Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
NÁZOR: Otázky bez odpovědi a příliš mnoho nejasností
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
K. Pixová 1.6.2023 11:36V článku se objevuje bohužel spousta nepřesností. Vhodnost sukcese pro toto území byla ověřena a podložena vědeckými studiemi. Více (a nezkresleně) se můžete dozvědět zde https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/misto-bagru-ekologicka-obnova-sance-pro-prirodu-a-krajinu-nejen-v-severnich-cechach |
|
J. Jokl 31.5.2023 23:23Kdo chce vidět, jak to vypadá, když se nerekultivuje násilně, ale poslouchá se matička, ať se zajede podívat v Brně na Hády (Růženin lom). Jen doplňuju, že nejsem vášnivým zastáncem nebo odpůrcem ani jednoho extrému, máslo je na mnoha hlavách, ale nálepkování a šikování se za prapory jedněch pravd věci nikam neposune. :) |
|
|
V. Kuhaj 31.5.2023 15:03Tahle záhada má celkem jednoduché rozluštění - jednou ze stěžejních "myšlenek" Zelených a s nimi souznějících partají, najmě Pirátů, je tzv. politika bezzásahovosti. Termín myslím netřeba vysvětlovat. Prostě si to prolobovali i v tomto případě, bohužel. |
|
|
L. Šimon 31.5.2023 8:52Autor si odpovídá sám. Projekt vyhovuje těm kdo z něj mohou pro své potřdby tahat peníze. Co na tom, že to již několik století byla kulturní krajina ? |
|
P. Rada 31.5.2023 12:40"Kulturní krajina" je to doposud - žel zároven svědčící o míře kulturnosti dotyčných, kteří ji zejména poslední století převážně devastovali se záměrem posílení své vlastní moci - nikoliv biologické vitálnosti území. |
|
|
M. Valenta 31.5.2023 8:27Samovolná " rekultivace " má v úklidu po lidské činnosti také své místo a je mnohdy vhodnější než nákladné projekty. |
|
|
R. Polášek 31.5.2023 12:32U bezodtokových jezer, pokud hladina není určována výhradně hladinou a kapacitou podzemních okolních vod, ale srážkovou vodou. bude docházet k velmi vysokému kolísání úrovně hladiny. V horkém letním dni se totiž může vypařit z hladiny až nějak čvrt metru vody, zatímco při silných a dlouhotrvajících srážkách, zvláště pokud je spádová oblast nádrže daná okolními svahy s výrazně větší plochou než je jezero, se může hladina jezera zvednou mnohonásobně víc než je intenzita srážek. Takové jezero pak bude mít ve výškovém rozmezí jednotek metrů periodicky podle intenzity srážek zaplavovanou oblast, kde bude ta půda střídavě pod vodou a střídavě, protože tam bude kvůli zápalvám minimálně vegetace, půda holá a suchá. Asi tedy bude lepší takové jezero osadit nějakým trvalým přepadem, který udržuje hladinu na stejné výši a případně přítokem vody, který v suchších periodách doplňuje vodu do úrovně toho přepadu. |
|
|
P. Rada 31.5.2023 13:15Předně v našich podmínkách může odpar v extrému dosáhnou max 10mm denně. Na Mostecku to celoročně dělá něco přes metr. Místo na planetě Zemi s Vámi uvedeným odparem 25cm neznám ale nevylučuji to někde v pouštní oblasti bičované suchým horkým vzduchem. Napovíte? Pokud jde o přepad tak to má např. podobně vzniklé jezero Barbora nebo asi největší Medard... To by ale dotyčná těžební prohluben lomu ČSA musela ležet jaksi na kopci oproti okolní krajině a zároven by muselo výt v lokalitě dost vody na krytí odparu. Nedostatek vody na závlahy... - je ale na Mostecku vleklý a s postupem klima změny jen dál rostoucí problém. Byl jste tam někdy? https://mostecky.denik.cz/zpravy_region/komoranske-jezero-lom-csa-most-jezeri-20230121.html Příznačně nyní se aktuální stav sucha na Mostecku vyvíjí nepříjemě: https://www.chmi.cz/aktualni-situace/sucho# Dal by jste osobně přednost vodě pro rekreaci - nebo pro závlahy v zemědělství...? |
|
|
R. Polášek 31.5.2023 17:05Odpar 25 cm denně se uváděl u některých našich mělkých rybníků, kde se v létě přehřála voda a hynuly ryby. Fakt je, že jsem to tehdy nějak nekontroloval nějakým přepočtem. Hrubým propočtem nyní mi vychází tak 5 centimetrů denně, Ale u takového rybníku se vedle výparu přímo z vodní hladiny mohlo jednat i o výpar z okolí, které rybník dotoval vodou. |
|
|
P. Rada 31.5.2023 17:13Jste odhadem o jeden řád vedle. |
|
|
P. Kubáč 31.5.2023 8:14Haldy černouhelné hlušiny na Ostravsku, které jsou vysoko nad hladinou spodních vod - bez cílené rekultivace člověkem nezarostly ani za několik generací. Takže jako trenažér života na Marsu - super, ale jestli páni ekologové očekávají nějaké hmatatelné změny za svého života, "aby mohli publikovat" - myslím že mají smůlu. |
|
|
P. Rada 31.5.2023 13:29Není mi jasné jak jste přišel na to, že zalití těžní jámy vodou doporučují ekologové? To odjakživa co vím doporučuje příslušný podnik rekultivace... a jako nejlevnější variantu. I ta se ale stále víc ukazuje nerealizovatelná a tak zřejmě přišli s variantou nic-nedělání. Pokud bych se měl ohradit za ekologické uvažování - tak to má totiž s principu symbiotický a dlouhodobý charakter. Proto eko-úvahy vedou už celá desetiletí na doporučení uhlí co možná netěžit. Prostě proto aby dlouhodobě nevznikaly neřešitelné problémy. Možná někteří vzpomenou i na lidovou moudrost obsaženou v pohádkách, která v mnoha variantách připomíná už dětem, že své životní štěstí nemají do budoucna stavět na pokladech ukrytých pod zemí. |
|
|
R. Polášek 31.5.2023 16:54Tak to by záleželo, jestli by se tam v té hlušině a suchu uchytily pionýrské dřeviny, vrby jívy , břízy, osiky a podobné. Když ne, nezarostlo by to vůbec. Dokud by se dešti ty haldy nerozerodovaly a nerozsedly a potom by postupně zarostly odspodu nahoru. |
|
|
J. Lukavsky 31.5.2023 7:25V Německu měli několik bývalých hnědouhelných povrchových lomů různého stáří a ukázalo se, že za cca 40 let se přirozenou sukcesí lom stane jezerem. No sukcese krajiny by asi byla stejně dlouhá. Jde o to jenom počkat, nejlépe v Praze v pohodlí moderní civilizace.... J.L. end |
|
|
P. Rada 31.5.2023 8:02Pokud jsou zatápěné lomy v oblastech kde srážky převyšují odpar - můžete mít pravdu. Na to ale není nutné čekat protože odparově- srážková bilance je už dlouhodobě známá a tři poslední desetiletí potvrzují i její trend vzhledem k vývoji glob. klimatické situace která v našem pásmu znamená zhruba stejné srážky ale ještě století i déle rostoucí odpar. Srážkový stín za Krušnými horami se takto jen prohlubuje. Nakolik kdo chce čekat na důsledky dnes už rámcově dostatečně známých klima změn, je pak jen výrazem, jak komu koreluje "pohodlí moderní civilizace". |
|
|
J. Lukavsky 31.5.2023 8:43Ten lom by se dal doplňovat vodu z řeky, v době kdy má vody nadbytek třebas při povodních. Ale to by se musel vybudovat pořádný přivaděč. No to asi nebude naše starost. J.L. end |
|
|
O. M. 31.5.2023 9:08Domnívám se, že tam šlo z velké části o vodu spodní, ne jen povrchovou (ve vaší terminologii "srážkovou"). |
|
|
P. Rada 31.5.2023 17:23Srážková voda je pravidelně dominantním zdrojem vláhy krajině a zásadní pro to aby jakékoli otevřené jezero dlouhodobě nevyschlo. Jiný mechanismus než srážky vodu nad kontinenty nedonese a jinak se "sladká" voda do podzemí nedostane. Konkrétně na Mostecku je sice jezero Milada průběžně napájené hlavně "spodní vodou" - ale na úkor hladiny podzemních vod ve svém okolí. |
|
|
R. Polášek 31.5.2023 12:23To je ale příliš zjednodušený pohled. Hladina bezodtokového jezera se v takových prohlubních nadstaví vždy na takovou úroveň, kde v dlouhpodobém průměru bude vyrovnaný výpar z hladiny a dodávka vody do jezera spodními vodami a srážkami. V závislosti na místních podmínkách tedy bude docházet k výraznému kolísání hladiny podle okamžitého počasí. V době silného sucha tak bude hladina výrazně klesat a v době nadbytku srážek bude výrazně stoupat. Pokud bude jezero skutečně bezodtokové. Pokud bude bezodtokové jenom částečně, tedy bude nějakou propustnou vrstvou s akumulovanou vodou propojeno s nějakým vodním tokem, bude tok podzemní vody v té propustné vrstvě určitým způsobem jezero stabilizovat. Pokud ale bude propustná vrstva v tom podloží stabilizací hladiny jezera příliš hydrodynamicky namáhána, bude docházet v rámci propustní vrstvy docházet k nežádoucím jevům. |
|
|
J. Lukavsky 31.5.2023 13:44Ano, jistě, ale vodu lze přivádět a regulovat, pokud je odkud, kupř. z řeky. Tady spíš šlo o to, že ty vrstvy dna obsahují pyrit, čili dělá se tam kyselina sírová. Časem ale to překryje vrstvička bahna, prachu a organiky a lom se pomalu změní na jezero s neutrální kyselostí vody a normálním životem vč. ryb. Což ovšem je záležitost cca půl století. Urychlit to lze, vápněním. J.L. end |
|
|
P. Rada 31.5.2023 7:16https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-9/vyparomer-hladine-jezera-most.html |
|
|
P. Rada 31.5.2023 6:17Pan Pálka mi fakticky připomněl neblahé dědictví přebujelé lidské chtivosti. Viz jeho věta: ..."občané by chtěli žít v příjemné a dostupné kulturní krajině, které by vévodilo velké jezero... . Neuvedl však, že titíž občané dříve tolerující totalitu moci jedné strany a dnes tolerující moc kapitálovou, nedomyšleně chtějí hodně levné energie s uhlí a takto si pohodlně žít ve vysněné kulturní krajině ze které se jen jaksi uhlí bez důsledků vypařilo .... Je to reálná vize? Někde se to zdánlivě podařilo. Konkrétně jezero Most které je však napájeno vodou s Nechranické přehrady a nikoliv přímo s Ohře jak autor píše . Rozdíl je to už nyní pro jezerní život i oblast dost podstatný a to vydrží ještě i pro nejbližší desetiletí. Nechranická voda je totiž výrazně čistší a tak je jezero Most zatím krásně čiré a nabízí v okolí nebývalý rekreační potenciál. Stálo to ovšem investici do daleko delšího přivaděče vody. I tak ale nemá budoucnost jezera vyhráno. Hladina jezera totiž leží hluboko pod okolním terénem, odpar z něj zhruba násobně převyšuje srážky a dopouštěná voda akorát odpar na dané rozloze kryje. Hrozí proto, že v dlouhodobém důsledku o čistotu vody lokalita nevratně přijde. Naději si někteří dělají v nespecifikovaném technickém dořešení na které ale už dnes nejsou prostředky. Nedivil bych se pokud by v případě zatopení dolu ČSA nehrozilo do vzdáleného budoucna něco podobného. Tedy vznik zasmrádlé bažinaté oblasti s v průběhu roku poměnou úrovní bažinatého terénu ve kterém se dlouhodobě kumulují splachy. Volba "sukcesního procesu" se mi takto jeví jako podlá vychytralost od odpovědných za rekultivace a nakonec od celé společnosti která dlouhodobě neudržitelný systém toleruje. Momentálně to totiž nebude stát nic s rekultivačních fondů... a když se to (časem nutně) nepovede.... - bude na vině nikoli člověk ale PŘÍRODA! |
|
|
P. Sura 31.5.2023 8:07Kdybyste si odpustil ty věčné bolševické kecy. |
|
|
M. Valenta 31.5.2023 8:31Uveďte příklad. |
|
|
Š. Kohout 31.5.2023 12:28Nesplnitelny pozadavek. Jak poznemenal kdosi, jehoz jmeno jsem uz zapomnel: Nemuzete psat jako Tocqueville, kdyz premyslite jako Robespierre. |
|
|
A. Pakosta 31.5.2023 10:12Pane Rado, díky za názor, objasnění i odkaz na zdroj. Jen Vás snažně prosím, při vašem vzdělání - pište správné předložky. |
|
|
P. Rada 31.5.2023 12:19Nejen Vaší prosbě bych velmi rád vyhověl ale i všech učitelů už od základní školy kteří tehdy nechápali... a já rovněž tápal... Později jsem se musel smířit s tím, že ani usilovným vzděláváním nelze dislexii odstranit. Kéž by někdo do komunikačního systému zabudoval tak zručný textový editor aby to neznehodnocovalo původní záměr. Proto se zatím jen opakovaně bezmocně omlouvám. |
|
|
O. Berkovský 31.5.2023 13:42Dislexie jako dipól...... Trpět dvojitou slexií je asi složité. Nebýt ale blbost Vašich příspěvků tak nebetyčná, klidně bych Vám jednu slexii prominul. Ale nejde to. |
|
|
A. Pakosta 31.5.2023 16:20Díky za reakci, pane Rado, a prosím, omluvte i mne. |
|
L. Žaloudek 31.5.2023 11:27Pane Rado, hrozně to tahá za oči: Přečtěte si po sobě vždycky ten text a všude, kde jste napsal S, napište Z (z řeky, z přehrady apod.). Pro informaci - s ve druhém pádě skoro nemáme, patří nejvíc do sedmého - s kým, čím. A nevymlouvejte se na dyslexii - ta vypadá jinak. |
