P. Veselý 24.9.2020 11:20

a na x-tou

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 24.9.2020 11:18

Neproste, dojmologie je v éteru příliš.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Veselý 24.9.2020 11:18

To právě že nesmysly tu melete vy. To co uvádíte je geometrická posloupnost. Každý následující člen řady vynásobíme koeficientem. Exponenciální funkce má tvar a na x-tou (druhou, na třetí atd.) To by při a rovno 40 musel každý člověk nakazit zase 40 lidí y=ax

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 24.9.2020 11:16

Ano, přičemž za X si můžete dosadit jakékoliv číslo větší než 1. Akorát že při koeficientu 1,1 bude křivka plošší než při koeficientu 2. Stále jde o exponenciální křivku. Pan Šejna Vám to níže dovysvětlil, já už na to nemám sílu, matematiku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Rádl 24.9.2020 11:13

O kousek výš uvádím srovnání úmrtnosti na chřipku v roce 2018 a na covid letos v USA. Je celkem jasné, že tam podíl mrtvých na celkovém počtu zemřelých je u covidu zhruba dvojnásobný než na chřipku. Jsem si vědom, že to není zcela exaktní srovnání, pokud máte lepší, prosím o něj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 24.9.2020 11:11

Ano.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulheim 24.9.2020 11:09

Co potřebujeme nejméně je strach a panika. Po mediálních masážích jsou někteří lidé agresivní. Chodí se testovat, přitom nikdo jim nic nezaručí. V době kdy obdobné testy neexistovaly, by nevěděli, že jsou smrtelně nemocní.

Definice zdraví- zdraví je stav tělesné a duševní pohody. Zdraví není cíl, ale prostředek k dosažení něčeho. Musíme sami o něj sami pečovat. Zdraví je to nejcennější co máme. MOJE ZDRAVÍ není pana prezidenta, pana Prymuly ani pana Babiše.

Pokud má v současnosti strach v koronaviru, nech zaleze pod peřinu a nechodí ani nakupovat. Všude je koronavirus. Pan Prymula přiznal, že se mýlil, mýlí se i v tom, jestli si myslí, že vyžene koronavirus.

Opatrnost je potřebná, zavřít lidi doma je cesta do chudoby. Kdo si takovou cestu zvolí dobrovlně, je to jeho věc a Prymulova zbytečná starost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Rádl 24.9.2020 11:08

Pořád se srovnává chřipka s covidem a přitom většinou bez argumentů.

Poměrně spolehlivá data jsou dostupná z USA, kde během chřipkové epidemie 2018 v lednu dosáhl podíl úmrtí na respirační onemocnění (chřipka, pneumonie) cca 11 % všech zemřelých. V letošním roce tento podíl (chřipka, pneumonie, covid) dosáhl v dubnu maxima 23 %, přičemž nebyla zaznamenána v té době chřipková epidemie, většina těchto respiračních úmrtí byla tedy způsobena covidem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 24.9.2020 11:07

Ano, restrikce v podobě roušky při správném použití má pomoci proti šíření viru díky "omezení průniku choroboplodných zárodků zevnitř ven". Proto byla také zavedena. A evidentně funguje. Tak že něco pozitivně ovlivnila, milý pane. Kdyby tato restrikce nejen u nás zavedena nebyla, statistiky by hovořily jinak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 24.9.2020 11:07

"Petra Holuba, jednoho z nejserióznějších českých novinářů a komentátorů, " - ten všeználek, dříve z Respektu, který píše o všem, aniž by o tom měl nějaké povědomí?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 24.9.2020 11:02

Tomský obvykle trochu rovokuje. Pokud se nemocnice plní k limitům, měli bychom být odpovědnější. Pořád ale musíme normálně pracovat. Mít roušku v obchodě, odstupy, mýt si ruce a po 19 hodině vynechat přeplněné bary je snad samozřejmost. Právě proto abychom nemuseli zavírat restaurace úplně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 24.9.2020 10:58

Vy tomu věříte, že restrikce něco ovlivnili. Já tedy ne. Roušky mají zabránit průniku choroboplodných organismů zevnitř ven – jejich hlavním účelem je tedy ochránit okolí, nikoliv člověka, který je nosí. Drastická opatření spojená s nemocí covid 19 způsobila horší ztráty než nemoc, před níž měla tato opatření bránit. Nemocnice musely zřídit covidová centra, nemohli brát závažně onemocnělé pacienty. Přineslo to nejenom ekonomické ztráty, ale především obrovské ztráty na lidských životech. Desítky lidí přicházejí se zanedbanými chorobami, zejména s plicní rakovinou. Dále přicházejí s těžkými formami fibroz a brontichitckými onemocnění Zvláště u těch onkologických onemocnění jsou to smutné věci .

,

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jirka 24.9.2020 10:54

Ono je to stejně jedno. I když se na konci roku ukáže, že byl z hlediska celosvětové úmrtnosti velmi příznivý, šídlo z pytle už je stejně venku a covidioti budou vřískat, že nízká úmrtnost byla způsobena právě hygienickými a protiepidemickými opatřeními a že když to tentokrát tedy nebyla pandemie, tak ta pravdová může přijít už zítra a všechno bude vesele pokračovat dál ve stejných kolejích.

To je stejné jako s lidmi, kteří věří v konec světa. Když nepřijde v očekávanou dobu, tak místo, aby svého věrozvěsta nakopali do ..., tak mu rychle uvěří, že ve výpočtu došlo k docela maličké chybičce a pokud mu dají ještě trochu času (a spoustu peněz), tak tentokrát už jim to datum spočte správně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Rádl 24.9.2020 10:51

Ve Švédsku smí být v restauracích, kavárnách a barech jen sedící zákazníci, přičemž je daná minimální vzdálenost.

Velké švédské společnosti vesměs přerušily svůj provoz zhruba na jeden měsíc. Volvo zaměstnávající kolem 45 000 lidí, zastavilo svůj provoz od konce března do konce dubna.

Ve Švédsku se byla téměř polovina plánovaných operací odložena nebo zrušena.

Ve Švédsku již od března platí zákaz příjezdu lidí mimo EU, z EU dle epidemiologické situace.

Ve Švédsku klesl HDP meziročně za pololetá o 8 5.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Rádl 24.9.2020 10:51

Jen pro upřesnění, co jsou to minimální opatření platící ve Švédsku:

Ve Švédsku zemřelo s covidem/na covid zhruba 6000 osob (u nás o řád méně), celková úmrtnost tam za pololetí meziročně stoupla o 10 %.

Ve Švédsku většina obyvatel bere doporučení vážněji, než u nás zákaz. Například doporučení o omezení cestování vedlo k poklesu cestování veřejnou dopravou o více než polovinu.

Ve Švédsku je mimo města mnohem menší hustota obyvatelstva než u nás.

Ve Švédsku se nesmí konat akce s účastí více než 50 lidí. Vyjímku má zasedání parlamentu, kterého se účastní 55 poslanců z celkového počtu 349.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 24.9.2020 10:47

Já jsem nikde nepsal, že je 2000 mrtvých při milionu nakažených u chřipky. Já přesně napsal "V ČR si virus chřipky vyžádá až dva tisíce lidských životů ročně" Demagogicky mně podsouvá to, co jsem nenapsal nebylo to ni tak myšlené.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulheim 24.9.2020 10:44

"Výsledky ukázaly, že pravděpodobnost úmrtí na koronavirus ve věku do 39 let je téměř nulová, ve věku 40–49 let tvoří 0,2 procenta, 50–59 let - 0,6 procenta, 60–69 let - necelá dvě procenta. Rizikovou skupinu tvoří lidé ve věku 70 až 79 let (4,3 procenta) a starší než 80 let - 7,8 procent."

V ČR v souvislosti s sezonní chřipkou zemře ročně cca 2000 lidí. Na nemocniční nákazy cca 12000 občanů ČR. Kornaviroza nikde nedosáhla epidemie. Dochází u nás k postupnému promořování, které nikdo není schopný zastavit pouze zpomalit. Budeme zpomalovat tak dlouho, dokud nedojde k souběhu sezonní chřipky s koronavirem. Potom teprve by mohl být šrumec.

Smrt se nejčastěji objevuje po osmdesátém roce a u osob s významnými zdravotními problémy: smrtnost je u osob ve věku nad devadesát let 14,3 procenta, 8,2 procent u osob ve věku mezi osmdesáti a devětaosmdesáti lety, 4 procenta u lidí ve věku mezi sedmdesáti a devětasedmdesáti lety, 1,4 procenta u šedesáti- až devětašedesátiletých a 0,1 procenta u lidí mezi padesátkou a devětapadesáti lety.“ V této zkoumané skupině nebylo zaznamenáno jediné úmrtí u lidí ve věku pod padesát let."

"Zajímavost pro kontext k Itálii: V chřipkových sezónách 2013/14 až 2016/17 zabil virus influenza v Itálii 68,000 lidí. Neboli tohle není zdaleka poprvé, co Itálii nějaký virus v posledních letech hodně zavařil. Akorát se o tom nepsalo a nikdo žádná opatření nebo nastavení systémů pro kontrolu virových epidemií neřešil. Pro srovnání - u nás chřipka ročně zabije 2000-2500 osob. Pro zájemce studie zmiňující čísla z Itálie zde: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1201971219303285?fbclid=IwAR3dvBbppGbT_reOQNhvSr5-IBNN433NYkn6epkot_nM5OChytYVe6zxVQU

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 24.9.2020 10:41

Do konce srpna jsme patřili mezi nejlepší v Evropě a také jsme nejméně testovali z celé Evropy. Rychlo testy z Číny měly chybovost 80 procent. Prymula to v mediích přiznal, ale tvrdil, že je to jenom 30 procent. Začalo se intenzivně testovat s jinými testy a testují se i zdravé osoby a zjistilo se co se čekalo, že nakažených je víc. Jenže do statistiky nakažených se zahrnují i ti u kterých byl zjištěn covid laicky řečeno mrtvý. Takže osobu neohrožuje a taková osoba neohrožuje okolí. Kdyby se testovalo na chřipku, bylo těch osob tisíce

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 24.9.2020 10:40

Ešte raz. Tu je to viditeľnejšie, že covid je smrteľný ako silná chrípka:

„V roce 1995 tady byla epidemie sezónní chřipky, kde jsme zaznamenali exces, tedy nárůst úmrtí celkový o téměř 6 tisíc případů, čili to byla, myslím si velká epidemie zapříčiněná tehdy virem H3N2,“ řekl v roce 2013 tehdy hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 24.9.2020 10:36

Vlastní gól pana Kindla

2000 mrtvých při milionu nakažených u chřipky.

555 mrtvých při 50 tisících nakažených u Covid19.

Kontrolní otázka: kolik lidí by zemřelo u nás na Covid19, pokud by se nakazil milion lidí?

Kontrolní odpověď: přes 11 tísíc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 24.9.2020 10:35

Z článku manipulatori.cz (nečítate pozorne a mýlite sa):

Sociální sítí Facebook se momentálně šíří velmi zavádějící status, který srovnává dvě epidemie. Respektive epidemii chřipky v; roce 1995 a pandemii koronaviru SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19 dnes. „Chřipka 1995 v Česku: 1,1 nakažených, 12 tis zemřelých. Kde byly zákazy, roušky a hysterie?“

Toto vyznění je poměrně zavádějící. Je pravdou, že jeden zdroj uvádí, že „v letech 1995 až 96 bylo v průběhu chřipkové epidemie postiženo zhruba 11% obyvatel České republiky. Během sedmi týdnů bylo nahlášeno více než 90 000 komplikací a došlo k více jak 12 000 úmrtím.“ Pozdější odhady však byly opatrnější. „V roce 1995 tady byla epidemie sezónní chřipky, kde jsme zaznamenali exces, tedy nárůst úmrtí celkový o téměř 6 tisíc případů, čili to byla, myslím si velká epidemie zapříčiněná tehdy virem H3N2,“ řekl v roce 2013 tehdy hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jirka 24.9.2020 10:33

Že zrovna vy, který se pasujete na vzdělaného člověka, budete opakovat nesmysl o exponenciální fázi růstu mne opravdu, ale opravdu překvapuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jirka 24.9.2020 10:30

Vod tebe to teda sedí, trumpeto!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Lávička 24.9.2020 10:29

Na covid ? Nebo s covidem, podstatný rozdíl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 24.9.2020 10:29

první odkaz jste si nepřečetl celý, takže tu kouzlem nechtěného vyvracíte sám sebe.

Druhý odkaz na Švédsko je opět kouzlen nechtěného. Švédsko má 5900 mrtvých, Česko 555. Až se nám podaří dosáhnout těch zhruba 6000 mrtvých na Covid19, pak budeme stejně úspěšní, jako Švédové.

Modlete se, aby se ta švédská úspěšnost, kterou dáváte Česku za příklad, vyhnula Vám a Vaši rodině.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jirka 24.9.2020 10:29

Hlavně se "skromně" mlčí o tom, že příčinou úmrtí těchto starců a stařen bylo, že je během krátké chvíle opustili jejich pečovatelé, jak v domovech pro přestárlé, tak v domácí péči a nechali je jejich osudu.

Proto všichni covidioti tak vytrubují, že tito lidé nebyli přijati do nemocnic a nechali je zemřít doma. Co taky se taky jiného dalo dělat, když na to, že se o ně nikdo nestará, přišly úřady až po řadě dní, kdy byla většina z nich už po smrti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 24.9.2020 10:28

"Vždyť obyčejná chřipajzna nakazí u nás milion lidí a zahubí každou zimu okolo 2 000 nemocných, čili čtyřikrát tolik než korona do dnešního dne."

Nemôžete porovnávať situáciu pri zavedení karanténnych opatrení so situáciou bez nich. Niekde som zachytil údaj o cca 50 úmrtiach na chrípku v období platných obmedzení - čiže na chrípku v rovnakom období zomrelo 50 oproti asi 300 úmrtiam na COVID. A túto chybu niektorí stále opakujú.

A Švédi boli disciplinovanejší. Na záberoch u ulíc Švédska z tej doby ste mohli vidieť, že bežní ľudia dobrovoľne prijali spôsob správania sa, ktorý znižuje pravdepodobnosť prenosu nákazy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 24.9.2020 10:28

Chřipka se tedy v populaci šíří rychleji než COVID-19 projevy jsou u obou onemocnění podobné (hlavně suchý kašel, horečka, dušnost),V České republice je vrchol výskytu infekce chřipky většinou v období od ledna do března, ročně bývá hlášeno 850 000 – 1 200 000 onemocnění, skutečný výskyt je však ještě vyšší. Na covid máme za 9 měsíců 28 048 nemocných a v nemocni je 628 osob . V ČR si virus chřipky vyžádá až dva tisíce lidských životů ročně. Na covid za 9 měsíců zemřelo 555 a to se neví, zda s covidem nebo na covid. To ve státě, který má deset milionů obyvatel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jirka 24.9.2020 10:23

Pan Prymula rozumí hlavně prachům a bude podporovat jakýkoli nesmysl nebo špinavost, která mu něco vynese.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 24.9.2020 10:23

Vás matematika minula velkým obloukem, pane Veselý.

Aktuálně je reprodukční číslo u epidemie Covid19 okolo 1,8. Takže musíte základ násobit číslem 1,8:

40 x 1,8 = 72 ---> 72 x 1,8 = 130 atd.

Exponenciální růst při koeficientu 1,8 je tedy tato řada (pokud začnete tou čtyřicítkou): 40, 72, 130, 233, 420, 756, 1360, 2449, 4408 ....

• reagovat
• nahlásit příspěvek