byť nadanému, asi pochopí leckdo. Pravda, někdo to nechápe, někdo ani nechce pochopit, ale stejně pro forma: Mimořádní jedinci se vymykají vždy. Masově využívaná služba se musí vyrobit tak, aby obsloužila co nejvyšší počet lidí. Ti lidé si ji totiž platí. Mělo by ovšem být na výběr. V českém školství na výběr je - veřejné školy, soukromé školy s různými vzdělávacími programy, domácí výuka. Nevyužít této nabídky, pokud má někdo doma geniální dítě a veřejný systém mu nevyhovuje, znamená, že se dotyčný na dítě vykašlal a upřednostnil vlastí pohodlí. Místo aktivity pak jen remcá na internetu. |
|
|
M. Pivoda 27.12.2022 8:23Cituji z diskusního příspěvku P. Háka kritickou informaci: "... Masově využívaná služba se musí vyrobit tak, aby obsloužila co nejvyšší počet lidí. Ti lidé si ji totiž platí. ..." Komentuji To je právě to klíčové nepochopení P. Háka i celého českého Ministerstva školství. Stručně Poslušní žáci ve třídách, potenciální zaměstnanci, sice také vydělávají jakési (malé) peníze (ve firmách podnikatelů nebo v montovnách zahraničních firem), ale ty hlavní (velké) peníze do ekonomiky země přicházejí právě od podnikatelů/inovátorů, kteří (typicky) do školy a školky chodí neradi. Může si životaschopný stát dovolit ignorovat svou největší položku příjmovou, tj. od podnikatelů/inovátorů? Takže stručný závěr: Pro pochopení těchto důležitých souvislostí vám nestačí jen do hloubky nastudovat zásady pedagogiky. |
|
|
P. Hák 27.12.2022 8:54Když ti budoucí "inovátoři" nechtějí chodit do školy, tak tam chodit nemusí. Prezentovat to tak, že musí, je prostě nepravda. Vědecký přístup je zjistit si fakta a teprve pak dělat analýzu a závěr. Vyjít z předsudků, protože si informace neumím zjistit, je šarlatánství. Vyjít z falešných informací vědomě a na nich stavět "analýzu" je podvod. |
|
|
M. Pivoda 27.12.2022 9:33Svět se stále vyvíjí. Stav současného školství je dědictvím naší vzdálené minulosti. |
|
|
M. Krátký 25.12.2022 18:35Mám dlouhodobé zkušenosti s kontrolou malých dětí když mi mají odpovědět na celkem jednoduchou otázku : tak co bylo dnes ve škole ? Obvykle "nic" - a tak mám vážné obavy z těchto novot, které chce zavádět část našich pedagogů za podpory šílených neziskovek a dalších parazitů našeho života |
Omlouvám se za tato hodnocení, ale jsem přesvědčen, že na ně již mám ve svých 79,5 letech výsostné právo - společně s moji partnerkou jsme i oficielně převzali formou osvojení naše tři nádherné vnučky skoro 9-11-15 let od její dcery, která sice vyrábí krásné děti ( každé s jiným partnerem ) ale další starosti stejně řešíme my - teď má s dalším partnerem další nádherné dítě - kluka rovný 1 rok 
|
|
P. Sura 25.12.2022 19:45" .... tři nádherné vnučky skoro 9-11-15 let od její dcery, která sice vyrábí krásné děti ( každé s jiným partnerem ) ale další starosti stejně řešíme my - teď má s dalším partnerem další nádherné dítě - kluka rovný 1 rok .... " Tož vítejte v klubu ! |
|
|
P. Hák 26.12.2022 7:41Pane Krátký, ne že bych echtreformátory chtěl hájit, já je považuju za aktivistické magory, ale co se týká dialogu "Co bylo ve škole" - "Nic", ten asi probíhal, co svět světem stojí Nebo fakt někdo věří tomu, že 30 dětí a střídající se učitelé od osmi do půl třetí nehnutě seděli a nic nedělali? Prostě se puberťákovi nechce o škole mluvit |
|
|
P. Sura 25.12.2022 15:51" .... Smyslem tohoto opatření má být změna hodnocení ve vzdělávání směrem k podpoře zavedení formativní zpětné vazby do běžné praxe škol, což má být jeden z dílčích kroků pro realizaci prvního strategického cíle (rozvoj klíčových kompetencí)..... " Jo?? Cílem okecávacích hodnocení je zastřít to, že neumíte děti naučit, ani zjistit, co se naučily. |
|
M. Jindřich 24.12.2022 21:04Nějak to zařídit, abychom nemuseli před pohovorem dávat absolventům testy z čj, matiky a čtení a psaní.... To by nešlo? Protože ti chudáčci po střední škole nedají dohromady tři věty a nespocitaji ani 17%slevy...Tři ze sta... |
|
|
D. Uhlár 24.12.2022 20:31Jak mají ti malí lidé získat psychickou odolnost pro život a představu o vztahu mezi prací a odměnou, když je okradete o známky? |
|
|
J. Majzlík 25.12.2022 12:19
|
|
|
P. Hák 24.12.2022 14:07Tento článek dvá o poznání více smyslu než ten minulý. Více vychází ze zkušenosti a méně z propagandy aktivistů. Zmiňuje i motivační roli dobrých známek (u nich hvězdiček), každému učiteli dobře známou. Pár poznámek: Retrospektiva se čtyřmi otázkami je určtě dobrá věc, ty, které uvádí autor, jsou i dobře formulovány. Na to, aby retrospektiva byla prováděna, však nepotřebujete kurikulární reformu. My podobnou retrospektivu provádíme, i když učíme "postaru". Není nutné vždy vše rozbourat do základů, když chcete zavést malé zlepšení. Pokud by se taková diskuze prováděla, nešlo by o "hodiny navíc" - prostě by neprošlo zvýšení hodin žákům (učitel sám se sebou diskutovat nemůže). Hodiny by se tedy braly z výuky. V tomto případě by to sice bylo celkem smysluplné, protože by to umožnilo zefektivnit práci, ale v situaci, kdy neustále ubývá výuky ve prospěch různých besed, teambuildingů, představení a dokonce návštěv vánočních trhů, to je další ořezávání práce. Přece jen škola má být místem, kde se pracuje. Pokud by se na retrospektivu vzaly hodiny na úkor kina nebo cvičených koz, bylo by to přínosem, ale dost pochybuji, že by tomu tak skutečně bylo. |
|
|
F. Navrátil 24.12.2022 9:26Největším problémem školství je, že jeho směr určují místo praktiků specialisté odtržení od života. Pro je mnohem důležitější pilovat formální stránku procesu než osudy dětí, obětí jejich experimentů. |
|
|
P. Hatina 24.12.2022 11:48Jestli dovolíte, s tím bych si dovolil nesouhlasit. Ten proces výuky je postupný, ty děti se učí opakovaně totéž od těch nejjednodušších vzorů k těm složitějším, a k těm nejsložitějším, reálným se ani většina z nich nedostane, Kdo z nás by asi dokázal popsat i jen termonukleární reakce, díky který sluníčko svítí na obloze?) Aby to bylo využitelné v praxi, tak leda v posledních ročnících odborné SŠ, pokud jdou hned po ní makat. Ale tam tu praxi mají myslím povinnou. Možná k zamyšlení, dneska se tvrdí, že se mají žáci učit v rámci finanční matematiky úroky. Přitom z hlediska praxe by je i takhle okradl každej šizuňk, protože ten důležitej údaj je RPSN, o kterým ani většina lidí netuší jak se vlastně počítá.. |
|
|
P. Hák 24.12.2022 14:10Já teda úroky i RPSN v odpovídajícím ročníku vysvětluji. Není podstatné, že to za rok už bez přípravy (vyhledání v učebnici) nespočítají - hlavně že budou vědět, co to dělá. Podstatné je vypěstovat orientaci v problematice a odkah. Máte ale naprostou pravdu, že nejdřív musí mít povědomí o jednodušších věcech - násobilce, desetinných číslech, zlomcích apod. |
|
|
V. Lieberzeit 24.12.2022 9:07Známkování má IMHO nenahraditelnou hodnotu i pro rodiče. Je to snadno uchopitelný indikátor stavu. Jednička - vše skvělé. Trojka - musí přidat, musíme na to dohlédnout. Pětka - průšvih, krize, musí se řešit. Ano, jistě, protiargument je, že sumární hodnocení je zkreslující a ne zcela vypovídající - ostatně zazněl i v článku. Jenže formativní hodnocení je pro neodborníka obtížné interpretovat. Je tam spousta informací, a není klíč, který by ukazoval, jak moc je která z nich důležitá. Takže si tu syntézu udělá rodič sám podle svého a nejspíš mnohem zkreslenější, než by byla učitelova známka. |
|
|
P. Hák 24.12.2022 14:11Je to tak. |
|
|
V. Mokrý 24.12.2022 6:30ŠKOLA - také povinnosti a žádné okecávání |
|
|
V. Votruba 24.12.2022 5:2020 děti ve třídě? Na střední jich mám na matematiku 34. A dalších pět let to lepší nebude. |
|
|
P. Hák 24.12.2022 14:15Pan autor má nejspíš děti na nějaké alternativní škole, soudě podle jeho článků. |
|
|
P. Sura 26.12.2022 11:57Jestli vůbec má. |
|
|
P. Hák 24.12.2022 14:17Druhá možnost je, že v 1. či 2. třídě mají redukovaný počet dětí, aby se jim učitelky mohly více věnovat. Dnešní prvňáci jsou dost nesamostatní v porovnání s těmi před 20 lety nebo tak. |
|
|
P. Hatina 24.12.2022 3:43Omluvte mou částečnou neznalost, ale měl jsem dojem, že to formativní hodnocení už se stejně na řadě/většině škol provádí společně s tím známkováním. Takže veskrze jde o to, zrušit to souběžné známkování. Zkušenosti už teď jsou , a měla by se teď spíše už vést diskuze o tom jaké to přináší výsledky, a za jakou cenu. Možná pro pochopení si dovolím citát z wiki "..Kurikulum je nestabilní konstrukt, jež prochází vývojem od ideálního konstruktu, přes vtělení do školních dokumentů, až po realizování kurikula Vytváří se tak systém složitých vazeb, v nichž si však dominantní postavení zachovává obsah (učivo?),," - tohle je bohužel poměrně přesný popis situace nejen v našem školství, ale i v řádě dalších oborů, až k politice a demokracii. Od idealismu přes formalismus, složité vazby? a na konci už není skoro nic.. |
|
|
P. Hák 24.12.2022 14:14Ano, provádí se, ale "experti" (= aktivisté ze ziskovek), od nichž čerpají obraz školství lidé z ministerstva, žurnalisté a politici, to nevědí, protože neučí. Novináři jsou líní si věc ověřit, takže to po nich papouškují. Tedy - nechci být paranoidní a předpokládat, že to vědí a záměrně lžou. |
