26.4.2024 | Svátek má Oto


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Jirka 26.9.2006 9:25

A jinak, rozumím co chtěl autor říci, souhlasím s ním, ale právnicky slabé...

motáte státní a veřejnou správu, motáte komunitární právo a obecné právní zásady, motáte všechno dohromady, argumentujete ve věcech ústavy Costou/ENELEM, což mi připadá zcela od věci...  vůbec nevidím důvod, proč zrovna v našich kompetenčních sporech argumentovat právem EU...

pro zkušeného EU práva znalého právníka (jestli ovšem takový existuje) by článek byla záležitost k rozcupování, pro mě jakožto lemru línou, EU se štítící, leč s drobnými pozůstatky vzdělání v oboru dotčenou je to pochybné, pouze pro laiky to zní jako odborný a vědecký text

omlouvám se za povrchnost, ale víc času na to nemám

piště dál a se stejným zápalem, smysl to má...

Edmont Dante 26.9.2006 11:41

Re: A jinak, rozumím co chtěl autor říci, souhlasím s ním, ale právnicky slabé...

Jirko nechci vytvořit vědecký článek na stránkách NP. Chci aby lidé se začali zajímat o svá práva. A víte těch chytrých je opravdu  hodně, ale jak říkáte jsou liní a proto plivnou pouze   jedovatou slinu. A víte čeho jsem si všiml? Povšimněte si kolik lidí se ohání svým zvděláním a právě tam, kde jim schází znalosti.

Edmont Dante 26.9.2006 11:52

Re: A jinak, rozumím co chtěl autor říci, souhlasím s ním, ale právnicky slabé...

Ještě jsem se vrátil k článku a pouze konkrétně k Vaši jedné námitce. Píší o komunitárním právu uvádím dva příklay proč je nutné ho aplikovat, což dokládám případem Costa/ENEL a třetí případ uvádím jak je to i s naší ústavou. No a jsou lidé, kteři si to dají všechno dohromady a udělaji z Vás osla. V jedné části se v konkrétním případě zmíňuji o veřejném právu a jsou lidé, kteři si článek přečtou povrchně a opět si spojí několik věci začátek a konec a opět jste hlupákem. Velmi zajímavé.

Jirka 26.9.2006 14:05

Re: Re: A jinak, rozumím co chtěl autor říci, souhlasím s ním, ale právnicky slabé...

vůbec z Vás nechci dělat vola, ale snažil jsem se o, ehm, "konstruktivní kritiku", snažím se číst znova, ale nepomáhá to, např. praštila mě do očí konkrétně tato věta:

Další výhradu bych měl k posouzení nadřazenosti právních norem navzájem. Ve sporu dal ÚS zapravdu paní Brožové, která se dovolávala ústavních práv. Ovšem pan president se naopak odvolával na obecné právní zásady vycházející z komunitárního práva, což jsou právní zásady platící tisíce let a za všechny uveďme pouze jednu, když při odvolání paní předsedkyně jednal v dobré víře.

komunitární právo, acquis communitaire bylo (zejména v době Costy) něco málo (OK, docela dost, ale proti současnému stavu přece jen málo) předpisů o volném obchodu - EHS, uhlí/ocel atd.    pokud v něm byly obsažené nějaké tisíce let platné obecné právní zásady (ať už to je cokoliv, v tuto chvíli mě napadá buď desatero, to tam není, nebo některé obecné výkladové zásady řekněme z římského práva a ty tam bohužel taky vysloveně nejsou) tak je tam spíš někdo chtěl vidět, než že by tam opravdu byly ...

výsledkem Costy byla přímá aplikace práva ES, ovšem nikdy tak tomu nebylo v oblasti ústavních/kompetenčních norem - koho zajímá, jestli máme pět ministerstev nebo patnáct nebo jestli soudce jmenuje premiér nebo prezident... prostě mi připadá že mícháte jabka s hruškama...

Edmont Dante 26.9.2006 15:47

Re: Re: Re: A jinak, rozumím co chtěl autor říci, souhlasím s ním, ale právnicky slabé...

Podívejte se Costa je uvedený jako izolovaný  příklad aplikace komunitárního práva. Ovšem není nic jednodužšího než když ve svém konstrutivním přístupu naroubujete Costu na Klauze a výsledek se musí dostavit. Vy hovoříte o konstruktivní kritice a při tom nevíte co to je, jinak by jste věděl, že  konstruktivní kritika je věcná a s uvedením řešení. Ovšem Vy napíšete, že jste borec který všechno ví, akorát se mu nechce.  Vy spojíte začátek článku s koncem, že jde o dvě věci? A koho to zajímá, účel to splní, autor není vl od je korunovanej. Já uvádím střed práv ústavního a komunitárního a Vy uvedete, že koho zajímá kolik máme ministerstev, o čemž já nehovořím, ano mnohé státy nemají ani ústavní soud. Podívejte se Jirko, když někdo druhému začne podsouvat věci ktere nenapsat, ani vůbec nenaznačil, tak proti tomu není obarny nebo Vy když všechno víte, víte také jak se proti tomu mám bránit? A jestli máte jiný názor, stránky NP jsou Vám k dispozici.

Edmont Dante 26.9.2006 16:56

Re: Re: Re: Re: A jinak, rozumím co chtěl autor říci, souhlasím s ním, ale právnicky slabé...

A  ještě poznámka k Vašemu zpochybňování, že obecné zásady vycházejí z tisíciletého práva, jak se posměšně vyjadřujete a přirovnáváte to k desateru a k zbožnému přání. Ano v článku píší o dobré víře a píší zde , že jde o právo staré tisíce let. Takže jak to, že nevíte, že o bona fides, bono mores je psáno v Cicerově spisu  De officiis - omptio venditio - dokazování dobré víry? Vy nevíte, že základ dnešní právní kultury vychází z římského práva. Mě to ve škole učili, Vy jste na přednášce chyběl?

O.K. 26.9.2006 20:24

Dantesi, to jsou s odpuštěním takové plky...

Jistěže je ochrana dobré víry prastarou zásadou, kterou každý slušný právní řád, včetně práva ČR i ES, uznává. Ale Vaše argumentace - Brožová se hájila ústavními právy, Klaus dobrou vírou, dobrá víra je zásadou komunitárního práva, kdežto naše ústava je jenom vnitrostátní norma, komunitární právo je nadřazeno vnitrostátnímu, ergo kladívko Klaus měl pravdu - je právnicky tak legrační, že je až tragická. Komunitární právo můžete aplikovat jenom tam, kde má ES kompetenci. V oblasti ústavních vztahů ji nemá. To neznamená, že tam ochrana dobré víru absolutně neplatí - může, ale jenom jako jeden z mnoha dalších principů, kterými je třeba s při interpretaci nechat vést. Že ochranu dobré víry zároveň uznává i právo ES, jí nedává vůbec žádnou přidanou hodnotu.

Navíc - pokud Vás pořád nepřesvědčují argumenty právní, zkuste se zamyslet nad tímhle logickým: kdyby fakt, že orgán postupoval v dobré víře v to, že jedná správně a v souladu se zákonem nebo Ústavou, mělo být dostatečným argumentem pro platnost jeho rozhodnutí, tak bychom jakékoliv přezkoumávání správních a soudních rozhodnutí vyššími instancemi, správními soudy i Ústavním soudem rovnou mohli zrušit. Naprostá většina orgánů totiž svá rozhodnutí vydává s dobrou vírou v to,  že jejich rozhodnutí je zcela správné. Určitě bychom tím ale ušetřili spoustu peněz :-)

Kamyl 26.9.2006 0:49

Dovolte otázku

Trochu odbočím od tématu a využiji přítomnosti odborníků v této diskuzi. Mým hobby je tvorba motivačních systémů v rámci podniku. Logika úměry mezi motivací a mírou dosažení kýženého výsledku však platí obecně a proto si marně hlavu lámu nad otázkou: co motivuje soudce dobře (spravedlivě) soudit?

Jirka 26.9.2006 9:18

Re: Dovolte otázku

Soudci jsou motivováni zejména nic neposrat - e.g. nerozhodnout co nejdéle, resp. to přehodit výš a dále a pokud možno úplně pryč.... Soudci jsou motivováni nerozhodnout vůbec. I špatné rozhodnutí by bylo v důsledku lepší neb rychlejší.

Joska 26.9.2006 9:36

Re: Dovolte otázku

Obávám se, že Ty na to nikdy nepřijdeš. Ale důležitou informaci pro pochopení Ti sdělím: soudnictví je služba veřejnosti, je to totéž co politika. A dobrým soudcem může být jen charakterní člověk s vysokým mravním kreditem, otázka hmotných i nehmotných požitků je pro něj druhořadá. To znamená Kamyle, že neplatí úměra : čím vyšší plat, tím lepší soudce!! Tebou položená otázka je proto nesmyslná!

Až se nastaví jiná kriteria pro výchovu a jmenování soudců, až se obecně zvýší morální kredit politiků a všech lidí ve ve veřejné službě, pak je jasné, že se stav zlepší. Dokud někdo nenastaví laťku pro výběr těchto lidí do služby jinak ( my dole můžeme začít u voleb) Ale to už jsem hodně odbočil...

Kamyl 26.9.2006 21:57

Re: Re: Dovolte otázku

No, děkuji za odpověď, ale moc jsem se toho nedozvěděl. Za prvé - srovnávání soudnictví a politiky je z hlediska položené otázky mimo mísu. Nejméně jednou za 4 roky, když máme demokracii, se musí politik (na rozdíl od soudce) odpovídat lidu ze svých činů, což má na jeho další kariéru poměrně zásadní vliv.  Za druhé - neptal jsem se na dobré soudce, ale pouze na soudce. Ten přívlastek jste si zřejmě přidal proto, že i Vám by se zdálo tvrzení o vysokém mravním kreditu všech soudců přitažené za vlasy (zřejmě kvůli druhořadosti hmotných požitků si vysoudili 13 a 14 plat). Také nepotřebuji aby mi nějaký inteligent vysvětloval že slušní lidé se chovají slušně. Jediné co jsem se dozvěděl je, že až se nastaví kriteria...    ...stav se zlepší. Hmm, děkuji za povzbuzení.

Joska 26.9.2006 23:41

Re: Re: Re: Dovolte otázku

Ano Kamyle, opravdu si nemyslím, že náš soudcovský stav za něco stojí.. Už třeba ten nesmyslný požadavek na 13. a 14. platy, což je však nakonec požadavek státní sféry obvyklý... Oni jsou totiž, jako významná  a počtem stále významnější voličská obec snadno manipulovatelná. Stačí jim přidat na platech a už je mají. Zase jsem odbočil...

Soudím, že hlavní problém ( náš soukromý a náš státní) je, že neumíme dobře vyhodnotit profil politika, úředníka, soudce, policisty apod. Tito lidé o nás rozhodují a to velice významně. Jenže naše požadavky na ně jsou neúměrně nízké.. Všimněte si jak populární a nakonec "úspěšní" politici jsou - nezáleží téměř vůbec na charakteru, na kreditu osobnosti ( přitom ten je naprosto nejdůležitější), záleží na vzhledu, inteligenci ( jakoby úspěšní zločinci nebyli inteligentní!) na agresivitě až drzosti a na buldočí vůli. Toho, koho bychom nechtěli za souseda, volíme za politika... Copak asi pak můžeme čekat? Obecně soudím, že o nás rozhoduje ta horší společenská vrstva ( většinou neschopná uživit sama sebe) ale lék na to opravdu neznám..

Kamyl 27.9.2006 0:28

Re: Re: Re: Re: Dovolte otázku

S popisem společnosti a jejích kriterií pro výběr úředníků souhlasím. Právě kvůli tomuto mravnímu stavu společnosti si však myslím že přílišná koncentrace moci v rukou kohokoli je špatná a nebezpečná. Neschválení zákona o euthanasii bylo zdůvodněno mj. tím, že naše společnost na to není dost morálně vyzrálá a tudíž je zvýšené riziko zneužívání. Myslím že se soudy je to podobné. Osobně bych raději přijal (s trochou nadsázky) aby mě soudil počítač. Vlezeš na cizí zahradu - půl roku natvrdo, do bytu - 2 roky apod. Samozřejmě si uvědomuji, že takováto aplikace práva by nebyla schopna vnímat rozdíl mezi tím jestli jsem šel do zahrady krást nebo pro míč který jsem tam zakopl. Půlroční trest za získání svého míče by pak jistě byl trest tvrdý, leč spravedlivý, protože je jen mojí odpovědností rozhodnutí, zda mi ten míč za půl roku stojí. Jen jasná a jednoduchá, byť někdy příliš tvrdá nebo měkká pravidla které je občan schopen absorbovat dávají pocit právní jistoty. Lépe snesu vědomí že trpím nepřiměřeně díky své blbosti (jako však každý v takovém případě) než kdybych trpěl s pocitem křivdy ze zneužití moci.

Kamyl 27.9.2006 0:41

Re: Re: Re: Re: Re: Dovolte otázku

Ještě k těm 13. a 14. platům, reagoval jsem pouze na tvrzení o povznesenosti soudců nad zájem o hmotné statky. Nechci vypadat jako ti pitomci co neustále ječí o vysokých platech soudců, poslanců atp. Nemám představu, promítají-li se platy všech soudců a poslanců dohromady do mého rodinného rozpočtu 50 haléři nebo 2 korunami měsíčně a je mi to celkem fuk. Mnohem větší význam přikládám tomu zda dělají dobře svoji práci. V takovém případě bych byl ochoten zatížit v jejich prospěch rodinný rozpočet i stokorunou.

Joska 25.9.2006 23:04

To napsal slouha Jakl?

President nemá co posuzovat výkon soudce, jakéhokoliv. Od toho tady není. Zvláště u nynějšího presidenta bych byl velice ostražitý, zda opět necílí na terče tak, aby tady bylo svobody méně. Být ústavním soudcem a znát Klause, zpozorněl bych ještě před řízením. A srdce by mne samo vedlo mu nevyhovět.

Kamyl 25.9.2006 23:52

Re: To napsal slouha Jakl?

Ale on neposuzoval výkon soudce, ty prosťáčku. Budeš ten článek muset opravdu přečíst jestli to chceš pochopit.

Kamyl 26.9.2006 1:00

Re: Re: To napsal slouha Jakl?

Omlouvám se, s tím prosťáčkem jsem to v zápalu přehnal. (Vždycky se nechám nějakým kreténem vytočit.)

lerak 25.9.2006 17:48

Písnička

Kdysi se zpívalo:Zdá se mi chvílemi, že chodím kousek nad zemí...........Vsadím se, že autor byl jasnovidec a věděl, že prezidentem bude Klaus!;-O

XXX 25.9.2006 14:55

Paní O.K. bohužel musím konstatovat, že neznáte institut ESD toť vše!

Tom 25.9.2006 14:00

NS vs. NSS

Já mám pocit, že NS nemůže nijak ovlivňovat rozhodnutí NSS a tak sjednocovat judikaturu mezi soukromoprávním a správním soudnictvím vůbec.

Edmont Dante 25.9.2006 14:14

Re: NS vs. NSS

Poslání obou soudů je v článku uvedené a ve stejné věci, což je upozornění občana na naprosto stejné pochybení a to nepříslušnost podání žaloby, k tomu nebo onomu soudu musí být opět stejné! A  vychází to ze zásady právní jistoty, povinnosti odůdnění rozhodnutí a povinnosti, aby se s lidmi nezacházelo ve stejných věcech nestejně atd. atd.

Taraszátaras 25.9.2006 13:53

Řekl bych,

že říci o českých soudech, že neznají zákony, je říkáním o nošení vody do móře, že. Ale něco takového vás okamžitě diskvalifikuje pro jakékoliv řeči o justici, alespoň v očích soudců.

Kamyl 25.9.2006 23:50

Re: Řekl bych,

Autor chtěl být zřejmě taktní, protože druhá možnost která zbývá je že na ně kašlou.

O.K. 25.9.2006 11:40

Dočetla jsem to jen k tomu

exkursu do práva ES. Dále už jsem nemohla, stálo by mě to zdraví. Edmonde, právo ES má před českým právem skutečně přednost, a to i před Ústavou. Má ji ale jenom v určitých oblastech, v těch, kde ČR na ES přenesla část svojí suverenity. Do vztahu mezi Nejvyšším soudem a prezidentem Evropský soudní dvůr nemá co mluvit a není proto ani možné v této věci pokládat předběžnou otázku.

Je mi líto, ale nemáte právnické vzdělání a je to vidět.

Edmont Dante 25.9.2006 12:27

Re: Dočetla jsem to jen k tomu

O.K.  pouze Vás doplním, Evropský soudní dvůr nemá právo vůbec do čehokoliv  mluvit. Evropský soudní dvůr pouze vydává své stanoviska, která vyhlašuje národní soud. ESD nemůže zrušit nebo změnit rozhodnutí vnitrostátního soudu. ESD rovněž nerozhoduje o neplatnosti vnitrostátní legislativy. Doporučují studium Michal Bobek Univerzity of Oxford, Faculty of Law Úvahy de lege ferenda-české soudy a předběžná otázka nebo JUDr. PhDr. Ivo Šlosarčík LL.M., Ph.D. Evropský soudní dvůr a předběžná otázka podle čl. 234 SES

No jestli Vy máte právní vzdělání a pracujete v oboru, tak bůh ochraňuj tuto zemi! Ovšem cesta k Nejvyššímu soudu je pro Vás otevřená!

O.K. 25.9.2006 15:22

To taky není pravda, pane Dante

ESD nevydává pouze stanoviska, ESD samozřejmě i rozhoduje. Např. v řízení podle čl. 226 SEU, o porušení povinnosti. To co píšete o "stanoviscích", platí pouze pro řízení o předběžné otázce podle čl. 234 SES. A zde platí moje námitka, že ESD do vztahu Klaus - Brožová ESD nemůže nijak zasáhnout (tedy ani vydat žádné "stanovisko") protože k tomu nemá žádnou pravomoc. Tento vztah totiž nemá žádnou souvislost s komunitárním právem.

PS:  Šlosarčíkův text znám a na Nejvyšším soudě už jsem taky pracovala

Edmont Dante 25.9.2006 16:19

Re: To taky není pravda, pane Dante

Vy mi sdělujete, že co píši se vztahuje pouze k předběžné otázce,  já  tady celou dobu mluvím jenom o předběžné otázce, v článku je psáno jenom o předběžné otázce, já se odvolávam na článek 234 o předběžné otázce, Vy mi sdělujete, že jste dočetla jenom k předběžné otázce. Takže jestliže by byla položená předběžná otázka ve věci jakékoliv patřící do prvního pilíře tak ESD nezasahuje, ale odpoví na předběžnou otázku a to třemi způsoby, proč by ESD neodpověděl na tuto otázku nebo tzhle vtahy patří do pilířů, které jsou mezivládní a mají unijní charakter, takže kam tyto vztahy patří, do kterého pilíře? 

O.K. 25.9.2006 16:28

Re: Re: To taky není pravda, pane Dante

Vztah Klaus - Brožová nepatří do žádného pilíře. Je to čistě vnitrostátní právo, s komunitárním právem nijak nesouvisí. ESD se vůbec netýká.

Edmont Dante 25.9.2006 17:00

Re: Re: Re: To taky není pravda, pane Dante

Musel jsem přejít na druhý počítač, jsem v práci a za chvíli půjdu domů, stejně mě za chvíli vyženou i od druhého počítače.

Ach teď chápu, Vy mě chcete zkoušet a dávate mi nesmyslné otázky! Tak to musím zalovit v paměti a napadá mě "Doktrina van Colsonova"  EDS stanovil členským státům povinost vykládat vnitrostátní právo  ve světle práv komunitárního. Tato doktrina ESD má  "nepřímý účinek", jde  o eurokomformní výklad.  A jestli jste v právu dobrá, tak ani zde nemám stoprocentní pravdu a můžete mi oponovat.

O.K. 25.9.2006 17:19

Re: Re: Re: Re: To taky není pravda, pane Dante

Nepřímý účinek neboli eurokonfomní výklad se týká vnitrostátního práva, které provádí směrnici, tj. právo komunitární. Netýká se předpisů, které nejenže právo ES neprovádí, ale navíc s ním vůbec, ale vůbec nesouvisejí.