Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POVĚST: Poklad kunčického huťmistra je zřejmě ve Stockholmu
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
R. Polášek 29.5.2023 17:46Mám docela pochybnosti o tom, že "Takže různé evropské země si zvou benátské skláře k zakládání skláren," Pamatuji si třeba z výkladů více průvodců na hradech, že Benátská republika velice intenzívně a pečlivě bránila šíření svých originálních sklářských technologií. Ostatně žádné patenty tehdy neexistovaly, takže museli, aby si zachovali své zisky z prodeje benátského skla. Sklářští mistři, kteří ty benátské technologie znali, byli hlídáni a jejich vycestování Benátčané různými metodami bránili. Marně, nakonec se přes různé uprchlíky, kteří potom zřejmě chybějící části technologických postupů na nových místech znovu objevovali, benátské sklářské technologie rozšířily po Evropě. A benátské sklářství upadlo, zřejmě taky kvůli nedostatku dřeva kolem Benátek. |
|
|
R. Polášek 29.5.2023 16:04Když už se tady rozjela diskuze kolem německy mluvícího obyvatelstva osídlujícího postupně země Koruny České, tak pokud ta sklárna ve Sklenově vznikla současně se stavbou hradu Hukvaldy, tak to bude zřejmě první německá stopa. Zakladatel hradu Hukvaldy je totiž Arnold z Hugnwagenu , který pracoval pro krále Otakara II jako diplomat a jako odměnu za své služby dostal dosud nekolonizovanou zemi mezi Ostravicí a Odrou. Hugnwagen by mělo být místo někde ve středním Němcku u Rýna nebo tak nějak. Sklárnu ve Sklenově potom nejspíš založili němečtí řemeslníci, které Arnold v tom třináctém století nejspíš pozval na své nové panství v rámci kolonizace a zvelebovování svého nového panství. Jenom je mně trochu divné, že se jméno obce Sklenov za ty století a během různých přepisů v různých listinách psaných různými řečmi a pravopisy nezměnilo ani nezdeformovalo. Většinou se místní názvy postupně mění a dnes často mají v dnešním českém jazyce úplně jiný význam než ten název měl v době svého vzniku v tehdejším jazyce. |
|
|
F. Svoboda 29.5.2023 13:57
|
|
|
H. Rybnická 29.5.2023 9:57Vynikající vyprávění. Jednu kousavou poznámku, ne pro pana autora, ale pro naše spoludiskutující: Světoznámě "české sklo" pochází původem z rukou "Sudeťáků". |
|
|
I. Lyčka 29.5.2023 12:59Sudeťáků, žijících na území Čech, Moravy a Slezska. |
|
|
H. Rybnická 29.5.2023 13:10Chyba pantáto, to Vám namluvili ti Jungmannové a Palacký ostatně v němčině. Tito lidé žili na území Svaté Říše římské. Multikulturní Evropa. |
|
|
P. Brich 29.5.2023 14:08Ten českej ksindl uměl akorát robotovat na německý Herrenvolk, že Frau Ribnitzek |
|
|
H. Rybnická 29.5.2023 14:18Pane Brichu při vší úctě, nějak se mi zdá že ani po předlouhém bádání nenacházíte vhodný a věcný protiargument. Čím to asi je? |
|
|
R. Polášek 29.5.2023 15:17Hlouposti. O tom, jestli v daném území bude německy nebo česky mluvící obyvatelstvo rozhodovali ve středověku feudálové, kteří toto území vlastnili. A to tím, odkud oni sami nebo jejich pověření náhončí nabrali lidi, kterými to území kolonizovali. A ti feudálové byli v první řadě bezprostředně poddaní vládci Zemí Koruny České, to je Čech, Moravy a Slezska. Poddaní Svaté Říše římské byli až zprostředkovaně. Navíc Svatá Říše římská někdy v průběhu 15 století od vlády našeho Václava IV a husitství ztratila svůj faktický význam a stala se postupně jen formálním titulem. A to ještě většina Sudet, zejména ty hornaté nehostinné části, kde většinou sklárny vznikaly nebyla kolonizovaná. Ovšem kde měli kolonizátoři Sudet nabrat lidi jinde než v sousedících Rakousích, Bavorech, Sasku, Slezsku? A to byly všechno německy mluvící regiony. Snad kromě Slezska, kde se ale taky ve městech začíná usazovat množství německy mluvících obyvatel. Navíc němečtí kolonizátoři často pocházeli z horského prostředí, uměli se tam uživit a co je podstatné, generovat svým novým feudálním pánům i v Zemích Koruny České zisky z daní. A když byly ve středověku nositelem technologického pokroku ve sklářství Benátky, ta je jen logické, že první uprchlíci, kteří si přinesli s sebou benátské technologické znalosti výroby skla, se usadili v německých alpských a jiných lesnatých regionech a až potom sekundárně, kolonizací našich zemí, z těch alpských německých skláren se ty znalosti postupně dostávaly až k nám. |
|
|
H. Rybnická 29.5.2023 15:24Pane Polášku, kroutíte dějepis k obrazu svému. |
|
|
R. Polášek 29.5.2023 15:49A v čem konkrétně? |
|
|
I. Lyčka 31.5.2023 18:32Vidím, že držíte stále smutek po třetí říši, paňmaminko. |
|
|
H. Rybnická 31.5.2023 19:47Zvláště proto že byl vlastní otec zajištěn gestapem a řada přátel nebo dokonce i příbuzných to nepřežila. Máma, německé národnosti, hovoříci oběma jazyky plynně, Němka, kdysi vyprávěla jak se denně chodila dívat na ty vyhlášky kdo propadl trestu smrti. A řada těch co to přežila, sotva se vrátili, museli do "odsunu". Ale takového něco pochopit, Lyčinko, je jak mimo Vaše intelektuální schopnosti, tak i mimo Vaše znalosti historických souvislostí. Nedivím se. |
|
|
I. Lyčka 2.6.2023 18:07Proto mne udivuje vaše přítulnost ke třetí říši. Maminka se musí otáčet v hrobě,.... |
|
|
R. Polášek 29.5.2023 14:41Tak v tomto článku popsané české beskydské sklo a beskydské sklárny rozhodně nejsou na území Sudet. To byste musela o hezký kousek na sever, první sudetské německé osady v tamních místech byly Mošnov (dnes letiště) a Sedlnice a nejbližší německé město byl Nový Jičín. A nejbližší německá čtvrť v jinak českém (moravském) městě byla v Příboře. |
|
|
H. Rybnická 29.5.2023 15:21Aha, takže to odsunutí z Nového Jičína "Sudeťáky" nejsou. Dominik Schúrer pocházel z rozvětvené saské rodiny. Rakže co, Sudeťák nebo kolonista? |
|
|
R. Polášek 29.5.2023 15:48Pani Rybnická, tím, že pod moji poznámku napálíte odsun Němců z Nového Jičína po válce se mapa Beskyd nezmění a ty místa těch skláren uvedená v článku se nepřesunou do východních Sudet. |
|
|
H. Rybnická 29.5.2023 16:41Tak jo. |
|
|
R. Polášek 29.5.2023 8:16Ty sklárny dost sedí. Beskydy jsou tvořeny z velké části pískovci a na mnoha místech jsou tak po jejich rozpadu ložiska poměrně kvalitního písku coby základu na sklo. Takový písek je, co jsem viděl, zrovna na Ondřejníku nad Kunčicemi a naleziště písku jsou i u Hukvald nad Sklenovem, na Sklenovské (Větřkovské) hůrce i tuším na Kazničově. Sklářství jinak kdysi musela dost prosperovat, pokud sklenáři znali technologie produkující čisté průhledné sklo, kdy museli výchozí surovinu, písek zbavit železa nebo používat pro výrobu skla přímo čistý ze štěrku vybraný nebo z nerostných žil nadrcený křemen. A pokud měli tehdy poloalchymistické vědomosti, dokázali příměsí vhodných kovů i barvit sklo a produkovat tak na tehdejší znalosti dobré napodobeniny drahých kamenů. Rubínové sklo se tehdy vytvářelo například příměsí zlata, bílé palizující sklo, ze kterého byly ty "umělé perly" měl vytvářet ve sklu oxid ciničitý. Většinu toho myslím objevili právě v Benátkách a odtud se ty technologie postupně rozšířily. |
