Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
MOST: Nesahejte na devatenáctky
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Diviš 13.6.2023 23:53Může, stejně jako jiné pitomosti. |
|
|
J. Kratochvíl 13.6.2023 19:19Připomínám, že i za minulé doby "temna" byl vybudován Nuselský most, který má pro Pražany také obrovský význam, protože dopravně spojil Prahu přes Nuselské údolí s jejími jižními sídlišti a dalšími částmi, jednak dálnicí a jednak Metrem. Samo Metro je gigantická stavba po všech stránkách, po stránce estetické, funkční a technické, realizovaná během pouhých dvaceti let Pro pana autora ještě připomínám, že byla realizovaná státem a statní firmou. A také si nedovedu představit, že by současný režim se na něco podobného zmohl. Za posledních 30let aní jedna linka navíc, včetně rychlodráhy na letišrě. A přitom stačilo prodloužit linku "A", jak bylo púvodně projektováno.. To se, ale nesmí říkat, tss ! |
|
J. Ticháček 13.6.2023 16:27Ony tam jsou stále. Jen Vám, možná díky těm vzpomínkám, unikla autorova myšlenka. Pan Neff psal o tom, že dnes by bylo zhola nemožné ty tramvaje v Olomouci začít provozovat. Kdyby tam náhodou nebyly. |
|
|
J. Ticháček 13.6.2023 16:17No, oni ti kluci Wrightovic letadla nevymysleli. Plachtilo se už nějaký čas. Stejně tak se spousta loď pokoušela o motorové létání. Oni byli první, kterým se to povedlo. Možná i díky tomu,, že zároveň s motorizací vyřešili i zcela nový způsob ovládání letadla. Ten princip používáme dodnes, a je jejich hlavním přínosem. Těch pár metrů letu je vlastně nepodstatnou maličkostí. To jen že byli první, kterým se to povedlo. Jejich význam byl mv tom řízení. |
|
|
M. Pivoda 13.6.2023 16:11Nesahejte mi na 50. léta minulého století. Dnes se píše rok 2023. Cybernetics: Or Control and Communication in the Animal and the Machine is a book written by Norbert Wiener and published in 1948. It is the first public usage of the term "cybernetics" to refer to self-regulating mechanisms. ... The Human Use of Human Beings is a book by Norbert Wiener, the founding thinker of cybernetics theory and an influential advocate of automation; it was first published in 1950 and revised in 1954 ... |
|
|
R. Polášek 13.6.2023 16:07Koukám Aston testuje, jestli jeho úvodníky lidi skutečně čtou nebo jenom zběžně přeletí a už diskutují. Nebo vůbec nečtou. Anebo je hodně dopředu už v nějakém scifi. Kdoví jak to bude v DEVADESÁTÉM století s inovačním tempem. |
|
|
R. Polášek 13.6.2023 16:02
|
|
|
A. Pakosta 13.6.2023 15:08Omlouvám se za malou nepřesnost, můj pramen informací uvádí výluku kratší než 24 hodin. |
|
|
J. Jurax 13.6.2023 13:55... podíl onoho sci ... |
|
|
J. Jurax 13.6.2023 13:54Kecáte. Zjevně postrádáte vědomosti o scifi jako vědeckofantastické literatuře. Jde i o literární žánr, dělící se na řadu subžánrů, z nichž některé obsahují toho sci pomálu a/nebo ono sci není těžištěm díla. Kupříkladu Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita, Lemovi Astronauti nebo Planeta Eden a Návrat z hvězd, Strugackých Les, Ničivá vlna, Brouk v mraveništi, Je těžké být bohem, Verneův Robur dobyvatel, Nesvadbův Blbec z Xeenemünde a Čapkova Válka s mloky či Asimovova Nadace jsou díla řazená do scifi, ač podíl ono sci je v nich různý. |
|
|
J. Jurax 13.6.2023 13:32K té poznámce: množina fikcí o budoucností a množina sci-fi nejsou disjunktní. A ovšem termín sci-fi označuje literární žánr, patřící do beletrie. |
|
|
J. Jurax 13.6.2023 13:24Ti se neomezovali jen na devatenáctky. Měli širší záběr. |
|
|
J. Jurax 13.6.2023 13:22Inu, být v roce 1903 doba jako dnes, létající aparát bratří Wrightů by zakázali. Nesplňoval by bezpečnostní ani ekologické požadavky a ještě dělal randál. A jeho tvůrci neměli potřebné certifikáty a nezbytná povolení. A masivně by dotovali vzducholodě, které přece tak hezky létají. Navíc by se vyrojili aktivisté a dotované neziskovky, jež by proti létajícím aparátům těžším vzduchu z různých pozic urputně brojili. A podávali žaloby. |
|
|
M. Pivoda 13.6.2023 13:22Soustavou rovnic (běžným vědeckým vyjádřením v technických a přírodních vědách) žádného občana nezaujmete, i když vědec může sdělovat něco nového. Ten nový poznatek je třeba přetvořit do technologie, řekněme rakety. Proto také hovořím o vědeckotechnologické fikci, což zkratka "sci-fi" skrývá. Fikce budoucnosti bez technologického základu, tedy toho o čem politický komentátor Ondřej Neff nemůže mít žádnou představu, by Jeho Magnificence Jiří Zlatuška velmi pravděpodobně označil slovem "blábol". " |
|
|
A. Pakosta 13.6.2023 13:19Akce sice trvala několik let, ale vlaky tudy jezdily celou tu dobu - kromě těch 24 hodin výluky. To je to podstatné! Dneska by se napřed půl roku boural starý most a pak by se tři roky stavěl nový, a po celou tu dobu by přes to nejel vlak. A ještě by nám mluvicí hlavy tvrdily, jak to skvěle a rychle zvládly. V sedmdesátých letech minulého století byl v San Francisku (USA) rekonstruován most Golden Gate. Práce zahrnovaly výměnu celých dílů mostovky. Ty byly dováženy loděmi po moři a zdvihány nahoru k místu montáže. Trvalo to několik měsíců. Ale po celou tu dobu nesměl být provoz na mostě NIJAK omezen od šesti ráno do šesti večer. Ani jeden jízdní pruh, přátelé. Dodavatel stavby platil smluvní pokutu za nedodržení této podmínky - deset tisíc babek za každou minutu zdržení. Stalo se to asi třikrát, vždy na pár minut, že pracovní stroje ráno nebyly včas odklizeny. |
|
|
P. Princ 13.6.2023 13:08Ne tak docela. https://en.mapy.cz/zakladni?l=0&x=14.4234758&y=50.0718483&z=15 |
|
|
A. Pakosta 13.6.2023 13:06Jen vám, milý pane Harvánku, trochu unikla podstata Neffovy poznámky. V roce 1901 už vedl v těch místech přes Vltavu železniční most z roku 1876 nebo tak. Jednokolejný. A v tom daném roce byla provedena jeho náhrada novým mostem, dvojkolejným, tedy zdvojnásobení jeho kapacity. A ta výměna netrvala ani roky, ani měsíce. Výluka provozu na trati byla méně než 24 hodin (DVACET ČTYŘI HODIN!!!). Provedli to naši předkové naprosto geniálně, a v tom jim bohužel dnes nesaháme ani po paty. Ano, trať je dneska samozřejmě elektrifikovaná, bylo by to o něco složitější - ale vsadím krk na to, že by dneska nikdo nesvedl ten most vyměnit ani s celoměsíční výlukou provozu - to je mimo diskusi. |
|
|
P. Princ 13.6.2023 13:02Výměna původních mostních nosníků za nové v roce 1901 během pouhých dvou dnů výluky železničního provozu, byl zajisté úctyhodný výkon. Pro pořádek dodávám, že mu předcházely přípravné práce trvající cca 1 rok (výstavba nových kamenných pilířů a provizorních konstrukcí), a následovaly práce dokončovací (druhá kolej, lávky pro pěší, přístupová schodiště), takže celá akce trvala několik let. https://vysehradskej.cz/zeleznicni-most-historie/ https://vysehradskej.cz/vymena-zeleznicniho-mostu-2/ |
|
|
A. Pakosta 13.6.2023 12:55Ale, Pivodo, Neff tu nikde netvrdí, že fikce z budoucnosti rovná se sci-fi. On tvrdí, že JEHO konkrétní nová sci-fi je situována do budoucnosti. To vám patrně TAKY uniklo. A taky vámi citovaná zkratka sci-fi nemá se žádnou technologií nic společného. Science fiction = vědecká fikce. |
|
|
Z. Lapil 13.6.2023 11:43Možná jsem opravdu nemístný optimista. Ono i s tou ocelí je tam povícero fází betonáže a po každé z nich víceméně musíte dodržet 28 dní technologickou pauzu, takže se několik měsíců bude jen čekat na beton. VELMI zajímavá je výstavba železničního mostu v Dolních Loučkách: https://cs.wikipedia.org/wiki/Most_M%C3%ADru_(Doln%C3%AD_Lou%C4%8Dky). Nějaké obrázky z výstavby zde: https://www.dolniloucky.cz/obec-1/turistika-1/pamatky-a-dominanty/zeleznicni-viadukty-203cs.html |
|
|
M. Krátký 13.6.2023 11:41máte můj souhlas - většinu ostatních komentářů psali mimoni, kteří ani podstatu nepochopili - co se dá dělat |
|
|
V. Kolman 13.6.2023 11:08Kdyby byl vývoj létacího stroje zadán některému ze současných výzkumných (a zkušebních) leteckých ústavů, tak dodnes závidíme ptákům létaní. Protože letadlo ale vymysleli i realizovali bratři Wrightovi - tak létáme |
|
|
P. Diviš 13.6.2023 10:20Uniká. Jako vždy. :-P |
|
|
M. Koutný 13.6.2023 10:04Do roka a do dne? V zemi, kde rekonstrukce nějakých 180 km dálnice trvá už 5, nebo snad dokonce 6 let, v mnohem menším rozsahu, než byla původně zamýšlena, a některé ty rekonstruované úseky musí už teď být opravovány? |
|
|
M. Koutný 13.6.2023 9:59Tak to není článek o Ferim a Cimickém? |
|
R. Gramblička 13.6.2023 9:34Po komančích tady zůstala spoušť právě proto, že všechno soukromníkům vzali a pak už se o ten nakradený majetek nedovedli postarat. A mnohdy ani nechtěli |
|
|
R. Gramblička 13.6.2023 9:27Pokud jde o soukromý majetek, Vám, mně, ani nikomu dalšímu do toho nic není. Sám majitel si má zhodnotit, zda mu nemovitost za to stojí, aby o ní jako o památku pečoval, či nikoliv. Pokud ne, máte možnost jí od něj odkoupit. Nemluvě o tom, že mnoha soukromníkům do případné péče kecá NPÚ natolik, že to ani nemají za potřebí. Kulturní a civilizovaný člověk nekecá druhému do života a do správy jeho majetku Tady jde o případ, kdy máme nějakou funkční stavbu, vyžadující rekonstrukci či větší předělávku a státní orgán či různé spolky mašíblů trvají na tom, že rekonstrukce musí zachovat původní parametry, vykonat by se měla nejlépe původními postupy a původními materiály anebo stavbu zakonzervovat a vedle postavit novou |
|
|
P. Han 13.6.2023 9:10Jistě. Čtěte znova. |
|
|
R. Toman 13.6.2023 8:39Jo, nejlepší je se o památku desítky let nestarat, nechat jí zchátrat a pak prohlásit, že je neopravitelná. A nahradit jí nějakou novostavbou. Tak to dělají někteří soukromníci v Praze, mnohdy z řad cizinců. Kulturní a civilizovaný stát by měl o památky pečovat. Nejsme v Rumusku za komoušů. A i tady komouši zníčili tisíce památkových objektů. |
|
|
M. Mullerova 13.6.2023 8:35v Olomouci tramvaje jsou |
