XY 12.5.2008 6:54

Re: Revolučně, nikoli po právu

Nechtěl jsem již reagovat na příspěvky, ale nemohu si odpustit k Vám dvě poznámky. První je, že jste vzhledem k jiným komentářům v tomto případě jste se přibližil k objektivnímu pohledu.

Druhá připomínka je, že samozřejmě sudetští Němci nezpustili druhou světovou válku, ale svým postojem a činy k tomu zásadním způsobem připěli. To oni začali vyřvávat, že chtějí do říše to oni začali vraždit naše úředníky na hranicích a jestli se zajímate o tohle období a nyní  není potřeba jít do archivu, ale stačí zajít do obyčejné prodejny knih a koupit si třeba knihu Lidé za Hitlerem a desítky dalších a od německých autorů, z nich se dovíte spoustu věcí, které Vám unikají. Jako, že sudetští Němci měli největší podíl esesmanů na počet obyvatel a  z těchto knih se nedovíte nic o jejích záškodnických akcích, to bohužel musíte sáhnout po čekých pamětnících z pohraničí. Češi nepotřebovali životní protor získat na úkor sousedních zemí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fleischer 12.5.2008 6:37

Revolučně, nikoli po právu

"Tak jako český národ nezavinil a nevyprovokoval válku, nezavinil a nevyprovokoval ani to, co se dělo těsně po ní". Válku však nezavinili ani čeští (sudetští) Němci.

"Bez války by se patrně ani neuvolnily v některých našich lidech ty síly zla". Je škoda, že za zločiny nebyli řádně souzeni a potrestání konkrétní lidé - bez ohledu na národnost. Došlo ke kolektivnímu potrestáním našich bývalých německých spoluobčanů, kteří byli kolektivně potrestáni za vlastizradu. My však neseme kolektivní zodpovědnost za vyhnání i za hrůzné zločiny s vyhnáním spojené.

"Tento zákon specifikoval institut beztrestnosti i u takových jednání, které měly charakter spravedlivé odplaty za činy okupantů". Benešovy dekrety mimo jiné daly milost některým konkrétním vrahům a zlodějům, jejich zločiny nebyly vůbec vyšetřené nebo šetření bylo zastavené.

"Přepisování dějin Berndtem Posseltem". Otázkou je, zda dějiny nejsou přepisované na obou stranách, nebo případně jen u nás.

"Jsme suverénní stát a naše dějiny patří v první řadě nám a našim potomkům". Problém je však v tom, že některé dějiny jsou nejen našimi dějinami, ale dějinami našich sousedů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pišta 12.5.2008 6:25

Doktor Edvard Beneš

Autorovi nějak vypadla z paměti skutečnost, že Beneš, byl iniciátorem spolupráce se Stalinovým Ruskem, že dobrovolně jmenoval do vlády, lidské zrůdy typu Gottwalda. Že prosadil sovětský systém "národních výborů." Že tak zvaná socializace, neboli diktatura  komunistů, mu nejen nevadila, ale dokonce tvrdil  (doložitelně), že to je cesta, kterou půjde i západní Evropa.Že čeští a slovenští komunisté, kteří "vyrůstali v demokratickém prostředí", by nikdy nebyli schopni , nějakých zločinů, atd.  " Odsun" Němců, byl vedle toho jen třešinka na dortu. Že tento akt, byl jen a jen jeho iniciativou, je příliš velké sousto i pro jeho obdivovatele , kteří v rozporu s jeho vlastními slovy a skutečností tvrdí, že ho Benešovi nadiktovaly vítězné mocnosti. Že dokázal odstranit z politiky lidi, kteří spolu s ním a TGM, bojovali za vznik samostatného státu Čechů a Slováků. Kdo dnes díky jemu ví, kdo byli  Milan Hodža, či Evžen Osuský. Beneš byl politikem , jehož kroky  řídila vlastní nenávist. Politik, který nebyl schopen domyslet důsledky svých rozhodnutí. Určitě nebyl politikem pro dvacáté století. Na rozdíl od TGM.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

XY 12.5.2008 5:37

Re: Kdo je Petr Litoš aneb Rozdíl mezi nacionalismem a vlastenectvím

Tento mladý nacionalista, jak ho nazýváte, třeba ve svém článku uvádí správný termín "transfer", na rozdíl od Vás použivající terminologií sudetských Němců "vyhnání", což je záměr vedoucí k tomu, aby zaměňovali příčiny za důsledky a vzbudili iluzí, že  to jsou oni kdo se stal obětí.

O transferu bylo rozhodnuto mezinárodní smlouvou a ne presidentem Benešem. K historií svého státu se maji právo vyjádřit nejen senilní neználkové, ale i mladí lidé. Postřehy v článku jsou korektní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

David 12.5.2008 4:20

Re: Kdo je Petr Litoš aneb Rozdíl mezi nacionalismem a vlastenectvím

Je-li výchozím postojem tvrzení ve stylu "Vyschlý, necitelný skřet světových dějin", pak nelze článku pana Litoše vytknout ani případně špatně umístěnou čárku ve větě, prostě nic.  Protože to jsou stále jen jemné argumenty reagující na urážky. Buď budeme argumentovat tím, co bylo nebo nebylo správné, nebo budeme někomu nadávat do skřetu.

Za druhé - považuji nápadné, že od argumentace "nebyl to odsun - bylo to vyhnání", přešlo k argumentaci - "byla to genocida". No vskutku - geneocida vypadá jinak.

Konečně - budeme-li se zabývat tím, co bylo a nebylo správné, nelze to dělat současnými hodnotami, současným právem a současnými standardy legálnsoti a morálnosti obvyklými v evropském prostoru. Jinak se musíme ptát, proč stejná kriterie neuplatnit na národnostní útlak za Rakouska, pobělohorské vyhnání nekatolíků, ... a cokoliv třeba až k Římské říši. A čím víc do minulosti půjdeme, tím bude jasnější, že minulou dobu lze soudit kriterii té doby, ne tím, kam se (naštěstí) dnes posunulo vnímání spravedlnosti, viny, trestu atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Abonent 12.5.2008 3:55

Kdo je Petr Litoš aneb Rozdíl mezi nacionalismem a vlastenectvím

Jména Petr Litoš jsem si povšiml poprvé před 4 dny . Předpokládal jsem, že článek "FILM: No to snad ne" napsal člověk minimálně o jednu generaci starší než já, člověk, kterému nacisti nějak ublížili. Člověk, jenž třeba osobně vítal Beneše v roce 1945.

A možná, člověk, který se osobně podílel na vyhnání milionů našich spoluobčanů. Takže by bylo jen přirozené, že vyhnání hájí ještě dnes.

Teprve výše uvedený článek mne přiměl jméno autora zadat do vyhledavače. A hle : http://www.scifi.cz/ik/whosf/litpet.htm .  

Pokud se jedná skutečně o tohoto P.L., tak autor není osmdesátník  plný resentimentů vůči Němcům. Je to mladý český nacionalista.

Kdyby si našel mezi psaním sci-fi chvilku času, měl by si zjistit "drobný" rozdíl mezi nacionalismem a vlastenectvím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vážný 12.5.2008 1:36

Re: Dekrety

Dalším průšvihem byl požadavek mimořádného lidového soudnictví a rychlých procesů. Kdyby Beneš a spol. trval na řádném soudnictví, po obnově činnosti spoudů, třebas s nějakým zrychlením, případně dalšími možnostmi, takby se dopodrobna vyjevilo co se za války dělo. Ale to se komunistům, ani Stalinovi nehodilo. Zde klidně mohl fungovat zákon o beztrestnosti, ale muselo by jít o důvody přezkoumatelné a uznatelné jedině soudem (třeba odstranění udavače apod.)

A dalším problém podtrhujícím českou nacionální mstu (nikoli  výkon spravedlnosti), o kterém se málo ví, bylo to, že internační tábory pro Němce (všechny) v ČR i v Praze svoji hrůzou předčily německé koncentráky.  Zvláště stravními dávkami záměrně nastavenými na úroveň židovských dávek v ghettech, šílenou hygienou, epidemiemi bez léků a krutým zacházením, kdy do jejich vedení byli záměrně jmenováni lidé krutě postižení nacismem. Existují o tom česká svědectví, např. od zachránce židovských, českých a německých dětí, humanisty a pacifisty Přemysla Pittera, který si tím ještě před rokem 1948 vykoledoval stíhání. Západní okupační správy se bránily přijmout do svých zničených zón další uprchlíky, a teprve fakt, že jim v ČSR hrozila genocida je přesvědčil...

Další šílenost byl přístup k pomnichovské politice, která se snažila po zhroucení benešovské zahraniční politiky dělat co se dalo. Řada lidí seděla v německém kriminálu (bývalí agrárníci), odkud je propustilo pražské povstání a kam je zpět po pár týdnech nový režim zavřel. Přitom se zdaleka ne vždy jednalo o kolaboraci a třeba Hácha byl v mnoha ohledech uvážlivý politik... To vše by vyjasnilo spravedlivé vyšetřování, zbavené Benšovkso-Gottwaldovkého nacionálně-socialisticko-komunistického fangličkářství.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vážný 12.5.2008 1:19

Dekrety

Je zde několik předpokladů. Myslím, že je mimo pochybnost, že německé obyvatelstvo v protektorátu i v Sudetech se v naprosté většině chovalo jako zarytí nacisté. Jak se to projevovalo: No např. tak, že svoji povýšenost dávali všude najevo, že jsme pro ně byli lidmi 2. kategorie a že jejich fanatismus se projevil i tím, že za revoluce v květnu 1945 stříleli po Češích i naprostí civilové, dokonce i děti. Podobně třeba do Sudet vyslal Londýn několik výsadků z německých antifašistů a všechny byly vzápětí udány a nenalezli ani takovou pomoc jako české výsadky v protektorátu. Takže podíl na zločinném režimu byl jevem mezi Němci naprosto všeobecným, ale nikoli bez výjimek. (Když vám někdo tvrdí, že jste lepší než soused a že máte nárok na jeho zahradu, tak se tomu velmi obtížně odporuje...)

Ale výjimky zde byli, někteří odešli do emigrace, jiní byli pronásledováni nacisty - velkou skupinou byli třeba sociální demokraté, jinou německá "vyznávající církev" - antinacistická skupina v evangelické církvi a také řada jednotlivců, kteří v kritickém momentu neztratili srdce a dostali se tak do konfliktu s režimem. Ale s emiganty ze Sudet, stejně legitimní reprezentací jako byl Beneš sám se on odmítl vůbec stýkat.

Myslím, že problém nebyl v tom, že by většina Němců neměla být nějak potrestána. Problém byl v tom, že se postupovalo záměrně nacionálním způsobem, že se občané dělili na hodné Slovany a zlé Germány a Maďary (a co polský zábor ... ten nebyl o nic méně krutý ...) a že to došlo tak daleko, že podle Benešových dekretů by byl zabaven majetek liberálních Židů, kteří by museli prokazovat své pronásledování (představme si, že se na některé také nepřišlo - křestní listy se falšovali dost úspěšně)- protože se hlásili k Němcům před válkou. Vyvolalo to problémy se Švýcary - kvůli zabavení majetku švýcarských Němců - ty pak museli komunisti odškodnit a s neutrálním Lichtenštějnskem - ten trvá dosud.

• reagovat
• nahlásit příspěvek