8.6.2024 | Svátek má Medard


Diskuse k článku

POČÍTAČE: Apple a Slušovice

Tak tedy nový stroj. „A jaký?“ ptá se mě kdekterý známý. Vzpomněl jsem si na Forrest Gumpa: „Od takové malé ovocnářské firmy,“ odtuším a věnuji se tématu: vydrápat se ven předpokládá zjistit, jak jsem spadl dovnitř.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
L. Groessling 19.9.2023 9:53

Družstevní podnik byl v podmínkách kapitalistické ekonomiky začátku 90tých let nezvladatelná hrůza, zejména, když každý člen družstva měl jeden hlas na valné hromadě. Tím velení pana Čuby přestalo fungovat. Tehdy bylo řešením pouze s.r.o., nebo a.s., jenže taková transformace Čubovi nestála za námahu. Jednodušší bylo založit novou firmu bez družstevníků.

M. Pivoda 17.9.2023 20:07

Vydržet tak dlouho hladovku je určitě obdivuhodný fyzický lidský výkon.

Jenže jak ale asi dopadne hodnocení když úsilí Stanislava Devátého porovnáme s tím (pozitivním), co bylo Stanislavem Devátým skutečně dosaženo.

Srovnání: Když se, začátkem roku 1969, upálil student Jan Palach, tehdejší prezident ČSSR, generál Svoboda, hodnotil Palachův výkon následovně. Volně cituji Svobodu: "Jako voják oceňuji schopnost Palacha překonat svůj strach, ale jako prezident ČSSR nemohu s jeho činem souhlasit."

J. Majzlík 17.9.2023 14:59

Na str. NP i jinde jsou schématické obraty běžně užívány.

J. Krejčová 17.9.2023 13:43

Možná je v mém příspěvku trochu samochvály. Nicméně jsem tehdy potkala jen osoby, které nebyly schopné pochopit logiku systému a to i na centrále. Na pobočkách samozřejmě vedoucí provozu systém ovládali.

Jinak mě moc mrzí, že ty banky byly cíleně rozkrádány a krachovaly vlastně pod dohledem CNB /nemůžu najít háček na klávesnici/.

M. Pivoda 17.9.2023 12:34

Z rozporuplnějšího počítačového pracovníka Agrokombinátu Slušovice lze považovat Stanislava Devátého, který (před listopadem 1989) držel po dobu téměř jednoho měsíce protestní hladovku.

M. Pivoda 17.9.2023 12:16

Podstatný opomenutý fakt od autora článku: Steve Jobs žil v USA, zatímco František Čuba žil v ČSSR, později v ČR.

Teprve po uvědomění si této podstatné skutečnosti, můžete správně interpretovat autorovo sdělení: "... Steve Jobs byl vizionář, dokázal prosadit nový vynález Applu, chytrý telefon iPod, a malou ovocnářskou firmu postavit na špičku technologického i podnikatelského světa. František Čuba je rozporuplnou postavou. ...."

Podobně bychom například mohli zmínit to, že k tomu, aby například rakety Starship vzlétly a světová družicová internetová síť Starlink mohla úspěšně fungovat, musel se významný inovátor Elon Musk přesunout z Jižní Afriky do USA. V USA Elon Musk pak musel pracovat jako Superman (aby se k jakési zajímavosti vypracoval), v Jižní Africe by tvořivý Elon Musk velmi pravděpodobně neuspěl, ani kdyby tam pracoval jako super-Superman.

Od Františka Čuby jsem slyšel docela zajímavou definici podnikatelství. Volně cituji Čubu: "Neexistuje socialistické podnikání a kapitalistické podnikání. Podnikání je prostě podnikání. K tomu, aby podnik (pracovitého) podnikatele v daném prostředí uspěl, musí podnik navázat potřebné kriticky důležité vztahy se svým okolím."

O velmi specifických vztazích Agrokombinátu Slušovice s Čubovi daným prostředí ČSSR dodnes svědčí dosud existující krátký úsek dálnice postavený do Slušovic. .... (následovalo by dlouhé zajímavé povídání).

P. Diviš 17.9.2023 9:33

" ... bez jejichž existence bychom se tehdy ocitli zcela v moci zahraničních firem." :-P

P. Diviš 17.9.2023 9:32

Jo, asi tak.

Čuba fakt byl schopný, ale podstata věci byla v tom, že jako jediný směl.

S. Rádl 17.9.2023 8:41

Však se mu za to Stanislav Devátý odvděčil...

J. Majzlík 16.9.2023 22:43

Nelze popřít, že se v předlistopadové době uměli v prostředí obchodu a financí alespoň polokapitalisticky pohybovat veksláci, referenti PZO a některé exklusivity, např. Slušovice. A řekněme si s trpkým povzdechem, díky že alespoň oni. Z tohoto pohledu je potřebné hodnotit přínos a vklad i následný debakl podniků typu Slušovice v polistopadových podmínkách. Nebylo jejich vinou, že jsme se po Listopadu probudili do světa osmibťáků, X-Tree Goldu a T602 a řvoucích tiskáren.

V. Církva 16.9.2023 20:22

Jo to zní logicky.

K. Tejkal 16.9.2023 19:16

Doplním. Čuba v Slušovicích nabídl po roce 1968 práci mnoha velmi schopným lidem tehdy vyhozeným ze státních podniků pro nesouhlas s ruskou okupací.

R. Polášek 16.9.2023 17:51

Já jsem se o to trochu zajímal, protože z mého ročníku či okruhu známých studujících na vysoké šli dva, respektive manželský pár tuším na něco dopředu domluvené už před státnicemi do Slušovic.

To se dělalo tak, že Slušovice vykupovaly od JZD, které ušetřily na polích, zbylý superfosfát, který měl podle bilancí skončit na poli, ten vyčistili a trochu upravili a potom ho s velmi vysokým ziskem už jako krmný fosfát zase prodávali JZD zpět, tentokrát už na krmení kravám a podobně. Neboli využívali toho, že JZD podváděly socialistický systém, aby získávali od Slušovic za ten superfosfát "rychlé prachy" a z toho Slušovice dolovaly ještě výrazně větší zisk než představovaly ty "rychlé prachy" prodejem toho krmného fosfátu zpět do JZD. Neboli podnikání, jaké přesně zapadalo do "divokých devadesátek", jenže Slušovice takhle obchodovaly ještě za socíku dávno před Sametem. Ale to byl jen jeden ze způsobů, kterým Slušovice vydělávaly na socialistickém systému, jiné třeba tak šmejdovské nebyly.

Ale to není podstatné. Podstatné je, že podle mne Slušovice prakticky neměly šanci. Protože tehdy bylo jen málo lidí, co byli podnikatelé. Většina lidí, co podnikali, byli tehdy podnikavci. To jsou lidi, kteří se nesnaží živit a prodávat svou prací, ale oním "levně někde koupit a potom draze prodat" A nezáleží jim, koho tím levným nákupem natáhnou. Takoví lidé se krátce po Sametu soustřeďovali na velké podniky, které přežily ze socialismu, protože tam snadno z titulu toho, že tam měli známé nebo dokonce byli zaměstnáni, velmi levně nakoupili, zboží potom jinde draze prodali a lukrativní rozdíl sami shrábli na své soukromé konto. pro Slušovice to platilo snad ještě víc než pro klasické velké socialistické podniky, protože Čuba do Slušovic natahal za socíku obrovské množství takových podnikavců coby zaměstnanců. Tudíž po Sametu se Slušovice začaly působením těchto lidí postupně rozpouštět a zmenšovat. Čuba sice nakonec Slušovice rozdělil n množství malých podniků, ale už bylo pozdě.

R. Polášek 16.9.2023 17:22

Pár počítačových odborníků ze Slušovic určitě bylo. Ale co konkrétně založili, co tehdy brzo nezkrachovalo a neskončilo? Protože sice měli kontakty, které jiní neměli, ale ze Slušovic nebyli zvyklí na kapitalistické podnikání, ale uměli jen to polokapitalistické.

Z divize počítačů ve Slušovicích tuším vzniklo pouze CZC, ti začínali prodejem počítačových komponent a dnes je to univerzální eshop. Přitom v té době v divokých devadesátkách prodejny počítačů a počítačové techniky vznikaly v každém větším městě pomalu na každých pár tisíc obyvatel. A kromě toho slušovičtí byli zvyklí na osmibity a ty po Sametu byl totální výprodej a historie. Ještě nějak 2 - 3 roky po sametu TNS ve Slušovicích inzerovalo v novinách osmibity za 30 - 50 měsíčních platů, zatímco prodejci počítačů, co vznikli po Sametu osmibity úplně přeskočili a rovnou dodávali PC. A výrazně levněji.

J. Majzlík 16.9.2023 14:04

Předně si připusťme, že naše izolace od Západu byla před r. 89 mnohem důkladnější nežli izolace NDR, Maďarska a Polska. V takto nastavených poměrech mezi vyspělým Západem a námi pak nepochybný přínos Slušovic po roce 89 spočíval v připravenosti jejích PC specialistů na aplikaci počítačové techniky ve zcela novém a pro mnohé neznámém prostředí technické, technologické a ekonomické transformace, kterou měla po revoluci naše republika projít. Řada jejích pracovníků se rozprchla po republice a zakládala firmy a obchody, bez jejichž existence bychom se tehdy ocitli zcela v moci zahraničních firem. Že vše neprobíhalo zcela košér, tomu se není co divit, neboť jsme tehdy (stejně jako dnes) vše (volky - nevolky) dědili po předchozím režimu.

Dejme věcem konečně takovou váhu, kterou si zaslouží.

J. Jurax 16.9.2023 13:58

Myslím si totéž. Šlo mj. i o cílenou likvidaci na politickou objednávku.

K. Tejkal 16.9.2023 12:44

Já tehdy ve Slušovicích pracoval. Soudím, že kdyby porevoluční státní moc neházela AK Slušovice klacky pod nohy, Čuba by udržel centrální autoritu a agrokombinát mohl přežít.

R. Polášek 16.9.2023 11:32

To vyšetřit ani nešlo. Spousta dnes trestných věcí typu všelijakých zpronevěr a "malých domů" byla legální, evidence byly mizerné a nemusely se ze zákona dělat a lidi byli třeba často vázání mlčením i nějakými hrozbami typu fyzické likvidace. Lépe se to mohlo šetřit až nějak po prvních deseti letech takzvaných "divokých devadesátek", ale to už zase dostupné záznamy a důkazy z té doby byly dávno fuč, firemní doklady z dávno zaniklých firem dávno prošly papírenskými stoupami a lidi ztratili paměť atd.

J. Krejčová 16.9.2023 11:30

Ano, pane Tejkale. Znali jsme se.:-)

R. Polášek 16.9.2023 11:27

Jenom ten rozpad trochu urychlili.

Slušovičtí podnikali polokapitalisticky. Za socíku, kdy ani toto jiné socialistické podniky nemohly, měli na toto podnikání defakto zaručený monopol a tak mohli dávat vysoké ceny a mít vysoké tučné výdělky.

Ale po Sametu nové firmy byly dravější, efektivnější, flexibilnější a Slušovice obrovské, pomalé a málo efektivní. Navíc spousta lidí ve Slušovicích uvažovala pořád socialisticky a začali slušovickému kolosu pouštět žilami všelijakými cinknutými zakázkami a sami za peníze takhle vydělané ze Slušovic potom podnikat na vlastní triko.

R. Polášek 16.9.2023 11:19

Slušovice "vyráběly" počítače tak, že na kapitalistickém trhu nakupovaly výběhové komponenty za pár šupů a ty ve Slušovicích poskládali do funkčních počítačů a prodali socialistikým subjektům za ceny nových počítačů. Vlastní slušovické výroby a úpravy programů byly pouze na začátku, kdy Slušovice montovaly ještě osmibitové počítače. protože u těch byly úpravy hardwaru a vlastní softvér nutností. Osmibitové počítače inzerovali ještě po sametu, kdy to jinak už byl definitivně výprodejový hardware za pár šupů a konkurence už vesměs prodávala mnohem lepší a pokrokovější PC verze286.

Do Sametu si to Slušovice mohly dovolit, protože Čuba u komunistů vyběhal narušení státního monopolu na obchod se Západem a na hospodaření s devizami a na nutnost držet se pětiletých plánů. Byli tehdy jako jediní v Československu schopni pružně a rychle na objednávku a mimo plán, dodávat západní výpočetní techniku, sice zastaralou, ale stále mnohem kvalitnější a spolehlivější, než byly schopny dodat státní podniky výpočetní techniku vyráběnou v socialistické RVHP, kteří navíc byli vázáni pětiletými bilančními plány.

Po Sametu se objevila spousta nových malých firem plus filiálky zahraničních firem, které dělaly totéž, ale často mnohem rychleji, kvalitněji a levněji. Navíc v té době obrovský, pomalý , neflexibilní tučný podnik Slušovice začal trpět odchody, lidi už k podnikání a vydělávání nepotřebovali záštitu Čuby a Slušovic, mohli podnikat čistě jen na svém a výdělky potom byly taky jen jejich a si jako odchodné ze Slušovic všelijakými cinknutými zakázkami vzali nějakou "trošku" toho slušovického "tuku" na rozběh toho svého podnikání.

J. Hajský 16.9.2023 11:14

V osmdesátých letech koloval vtip: Co bude za pár let v encyklopedii u hesla Gusáv Husák? "Bezvýznamný politik, žijící v době Karla Gotta na území JZD Slušovice".

K. Tejkal 16.9.2023 10:40

Článek cudně mlčí o přínosu Václava Havla (temné slušovické nitky prorůstají naším potravinářstvím) a Stanislava Devátého k likvidaci AK Slušovice.

K. Tejkal 16.9.2023 10:38

Zdravím paní Krejčovou, asi jsme se tehdy znali :-)

J. Krejčová 16.9.2023 10:34

Bez slušovické podnikové banky by byl mnohem obtížnější vznik nových českých bank na počátku devadesátých let. Na bázi podnikové banky vyvinuli systém Derby, který implementovali do vznikajících bank.

Z mojí osobní zkušenosti mohu zodpovědně říci, že tenkrát neexistovala instituce, která by byla schopná nám poradit s čímkoliv, co se bankovnictví týče, Ceskou národní banku nevyjímaje. Museli jsme shánět i podobu příkazů k úhradě a dalších dokladů,vytvořit systematiku číselníků pro potřebu identifikace klientů a zejména pro účetnictví banky.

Kdo pochopil fungování systému Derby /na ústecku jsem to ve vší skromnosti, byla já/pochopil fungování banky. Byla jsem u založení dvou nových bank. K tomu aby banka mohla začít fungovat a otevřít pobočky byla potřeba práce pouhých tří lidí. Informatik, já za provoz a zástupce Slušovic.

P. Diviš 16.9.2023 10:33

Přišel o výhody vyhrazené pouze jemu, tak si ho vedoucí pracovníci rozebrali.

B. Pavíček 16.9.2023 9:42

O Slušovicích svědčí jediné:

V okamžiku, kdy byl tento skvěle organizovaný podnik s obrovskými obraty a zisky vystaven volnému trhu, reprezentovaného často malými firmičkami s nulovým kapitálem, rozsypal se jako domeček z katet.

P. Diviš 16.9.2023 9:34

"Firma, která vlastnila mj. zkušební okruh pro testování vozů Audi, dostihovou dráhu a leteckou společnost Air Moravia, nepřežila změnu režimu a transformaci zemědělských družstev."

Nepřežila to, že co dříve směla jen ona, směl náhle každý.

J. Basler 16.9.2023 8:57

Čubovo impérium se po převratu vyšetřovalo v různých kauzách, ale nikdo nikdy nic pořádně nedokončil. Nebyl zájem nebo spíš někteří nechtěli... Pravda je někde v...

F. Novotný 16.9.2023 8:36

Asi bych potřeboval krátké školení v akciových trzích. Byla-li cena akci $22 a dnes je $193 tak vidím nárůst na necelý desetinásobek. Za $1000 bych nakoupil 45,5 akcie, které by dnes měly cenu necelých $9000. Kruci, kdy jsou ty miliony? Nebo berete v potaz nějaké pákové deriváty?? dělení akcií?