Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Pane Mroz diky za hezky clanek. Coby maly kluk jsem mel tu cest osobne se setkat s panem Fajtlem kdyz byl po propusteni z vezeni vyexilovan do Citolib. Jeho vypraveni o letovych zazitcich na mne udelalo takovy dojem ze jsem od te doby zatizen na letadla z WW2. Snil jsem o tom proletet se v B-24 Liberatorovi a trvalo 50 let nez se mi sen splnil. To bylo diky navsteve bombarderu B-24 a B-17 Collings Foundation na Aljasce. Letel jsem v B-24 z Juneau do Wrangellu a tesil se ze cestou budu fotografovat Letajici pevnost ktera mela letet za nami. Bohuzel jsme brzy vletli do huste mlhy a B-17 jsem vubec nezahledl. Bylo ztraceno radiove spojeni, krouzili jsme nize a nize nad rozvlnenym morem mezi kopci a horami jihovychodni Aljasky ale rikal jsem si ze i kdyz to do nejakeho kopce napereme tak ze zemru jako stastny clovek. Namisto Wrangellu jsme skoncili v Petersburgu coz bylo stesti v nestesti protoze pristi den jsem mohl prestoupit na B-17 a doletet do Wrangellu.

Čest a sláva jeho památce !

V Hendonu (RAF Museum) byla exposice věnovaná československým pilotům RAF. Byl jsem tam v roce 1971. Moc hezká.

Ti "elitní hrdinové" už vymřeli?

Budiž Mrožovi děkováno za vzpomínku na velké muže a zapomínané hrdiny této země.

. . přečetl jsem a chvíli mlčel. Dost věcí si jako r.52 a letecký modelář pamatuji, jsem čtenář a i od svého otce jsem se leccos dozvěděl.. Ten byl jen totálně nasazen. A o padesátkách mi kolem r. 65 i vyprávěl. To už domovní důvěrnice špatně slyšely.

PS - pěkně napsáno, ale již dlouho jsem nic psaného zde na NP nezaregistroval.

Sakra. Co se od té doby změnilo, že už se vlastenectví (ne vlastenčení) už nenosí?

Děkuji za vzpomínku na hrdiny a vlastence, kteří neváhali nasadit životy v boji proti německému nacismu. Zapomíná se nejen na piloty, ale i další statečné vojáky. V květnu si připomeneme boj výsadkářů v pražském kostele po atentátu na R. Heydricha. Gabčík, Valčík, Kubiš, Opálka, Hrubý, Švarc a Bublík bojovali až do konce a nevzdali se. Jsem zvědav, zda si na ně vzpomenou politici a co o tom napíší mediální Čurdové.

Šoumenství a smysl pro humor Oty Hrubého byly pověstné, také jeho skromnost. Byl jsem svědkem, jak na besedě nedaleko jeho rodné Paky byl dotázán, zda "taky něco sestřelil". OH to zamluvil a převedl řeč na vtipné příhody. Nemusel, jeden sestřel (Bf-109) měl jistý a další pravděpodobný.

Děkuji za vzpomínku na skvělé muže naší země