8.5.2024 | Den vítězství


Diskuse k článku

MROŽOVINY: Jedno české potýkání s komunismem (2)

Nepátral jsem, jestli od února 1948 uplynuly týdny nebo měsíce, než zaměstnance státních úřadů a dalších institucí čekalo v jejich kancelářích překvapení. Když přišli do práce, našli na psacích stolech přihlášku do KSČ.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
T. Zlesa 15.8.2020 13:48

O kádrových materiálech za bolševika mám taky pochybnosti. Nikdy se nic veřejně neobjevilo, co by ukazovalo na nějaký systém. Vyjma STB a jejich činnosti. Kam to zmizelo, pokud to bylo? Když noví důchodci žádají o důchod, musí mít doloženo, kde pracovali, někdy už to nedoloží, stratilo se. A to byl státní systém evidence lidí..., takže kádrové materiály? Možná ze zdejší agentů ví více.

J. Farda 15.8.2020 13:46

Komunisté jsou lidé zvláštního ražení! (syfilitik/alkoholik Klement Gottwald, "karlínský kluk") Komunisté? Co slovo, to lež, co čin, to zločin! (genpor František Fajtl, DFC, vězeň TNP Mírov). Oba výroky jsou v obdivuhodné shodě ... :-)

T. Zlesa 15.8.2020 13:39

Takhle to už bylo za bolševika. Zda i před nimi, nevím. Nějaké pokusy to nějak změnit, aby to bylo jednodušší a jasnější jsem zaznamenal. Ale proč to nešlo udělat, nevysvětlili ani Klaus ani Topolánek. Zřejmě to ovládli úředníci z ministerstva práce a soc. věcí. Musely by se předělat výpočty všeho v jejich resortu. Důchody, nemocenské, podpory... Nebo v tom je něco jiného? Psychologicky by nám to pomohlo, stali bychom se více vydělávajícími. V dnešní době počítačů je to divná věc.

J. Jurax 15.8.2020 13:30

No, Váš úhel pohledu.

Jen bych se pozeptat, kdy jste se narodil a zda jste prožil v předsametovém Československu aspoň třicet let, abyste zažil a stihl i chápat.

J. Jurax 15.8.2020 13:24

Jojo, Hoblík se zdá být označením velmi specifické diagnózy.

J. Jurax 15.8.2020 13:21

A z čeho tak račte soudit?

J. Jurax 15.8.2020 13:20

Od věci, mimo téma, ale říkat by se to mělo furt, když i mysl tak probudilá jako Mrožova podléhá tomuto bludu, neboť píše "že sociální a zdravotní pojištění za ně žádný zaměstnavatel nezaplatí", míněno za živnostníky.

Nuže, za zaměstnance sociální a zdravotní pojištění taky žádný zaměstnavatel nezaplatí, musí si na něj vydělat. Musí si vydělat celou superhrubou mzdu a ještě něco navíc (režie, bonusy, dovolená, nemocenská etc.), aby se zaměstnavateli vyplatil, aby na něj nedoplácel. To, že z různých důvodů je odvod pojištění rozdělen na část započtenou do hrubé mzdy a část odváděnou zaměstnavatelem je jen hra s čísly. Asi aby si zaměstnanci neuvědomili, kolik vlastně na daních a pojistném odvádějí.

J. Matuška 15.8.2020 13:00

"...později jsem pochopil, že mám špatný třídní původ, že mě stát, v němž chodím do školy, nenávidí. A tak jsem mu oplatil stejným – začal jsem komunistický režim nenávidět taky.

A podobně režim naučil nenávisti tisíce dětí z rodin údajných „třídních nepřátel“. Pokládám to za jeden z nejobludnějších zločinů komunismu, o němž však lidé jako Michael Pullmann a historička Muriel Blaive nemají ani páru.

................................................................................................................................

Špatný třídní původ měla i moje sestra, na medicinu se nedostala. V roce 1948 mě bylo 12 let, o politiku jsem zajímal. Od listopadu 1989 U koně jsem trávil svůj volný čas na diskusním mítinku řadu měsíců/let. Tehdy při debatách jsem vyslovoval názor, že začít pronásledovat komunistické rodiny povede k tomu, že "děti" budou nenávidět nový režim. Poukazoval jsem na řádění Akčních výborů po Vítězném únoru. Mýlil jsem se?

M. Hoblík 15.8.2020 12:47

Tan příběh jsem už slyšel, ale autor byl jiný! Není na čase vymyslet si jinou story? Stejně už nikdo nevyvrátí ani tu největší lež, svědků nedostatek! A tak jsme všichni byli v odboji a u partyzánů.

M. Hoblík 15.8.2020 12:44

Zbytečně rozsáhlý článek! Dnes o nás úřady vědí daleko víc, než co by se našlo v kádrových materiálech za socialismu! A využívá se toho daleko víc a agresivněji, než za Husáka.

J. Jaroš 15.8.2020 11:50

Slyšeli jste někdy o ,,událostech ,, v NDR, Maďarsku, ČSSR nebo Polsku? Opravdu si myslíte, že stačilo říci asertivně ne nebo je nevolit ? I to sjednocení Německa muselo SSSR schválit.(volby byly 1946)

J. Matuška 15.8.2020 11:30

Ad 9:39 S tím "stručně" to myslíte vážně, nebo se pokoušíte o ironii? /Nemluvím o obsahu, jenom jsem viděl opticky tu délku, je to kláda./ A jdu na TO. ;-)

L. Severa 15.8.2020 11:11

Ono to začalo volbami v roce 1948. Některým občanům nebylo dovoleno volit, např. pro moje rodiče. Při volbách stáli u urny dva přísně se tvářící svazáci s pohledy upřenými kamsi do dáli, napolo zborcená plenta úplně vzadu místnosti. Tak to bylo aspoň u nás. Tábory nucených prací(TNP) byly další hrozbou, vždy s výměrem, zpravidla ve smyslu „protože jste individuum štítící se práce převádíte se na dva roky do TNP.“. U mého otce pracujícího 12hodin denně bylo zdůvodnění jiné :„jelikož kujete pikle proti socialistickému zřízení“. Domnívám se, že TNP byly brněnskou záležitostí, protože otcův známý z Č. Budějovic byl ve svých padesáti létech, jako kujec proti režimu, povolán do vojenské služby. Asi to byly PTP, které jsme tehdy neznali. Převýchova u TNP bývala často spojena se zabavením části majetku. Hodinu po odvedení otce přišli pro auto.

Z. Lapil 15.8.2020 10:13

Tak si představte, že vás chytám za koule a naznačuji stisk. Stále se cítíte být člověkem svobodně rozhodujícím o svém osudu?

Z. Lapil 15.8.2020 10:10

Taky si říkám, že Vávra byl příliš dobrý režisér na to, aby něco takového natočil omylem.

J. Ptáček 15.8.2020 9:51

My, co už jsme uměli číst, jsme si mohli přečíst Kainarův veršík z básně Políčko:

"Ale přítel Stalin nedřímá a nespí. Nám ho neodnesli, nám ho nepohřbili."

J. Ptáček 15.8.2020 9:46

Mám pocit, že píšete o mě. Až na to, že jsem začal, taky v Brně, chodit do školy už o tři roky dřív. V únoru 1948 jsme s kamarády probírali, kdo bude novým presidentem. Gottwald to prý být nemůže, protože je Němec, má německé jméno.

V šesté třídě (vlastně 1. třídě měšťanky) v roce 1953 byly nad učitelovým stolem 2 portréty: Stalina a Gottwalda. Na Stalinově se najednou objevila černá páska. Tak jsem se třídního idiotsky zeptal, jestli se černá páska objeví i na druhém portrétu. Byl velmi rozumný, tak mě, separátně, jenom vynadal. To týdne byla černá páska i vedle.

P. Milan 15.8.2020 9:39

Pěkně napsáno. Stručně, výstižně.

T. Zlesa 15.8.2020 9:29

Myslím, že naši mnozí antikomunisté dělají chybu, když dávají rovnítka mezi komouše a ty dnešní tzv. progresivisty. Mnoho lidí tomu nevěří, protože nevidí žádné násilí ani nebezpečí násilí. A sami antikomunisté se tím v jejich očích mění na nedůvěryhodné pokřikující osoby, co obviňují všechny okolo.

Myslím, že ty osobní vzpomínky by bohatě stačily, ať si to ty hlavy přeberou samy.

I. Mertl 15.8.2020 9:23

Možná Vy, pane Kubíne, a možná ti Vám podobní, kteří si dnes spojili komunismus s mládím. Jinak, při bližším rozboru Vašeho výplodu, se mi zdá, že Vy o té době víte jen z vyprávění těch dobrovolně kolaborujících. Kolik Vám bylo v r. 1989?

B. Hamal 15.8.2020 9:17

Jak tak koukám z okna na Západ, v pozadí Čína, přestávám se vyrovnávat s naší komunistickou minulostí a začínám se pomalu vyrovnávat s naší komunistickou budoucností.

P. Milan 15.8.2020 9:10

Nebo je jen nevolit. Viz volby po roce 1945 zde a v Rakousku, další osud Rakouska a Československa.

P. Milan 15.8.2020 9:08

Naopak. Tehdejší zkušenosti jsou moc dobré pro posouzení současnosti.

Komouši tehdy taky tvrdili, že v zájmu páchání dobra je nutno lidi násilím převychovat. Dnešní "progresivisté" jsou na začátku stejné cesty.

P. Milan 15.8.2020 9:06

Na celé záležitosti kolem Pullmanna je nejhorší, že za to jeho lhaní ho někdo zvolil děkanem FF UK.

F. Svoboda 15.8.2020 9:05

Skvěle napsáno. Děkuji !!!

H. Rybnická 15.8.2020 8:50

Píšeme rok 1953. Tuhle jdu do školy, u vstupu ukazuji jako celá fronta děcek soudruhu školníkovi podrážky botů, zda jsou náležitě čisté, nebo jsem zase zkrátila cestu přes blátivou pěšinku "spodem". Ve škole dusná atmosféra, všechno černě zavěšené, soudružka učitelka rozdává špendlíčky s černou stužkou, musíme si ji připevnit na svetýrek. Následuje setkání celé školy napřed ve třídě potom v tělocvičně. Co se stalo? Zemřel tatíček Stalin. Vyhlášen povinný smutek.

"Měla jsem moc krásné dětství" pojmenovala brněnská historička knihu ve které sbírala příběhy občanů meziválečného Brna. Tuhle mi někdo položil stejnou otázku. Ne neměla. I když rodiče dělali pro dítě všechno, mám stejný pocit jako již líčen, jakákoli vzpomínka je jaksi šedá, zahalena do atmosféry strachu ,nevysvětlitelné úzkosti malého děcka.

Hnusná doba. Pane autore díky za článek, takových připomínek nemůže být nikdy dost.

I. Mertl 15.8.2020 8:47

Dobře, je nutno to opakovat, opakovat, opakovat... Stále přibývá lidí, co vzpomínají na radosti mládí a zapomínají na každodenní smutnou realitu, i těch, kdo tu dobu nezažili a už je vůbec nezajímá. A přitom ta doba deformovala naše chování a skrze nás i našich dětí. Když budeme brát vážně relativizace i nepravdy takových Pullmanů a Blaive, i jednoznačné lži Falbrových soudruhů, dopadne to i na naše vnuky.

T. Zlesa 15.8.2020 8:46

Osobní vzpomínky = super.

Je fajn, že autor čte komentáře, ale mlácení prázdné slámy neodolal. Kdyby ubral té přímé "propagandy" a politických názorů na dnešní situaci, mohlo by se to jako svěděctví účastníka brát. I když v šesti letech asi cítil spíš strach z rákosky, ne? :-)

P. Kmoníček 15.8.2020 8:40

Pokud si toto vše děkan filozofické fakulty neuvědomuje nebo to neví, tak nechápu jak se dostal ke svému jmenování.

A. Pakosta 15.8.2020 7:58

Díky za článek, pane Novotný!