Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PRÁVO: Kauza H-System a.s.
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Vyhnalík 10.5.2013 15:59Re: Nejsem poškozený, ale jsem občan ČR Elementární je, napřed si zjistit dostupná fakta a pak vynášet soudy, dear Watson. H-System zkrachoval v roce 1997 a v roce 1999 bylo zahájeno stíhání. V roce 2004 byl majitel firmy Petr Smetka odsouzen ke 12 letům odnětí svobody a další dva lidé dostali podmíněný trest. Mimochodem jednalo se o dva klienty H-Systemu, kteří se snažili zachránit pro ostatní klienty H-Systemu co se dalo a založili družstvo Svatopluk, které dostavělo rozestavené domy a předalo je majitelům. Jejich provinění spočívalo v tom, že nenechali celé staveniště spadnout do konkurzu, ale rozestavěné domy dokončili a tím údajně zvýhodnili ty, kteří byty podle pořadníku získali. Dále pokračovalo řízení se třemi manažery obviněnými z toho, že tunelování H-Systemu Petrem Smetkou včas neodhalili. Toto řízení se táhlo 14 let a dvakrát byl nepravomocně vynesen podmíněný trest. Nebýt amnestie, mohli by se dočkat toho, že se na soudní přelíčení se svými bývalými zaměstnanci přijde podívat i bývalý majitel H-Systemu Petr Smetka pod odpykání svého trestu (právo požádat si o podmínečné propuštění měl už před rokem). Vidět v tom nějaké zásadní poškození klientů H-Systemu chce opravdu hodně ignorance nebo zlé vůle. |
|
M. Kosejk 10.5.2013 5:20- § 167 (1) Zajištění věřitelé se v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna, nestanoví-li zákon jinak. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo doba vzniku zajištění. § 169 (1) Pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou jsou a) pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, pokud zákon ohledně některých z nich nestanoví jinak, b) pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví, c) pohledávky státu - Úřadu práce České republiky za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům a za prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů, d) pohledávky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem, e) pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, f) náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty, mají-li z toho důvodu proti dlužníku pohledávku z bezdůvodného obohacení, g) pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria vyhlášeného před zahájením insolvenčního řízení ze smluv podle § 122 odst. 2, bylo-li insolvenční řízení zahájeno ve lhůtě 1 roku od zániku moratoria, h) další pohledávky, o kterých tak stanoví tento zákon. (2) Není-li dále stanoveno jinak, pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku. A pak je tady novelizace s účinností od 1.8.013 (2) Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem se uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, byly-li tyto hodnoty zajištěny v trestním řízení o tomto trestném činu a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, nebo podal-li takový věřitel návrh na výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvalo. |
|
|
M. Kosejk 10.5.2013 5:55Re: - Hlavním faktem ale je, že odsouzení za trestný čin autmaticky nezaručuje i možnost, že soud uloží udsouzeným i odškodnění poškozených. Kdyby to tak bylo, tak by přece stačilo odsouzení Smetky, ke kterému došlo. Navíc podle současného práva to ani nedává věřitelům ani výhodnější postavení při insolvenčním řízení. Navíc při trestním řízení musí soudy obžalovaným dokázat úmysl, což není při občanských soudních řízeních třeba - tam se řeší pouze, zda-li došlo k poškození smluvní strany - což se dokazuje daleko snadněji. Já vůbec netuším, co s těmi svými klienty zamýšlela třeba taková paní Marvanová, která je celou dobu zastupovala tak, že poškozeným jen ubližovala. I kdyby dosáhla pravomocného odsouzení Smetkových společníků za trestný čin, stejně by své klienty nepřiblížila ani o píď k odškodnění - a) jak říkám, odsouzení za trestný neimplikuje odškodnění, b) stejně není téměř z čeho odškodňovat. A hlavně - řádně vedenými občanskými spory jim mohla dopomoci, aby neinvestovali dodatečné peníze do nemovitostí, které jsou právně "na vodě", protože jsou pořád součástí konkurzní podstaty. Mám pocit, že si paní Marvanová na H-Systému jen masírovala ego a mastila peněženku - a o zájmy jejích klientů jí nikdy nešlo. Jinak si to nedokážu vysvětlit - další možnost je jen naprostý její diletantismus. |
|
|
P. Novák 10.5.2013 15:06Re: - Přece nejde o insolvenční řízení, jde o náhradu škody, způsobené trestným činem-nemyslíte? |
|
|
M. Kosejk 10.5.2013 17:09Re: - Abych řekl pravdu, vaše otázka mi nedává smysl. Jde přeci o oboje. Mluvíte o odškodní, ale z čeho? 1) Jednak tady máme majetek, který je součástí konkurzní podstaty - Ten ale nejprve jde za pohledávkami za majetkovou podstatou a za pohledávkami, které stanoví zákon, a až potom za ostatními účastníky insolvenčního řízení. 2) Potom je tady zabavený majetek v rámci trestního stíhání - a to je jen pakatel. 3) A pak můžete jít už jen po obžalovaných manažerech. Co by si na nich ale poškození vzali, netuším. Opravdu netuším, čeho pí. Marvanová svým konáním chtěla dosáhnout. Logiku její činnost nedávala. |
