Jurajda 15.1.2010 18:18

Re: opravdu žil Jan Slavík 107 let?

Mně to vyšlo na 93.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ps 15.1.2010 9:36

Re: R.J. - máme to tu zase

Takže když nějaký regionální denník neotiskne nekrolog jistě znamenitého člověka tak je to "dupání režimu po informacích"?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

m78 15.1.2010 13:47

voni tyhle "regionální deníky" mají zahraniční vlastníky ...

 tuším, že vystupují pod hlavičkou "Neue Passauer Presse" ...

 takže připomínat nějakési české chlapíky (ale i holky..), kteří byli národními patrioty a uměli střílet a byli ochotni kvůli obraně svého státu i "zabíjet nepřítele" se v těchto "regionálních denících" jaksi nehodí, jistě chápete, že ... :-/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ps 15.1.2010 14:32

Re: voni tyhle "regionální deníky" mají zahraniční vlastníky ...

Chápu, že někdo kdo v každé banalitě vidí nacionálno není sto uzřít prostý fakt, že deník (ať už vlastněný kýmkoli) je podnik jako každý jiný a jako takový musí především vydělávat. No a  nekrolog patriota čtenáře nepřitáhne, což ovšem nesvědčí o vlastnících nýbrž o čtenářích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pedro 15.1.2010 9:36

Re: Jan Slavík

Dej ďáblovi prst, chce celou ruku. A Beneš ten prst v Moskvě dal .....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Marat 15.1.2010 12:31

Re: Jan Slavík

On Beneš dal ďáblovi víc jak jen prst .Ale protože se postaral o vyhnání těch Sudetských Němcu, mají ho čeští vlastenčící za taťuldu vlasti, nevím už ani kolikátého. Jeho zásluhou a oblbnutím  národa udělal dobrovolně dominium SSSR. Dnes, kdy se i Ruští bolševici za své činy přece jen troškuu styd, daly si jiný název a kompartaje v celém světě jsou v troskách, v ČR hrdě pokračují ve své činosti a neprokazujeí ani atomeček studu za svou hanebnou minulost. Kdopak je tím vinen dnes?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pedro 15.1.2010 12:49

Re: Jan Slavík

Dovolím si zde na pokračování doslovně uvést příspěvek, který 16.3. m.r. na NP uvedl nick Mirco 1 v diskusi nad článkem p. Doležala. Doufám, že mi to Mirco 1 odpustí.     

"Ostatně jako obvykle, když pan Doležal dojde k tématu ČSR a Němci.

Dal bych k tomu několik bodů:

1. Doležal by si měl více nastudovat o versaillské konferenci, především o tom, jak si nikdo nevěděl rady o jednom z hlavních Wilsonových bodů, tj. o principu "seberučení". Wilson to nikdy nevysvětlil, co přesně to znamená (nový stát, autonomie, výměna území, transfer obyvatelstva) a proto se to flikovalo pokaždé jinak. Francie dostala Alsasko-Lotrinsko i s německou téměř většinou, nikdo ani nemukl. Itálie dostala jižní Tyrolsko s německou většinou a ani se nemuklo - a Hitler to potom s Musolinim ve 30. letech vypořádal zajímavě pane Doležale - transferem tyrolských Němců do říše.  A takových případů byly desítky (Vilniuská oblast, část polského koridoru, Rjeka, Eupen-Malmédy, Izmir, Západní Thrákie... atd) O tom, že česká část Československa se bude opírat o hranice českého království nikdo ani nezapochyboval. Dokonce ani přesto, že v oblasti Kladska, byly vytvořením hranic během války o rakouské dědictví zahrnuty do pruského Slezska oblasti s českou většinou, která se tam udržela až do konce druhé světové války." Pokračování následuje. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pedro 15.1.2010 12:49

Re: Jan Slavík

2. Čeští Němci nepřicházeli do Československa jako nevinné fialinky, plné naděje na hezké soužití, jak se je tu snaží Doležal líčit vlastně až do druhé světové (styl "cudná panna svedená proutníkem Hitlerem"). Okamžitě v říjnu 1918 ustanovili čtyři německé provincie (Deutschböhmen, Böhmerwaldgau, Sudetenland, Südmähren) s požadavkem na jejich přičlenění k Německému Rakousku (tedy té části Předlitavska, ze které se konstituovala o měsíc později Rakouská republika). Zdá se to na první pohled při pohledu na mapu nesmyslné, jak by proboha takový útvar vypadal, s přerušovaným prstencem kolem Čech. Ale jen dokud si neuvědomíme, že okamžitě po rozpadu předlitavska většina rakouské populace a i její představitelé chtěla Anšlus, tedy přičlenění k Německu. Což požadovali až do léta 1919, kdy to bylo jedním z bodů versaillské smlouvy výslovně zakázáno.

Což samozřejmě ustanovitelé těchto čtyř "území" dobře věděli (všechny byly prohlášeny ve Vídni), takže pokud by šlo vše dle jejich plánu, došlo by k situaci stejné jako po mnichovské dohodě. Takže Doležale, přestaňte nám tu svalovat vinu na předválečnou republiku a její údajnou indolenci. Hned na začátku, než mohlo dojít vůbec k nějakým jednáním zástupci českých Němců dali jasně najevo, že nechtějí žít ve státě, kde nebudou držet v rukou moc a že raději odnesou historické území tohoto státu sebou do Německa."   Mirco 1, děkuji

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Leoš 15.1.2010 20:09

Re: Jan Slavík

Co je na tom divného, že chtěli Němci žít v jednom státě?Jedním z bodů mírové smlouvy bylo přece právo na národní sebeurčení, které ale bylo odepřeno právě Němcům a Maďarům. A právě nespravedlivá Versailská mírová smlouva vůči Německu byla zárodkem ll. sv. války.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pedro 15.1.2010 21:27

Re: Jan Slavík

Samozřejmě, pokud by naši, tj. čeští Němci nežili na území českého království, tak bych tento argument bral. K Německu nebyla např. nebyla připojena Horní Adiže, a ani to později Hitler nepožadoval. Německé enklávy byly po WWI celé Evropě, od Holandska, přes české země, Sedmihradsko a další balkánské státy až po Rusko. Všichni tito Němci měli mít právo připojit se k mateřskému kmeni? A k tomu vysídlení (nebo vyhnání) po WWII jenom toto: Začátkem nuceného přesídlování obyvatelstva německého původu „ve velkém“ byl rok 1939. Dne 23. července 1939 byla v Berlíně podepsána základní smlouva o vystěhování Němců z jižních Tyrol do říše. Ze severní Itálie odešlo asi 75 000 Němců, tj. asi 70 procent. Po skončení války se většina z nich (tedy kromě těch, co padli jako vojáci Wehrmachtu) vrátila zpět do jižních Tyrol. Zásadní význam pro politiku deportací mělo podepsání paktu Ribbentrop – Molotov. Hned v říjnu 1939 začalo přesídlování Němců z baltských zemí. Do května 1940 se do říše vrátilo asi 12 900 estonských Němců. Souběžně s akcí v Estonsku probíhal transfer Němců z Lotyšska. Do 15. prosince 1939 se podařilo z Lotyšska odvézt 47 810 Němců, tedy téměř všechny. Transfer Němců z Litvy začal počátkem února 1940. Do března 1941 území Litvy opustilo celkem 53 000 osob. Další Němci byli evakuováni z polských oblastí v sovětské zájmové sféře. Na západ se tak vydalo 57 000 německých zemědělců z východní Haliče, 67 000 lidí z Volyňska a Polesí a dalších 11 000 osob z Białystoku a údolí řeky Narev. Většina z nich byla usídlena ve Velkopolsku a také v župě Gdaňsk-Západní Prusko. A dále:    

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pedro 15.1.2010 21:29

Re: Jan Slavík

Na sovětskou armádou okupovaných územích Bukoviny a Besarábie se nacházelo 122 400 Němců. Část z nich byla soustředěna v Přístavu Galac a na parnících přepravena do severní Jugoslávie. Odtud byla odvezena vlaky do okupovaného Polska. Druhá část, asi 42 000 osob ze severní Bukoviny, byla také do Polska přepravena po sovětské železnici přes západní Ukrajinu. Ze západní Ukrajiny bylo odsunuto domácí německé obyvatelstvo v počtu 120 000 obyvatel. Nepatrná německá menšina v Bulharsku (něco málo více než 2 000 osob), byla nuceně přestěhována do lublinské oblasti Generálního gouvernementu. Odsunuto bylo též 156 000 Němců ze severní Dobrudži.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pedro 15.1.2010 21:38

Re: Jan Slavík

„Domů do Říše“ měli jít také příslušníci půlmilionové německé menšiny v Jugoslávii. Velká část jugoslávských Němců žila v Chorvatsku, které se stalo loutkovým státem Nezavisna  država Hrvatska – NDH. Ti měli možnost se rozhodnout, zda chtějí zůstat nebo se vystěhovat. Většina, 170 000, se rozhodla zůstat, 20 000 odešlo do okolí Lodže. Většina ze 120 000 banátských Němců také nemusela opustit své domovy. Banátští Němci později tvořili základ mužstva divize Waffen SS Prinz Eugen a tisíce dalších sloužilo v jednotkách pomocné německé policie. Jugoslávii opustilo v této fázi zhruba 15 000 krajinských Němců, 18 000 Němců z Bosny a 2 900 ze Srbska.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pedro 15.1.2010 21:41

Re: Jan Slavík

Milý Leoši, máte zřejmě německé předky. Já ne, moji rodiče utíkali ze Sudet před "láskyplnými" ordnery, i když měli právo optovat. Ale polovina příbuzenstva mé manželky žije v Giessen am Lahn. A zrovna toto pondělí mi přišlo poděkování za novoroční blahopřání od prasestřenice mé manželky Irmgard a jejího manžela z Halle. Toho, co se stalo, můžeme litovat, ale to je tak všechno, co pro to můžeme udělat. A myslím, že byste si měl v historické literatuře přečíst něco o tom, jak vlastně vznikla první světová válka, po níž Německo ve Versailles dopadlo tak, jak dopadlo. Třeba o srbské podzemní organizaci Černá ruka, která za peníze německého generálního štábu poslala Gavrilo Principa zastřelit následníka rakousko-uherského trůnu atd. Protože Německo tu válku chtělo a taky ji dostalo. Výsledek ovšem byl poněkud jiný, než Německo očekávalo. Mějte se hezky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pedro 15.1.2010 22:02

Re: Jan Slavík

P.S.

A myslím, že byste si měl něco přečíst o tom, kde se pohyboval a co dělal SS - Sturmbannführer Alfred Helmut Naujocks dne 31.8.1939. A jaké to mělo následky pro celou Evropu, následně i pro Německo a "sudetské" Němce. Ostatně ten člověk měl smůlu, zrovna 23.1.1935 se rekreoval s několika svými soukmenovci ve Štěchovicích. A jenom náhodou je jeho ozdravný pobyt spojován s vraždou nějakého ing. Formise.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pedro 16.1.2010 13:59

Re: Jan Slavík

Milý Leoši, mrzí mne, že jste se již neozval. Mohli jsme si podebatovat. A možná ani nepocházíte z německých předků, ale jste Šlonzak (a może dobrze wnioskuję - Leoš). Dla Śłązaków II wojna światowa znaczyła swego rodzaju katastrofę. Przyznano im statut Volksdeutsch i na podstawie tego mężczyzn zabierano do Wehrmacht  (tak samo jak Kujawian - premier Tusk mógłby opowiadać). I w konsekwencji tego po wojnie władze tak polskie, jak i czechosłowackie Ślązaków traktowały bardzo nieprzychylnie - w wyniku szykany wiele Ślązaków w końcu wysiedliło się do NRF.

• reagovat
• nahlásit příspěvek