Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Technická - ten kulomet není Bren, ale těžký kulomet Vickers .303-inch Mk. I nebo Mk.I*.

A kníže na Malém náměstí třímá Sturmgevehr, nejspíš StG-44.

Článek jako vždy vynikající. Jenom bych na jeho začátek vsunul drobnou poznámku, že to byla šlechta, která financovala národní obrození (údajně nejprve jako truc proti výměně místodržitele) a že palackého Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě byly za šlechtické peníze napsány nejprve německy a do češtiny převedeny teprve potom, co se otec národa češtinu pořádně doučil.

Myslím, že je třeba upřesnit definici. Nesporně jsme měli šlechtice, kteří v různých obdobích novodobých dějin dbali o národní zájmy, prosazovali je politicky a jak prokazuje i uvedená kniha, dokonce za ně bojovali s nasazením vlastního života.

Co jsme ale bohužel v pobělohorské době neměli, byla národní šlechta jako svébytná společenská třída, která by národ reprezentovala a která by obhajobou svých vlastních zájmů (stavovských) formulovala a obhajovala i ty národní zájmy. Srovnejte třeba se šlechtou uherskou - ta si svým opakujícím se odporem a vzpourami nakonec vyvzdorovala na Habsburcích dualizaci monarchie se vším, co to obnášelo.

Takovou šlechtu jako vůdčí společenskou vrstvu český národ v podstatě už několik set let neměl. Není proto divu, že národní obrození iniciovali a vedli lidé "zdola", a pouze někteří ze šlechticů se tomu připojili a v některých obdobích tento trend podporovali. Není proto divu, že se Češi nemohli ve svých snahách na šlechtu spoléhat a tudíž ji i respektovat jako nějakou vůdčí sílu národa. Prostě - pár vlaštovek jaro nedělá.

PS. Pan Lobkowitz na snímku sedí za těžkým kulometem Vickers ráže 7,7 mm.

Pane Vlku, skvělý článek jako vždy, jen jedna droboučká poznámka - ten kulomet se jmenoval BREN, nikoli Brenn (podle mist výroby - BRno, ENfield). A na fotce pan Lobkowicz rozhodně drží něco jiného - bren byl lehký kulomet se zásobníkem zakládanám shora, tohle je kulomet těžký.

Nicméně opakuji: až na tuhle drobnost skvělý článek, za který Vám děkuji.

pane Vlku zase paráda - a děkuji

"hon na zvěř, panstvo na koních" chlast a právo první noci - to jsou atributy šlechty! Jistěže někteří tací byli, nicméně v zakládající listině Národního muzea Národního divadla aj. figuruje řada jmen s přízviskem von. A největší částkou na postavení Národního divadla přispěl - císař pán. Také první přírodní reservaci "Boubín" u nás založil Schwarzenberg. 3lechtické velkostatky byly tahouny modernizace zemědělství, základu tehdejší společnosti. A povinnou základní školu zavedla Marie Terezie. J.L. end

A poznámka ku šlechtě německé, která bojovala proti Hitlerovi. Staufenberg, von Treskow atd., atd. Jistě to byli velcí hrdinové. Ale představovali si, že zabijí Hitlera a pak se dohodnou se spojenci. Přičemž Rakousko a Sudety samozřejmě zůstanou Německu.

Je to, jako vždy, příliš dlouhé a vše možné smotané dohromady. Jen pro pořádek: Po Bílé Hoře nebyla vyhnána utrakvistická (čili pod obojí) šlechta. Té až zas tolik nebylo a tolik nevadila. Byla vyhnána šlechta nekatolická, tj. luteránská, kalvínská popř. českobratrská. A všem bych doporučoval přečíst si Jiráskovo Temno. Je to údajně jeho nejlepší román, sám několikráte sdělil, že nejde vůbec o přesnou historii, ale o román. A pak: mne již asi jako dvanáctiletého zarazilo, že v tománu je řada kladných "katolických" postav. Do té doby jsem si myslel, že každý katolík musí být stejný, jako onen zlý jezuita (P. Firmus?), který šlapal okovanými botami po bosých nohou vesničanů, když hledal zapovězené knihy. Čili Jirásek pochopil barokní dobu: temno i světla. A že by byla němčina u nás druhým mateřským jazykem? Opět blud. Pro někoho ano, pro někoho ne. Můj děda (ročník 1894) moc německy neuměl, a to byl voják z první války a důstojník první republiky. A babička (1909) znala jen pár slov.

Moji praprarodiče znali německy perfektně, ještě můj otec uměl něměcky lépe než česky, narodil se totiž v Bratislavě a prožil tam dětství i když byl čistokrevný Čech. Naučil se i trochu maďarsky. Moje babička neznala z němčiny ani těch pár slov. V 18. stol. mluvila šlechta francouzky, vzdělanci latinsky, lid česky nebo německy. V Maďarsku byla úřední řeč latina kterou střední vrstva obstojně ovládala. Možná proto tam nastal po josefínských reformách takový vzestup nacionalismu. Čeští vzdělanci němčinu ovládali takže jim jako úřední řeč nevadila. Čeští obrozenci, Dorovský, Čelakovský, KH Borovský znali lépe německy než česky. Jinak jste to napsal dobře.

Tak dnes , pane Vlk ,.