18.5.2024 | Svátek má Nataša


Diskuse k článku

OSOBNOST: Němec, který nás měl opravdu rád

K úvaze pod tímto názvem mě přiměla událost, která má letos své tří sté výročí. Leč nechci vůbec psát o tom, zda se mají mít či nemít rády ty či ony národy a jejich občané. Odmyslíme-li si totiž záležitosti politické a historické, je to záležitost veskrze individuální.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Ondys 21.5.2012 17:49

:))))))) Když někdo má někoho rád

asi by si pečlivě měl dát pozor, zda to není pouze zamilovanost do nějaké vlastní představy, většinou to potom skončí stejně silnou nenávistí. :)))))) Mám rád každého jako velmi vzácné koření života, kdo mne nenutí, abych se choval jenom podle jeho představ omezených především jeho osobní výhodou, a ještě mi nabídne část z hloubky vlastního poznání bez tupého omílání všech zavedených hloupostí.

P. Kolář 21.5.2012 14:22

Je to balsám na duši

přečíst si něco o našich předcích bez potupného znamení nacionalismu.Není přece možné odbýt přínos českých Němců jen řečmi o sudetských zrádcích,když tady žili stovky let a významně ovlivnili kulturu a techniku.Děkuji Vám i za mého německého dědečka,který v českých zemích a na Slovensku stavěl železniční tratě a který mluvil překrásnou češtinou,jaká se už dnes neslyší.Rád čtu Vaše články.

V. Heidlerová 21.5.2012 8:36

Děkujeme za vyplnění mezer

Děkuji za přínosný článek. Každá historická mezera v historii, která bude pravdivě doplněna či vyložena, je velkým přínosem i pro naše sebevědomí i očištění svědomí. Každý národ dělá chyby, ale má i své přínosy, o to cennější je, zamiluje-li si naši vlast člověk hovořící jinou řečí. Myslím, že ještě počátkem 19. století byly vztahy mezi Čechy a Němci dobré, dalším příkladem je působení mého jmenovce Karla Heidlera jako prvního zemského (císařem jmenovaného) lázeňského lékaře v Mariánských Lázních. Ten se přátelsky a vědecky stýkal nejen s Goethem, ale s celou řadou českých obrozenců a stál při založení Národního muzea 1818. Děkuji, že jste vzpomněl na významnou osobnost p. Vogta, protože kam kouknu, odtud leze dr. Rath. Věřím, že jeho "zásluhy" nebudou historiky hodnoceny pozitivně.