Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Dneska jsem si uvědomil jednu skutečnost,

a sice, že pravděpodobně spousta řidičů vůbec NEVÍ nic o tom, že by chodec měl mít na přechodu přednost. Omlouvám se jim.

Re: Dneska jsem si uvědomil jednu skutečnost,

A spousta chodců tzase neví, že by neměla před blížící se vozidlo vstupovat. Nařizuje jim to zákon.

Jeden odkaz za všechny

Kde se píše o absolutní přednosti chodců, což je mýtus, zákon hovoří jasně a nebudu opakovat obsah předchozích příspěvků, kde je to objasněno:

http://www.lidovky.cz/ministr-chce-absolutni-predn...

Re: Jeden odkaz za všechny

Jinak stále platí § 54 odst.(3) zák. 361/2000Sb.

Ja

Ja vzdycky tvrdil , ze si za to temer kazdy prejety chodec na prechodu ( az na par vyjimek ) muze v podstate sam . Mit napsane "Vzdyt jsem mel prednost" na nahrobnim kameni vam opravdu nepomuze . Ani to , ze ridic pujde brucet . Stejne tak jsem to naucil sve dcery , ony to snad nauci jejich potomky .

A to jsem ridic , ktery zastavuje\spomaluje prakticky vzdy .

Násilné vynucování si přednosti na přechodu

je možno kvalifikovat jako pokus o sebevraždu.

No a co chodci

autor jejich povinnosti vůbec nezmínil ! např: Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy.

Jako chodec

používám tři varianty:počkám dále od okraje vozovky až mohu bezpečně přejít, nic nejede v blízkosti a jdu (řidiči o mně ani nevědí

počkám přímo u okraje vozovky až řidiči začnou brzdit (a oba jsme se "dohodli", že tedy přejdu), dám bacha a přecházím (obě stranu nemají žádné stresy)

pokud nelze jinak, potom třeba se skupinou chodců dám na kraji chodníku najevo, že "už tam jsme dlouho, a tvrdli bychom tam až do soudného dne", dám bacha až auta sichr stojí (protože tady už je to dramatičtější) a přejdu.

Štvou mě nebrzdící řidiči (ač by krásně mohli). A rovněž ta drzá část ještě relativně mladých starších, která vstupuje 10 metrů před autobus a vše jí je šumák. Však má brzdy!

Současná situace (na přechodech) je vlastně takovým  (vždy jen okamžitým, vteřinovým) barometrem "občanského porozumění". Zjednodušeno.

Šíření „absolutní přechodové lži“

to je jako trestnost popírání holocaustu.

Stávající zákony stačí. Jen musí být jejich dodržování důsledně vymáháno.

Re: Šíření „absolutní přechodové lži“

Zákon stačí, souhlas.

Zákon není totiž návod na miliardy životních/chodeckých situací. Viz výše.

Na průšvih musejí být dva

Jen podotýkám - "absolutní přednost chodců" je pojem používaný médii od chvíle. kdy se o "přednosti" začalo mluvit. Absolutní přednost mají - opět podle médií - přinejmenším v Rakousku a Německu.

Co se praktické činnosti na přechodu týká - spíš než arogantní řidiči mi dělají problém chodci, kteří nedodržují jednoduchá pravidla. Jednak se nevěnují provozu (stojí na přechodu, kecají s parťákem nebo zírají do mobilu) a člověk aby nejen zastavil, ale i je protroubil, aby začli přecházet. A druhak - chybí jim několik málo jednoduchých úvah, nebo aspoň školení, jinak by věděli: 1/ Za sloupem není člověk vidět. 2/ V tmavém oblečení a potmě není člověk vidět. 3/ V protisvětle není občas vidět ani přechod, natož člověk. 4/ Stojící člověk se identifikuje hůř, než člověk v pohybu.

5/ NEJDŮLEŽITĚJŠÍ: jedou-li dvě auta souběžně, je to vedlejedoucí pro řidiče jednak značně nezajímavé, protože reagovat dokáže řidič na to, co je několik až mnoho metrů vepředu, jednak vlastně mimo zorné pole. Jinými slovy - je extrémně snadné přehlídnout, že vedlejší auto zpomaluje, natož zjistit, že se chystá dát přednost chodci.

Takže platí, co tu už několikrát proběhlo: omezit se na respektování zákonů právnických je naprosto nedostatečné. Je potřeba k tomu přidat slušnost a nutno respektovat i zákony fyzikální, jinak bychom mohli zjistit, že "blížit se k přechodu takovou rychlostí, abych před ním mohl zastavit" je matematicky nemožné, jak zjistil ten filozof, co vysvětlil běžci, že želvu předběhnout nelze.

(Pokud někdo nezná: než k želvě doběhnu, ona stačí o kousek popolézt).

Re: Na průšvih musejí být dva

Až na to, že jde o případ zcela opačný - dobíhání želvy je nekonečná řada s konečným součtem, takže ve skutečnosti Achilles želvu doběhne a předběhne, zatímco "blížení se k přechodu takovou rychlostí, aby bylo možno zastavit před ním" je funkce přiřazující vzdálenosti od přechodu maximální možnou rychlost a tato funkce má v nulové vzdálenosti od přechodu nulovou hodnotu (či limitu), takže auto při striktním dodržení zákona vyprodukovaného právníky s matematicky vydlabanou hlavou skutečně nemůže na přechod vůbec vjet …

Zakon to rika jasne

Chodec ma na prechodu prednost. Ale zadnym zakonem neukecame prirodni zakonitosti. Nekdy auto proste pred prechodem zastavit nezvladne.

Je potřeba chodit i potřeba jezdit.

Zvýhodňovat přespříliš jednu formu pohybu je chyba.

Dobrý stav lze zákony pokurwit, ale ne vybudovat. To vyžaduje oboustrannou ohleduplnost.