20.9.2021 | Svátek má Oleg


Diskuse k článku

HISTORIE: Zapomenuté osvobození

Opět tu máme výročí ukončení druhé světové války v Evropě, opět se objeví různost názorů, komu vlastně máme být za osvobození vděční, jedni budou klást věnce k památníkům rudoarmějců, druzí budou v Plzni.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Vintr 9.5.2021 23:36

Vojáci "Svobodovy armády" byli po válce nežádoucí, protože znali realitu země kde "zítra již znamená včera" (nebo opačně?) a která měla být naším vzorem. Proto se sovětské velení snažilo, aby jich přežilo co nejmíň a ty, kterým se to povedlo, naši domácí bolševici zastrašovali, aby si své zážitky z bratrského sovětského pohostinství nechali pro sebe....

J. Kanioková 9.5.2021 19:32

Skvělý článek, děkuji R^

P. Černý 9.5.2021 19:32

Autorovi je líto aspoň těch sovětských kluků, kteří padli zbytečně. Těch, díky jejichž obětem tady dnes žijeme, mu zcela logicky líto není. Proč taky, z cizího krev neteče.

A napsat, že o generaci mladší sovětští vojáci v srpnu 1968 zneuctil památku svých předchůdců, kteří porazili nacisty a osvobodili nás, to může napsat opravdu jen rozmazlený a neuznaly hnidopich. Co ti velitelé a vojáci bojující v roce 1945 měli společného se srpnem 1968?

To opravdu dnes při oslavách konce války musí kde kdo předvádět, jací jsou Češi podlá verbež?

P. Nemec 9.5.2021 20:26

R^

M. Wodkin 9.5.2021 10:39

Zapomenuté, nebo schválně zapomenuté (!?) ....

nebo se nám "Nová Doba" snaží nasadit "nové klapky na oči"?

dobrý článek ...

J. Kraus 9.5.2021 10:39

Díky za článek. Mám nějak zafixováno, že gen.Svoboda byl v tom JZD opravdu jako účetní, v roce ́68 byl jeho životopis rozebírán dost podrobně.

Historie je plná osudových momentů, kdy o dalším směřování rozhoduje jakoby maličkost. I Prahu mohla osvobodit čsl.armáda, kdyby Roosvelt nepodlehl Stalinovi, kdyby Eisenhower byl skutečný a nikoli politický generál, kdyby si u něj Patton nechtěl připsat další černý puntík.

Po dobytí Dunkerque byl z Čsl.obrněné brigády vyčleněn kombinovaný oddíl (140 mužů, vel.pplk.Sítek), spadající pod americké velení. Čsl. hranici překročil u Chebu 1.5.1945, po zdržení při pacifikaci už dobytého Chebu dorazil do Plzně 6.5. ráno. V devět hodin večer už vyrazil z Plzně dál ke Praze. Skončil v Kyšicích, dál ho Američané nepustili. Do Prahy se oddíl dostal až 8.5. odpoledne (deníky se nezachovaly, někteří účastníci říkali, že to bylo už 7.5., ale bylo to zřejmě až po podepsání příměří Českou národní radou). Projeli Václavákem a centrem Prahy, nečekáni, nevítáni, Sověty ještě nikde nevidět. Pořadatelé s rudými páskami RG je rychle dirigovali ze scény. Nebyli v programu. Byli ubytováni na hřišti "Lva" v Košířích. Dne 10.5. ještě vybraná jednotka přivítala na kbelském letišti první členy navracející se čsl. vlády (Fierlingera), téhož dne se ale museli vrátit do Kyšic. Jak vzpomínal zástupce velitele kombinovaného oddílu, ještě po letech byla vzpomínka na tuhle pražskou anabasi nepříjemná a trapná. Připadali si prý jako chudí a nechtění příbuzní. Podle jeho vzpomínek cestou na Prahu jeli proti nepřetržitému proudu ustupující německé armády a Němci nechtěli nic jiného, než se jim vzdát. Z vojenského hlediska bylo samozřejmé, že oněch 140 mužů v britských uniformách ve spolupráci s domácími uniformovanými složkami by dokázalo Němce z Prahy rychle odlifrovat na Plzeň a město zajistit ještě před příchodem Sovětů.

J. Kraus 9.5.2021 10:40

dokončení

Naši vojáci vzpomínali, jak byli pražským povstáním překvapeni a jak jim připadalo nesmyslné. V té době už Němci před Sověty prchali a zabránění jejich volnému průjezdu Prahou bylo snad úmyslné krvavé zdržení, aby Sověti mohli přijít jako vítězové.

J. Hrdlička 9.5.2021 11:13

Kteří naši vojáci to říkali? Co já četl, task vždycky líčili, jak se chtěli do Prahy dostat co nejdříve, aby povstalcům pomohli.

I v článku samotném je uvedeno, že ještě 7.5.45, tedy 2 dny po vypuknutí pražského povstání, sváděly naše jednotky tvrdý boj o Břest na Přerovsku. Tedy boj, žádné pronásledování pouze již bprchajcího nepřítele.

J. Vintr 9.5.2021 23:39

Ano, přesně tohle byl důvod, proč někdo vyprovokoval "povstání". Rusi pak měli o důvod víc nenávidět Vlasovce, kteří jim slavné osvobození krvácející Prahy poněkud pokazili.

J. Hrdlička 10.5.2021 7:46

Jajko obvykle vaříte z vody, respektive ze své ideologie. Povstání vzniklo spontálně, ne každému se Protektorát líbil.

J. Urban 8.5.2021 21:18

Diky za clanek, pro mne mnoho novych informaci.

K. Křivan 8.5.2021 19:31

Rudá armáda nepřinesla svobodu, ale výměnu německého Protektorátu za sovětský protektorát.

Chudáci ruští vojclové, kteří to zaplatili životem a ještě jim nejsme moc vděční. Škoda, že Patton nesměl pokračvat z Plzně na Prahu. To politici pos..li. Rooswelt, a spol.

J. Urban 8.5.2021 21:21

Roosewelt byl v poslednich dnech sveho zivota uz vlastne hodne mimo a skoro ve vsem podlehal Stalinovi. Churchil zustal v te "velke trojce" osamocen. Druha fronta se na jeho navrh mela otvirat na Balkane, to by byvalo sovetsky povalecny vliv v Evrope hodne eliminovalo.

V. Klepetko 8.5.2021 11:32

Ano, na podíl Rumunů se zapomíná neprávem, pane autore, proč jste je vynechal? V bojích s Němci na našem území jich padlo cca 36.000, a celkově na straně Spojenců dobrých půlmiliónu, když předtím jich asi 170.000 zůstalo ležet navždy u Stalingradu na opačné straně... Ty Rumuny na Moravě jsme vítali s radostí a loučili jsme se s nimi s úlevou, snad měli příliš žravé koně a byli v porovnání s našinci spíše germanofilní : " Rumunské jednotky setrvaly na Polensku téměř přesně jeden měsíc – dne 13. června 1945 započaly dlouhý pochod domů.. . „Rumuni z Polenska již pomalu mizí. Odjíždějí. Nezvykli nám, ani my jim. V mnohém nás neuspokojili, ale to budiž zapomenuto, a těm z nich, kteří odpočívají na našich hřbitovech, budiž věčná vzpomínka,“ shrnula zkušenost s rumunskou armádou kronikářka Polné Karolina Tesařová v zápisu z 13. června 1945." https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/podil-rumunske-armady-na-osvobozovani-ceskoslovenska-v-roce-1945/

V těchto dnech bychom se ale neměli hádat o dějinách. Alespoň já se nechci s nikým o ničem dohadovat!" Zlé dnes "budiž zapomenuto" - dokázala to v roce 1945 těsně po nájezdu Rumunů paní Tesařová, a my to snad nedokážeme? Musíme snad pořád živit nějaké své frustrace a fóbie? Spíše bych asi chtěl věnovat smutnou, tichou a vděčnou vzpomínku všem vojákům a velitelům, kteří bojovali v té strašlivé válce s nacistickým Německem na všech frontách na naší straně a přežili, a uctít památku všech těch, co v boji proti Hitlerovi zemřeli a předtím nebojovali v jednotkách SS... Paměť je důležitá ale i zrádná, já sám si ty počty pamatuji jen řádově: jen na území Československa leží v zemi cca 140.000 padlých vojáků Rudé Armády a navíc oněch pozapomenutých 35.000 Rumunů, asi 135.000 Američanů padlo celkově v Evropě a kolem 25.000 nás, Čechoslováků, na všech frontách...

Každému z nich patří naše vděčná a věčná vzpomínka!

A. Bytová 8.5.2021 12:11

Ano, děkuji. Věčná a vděčná vzpomínka všem.

J. Vlček 8.5.2021 15:35

Pane Klepetko, moc pěkně jste to napsal. R^R^R^

Rád bych připomněl hrdinství i těch mnoha obyčejných lidí v době heydrichiády, mnohdy i bezejmenných hrdinů, kteří neváhali vsadit svůj život při pomoci parašutistům, vyslaných z Anglie za účelem boje proti německým okupantům.

Zmínil bych příklad statečné paní Moravcové, jež neváhala pomáhat parašutistům ze skupiny Antropoid, a Silver A, a která svoji statečnost zaplatila životy celé svojí rodiny. A takovýchto hrdinů by se našlo mnoho dalších.

I tito hrdinové si zcela jistě zaslouží naši dnešní vděčnou vzpomínku. [>-]

V. Klepetko 8.5.2021 18:02

To rozhodně ano!

8-oMůj první být po dědovi byl v Heydukově ulici v Libni, hned vedle Novákových, takže akci Antropoid vnímám jako součást života komunity svých sousedů.

M. Horáková 8.5.2021 11:23

Za slovy "dva dny se útočilo na Němčice a Rymice" se skrývá krutá tragedie . Vinou chybného rozkazu vjela dvě nákladní auta spojařů 1.čs.armády na cestu do blízkosti obce Rymice, která byla ještě obsazena Němci. Auta se dostala do křížové palby a jedno dostalo zásah granátem . Vaši vojáci statečně bojovali ale proti přesile neměli šanci ...Ranění byly zmasakrováni zblízka bajonety..jen nemnoha se podařilo doplazit zpět do již osvobozeného Holešova. 17 mladých kluků - Češi, Moraváci, Slováci,Rusíni, Volyňáci - ztratili své životy v poslední den války..Obyvatelé Rymic se vzorně starají o jejich společný hrob a každoročně si tuto tragickou událost připomínají. Tito hrdinové rozhodně nejsou zapomenuti !!

J. Vaněček 8.5.2021 15:29

Díky za tento příspěvek. R^ V

P. Princ 8.5.2021 11:06

"...přišli 21. srpna 1968 v noci jako zloději, aby okupovali „bratrskou“ zemi. A zabili tady víc lidí, než kolik padlo rudoarmějců při osvobozování Prahy."

???

V. Němec 8.5.2021 8:31

Pane autore, byl v těch kronikách, nebo z čeho jste chvályhodně čerpal podrobnosti, popsán i masakr, kterého se zúčastnili velmi pravděpodobně někteří z toho 1. ČS armádního sboru? A sice ten na Švédských šancích v Přerově 18. a 19.6. 1945 na 265 nevinných repatriantech, hlavně ženách a dětech?

Podrobnosti zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Masakr_na_%C5%A0v%C3%A9dsk%C3%BDch_%C5%A1anc%C3%ADch

Dnes musíme za každou cenu zapomenout na více než 130 u nás padlých tisíc vojáků Rudé armády (US Army 116).

Historie není černobílá.

V. Kosiner 8.5.2021 9:26

Fakt jsem nepochopil, proč sem vkládáte ten odkaz!

H. Rybnická 8.5.2021 11:02

I tato černá kapitola patří k historii. Je dobře že jste upozornil.

V. Kosiner 8.5.2021 18:57

Tak si s P. Němcem napište svůj článek a nevkládejte a neobhajujte nesouvisející odkazy s hezky napsaným článkem!

J. Jurax 8.5.2021 14:17

Není černobílá.

Ovšem po válce, kde Němci - ne jenom nacisté, jak se dnes s oblibou politicky korektně píše, ale Němci spáchali nepředstavitelná zvěrstva, kterou zahájili a způsobili po celé Evropě spoustu utrpení, se to dá i pochopit, i když samozřejmě nikoliv omluvit. A jestli se nemýlím, tak na těch šancích velel nějaký magor s podivnou minulosti a máslem na hlavě. Takoví se bohužel najdou všude ... a potrestán nebyl, taky bohužel.

Z. Lapil 9.5.2021 18:12

Ve wikipedii o něm píšou docela ošklivě: https://cs.wikipedia.org/wiki/Karol_Paz%C3%BAr.

A potrestán podle toho odkazu byl, dostal 20 let, ale odseděl si jeden, páč přišel únor.

Z. Lapil 9.5.2021 18:14

Není černobílá. Velitel toho masakru byl evidentně dost prasnice. Kastrovaná.

Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Karol_Paz%C3%BAr.

V. Němec 8.5.2021 8:18

Čistého lze špinit, ale ne pošpinit.

Každý ať se stydí sám za sebe.

J. Krejčí 8.5.2021 6:58

Pan Pavlík se ptá :A co Rumuni ? Často jsem slýchal od starších kamarádů, že střední Moravu osvobozovali vojáci Rumunska. Oficialní zprávy se o tom nikdy nezmiňovaly, teprve nedávno jsem se dočetl, že jich padlo okolo třiceti tisíc, někde prý mají i pomníčky.

J. Hrdlička 8.5.2021 6:49

Hezké připomenutí, i když mám dojem, že o účasti naší armády se naštěstí přece jen ví dost, na účast rumunských, polských či belgických jednotek si vzpomene málo lidí (kromě míst, kde tyto jednotky působily).

P.S. i když dle principu uvedeného na začátku článku by možná někdo vděk naší armádě necítil, vzhledem k její účasti na potlačení demonstrací 21.8.1969, při prvním výročí okupace.