karel 25.7.2009 20:01

Re: Nestačim se divit.

Radši tady napiš, z jaké svazové republiky pocházíš. Píšeš přesně stejným stylem a dikcí, jako  byla psána Bílá kniha o kontrarevoluci 1968.Tu napsala KGB, pro podporu vstupu Sovětských vojsk do ČSSR.Tak se přiznej, Ivane!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sumo 25.7.2009 19:30

Re: Nestačim se divit.

Tak to jste měl štěstí, leckde se ptali a to dost podstatně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karel. 25.7.2009 18:45

Nestačim se divit.

Ja se nestačim kolikrat divit pořadum v televizi, kde je popisovana minula doba, často si řikam kde jsem vubec, ja žil. Když posloucham jak všichni byli nuceni režimem dělat věci ktere nechtěli. Ja jsem nikdy nebyl v pionyře, ve Svazu mladeže, Brigadě socialisticke prace  ani ve straně dokonce jsem po 68. vystoupil ROH, nechodil jsem na Prvniho maje a přesto jsem dělal v praci parťaka. U dělniku se žadny neptal na kadrovy profil ale na to co uměl. A podle mně všichni co si dnes tak stěžuji byli jenom karieriste za každou cenu. Proto asi dnes když čtete životopisy politiku a angažovanych osob tak ty začinaji rokem 89.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

gnomon 25.7.2009 18:02

Historie v České televizi

je politicky zkreslovaná a jakýkoliv jejich pořad  je režírovanou fikcí.  I televizní zprávy jsou pečlivě režírované. Bohužel většina diváků si myslí, že se jedná o historickou pravdu. To pan Bystrov ale určitě ví. I celovečerní filmy vznikající v zahraničí  zabývající se historií jsou mnohdy smyšlenou fikcí a je jen na režisérovi v čí prospěch. Např. film o Oskaru Schindlerovi vykresluje válečného zločince jako kladnou postavu. Čeští historici a  česká židovská obec jen  slepě přikyvují co si slavný režiser navymýšlí a co zatají. Tak se dělá historie v Česku - je to pohodlnější a přináší to více peněz.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zoch 25.7.2009 17:10

Re: no, možná

Tady nejde o to,zda Češi,zda tady....  Ať potkáte Rusa kdekoli,je to identické.

Na straně druhé je třeba říci,že jsem čučel s vykulenýma očima kdysi v cizině na tři hezké mladé ženy. Dokonalé stolování. Své dceři jsem je denně dával za vzor v hotelu. A najednou hledím - a ony to Rusky.....  Časy se mění a tak asi ty tři ženy trávící tam čas jen spolu byly asi z nějakého zvláštního okruhu lidí,kam již dorazily diplomatické zvyklosti. Při všech návštěvách na východě i stolování s gubernátory jsem se s tím nesetkal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. 25.7.2009 16:08

Re: Bystrove,

Otázkou ale zůstává, jak se Váš ruský otec a jeho ruští druhové vyrovnají s Vaší fanatickou rusofobií. Tedy pokud se na Vás odtamtud, shora, dívají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Nedobík Josef 25.7.2009 15:50

Re: no, možná

No, já už komunisty míň snášet nemůžu a to víc než šedesát let!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sarka 25.7.2009 15:39

Re: Aha

Nikoli, Bobesku. Je mi fik, jestli ta dama byla ci nebyla v Gulagu, nebot se o to nezajimam a nehadam. Co mi neni fik je hulvatstvi recenych prispevatelu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kodl 25.7.2009 14:19

Asi to nestihla a odškodněná nebyla

Tak snad aspoň dostala něco za mediální prezentaci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mgr. Milda 25.7.2009 14:16

Tady se opakuje problém s holocoustem a nacionálními socialisty

kdo se po válce snažil, zjistit, kam se poděli jeho příbuzní, měl ze začátku dojem, že se nic o nich nedozví. Teprve mnohem později se otevřely archivy, našly se doklady o zabavení majetku, o deportaci a třeba Terezínská iniciativa má seznamy obětí, posílaných transporty do plynu nebo vyhlazovacích táborů. Na rozdíl od východního Německa dokonce nebyly ani zápisy v pozemkových knihách začerněné. Kdo se dostal do mlýna Gulagu, byl přesně evidován a to lze i dnes najít, pokud chce. Pokud jde o oběti, nebyl ruský socialismus méně důkladný, než ten německý nacionální.

Já osobně jsem byl za opuštění republiky kdysi odsouzen, v nové datové bázi jsem našel i číslo svého spisu, který byl na mně veden u StB. Soudruzi měli vše a vždy pod kontrolou.

Bohužel, řada lidí přišla na to, že si mohou svůj život vylepšit bajkou o svém partyzánství, službě v zahraniční armádě, disidentstvím nebo pobytem v koncentráku, mnohdy se jim to zdařilo. Získali tím důchod, vyznamenání, prestiž. I u nás je takových případů více.

Oni totiž v normálním koncentráku za rajchu skončili i šmelináři, dnes jsou z nich slavní odbojáři.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

čtenář 25.7.2009 13:58

Re: to se to mluví, pane Bystrov

  Dyk jo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Informace 25.7.2009 13:39

Re: to se to mluví, pane Bystrov

Pane čtenáři, nemám skleněnou kouli. Vyslovuji jen domněnku, že jí dala asi televize za použití jejího příběhu honorář. Tady se to alespoň tak dělá. V ČR nevím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

čtenář 25.7.2009 13:15

Re: to se to mluví, pane Bystrov

"Snad jí zaplatili"   - dobrá, a kdo jí zaplatil ?

Jinak správně, divákům to mnohé připomene. A to není zase nic tak špatného.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Informace 25.7.2009 13:02

Re: to se to mluví, pane Bystrov

Co tím může získat, nevím. Snad jí zaplatili. Ale získají tím diváci, alespoň se jim některé problémy připomenou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

čtenář 25.7.2009 12:56

Re: to se to mluví, pane Bystrov

Dobře. Ale co tím ta paní může osobně získat, když si vyfabuluje svůj životní příběh ? Co tím může získat ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Andy 25.7.2009 12:49

Re: no, možná

je to vaše právo a jistě máte mnoho znalostí této problematiky.

Sama to budu brát jako vyprávění, které může i nemusí být pravdivé, není v mých silách odhalit pravdu. Nebudu kvůli tomu víc nebo méně nesnášet komunisty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

autor 25.7.2009 12:44

Re: to se to mluví, pane Bystrov

Něco je už dávno rozebráno. Na ty novější se zeptejte e-mailem ředitele nakladatelství Academia pana Jiřího Padevěta.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

autor 25.7.2009 12:42

Re: to se to mluví, pane Bystrov

Ale vždyť nejde pouze o "bumážku" z gulagu. Jde o cokoliv, co s tím byť jen okrajově souvisí. V ČSR byla vždy podrobná evidence pohybu osob a je v archivu k dispozici. Když někdo zmizel, bylo alespoň zaznamenáno, že zmizel. Když se někdo odněkud vrátil, také musel projít sítem různých záznamů, potvrzujících, proč se vrací. Tohle všechno se dá najít. Paní Sosnarová a bohužel zřejmě nikdo jiný nic podobného nehledali. Znám spoustu těch, kteří prokázali trudný osud svých přbuzných právě jen "papíry" české provenience. To však paní Sosnarová zřejmě nechce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

čtenář 25.7.2009 12:35

Re: to se to mluví, pane Bystrov

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Informace 25.7.2009 12:34

Re: to se to mluví, pane Bystrov

Jak se mohou ty knížky koupit ze zahraničí? O některých věcech toho víme málo, někteří ani nic vědět nechtějí, jiní ani netuší, že něco podobného existovalo. Pokusil bych se o tom napsat recenzi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

autor 25.7.2009 12:34

Re: to se to mluví, pane Bystrov

Nepřehlédl. Ale chtěl jse mít - ach, ouvej - poslední slovo. Takže promiňte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pamětník 2 25.7.2009 12:31

Re: no, možná

Souhlasím s autorem.Nikdy nezapomenu na řadu "hrdinů" nejen z  válečných let,ale i po  roce 1948 až do roku 1989.Někdy jsem měl dojem,že každý,kdo v té době byl zavřený tam byl z politických důvodů.Ve stejném duchu se nesla i amnestie Václava Havla.Bylo velmi  obtížné posuzovat,kdo se vydával za politického vězně a kdo jim opravdu byl.Tak se dostaly na svobodu i stovky kriminálních živlů,byť je odsoudil komunistický režim.Myslím si,že více by k tomu mohli říci opravdoví vězni,souzení za politické,mnohdy vymyšlené delikty.Nebudu polemizovat o komunistické justici,žel kriminálníky soudila také a rozhodně tvrději než dnes.Tam mnohdy nepomohla ani rudá knížka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

autor 25.7.2009 12:31

Re: no, možná

Když už, tak už. Ani v novinách, ani tady, bohužel není dost místa na shrnutí všeho, co zpochybňuje vyprávění paní Sosnarové. Když si z internetu vytáhnete její interviewy pro Český rozhlas, pro Brněnskou Sedmičku, pro Květy, pro panel Paměť národa, když to srovnáte s tím, co uváděla ve své žádosi o odškodnění a potom při výslechu na ČSSZ, co řekla autorovi knížky Krvavé jahody a nyní v ČT, tak je tam rozporů, až k neuvěření. Už počínaje původem a partnery její matky, nebo  současným osudem její sestry až po popis procházení jednotlivými tábory, pokaždé říká něco "navíc", co však odporuje tomu, co už říkala jinde. Jediné jasné je, že paní Sosnarová žila v SSSR a vrátila se odtud. A nic víc. Několik sponzorů ji nabídlo zajistit kontakty s ruskými archivy - odmítla. Připravili za ní dopisy, žádající ruské úřady o přešetření jejího případu - odmítla. Nikdy se nepokusila získat "svoje" materiály z KPR, kam údajně z SSSR psala, nikdy se nepokusila získat "svoje" materiály z Archivu MV (nyní ABS). Proč? Říkat, věřte mi a to Vám musí stačit, je nepřijatelné, protože jde o příliš vážnou problematiku. A ujišťuji Vás, že jsem se mezi obětmi gulagu a jejich potomky nikdy s ničím takovým nesetkal. V Praze žije dáma, ještě starší než paní Sosnarová, kterou StB odvleklo a předalo do SSSR v roce 1950, tam byla sedm let v jednom z nejtěžších táborůl gulagu a do Prahy se vrátila až počátkem devadesátých let. Má dokonalou dokumentaci svého případu. Po přečtení Kupkovy knížky mi volala: co si ta žena vymýšlí? A nyní po pořadu v TV opět. Takže pochopte, že moje pochyby už opravdu nabyly vrchu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

čtenář 25.7.2009 12:30

Re: to se to mluví, pane Bystrov

Bumažka má prioritu všude na světě (to je moje zkušenost). Já si při hodnocení toho pořadu pokládám jedinou otázku (po tomto ostrém článku pana Bystrova) - co tím vyprávěním mohla osobně ta paní získat ? Jaký prospěch by měla z toho, kdyby si vymýšlela jakýsi umělý životní příběh ? Každý ať si na takovou otázku odpoví sám, podle svého vědomí a svědomí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

novaz 25.7.2009 12:14

Re: to se to mluví, pane Bystrov

pro Čtenáře: Milý pane, v životě jsem se setkal se třemi lidmi, dvěma muži a jednou ženou, kteří na vlastní kůži zažili to, o čem hovoří ta paní v Krvavých jahodách.Také ani jeden z nich, podobně jako ona, nechtěli a nechtějí shánět po Rusku jakékoliv dokumenty, nechtějí raději ani vzpomínat na ty stašlivé roky, na svůj v podstatě ukradený a znásilněný život bolševikem. Pan Bystrov zde tvrdí, že pokud ta paní nemá na to písemný doklad, tak si vymýšlí a lže. Já mu jeho přesvědčení neberu, jenom jsem mu napsal, že lže on, protože znám tři lidi, kteří tam byli, jejich vyprávění bylo místy ještě smutnější, drastičtější a neuvěřitelnější, ale také nemají na svůj pohnutý živoz v bolševickém kriminále doklad. Svět není čerobílý a bumažka je důležitější než život pouze v rodné zemi pana Bystrova.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jen 25.7.2009 12:12

Re: Ale vždyť je to stejně jedno

Je to smutné, ale o novinářích se říká že jsou "hlídací psi demokracie" a já nevím co ještě všechno. Nás na škole učili, že než uveřejníme informace právě takhle v mediich, že si ji máme ověřit ze tří nezávislých zdrojů. Učila nás profesorka co dělá v ČT, o to je to smutnější.

Na druhou stranu vzpomínám na druhou profesorku, která se právě zajímala o tvorbu dokumentárních filmů, a tam docela věřím, že by byla natolik uchvácena příběhem, že by na cokoliv jiného zapoměla. Taky z ČT.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

čtenář 25.7.2009 12:04

Re: no, možná

Hezkej stihomam (to je zase česká disciplína). Mimořádně hezkej je ten odstavec, co začíná:  "Kdo někdy něco slyšel o široké ruské duši,chápe ....." neříká se tím nic m´ˇn a nic víc, než tolik, že Rus může vyčíst Čechům zase to, co Rusům vadí na Češích.    A tohle kňučení a vypočítávání všech "provinění" příslušníků druhejch národů je zase ta příkladná česká vlastnost, plus ten stihomam. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 25.7.2009 11:59

...a to ještě nepřišla řeč na jistého Juru Sosnara!

To byl pane bolševický darebák...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

čtenář 25.7.2009 11:49

Re: to se to mluví, pane Bystrov

Nějak jste, pane Bystrove, přehlédl, že reaguji na toho, kdo měl příspěvek přede mnou. To se stává. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Andy 25.7.2009 11:43

Re: no, možná

Proč? Protože, pokud si budete číst různé materiály z těch dob naleznete tisíce nesmyslných nesrovnalostí, manipulací, chyb. Všechny materiály z té doby jsou extrémně nedůvěryhodné. Počínaje databázemi a konče statistikou a lékařskými diagnozami není možné bezvýhradně věřit vůbec ničemu. Mnohdy je nezbytné brát za bernou minci spíš vyprávění ( neříkám že zrovna téhle paní, ale obecně) a všímat si toho, co a jak je vyprávěno. ˇ

Ten člověk, kterého jsem znala byl až do smrti velmi pečlivě hlídán, byly mu odposlouchávány telefony, nesměl pracovat s lidmi, jeho žena také. Nikdy o tom nepromluvil, byl bezvýznamným vězněm, který se svezl s ostatními, aniž by sám něco udělal. Celý jeho život potvrzuje tyto skutečnosti. Písemné dokumenty nejsou k dispozici.

Fakt to není tak jednoduché. Zde nefunguje jen dokumentace, exaktní vědecká práce, je v tom hodně psychologie.

Vaše výhrady jsou zcela legitimní, způsob, jakým jste udělal závěry a prezentujete své přesvědčení je ale nepřijatelný.

Ovšem oceňuji, že diskutujete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek