Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PRÁVO: O co jde v kauze justičního čekatele
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Fafa 27.7.2007 23:38To TBB DOTYČNÝ "ELÉV" se znalostí práva ... chtěl vysvětlení pokud si nekdo pozada o milost a prezident mu ji NEUDELI pripadne o zadosti nerozhodne, je take nutne zadateli poslat vysvetleni. |
|
|
Joanna 27.7.2007 15:39: - ( Samé bláboly, pane kancléř. Mr.Schwarzenberg for President !!!!! |
|
|
Kubeš 27.7.2007 21:23Re: : - ( Ovšem není nad blábol Joanna(y) |
|
|
Psí vrah Čumil 27.7.2007 14:05Nehledě k meritu sporu, je pan kancléř pozoruhodný spisovatel: "...jeden pyšný soudní čekatel, přestože na počátku svého soudního čekatelství sám podepsal, že si je vědom toho, že nemá právo na jmenování soudcem, se svého jmenování soudně domáhá a potvrzuje tak, že jeho právní vědomí skutečně není dosud zralé pro výkon této důležité ústavní funkce." Jedna věta - a tolik manipulací. Inu Hrad... |
|
|
Ske/ptic/us M/axim/us 27.7.2007 13:45Zkrátka a jednoduše nevychovaný spratek, co si vynucuje své jmenování, nemá, co dělat soudce. |
|
|
H.K. 27.7.2007 13:55Re: Zkrátka a jednoduše nevychovaný spratek, co si vynucuje své jmenování, nemá, co dělat soudce. Přesně tak. |
|
|
kacir 27.7.2007 13:38DUCH USTAVY problém je, že jeden ješitný prezident nejmenoval soudce, který na něho podal stížnost, kdyby ji nepodal, tak již jako ostatní soudil, tedy jde o osobní spor ......ano jmenování je v pravomoci prezidenta, ale DUCH Ústavy nepředpokládal negativní charakterové vlastnosti hlavy státu |
|
|
H.K. 27.7.2007 13:54Re: DUCH USTAVY Jestli má pan soudce na jmenování nárok dané podmínky jmenování, tak u toho snad nemusí asistovat president a mohla by k tomu postačovat kompetentní osoba na úřadě, která by odfajfkovala to co uchazeč splni. Pokud získá potřebný počet bodů, nech je jmenován. Jestli má jmenovat president, tak je to také jeho pravomoc jmenovat nebo nejmenovat. Proč nrjmenuje třeba primáře v nemocnici? Nevím, proč by měl vyvoláva něčí duchy. |
|
|
Karel Adler 27.7.2007 15:11Re: DUCH USTAVY Zřejmě by to chtělo schopné Krotitele Duchů Zákonů (i Ústavy), protože, jak známo, co je psáno, to je dáno. Vyvolávat duchy všeho druhu je poněkud problematické, je sporné, co by vám takový spiritsmus přivolal... |
|
|
olašský skin 27.7.2007 13:29Klaus Jádro: ustav.zákon říká, že president jmenuje, ne že musí jmenovat! Stejne jako nemusí udelit milost! I kdyz jinak Klause moc nemusím v teto cause jsem na jeho strane! Taky si uvedomme ze mame nejvic soudcu v EU na pocet obyvatel a kdo to platí my... |
|
|
Aleš 27.7.2007 16:52Re: Klaus ale v tom problém není -jmenování nikdo nezpochybňuje - soud pouze zastává názor.že nejmenování má být odůvodněno. |
|
|
Saša 27.7.2007 13:00Přísedící aneb soudce z lidu volí zastupitelstvo. A když někdo není zvolen, žádné odůvodnění se k tomu nedává. Předsedovi soudu, který návrh zastupitelstvu podal, se sdělí pouze výsledek. Uchazečům o funkci nesdělí zastupitelstvo ani to - natož aby jim dávalo nějaké odůvodnění. Jmenování je zvláštní případ volby: zatímco volba je ustavení do funkce na dobu určitou, jmenování je ustavení do funkce na dobu neurčitou. Pokud orgánem, který má volbu/jmenování provést, je orgán kolegiátní, je ke zvolení/jmenování nutno získat většinu hlasů. Například když 7 členná rada obce jmenuje vedoucího odboru nebo předsedu komise, musí uchazeč získat nejméně čtyři hlasy, jinak jmenován není. Nejmenování čili nedostatek hlasů pro jmenování se nijak neodůvodňuje. Má-li volbu/jmenování provést orgán monkratický, jde o jeden hlas. Pokud uchazeč hlas monokrata nezíská, není zvolen/jmenován. Jako například když starosta obce má jmenovat tajemníka: komu svůj hlas nedá, ten tajemníkem jmenován není. Žádné odůvodnění "nejmenuji Vás z těch či oněch důvodů" se mu také nedává. Starosta ho prostě za tajemníka úřadu nejmenoval, protože ho nechtěl jmenovat, a tím to končí. Obdobně samozřejmě i v případě, kdy jmenování do ústavní funkce soudce provádí president republiky: když někdo jeho hlas nezíská, není jmenován. Kdyby soudce jmenoval president společně s ministrem vnitra, musel by uchazeč získat dva hlasy: kdyby jeden z nich nezískal, nebyl by jmenován a žádné odůvodnění by se mu také nedávolo. A kdyby měl být jmenován kolegiátním orgánem, třeba vládou, opět by nebyl jmenován, nezískal-li by většinu hlasů ministrů a žádné odůvodnění by se mu nedávalo. Prostě nezískal potřebný počet hlasů. V případě orgánu monokratického jde o jeden hlas. A kdo ten jeden hlas nezíská, ten prostě není jmenován. Mně to přijde velmi prosté a jednoduché a těm tanečkům okolo se MOC divím. |
|
|
KLička 27.7.2007 21:43Re: Přísedící aneb soudce z lidu volí zastupitelstvo. Naprostý souhlas.Nutno ovšem dodat, že celou diskusi si v počátku celé věci zavinil sám pan president tím, že se zmínil o tom, proč čekatele nejmenoval. Zde nahrál na smeč většině novinářů, ba dokonce každému českému občanu, kteří si osobují právo "do všeho kecat", což je naším národním zvykem. Zde pak není nutné o věci něco vědět,o znalosti ústavy nemluvě. O naprosté neznalosti ústavy ze strany novinářů, většiny našich politiků a dokonce i presidenta jsme se mohli nedávno přesvědčit, když poslanci Melčák a Pohanka si tím, že při schvalování vlády dodrželi svůj ústavní slib vysloužili od jmenovaných označení "přeběhlíci". Je to velice jednoduché. Pakliže nic nevím, nediskutuji, ani se veřejně nevyjadřuji. Také nekandiduji. |
|
|
Sch.glosátor 27.7.2007 12:54Podstata problému je prostá. Zda na jmenování je právní nárok. Čili, zda president je toliko "obřadníkem" nebo zda má rozhodovací pravomoc. (Oddávající úředník také nemůže říci "Sice splňujete zákonné podmínky, ale neoddám vás, protože mi připadáte pro sňatek nezralí...") Nevím, zda zákon, říká -li "jmenuje" , má na mysli to první, čili stanoví, že za těch a těch zákonných podmínek má hlava státu povinnost jmenovat nebo je nadána rozhodovací prvomocí. Zákon nemá na mysli ani to ani ono, otázkou je co měl na mysli zákonodárce. Kouknul bych do důvodové zprávy. I když, důvodová zpráva není pramenem práva a zákonodárce svoji vůli presentuje právě slovy zákona. Problém bývá v tom, že zákonodárce (lze-li ho s ohledem na jeho praktické rozhodování tak nazvat) je často neschopný svoji vůli přesně vyjádřit zákonem. Který leckdy začíná žít vlastním životem. K meritu věci. Snažil bych se o výklad zákona pomocí tradičních výkladových metod. Logický, systematický, gramatický, účeloslovný, historický. Pak je o čem diskutovat. Ne stavět jedno slohové cvičení proti jinému. |
|
|
Saša 27.7.2007 13:20Schummi, mýlíte se. Oddávají může žádost o uzavření sňatku zamítnout - přesněji musí ji zamítnout, nejsou-li splněny všechny zákonné podmínky. Sňatek neprobíhá ex offo, ale dispositivně: na žádost dvou účastníků tohoto řízení. Žádosti se vyhovuje prohlášením manželství za uzavřené, nebo zamítnutím žádosti, což samozřejmě musí být odůvodněno. Jmenování do funkce soudce (nebo třeba předsedy přestupkové komise) však není procesem/úkonem dispositivním, leč probíhá ex offo - z vlastního podnětu. Kdyby šlo o rozhodnutí o žádosti, muselo by zamítnutí žádosti být odůvodněno (naopak plné vyhovění žádosti odůvodněno být nemusí,:právní řád expresis verbis). Žádost o jmenování soudcem (nebo třeba předsedou přestupkové komise) však nikdo není oprávněn podat - takovu žádost positivní právní řád nezná. Pokud president republiky nejmenuje někoho soudcem a starosta obce nejmenuje někoho předsedou přestupkové komise, nevydává o tom nejmenování žádné rozhodnutí a nemá vůbec co odůvodňovat. Žádný správní proces zde totiž vůbec nebyl zahájen, neboť to, zda bude zahájen, závisí výlučeně na vůli onoho monokrata touto jmenovací pravomocí obdařeného. Co nezahájím, to ani neukončuji - nenám zde nic, co bych mohl formálně odůvodňovat. |
|
|
Sch.glosátor 27.7.2007 13:35Já se nemýlím. Protože jsem napsal : " Oddávající úředník také nemůže říci "Sice splňujete zákonné podmínky, ale neoddám vás, protože..." Nějak se to míjí s námitkou, že .."Oddávající může žádost o uzavření sňatku zamítnout - přesněji musí ji zamítnout, nejsou-li splněny všechny zákonné podmínky" |
K jmenování soudců, je otázka zda ex offo nebo ex lege. Čili "obřadník" nebo "vládce". Obecně se přikláním z výkladu, že pokud zákon bez dalšího stanoví, že někdo "jmenuje" nebo činí něco jiného, je mu svěřena pravomoc tak nejen činit, ale i nečinit. Tam, kde zákon stanoví povinnost činit, vyjádří to zpravidla slovy "je povinen", nebo v kontectu jiným kategorickým příkazem. V konkrétním případě by se úpředešlo sporům, byla -li by rozhodovací pravomoc presidenta přesně specifikována. |
|
Saša 27.7.2007 13:46Jmenování je kreativní akt. Je to výraz kreační působnosti. Kdyby někomu měla nějaká funkce přísluše ex lege, pak by o tom neprobíhalo jmenování ani volba. Místo jmenovacího dekretu či osvědčení o zvolení by se pouze in eventum mohlo vydávat potvrzení o splnění zákonných podmínek a jejich důsledcích. Není třeba přepisovat zákon o tom, že soudce jmenuje president, aby se předešlo sporům. Spor zde není důsledkem špatného zákona, ale špatného vzdělání. No ale pro dnešek tuto diskusi skončemež - těch pár našich poznámek by snad nejmenovanému panu kolegovi k doladění jeho soudního podání mohlo zatím stačit, ne? Pěkný víkend přeji. |
|
|
Saša 27.7.2007 13:37Opět rychlá hlava a pomalé prsty u prvého odstavce: Oddávající... Žádosti o uzavření manželství se vyhovuje prohlášením manželství za uzavřené, nebo nevyhovuje zamítnutím žádosti, což samozřejmě musí být odůvodněno. U soudců (tzv. z povolání, až NEJDE o povolání, ale o funkci) zákon stanoví velmi prostě: " Soudce jmenuje do funkce prezident republiky." Nic víc - na rozdíl od přísedících (tzv. soudců z lidu), o jejichž volbách zastupitelstvy obsahuje zákon o soudech a soudcích velmi podrobnou úpravu, doplněnou též zákonem o obcích a samozřejmě i správním řádem (který se na jednání zastupitelstva s omezeními danými § 1 správního řádu samozřejmě vztahuje též). Nutno snad ještě podotknout, že ač jmenování soudcem nebo předsedou přestupkové komise je úkonem ex offo, z vlastního podnětu presidenta nebo starosty, oba tito monokratičtí funkcionáři jsou ve svém rozhodování omezeni a nemohou ustavit každého, koho chtějí. Zákon totiž stanoví předpoklady pro tuto funkci - kdo je nesplňuje, toho president nebo starosta do příslušné funkce jmenovat nesmí a pokud přesto jmenuje, může být toto jmenování zrušeno správním soudem. Zákonné předpoklady nevytvářejí nárok toho, kdo je kvalifikační požadavky zákona splňuje, na jmenování. Zákon zde nevytváří nárok a ba ani právo na jmenování do funkce, ale naopak překážky pro jmenování do funkce - tedy zákaz adresovaný presidentovi či starostovi. Neexistence zákonných předpokladů pro jmenování/výkon funkce netíží uchazeče o funkci, ale k jmenování oprávnění orgán, tedy presidenta a starostu. Existence zákonných předpokladů pak poskutuje svobodu rozhodnutí nikoli uchazeči o funkci, ale presidentovi a starostovi. |
|
|
Sch.glosátor 27.7.2007 13:46Existence zákonných předpokladů pak poskutuje svobodu rozhodnutí nikoli uchazeči o funkci, ale presidentovi a starostovi. Pak není sporu |
|
|
Saša 27.7.2007 13:52Ještě než zavřu NP: Nepomíjejte můj příměr k předsedovi přestupkové komise! Pramenem právní úpravy jsou zde místo Ústavy zákon o obcích a místa zákona o soudech a soudcích přestupkový zákon (procesní rámec je stejný: správní řád). Jediná odlišnost je v tom, že president neustavuje přísedící soudu, zatímco starosta jako větší pán ( |
) ustavuje i přísedící přestupkové komise.|
|
Vlali 27.7.2007 12:13ještě jednou Soudkyně v Brně osvobodila nafilmovaného korupčníka (ovšem z té správné strany). Takové soudce si přeje jistě pan president. |
|
|
I-Worm 27.7.2007 11:52Problém bych spíše viděl v tom že pyšný pan president nesnese pomyšlení, že by měl svoje rozhodnutí zdůvodnit. Vždyť on by nakonec někdo mohl po něm chtít, aby řekl, jestli a hlavně od koho si vyžádal posudky na adepty soudnictví! |
|
|
Vlali 27.7.2007 11:46pýcha se to jmenuje? Pan hradní vysvělovtel nazval toho čekatele pýšným. Možná pak ovšem měl svého guru nazvat ublíženě ješitným. Chyba VK je v hlouposti postupu vůči té skupině nejmenovaných ten kdo sklonil hlavu dostal talár, kdo nemlčel nedostal. Důvod věku pominul tak není co reálně namítnout tož se začneme ohánět ústavou. Ta však neříká nic o nedotknutelnosti hlavy státu k pláči hradní kliky. |
|
|
vládík 27.7.2007 10:37Zajímavé Až na to, že čekatel s nesoudí o právo na jmenování. Kauza (i rozhodnutí soudu) je o tom, zda president může rozhodnou (o mnoha z nás), aniž by nám případně sdělil, proč. Tedy např. že vyčkává, až čekateli bude třicet. Nebo proč se smiloval nad tím či oním odsouzencem a jiný, shodný případ nechal bez povšimnutí. Nikdo nemá právo podávat návrhy na soudce - autor se zřejmě domnívá, že genius president (ať je jím kdokoliv) ví a z moci své geniality (děděné po králích a císařích, možná i Libuši) zavře oči a jmenuje. |
|
|
AAA 27.7.2007 15:53Re: Zajímavé Cekate ze ne-jmenovany soudce sklapne cumak a paty kdyz obdrzi oficialni zduvodnene rozhodnuti o svem nejmenovani? Ne, snaha ziskat takove rozhodnouti je jen nutnou podminkou k soudnimu zpochybnovani duvodu ktere by tam byly uvedeny. |
|
|
Andula 27.7.2007 9:51Prezident radši soudce, kteří drží pusu a krok Je zajímavé, že si prezident nenechal předložit složky jednotlivých čekatelů, nesešel se s nimi ani s jejich školiteli, aby si udělal o nich úsudek. On je prostě předem paušálně odsoudil kvůli jejich věku. Ti lidé prošli velmi náročným procesem vzdělávání, složili zkoušky, jejichž rozsah je šílený, prošli psychologickými testy, které trvaly mnoho hodin a byly zátěžové. Obecně jsou zkušenosti s mladými soudci mnohem lepší než s těmi, kteří nastupovali do justice za minulého režimu - zejména ty starší generace. A teď tu máme adepty, kteří se nebáli postavit se jednání prezidenta, které bylo v rozporu se zákonem, nebáli a nenechali odradit a jejich obrana je zcela v souladu se zákonem. Tak přesně tyto lidi prezident nejmenoval a jmenoval ty, kteří to vzdali a kteří žaloby vzali zpět (byť jim ještě nebylo 30) - tedy ty, kteří nevydrželi a podlehli nátlaku. Takové soudce tedy chceme? A ty, co dokáží odolat nátlaku a držet se svého názoru, ty radši odešleme do soukromé sféry? Pak si ale na stav naší justice nestěžujme. |
|
|
OMar 27.7.2007 12:56Re: Prezident radši soudce, kteří drží pusu a krok Uź 7 let splňuji zákonné podmínky, abych mohl dělat primáře oddělení a už asi 3 roky abych mohl dělat přednostu kliniky univerzitního typu. Myslíte si, že tím že splňuji zákonné podmínky, mám také zákonný nárok být jmenován primářem/přednostou a nebo musím počkat, až mě to někdo nabídne nebo mě jmenuje (a to jsem taky prošel systemem zkoušek, jejichž rozsah je možná ještě šílenější, než u soudců). Ostatně si nemyslím, že je vhodné dělat soudce ve 29 letech, podobně jako není vhodné abych dělal přednostu kliniky ve 34 letech (a to nezávisle na tom, že ten kdo o tom rozhoduje, je třeba ješitný stařík). Rovněž nelze považovat za argument, že soudní čekatelé svým soudním čekatelstvím vlastně přinášejí oběť, neboť v advokacii by se měli vlastně daleko lépe (podobně jako já nemůžu argumentovat tím, že jsem měl v zahraničí 10x vyšší plat, než u nás). Často zaznívá argument o chybění soudců, ale nedávno jsem někde četl, že jich naopak 500 přebývá, tak jak to tedy je?. A na závěr, osobně bych hrozně rád viděl, aby byla stále ještě zbolševizovaná justice konečně nahrazena novou krví, ale nemyslím si (podobně jako autor článku), že ten kdo se svého "práva" takto domáhá mediálně a soudně by byl zase taková změna k lepšímu. |
|
|
Aleš 27.7.2007 13:20Re: Re: Prezident radši soudce, kteří drží pusu a krok Doufám, že toho primáře dělat vzhledem k logice vašeho uvažování nebudete dělat nikdy. Promář je vedoucí funkce , soudce samozřejmě ne. Opravdu jste tak tupý?? |
|
|
kocour 27.7.2007 9:07Plácáte kraviny: Předvídatelnost rozhodnutí veřejné moci platí ve správním řízení, tj. ve vztahu občan versus stát. Ta předvídatelnost je dána zákony. Až budete chtít stavební povolení, až budete chtít zbrojní pas, až budete chtít řidičák, prosím, to všechno je o vztahu stát - soukromá osoba. Justiční čekatel není soukromá osoba, je to veřejná osoba, je to součást státu samého. A řízení o jeho jmenování soudcem není řízením správním, ale ústavněprávním. Sranda bude, až se občan Paroubek na základě principu předvídatelnosti bude domáhat vítězství ve volbách, protože mu ho předvolební průzkumy přisoudily, a následně jmenování premiérem, protože když měl vyhrát volby, tak lze přeci i předvídat, že se měl stát premiérem. Ta vaše logika k tomu přímo vybízí. A kde v Klausově počínání vidíte diskriminaci, nad tím mi už vážně zůstává rozum stát: Vztaženo na jmenování premiéra výše by tento princip ve vašem podání znamenal, že premiérem musí být jmenován každý, kdo si řekne a splňuje zákonné podmínky, tj. kdokoli, protože tady žádné další zákonné podmínky nejsou. Jestli vy jste právník, tak potěš Bůh. |
|
|
kocour 27.7.2007 9:08Re: Plácáte kraviny: Předchozí patří Heinzi Guderianovi. Komentáře na adresu zdejšího "webmastera" se snad radši zdržím. |
