V. Mokrý 29.7.2022 11:43

KDYBY DNES ŽILI,

nebylo by aktivistů a nejen jich.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pavelka 29.7.2022 14:03

Ani bez ekologistů...Podle dnešních předpisů by soustava rybníků v jižních Čechách vzniknout nemohla...Na druhé strně by nikdo nemohl zlikvidovat moravská slaná jezera, Čejčské a Kobylské...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 29.7.2022 8:49

Pane Šejno, zdravím. Ano, když bezzásahovost, tak bezzásahovost. Je třeba se držet pravidel.

Jenomže, dnes každý strom (nebo dřevina) je povýšen na svátost boží. Nevím přesně jak to tam vypadá, ale z toho co jsem viděl v TV, les (tedy stromy a křoví) roste lidem až do zahrad, k domům. To pak znamená, když takový strom chytne, shoří i barák. Pokácet takové stromy předem bez povolení nelze (nebo ano pod pokutou, přičemž to je nezřídka jediné praktické řešení). Pokud se dobře pamatuji máte své zkušenosti s úředními povoleními.

Takže, kdyby to bezzásahově nechali vyhořet, možná, že by vyhořely i vesnice. Když eště jezdily parní lokomotivy, byly stromy a keře kolem tratě kácené. I tak někdy chytla tráva. To víte teď, kdy doba pokročila, máme na trati elektriku nebo naftu, mají zelení aktivisté pré.

Vezměte Karlovo náměstí v Praze. Je to park, nebo náměstí?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 29.7.2022 9:17

JENOM OCHRÁNIT OBYDLÍ, STAVBY.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 29.7.2022 8:06

Tak podle mne je klíčová otázka, jaký propad turistického ruchu vznikne, když tam skály budou porostlé břízami, osikami a vrbami jívami a podobným plevelem, proti dřívějším borovicím a smrkům.

Místní lidi závislí na turistickém ruchu tak nejspíš správu kraje a správu NP přinutí tam vysázet znovu i jehličnany.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 29.7.2022 8:44

Vstup NA Pravčickou Bránu je zakázán dávno, smí se K ní na kouknutí. Hrozilo, že ji turisti prošlápnou - a to doopravdy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 29.7.2022 8:51

Takže ano, aspoň v tomto případě chráníme přírodu proti lidem. Ani, kdyby šli po jednom a bez bot?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 29.7.2022 9:41

Ne. Jenom kdyby šli bez bot a po jednÉ.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 29.7.2022 10:38

To by ovšem museli skákat, takže vyšší dynamické zatížení, a po jedné noze, což je 2x vyšší plošné zatížení. Takže riziko prošlápnutí by se minimálně 2x zvětšilo, nikoliv zmenšilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 29.7.2022 11:15

nemaj na to ochránci přírody nějaké tabulky, normy? To se tedy pan L. Diviš přepočítal. A co se takle plazit, nebo aspoň po 4? Bez bot. To by pane Langre mohlo jít, ne? Myslím jít jako plazit. Když je to největší brána na světě.

Konečně, kdyby to spadlo, tak se tam turisti mohou dívat na největší bránu, která byla a už neni. Anebo, eště lepší, opravit to betonem a pak by po ní lidi mohli chodit i v křuskách. Von by si toho stejně nikdo nevšim. Stejně jako s orlojem v Praze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 29.7.2022 11:19

pardon, pan Beneš . . .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 29.7.2022 8:06

No, jasně. Spravovat, ano. Co ale ́spravování parku ́ znamená? Sledovat a počítat jezevce? Nebo vykopávat borůvčí, tam kde nemá růst?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 29.7.2022 8:02

Hlavně potřebujeme stavět množství levných a současně ekologických domů. A ty s velmi výhodnými parametry jsou dřevostavby. A vyrábět věci pokud možno co nejvíc z ekologických materiálů - ze dřeva. A potřebujeme, ať už kvůli ceně nebo kvůli tomu, abychom nebyli závislí i na dovozi levného dřeva třeba z Ruska, pokud bychom Putinovi lezli do zadele, nebo Kanady, mít to dřevo kde pěstovat u nás.

To dnes znamená mít lesy a znova sadit hlavně smrkové lesy, jejichž pěstování se ale snaží zelení aktivisté zakázat nebo aspoň sabotovat. Ve prospěch všelijakých "obnovitelných" porostů, jejichž výnosnost je malá a které se hodí z 80 % tak maximálně na dřevo na topení. Nebo na drobné věci jako násady na nářadí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 29.7.2022 8:17

A tomu říkáte současná strategie ochrany přírody?

Jinak nejsem proti dřevěným domům. Zelení aktivisté také možná nejsou proti dřevěným domům. Ale stavěli by je třeba z vrbového proutí, kde aby do nich nefoukalo by mezery vyplnili blátem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 29.7.2022 14:35

Dřevo se pěstuje v hospodářském lese, který se obhospodařuje a výsledkem je plantáž, kam se ale dá zajít třeba na houby, na borůvky nebo na maliny.

A pak je les v NP, který simuluje prales - no a tam se moc chodit nedá, protože země je tam plná spadaných větví, občas vám zahrozí nějaké souš, která spadne když zafouká "tak akorát" - a halt občas chytne shoří.

Nic se nestane - příroda to spraví. Příroda spravila i polom po Tunguském meteoroidu, byl-li to meteoroid. Proti tomu je nějaké Českosaské Švýcarsko prd v lucerně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 29.7.2022 8:14

Jinak to dnes vypadá, že zelení aktivisté a zeleným aktivismem poznamenaní profesionální státem placení "ochránci" přírody se přírodu hlavně snaží "chránit" proti produkci jakéhokoliv zisku, kterou by snad příslušní lidi mohli z té přírody mít. Ať už se jedná o majitele lesních pozemků, kteří by snad měli mít ze svých pozemků nějaký zisk z produkce dřeva, o myslivce, kteří by snad z té přírody měli mít nějaký zisk ze zvěře, o majitelé luk, kteří by snad měli mít nějaký zisk z ovcí, které by na těch loukách mohli chovat (ochrana vlků zelenými aktivisty)

Kdekoliv se člověk podívá, tak všude bez výjimky ti zelení aktivisté i často státem zaměstnávaní a placení "ochránci" přírody nedělají nic jiného než že se snaží zničit jakýkoliv benefit, který by snad mohl člověk z příslušné plochy mít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 29.7.2022 14:07

To není úplně přesné.

Problém začíná tím, že my dnes neumíme, spíš společensky/ekonomicky než technicky, takové to řekněme extenzivní hospodaření typu babča vysekává příkop pro králíky, ovce se pasou na nepřístupných svazích... Dnes je krajina buď intenzivně využívaná (velké širé rodné lány) nebo naopak leží ladem - to jsou mj. meze zarostlé trním a hložím, kde se motýl nenasosá a zajíc nenapase ani neschová. Takové ty louky našeho mládí, kde člověk každým krokem vyplašil desítky nejrůznějších kobylek, vznikají a jsou udržovány tak, že se buď pasou nebo sekají a - pozor - seno se odváží, jedno jestli na kompost nebo do kravína.

Problém přímo ideový je v tom, že to, čemu my dnes říkáme příroda, vůbec příroda není. Smrkový les se od pšeničného pole liší vlastně jen velikostí pěstovaných plodin - monokultura se všemi nectnostmi. A nepasená louka a neudržovaný sad se mění na neprostupný buš. Jedním z řešení jsou "hospodářsky využívané rezervace" na způsob Milovic - věcem se nechá víceméně volný průběh, jen se omezuje prostor, aby zubři zbytečně neožírali rybíz a udržují se stavy neboli čas od času se nějaký ten dobytek zastřelí/pošle na jatka a sní. Najdu-li, pošlu přednášku, kde je mj. myšlenka chovat v české krajině slony, což údajně není taková blbina, jak se zdá, protože slonů, na rozdíl od zubrů, je v Africe tolik, že nevědí co s nima, a rádi nějaké to stádečko prodají. Nenechte se těmi slony odradit, je to DOBRÁ přednáška, žádný jednostranný ekologismus.

Přednáška zde: https://www.youtube.com/watch?v=a5B8PaKyQyI&t=411s

A ještě jedna, týž autor, totéž téma. Ještě jsem ji neslyšel: https://www.youtube.com/watch?v=0JUryCRRsT4

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 29.7.2022 7:54

Kdyby to všude bylo stejné, jako v tom Hřensku, tak by zelení aktivisté byli spokojeni. Je ale množství soukromých lesů, kde se jeho majitelé o les starají. Les průběžně prořezávají a čistí, odstraňují silnější biomasu, takže tam mají pořádek. A jsou tak zeleným aktivistům trnem v oku.

Je ale fakt, že v hustém smrkovém či jiném jehličnatém lese, který je vysušený takovým prouděním horkého vzduchu z Afriky, jaké bylo letos, se požár dole i v korunách rozšíří i když je les uklízený. A to mnohem snadněji než v podobně hustém listnatém lese. Jehličnany totiž v sobě obsahují poměrně vysoké množství tekutých siličnatých látek, které jsou podobně hořlavé jako benzín nebo ředidlo. Ostatně jedno ředidlo se z jehličnaté biomasy přímo získává - terpentýn.

Ovšem v tom vysušení je Hřensko nejspíš dost unikátní, protože pískovcové svahy a věže jsou odvodňovány hlubokými roklemi, kde přes propustný pískovec vyteče rychle veškerá voda, která jinde tvoří spodní vody. A ty lesy na těch pískovcích jsou tak vysušeny mnohem dříve než jiné lesy. Trochu podobné to ovšem bude i tady u nás na severní Moravě na některých vyšších svazích Beskyd. Protože i tady bude srážková voda z výše položených svahů mizet propustnými pískovci a puklinami v horninách hluboko do hory, kde je pro stromy nedostupná a ty lesy budou místy taky velmi moc vysychat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 29.7.2022 9:46

Máte pravdu. Všude stejnej bordel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek