17.5.2024 | Svátek má Aneta


Diskuse k článku

OSOBNOST: Pavel Tigrid, Svědectví a CIA

Návratu svobody do Československa se Pavel Tigrid v listopadu 1989 dožil v plné síle, v den inaugurace prezidenta Václava Havla se s manželkou vrátili do Čech, kde nejprve pracoval jako poradce prezidenta a v letech 1992 až do roku 1994 byl ministrem kultury.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
L. Písařík 7.8.2023 16:44

Nesmírně jsem si ho vážil už za to, že psal o skutečných událostech, bez přikrašlování nebo maskování. A vážím si ho dodnes. Znal jsem ho už jako kluk, protože Svobodná Evropa byla oblíbenou stanicí mého otce. Čest a sláva jeho památce.

H. Rybnická 7.8.2023 12:27

Pane autore, vynikající článek, s řadou nových informací.

V. Novák 7.8.2023 12:16

Tak Rudé právo mělo pravdu. Svědectví, jak RP tento štvavý plátek nazvalo, bylo financováno americkými dolary. Škoda, že nebylo k sehnání prodejnách cizího tisku. Člověk nesehnal ani znění Charty 77. :-)

L. Písařík 7.8.2023 16:48

Co jen CHarty, ali i Anticharty. Pamatuji, jak naši komunisté, byli požádáni k podpisu, aniž dostali text Anticharty do rukou, tak povstali a žádal, aby byli seznámeni s tím, co podepisují. To byla mela veliká, nejen na městě ale i na kraji.:-):-):-)

V. Novák 7.8.2023 17:41

Já měl mámu v emigraci, která byla v ČSSR odsouzena ke 3,5 roku natvrdo, zabavení majetku a pod.

Byt (členský podíl družstva), nábytek a další nezabavili, protože to co mělo sloužit k potřebám nezletilých, nemohlo být zabaveno. Tak mě, premianta školy, alespoň poslali na vykládku vagonů, kde jsem dělal tu nejhorší dřinu skoro 20 let. V práci pochopitelně znali moji situaci, mé smýšlení, a proto za mnou s požadavky komunistů nechodili. Neměli na mě páky; k lopatě mě nehrozilo poslat, protože už jsem tam byl. No a když přišli s podpisem pod nějakou "antichartu", tak jsem to odmítl podepsat, protože neznám znění Charty 77 a chtěl jsem si ji přečíst.

Pochopitelně, že mi nic nedali přečíst, protože prý oficiální stanovisko strany k Chartě bylo napsáno v Rudém právu. Co si budeme nalhávat; já válčil se socialismem, ale ten nade mnou vyhrával vysoko na body. Do zahraničí jsem mohl jet jen do NDR, kde měli hranice hlídané lépe než my. To naopak dederoni jezdili utíkat k nám.

Nejhorší paradox byl, že když máma umřela v roce 1981 v NSR, chtěli mě přijmout do strany, ač jsem nebyl ani v SSM. Když jsem se jim vysmál, už mně neotravovali a na vykládce mně říkali, že jsem udělal chybu, protože bych mohl být šéfem. Díkybohu za to mé odmítnutí, nemusel jsem s hanbou trhat rudou knížku po listopadu 89... :-)

L. Písařík 8.8.2023 15:08

Palec nahoru, měl jsem to podobné, z gymplu jsem musel na zedníka, pak jsem si psal do kádráku povolání zedník, otec horník, ale hlavně na průmku jsem šel mimo okres, spíš přes dva a tam už asi prsty okresních paplášů nesahaly. Vystudoval jsem a stavařinou jsem se živil 26 let jako stavbyvedoucí, pak 28 let jako stavitel

V. Novák 8.8.2023 15:26

Bylo nás režimem pronásledovaných hodně. Já jsem programoval a vydělával bokem pro Rudné doly Příbram. Po revoluci jsem přešel rovnou do IT. Kdyby komunisti tehdy věděli, na kolik si přijdu měsíčně, asi by se podělali...

L. Písařík 8.8.2023 18:26

Mám radost, že jste to nevzdal a vypracoval se. Asi byste byl jmenován Jakešem vedle Hanky (moc hodná holka, ale ona už třetí rok vydělává přes 500 tisíc). Mějte se tak dobře, jak můžete a hodně zdraví.