Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

statečný člověk

Panu Vaculíkovi mohu jen závidět osobní integritu, o kterou celý život usiluje a prokazuje. Zabývá se, kdo má oči viz!, otázkou osobní morálky: jak se správně chovat jako civilizovaný člověk v moderní době. Až nebudete vědět, kudy kam, čtěte sborníky Jaro je tady a Poslední slovo. Nemusíte se vším souhlasit... napište proti tomu vlastní názor.. takto se formuje společenská morálka, která nám tak chybí. Radikálnost jeho vidění je posilou pro ty, jimž není dáno hledět až na kořen věci, problému. Nepamatuji jeho naučení, že medvědi mají žrát děti, co se jim koupou v jejich vaně, ale jako bych to četl: ano! to je ten řád světa! Články o tom, jak ustupujeme hlupákům a zločincům (co neumějí pravopis a kradou žárovky ve vlacích) mne provázejí životem: neustupovat, pojmenovávat! Kéž bych měl Vaculíkovu odvahu a integritu! Český snář: co jste dělali vy, jeho pomlouvači,  proti normalizaci?

Pane Vaculíku, jak jste starý, tak si vás vážím! Kdo na vaše místo, kdo zdvihne ten štít?

A ať se ještě víc vzteknou ti, co se už vztekají na výše řečeným: taky Pavla Kohouta si vážím, také "bojuje o svůj život" s otevřeným hledím (do něhož mu plivou přikrčení zbabělci...)

Atd.

Pane Vaculíku, když nemám co číst, vracím se až k Cestě na Praděd, moc pěkný... Díky za celoživotní dílo. A ta čeština, ó radosti!