Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Lépe tři roky sněmovati, než jeden rok válčiti
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
S. Šlais 31.10.2023 14:07Pěkný článek, stejně jako předcházející. Upřesnění k fotografii - nejde jen o "jakési diplomaty", ale o tzv. Radu čtyř - zleva britský premiér D.L. George, italský premiér V.Orlando, francouzský premiér G.Clemenceau a americký prezident W.Wilson, datováno 27.5.1919. |
J. Rechnovský 31.10.2023 13:21Ano. Jasny akt nacionalistickeho terorismu se hodil hura valecnicke klice v r-u. |
P. Diviš 31.10.2023 13:26Bez Německa by se do toho nepustili. |
J. Rechnovský 31.10.2023 14:58Těžko říct. Srbsko neslo jasnou odpovědnost valka byla legitimní reakci, ale značně nerealistickou. |
V. Hlad 31.10.2023 17:35Srbsko neslo stejnou odpovědnost jako Afganistán zato, že saudové shodili Dvojčata. |
J. Rechnovský 31.10.2023 17:44Plácáte nesmysly. |
J. Kočvar 1.11.2023 0:20Srbsko neslo za Sarajevský atentát takovou odpovědnost jako Japonsko za to, že se japonská Kwantugnská armáda v roce 1931 vymkla kontrole a obsadila Mandžusko. |
P. Diviš 31.10.2023 11:11No jo, kdyby ... Kromě GB měl v podstatě k͇a͇ž͇d͇ý͇ z účastníků nějaký svůj důvod, proč se do toho pustit. A nikdo toho svého cíle buďto nedosáhl, nebo dosáhl, ale za neskutečnou cenu (Francie). |
K. A. 31.10.2023 10:21Diskuze odvádí pozornost úplně jinam. Podstatné je, že Německo a Rakousko chtělo válku a atentát byl záminka. Velvyslanec USA v Berlíně předvídal brzké vypuknutí války už měsíc před atentátem. Atentát spáchali Jihoslované z Bosny, kteří chtěli právo na sebeurčení nesouhlasili se zabráním Bosny Rakouskem. A proč by měli? Srbská vláda s nimi neměla nic společného, nikdy to nebyli ani občané Srbska! Rakušané je také pochytali na svém území a odsoudili k popravě nebo 20-letému žaláři. Požadavek na vyšetřování rakouské policie v Srbsku byl nepřijatelný a dokonce neodůvodněný a Rakousko to vědělo. Navíc nechápu tu nenávist některých čtenářů k Srbům. Samozřejmě Srbové v Rakousku chtěli raději patřit k Srbsku, ale to chtěli i Poláci a Italové. Je směšné, že by malé Srbsko ohrožovalo velké Rakousko. To byly jen imperiální ambice Rakouska a touha dobývat další území. Nepřáli Srbům ani ten miniaturní stát, co si vydobyli proti Turkům. Navíc Srbové (a možná Chorvati) jsou jediní, kdo nám skutečně aktivně chtěli pomoci v době Mnichova. Jugoslávie byla jediným upřímným spojencem Československa. |
P. Diviš 31.10.2023 11:09"Srbská vláda s nimi neměla nic společného, nikdy to nebyli ani občané Srbska! " Občané nebyli, ale srbská vláda toho s nimi měla společného dost. Situace na Balkáně byla a je dost komplikovaná, mnoho vzájemných animosit, zjednodušil jste to až příliš. |
P. Diviš 31.10.2023 11:16"Je směšné, že by malé Srbsko ohrožovalo velké Rakousko." Srbsko samo o sobě ne, ale Srbsko s podporou Ruska, to už bylo složitější. A ruské zájmy na Balkáně trvají dodnes. I srbský sen o Velkém Srbsku, chorvatský sen o Velkém Chorvatsku, albánský sen o Velké Albánii i bulharský sen o Velkém Bulharsku. Rumuni, se svým snem o Velkém Rumunsku a Maďaři, vzpomínající na velké Uhry jsou kousek stranou a jedině Slovinci tím tolik netrpí. |
V. Petr 31.10.2023 17:10Nebylo prokázáno, že by za atentátem stála srbská vláda, zato v tom měla prsty srbská tajná služba. |
P. Diviš 31.10.2023 20:56A tu si neměla srbská vláda hlídat? Nezodpovídala za ni? |
H. Rybnická 31.10.2023 9:53Hstorikové jsou názoru že se v kategoriích "co by kdyby" nemá přmýšlet. Zajímavé je, že strůjce atentátu GAvrilo Princip nemohl být odsouzen k trestu smrti, byl hodnocen co nezletilý. . Dožil v pevnosti Terezín po letech byly ostatky uloženy ve své vlasti,. V Bělehradu jej uctívá velký památník. |
F. Navrátil 31.10.2023 11:03Formálně nemohl být jako nezletilý odsouzen k trestu smrti. Proto byl v Terezíně umučen v zatemněné chladné cele. Zemřel na tuberkulózu v roce 1918, půl roku před koncem války. |
P. Diviš 31.10.2023 11:12Chladné temné cely byly tehdejším standardem, to nebylo žádné extra mučení. |
R. Langer 31.10.2023 12:14Chudáček malý vrahoun... |
H. Rybnická 31.10.2023 13:20Umučen? Mo xakru. Na tuberkulozu v těch dobách umírala třetina občanů (na svobodě) ne-li více. |
J. Kočvar 1.11.2023 0:06A dobře mu tak, netvorovi. Terorista Cvjetko Popović byl uvězněn a přežil, zemřel v roce 1980. Terorista Vaso Čubrilović také přežil uvěznění ve válečných podmínkách, zemřel v roce 1990. Oba toho všeho nakonec litovali. |
K. Krumlovský 31.10.2023 8:47Jak naivní. Válka začala v Paříži, Berlíně, Londýně a Moskvě. Vídeň a Bělehrad byly jen užitečnými idioty. Velmi dobře bylo řečeno, že válka by začala tak jako tak. Je jedno co by ji spustilo. |
P. Diviš 31.10.2023 11:50Bělehrad možná, Vídeň ne, to byl přímý aktér. Naopak Londýn byl do poslední chvíle proti a Frantíci se klepali strachy, jestli splní spojenecké závazky. |
F. Navrátil 31.10.2023 8:32Zajímavý je další osud iniciátora atentátu plukovníka Apise, který řídil organizaci Černá ruka. Nestal se z něho národní hrdina, ale byl Srby zatčen a po procesu v Soluni v roce 1917 popraven. Sarajevský atentát byl pouze záminkou k vyhlášení války. Největší zájem na konfliktu mělo Německo, které nastoupilo cestu k ekonomickému a politickému ovládnutí Balkánu a zajištění výstavby a provozu Bagdádské dráhy, která měla vést z Hamburku do Basry. Válka s Německem by vypukla i bez atentátu, snad jen o rok či dva později, za podmínek ne tak příznivých pro Německo a možná i bez účasti Rakouska-Uherska. |
K. A. 31.10.2023 10:23Přesně tak. |
J. Kočvar 1.11.2023 0:19Podle srbské Wikipedie byl Apis povýšen na plukovníka až v říjnu 1915 a dostal místo ve štábu III. armády. Zatčen a popraven nebyl za atentát, ale proto, že se ho srbští politikové báli a obvinili ho z velezrady. Němci a Britové se těsně před vypuknutím války dohodli na dostavbě Bagdádské dráhy i na rozdělení kolonií zadluženého Portugalska (nejstaršího britského spojence). |
J. Lukavsky 31.10.2023 7:36Ano, i celkem funkční a prosperující diktatura může skončit jediným špatným rozhodnutím monarchy či diktátora. Demokracie mají nevýhodu v pomalém a složitém rozhodování, ale obvykle nedělají úplné blbosti. Ty jsou vyhrazeny geniálním diktátorům po mnoha letech vládnutí kdy úplně zblbnou a uvěří si. J.L. end |
M. Koutný 31.10.2023 8:59Pak v EU už skončila demokracie, neboť ta dělá bblbosti jak na běžícím pásu. |
P. Diviš 31.10.2023 11:52Dělá, obrovské, ale zatím se souhlasem voličů. |
R. Langer 31.10.2023 12:15On se těch voličů snad někdo na něco ptá? |
P. Diviš 31.10.2023 13:27Pravidelně, příští dotaz příští rok. |
J. Petrová 31.10.2023 13:52To je sice pravda, ovšem co v tom mezidobí dokážou za němého úžasu občanů napáchat, to stojí za to. |