Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Konec federace
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Kostelanský 3.11.2022 7:20Isté je jedno. Ak by nebolo došlo k rozdeleniu Československa, vzťahy Čechov a Slovákov by neboli také idylické ako sú teraz. Latentné napätie bolo prítomné vždy - Česi hovorili, že doplácajú na Slovákov, Slováci zase Čechom vyčítali pragocentrizmus. A obe strany mali pravdu. Športových fanúšikov by viac ako výkony športovcov zaujímalo, koľko Čechov a koľko Slovákov bolo v ktorom mužstve v nejakom dôležitom zápase alebo na významnom turnaji. Hneď by sa aj hľadali dôvody, prečo tomu tak je. A v prípade neúspechu mužstva by se z toho vyvodzovali jednoduché závery: ak by bolo Slovákov viac než by malo byť, bola by to samozrejme vina Slovákov. Ak by vo veľkej prevahe boli Česi, tak na Slovensku by neúspech zdôvodňovali malým počtom Slovákov. Rozdelením sme športu len prospeli. Na športové podujatia cestujú 2 samostatné výpravy. Zvlášť v kolektívnych športoch sa tým pádom môže realizovať dvojnásobný počet športovcov. Je väčšia šanca, že sa na nejaký dôležitý turnaj prebojuje aspoň jedno z dvoch mužstiev, ako keď by o účasť bojovalo len jedno spoločné mužstvo. Čo sa týka členstva v rôznych federáciách, tak máme dvojnásobné zastúpenie. To isté platí pri členstve v rôznych medzinárodných organizáciách. Snáď jediná vec, ktorá sa zhoršila, je prítomnosť slovenčiny v českom mediálnom priestore, hlavne v televízii. Slovenské filmy sa dabujú, a ak sú v origináli, tak potom občas na "umeleckom" programe ČT Art (ak ešte existuje). V ponuke satelitných programov v Česku nie sú v slovenské programy v štandardnej ponuke. A keby aj boli, asi by o ne zájem nebol. Na Slovensku je situácia diametrálne odlišná. České televízie NIKDY nezmizli z ponúk káblových a satelitných programov. Kontinuita tu existuje od rozdelenia Československa. Ten dôvod je čiastočne pragmatický - minimálne 2x viac programov a pestrejší výber, a čiastočne je daný aj blízkosťou českej kultúry a zmyslu pre humor, ktorému Slováci bez problémov rozumejú. |
|
|
J. Kostelanský 3.11.2022 7:20Napr. TV JOJ na jednom zo svojich kanálov niekoľko rokov po sebe svoj celovečerný silvestrovský program zostavila z filmov Kameňák 1 až ... Mimochodom české hrané filmy sa zásadne nedabujú. Ani tie nové (možno niektoré rozprávky/pohádky), a už vôbec nie klasika z medzivojnového a komunistického obdobia. Dokonca sa do slovenčiny väčšinou nedabujú ani zahraničné filmy, ktoré mali v minulosti premiéru v českom dabingu. A tak Winnetou stále nehovorí, ale mluví, a britskí Profesionáli z prelomu 70. a 80. rokov v slovenských televíziách stále hovoria česky. Dôvod je jednak finančný - je lacnejšie dabing kúpiť ako ho urobiť v slovenčine. A potom celé generácie Slovákov majú Winnetoua napočúvaného v češtine, a zvyk je železná košeľa. Táto disproporcia mi však vôbec nevadí. Absenciou slovenských programov v českom éteri si Česi škodia len sami sebe, určite nie Slovákom. Slovenské deti napríklad češtine rozumejú lepšie než za federácie, pretože detské kanály sú väčšinou české. A tak nie je problém ani v súčasnosti počuť, ako opakujú repliky v češtine. Ale samozrejme aj chápu ich význam. Kedysi bol totiž český jazyk len na jednom, aj to spoločnom federálnom kanáli, teraz má každý Slovák doma desiatky takých kanálov. |
|
|
P. Čech 3.11.2022 7:32"Obe strany mali pravdu"??? Nie, žiadna zo strán nemala pravdu! Pravdu mohli mať občania a to pri dodržaní článku 1, odst.2 ústavného zákona č. 327/1991 sb. Takto došlo k svojvolnému rozbitiu štátu zo strany mocichtivých jedincov. Nič iné! |
|
T. Hraj 3.11.2022 8:40"svojvolné", to je klíčové slovo. Šlo totiž opravdu o vyjádření své vůle, ale ne "mocichtivými jedinci", nýbrž většinovými Slováky. Ještě že jsme my Češi jejich ambici respektovali a nefackovali jsme jejich svobodnou vůli nějakým paragrafem, nedejbože s podporou výkonných složek. |
|
|
R. Tesařík 3.11.2022 8:41Vy jste úmorně úporný. |
|
|
Z. Lapil 3.11.2022 17:53On má možná i pravdu, ale k čemu mu to je? Přesněji - k čemu by bylo, kdyby ho tenkrát poslechli? Podle mě a mnohých rozhodně k ničemu dobrému. |
|
|
R. Langer 3.11.2022 9:23Obě strany měli pravdu, protože Slováci chtěli samostatnost, a Češi s tím souhlasili. Že vy ne, to je váš problém, ale už byste si to konečně měl uvědomit. |
|
|
T. Hraj 3.11.2022 8:44Naprostý souhlas, pane Kostelanský. Se vším a hlavně s tím podstatným, co píšete v 1. odstavci. Pokud by k rozdělení nedošlo, těch 30 let bychom nepochybně strávili budováním vzájemné averze a napětí, založeného na tisíci a jednom detailu. Kořeny by tahle animozita dnes už asi měla pěkně hluboké. |
|
|
R. Langer 3.11.2022 9:24Přesně! |
|
|
Z. Lapil 3.11.2022 17:51Ad sport: vzpomínám na úžasný transparent na fotbale, nevím jestli ještě federálním nebo když československý tým po rozdělení federace dohrával pod hlavičkou FIFA: Kde je Kubík a Knoflíček? Vzpamatuj se, VEN-GLOŠI. Pro ty, kteří nevědí: ti dva byli dlouhodobí reprezentanti - Češi, Vengloš trenér, podle transparentu nejspíš Slovák. Do té doby mi to nepřišlo zajímavé. |
|
|
P. Manda 3.11.2022 6:32Ano, tak to bylo. |
|
|
D. Stirsky 3.11.2022 5:27Rozdělení státu bylo OK. Ostatně vždy jsem na Slovensko mohl jen s občankou a platební kartou, bez problému se domluvíme, takže pocity křivdy jsou zbytečné. |
|
|
J. Kostelanský 3.11.2022 4:07Prvé úvahy o osamostatnení Slovenska som v práci zaznamenal niekedy koncom roku 1990 - u starších ľudí tesne pred dôchodkom. Najskôr som si myslel, že len žartujú, respektíve provokujú. Prišlo mi absurdné, že by to niekto mohol myslieť vážne. V roku 1991 prišiel Ján Čarnogurský s myšlienkou o samostatnej slovenskej hviezdičke v Európe. Myslel to však skôr ako víziu v dlhšom časovom horizonte než "problém", ktorý treba riešiť okamžite. V roku 1992 Vladimír Mečiar vyhral presvedčivo voľby okrem iného aj preto, že pred voľbami sľuboval zachovanie Československa. Aj po voľbách iniciátorom rozdelenia nebol Mečiar, lenže chcel niečo, čo ani on sám nevedel definovať. Chcel aj federáciu, a súčasne aj vyššiu mieru samostatnosti pre Slovensko. Najčastejšie hovoril o niečom na spôsob konfederácie, na čo Václav Klaus - vcelku rozumne - reagoval tým, že Slovensko nemôže mať oboje - aj federáciu, aj samostatnosť. Jedno vylučuje druhé. S napätím som vtedy očakával, ako to dopadne. Slovenská národná rada medzitým prijala Deklaráciu zvrchovanosti a krátko nato aj Ústavu Slovenska. A potom sa rozhovory medzi Klausom a Mečiarom obmedzili už len na to, ako čo najhladšie zvládnuť proces rozdelenia Československa. Silvester 1992 som vnímal skôr ako prípravu na pohreb. A oslavy Nového roku 93, ktoré boli vtedy na mnohých miestach Slovenska aj oslavami získania samostatnosti, som nechápal, a ani nesledoval. Na nejakú nostalgiu ale nebol čas. Bolo sa treba venovať triviálnejším problémom. A hlavne pracovať. Nenaplnili sa katastrofické scenáre, ktoré hovorili, že Slovensko skolabuje, alebo že slovenská koruna bude mať len tretinovú hodnotu českej. Kurz sa pomerne rýchlo ustálil niekde na 1,15 a potom až do prijatia eura Slovenskom osciloval okolo 1,20. |
|
|
J. Kostelanský 3.11.2022 4:07So samostatnosťou Slovenska som sa zmieril pomerne rýchlo. Hlavne keď som videl, akú politiku Mečiar začal na Slovensku robiť po predčasných voľbách v roku 1994. Bolo jasné, že keby existovala federácia, tak by sa politické problémy boli len násobili a skôr či neskôr by k rozdeleniu Československa bolo došlo tak či tak. O rozdelení Československa si myslím presne to isté, čo povedal Putin o rozdelení Sovietskeho zväzu. Pričom on len parafrázoval citát Winstona Churchilla, ktorý povedal: Kto v dvadsiatich rokoch nebol socialistom, nemá srdce. Kto je ním aj po štyridsiatke, nemá rozum. V prípade Československa sa to dá povedať takto: Komu nie je smutno za Československom, nemá srdce. Kto by ho však chcel obnoviť, nemá rozum. Zaujímavý je postoj Čechov k rozdeleniu - tí ho do veľkej miery ho vnímajú ako nevďak Slovákov. S čím sa samozrejme dá súhlasiť. Súčasne je to ale podobný postoj, aký majú Rakúšania k rozpadu Rakúska-Uhorska, pričom nechápu, prečo Česko na tom malo taký veľký záujem. A podobný je aj postoj Ruska k rozpadu Sovietskeho zväzu. Tiež nerozumejú, prečo jednotlivé republiky chceli samostatnosť. Ale to už je asi také pravidlo, že národ, ktorý má v mnohonárodnom štáte hlavné slovo, nie celkom chápe pocity a potreby iných národov v danom štáte. |
|
|
R. Langer 3.11.2022 5:37My jsme to chápali, chtěli jste samostatnost. |
|
|
P. Čech 3.11.2022 7:40Všechno jsou to jen slabomyslné úvahy, nic jiného. V té době, která nebyla jednoduchá, se mělo udělat jediné. Zeptat se občanů ČR a SR, co si skutečně a většinově přejí. Měla být vyhlášena referenda k ev. rozdělení státu a poté, na základě jejich výsledku, rozhodování. Kdyby se občané SR či ČR vyslovili většinově pro rozdělení společného státu, mohl tento být následně rozdělen. Tak to mělo probíhat, v souladu s tehdy platným ústavním zákonem. Poněvdž tomu ta nebylo, bylo tomu právě naopak, nešlo o žádné rozdělení státu, ale o jasné jeho rozbíjení a rozbití ze strany Klause a Mečiara a posléze představitelů státu, k čemuž tito neměli od občanů žádný mandát. |
|
|
F. Brnušák 3.11.2022 8:12Myslim, ze k rozdeleni doslo velmi hladkou cestou. Referendum by to cele mohlo jen zkomplikovat (vetsina, tedy Cesi by si prali CS a Slovaci by si prali C a S). Vyhrali by Cesi a Slovaci by se odtrhli za kazdou cenu. |
|
|
R. Langer 3.11.2022 9:29Slabomysné úvahy tady po těch letech vedete pořád dokola jedině VY, nikoho jiného to už dávno nezajímá, a naprostá většina lidí je spokojená s tím tak, jak to je. A byla HNED OD ZAČÁTKU. Ale je fakt, že kdyby se k tomu dostali takoví blbci jako vy, mohli jsme se se Slováky hádat (nebo něco mnohem horšího) dodnes, což by vám evidentně vyhovovalo. |
|
K. Machala 3.11.2022 2:47Souhlas. Kdyby se Rusko smířilo s touhou Ukrajiny po samostatnosti jako Česko s touhou Slovenska, žàdná válka by teď nebyla. |
|
|
J. Kostelanský 3.11.2022 3:21Zajímavé uvažování. Rusko napadlo Ukrajinu 31 let po rozpadu Sovětského svazu, protože se nechtělo smířit s touhou Ukrajiny po samostatnosti... Zkuste jít na to jinak: co ten slavný Majdan změnil? Jaké "pokrokové" síly se protiústavním pučem, dostaly k moci na Ukrajině? Čím se odlišuje Ukrajina před a po Majdanu? |
|
|
V. Mokrý 3.11.2022 5:35
|
|
|
K. Filip 3.11.2022 7:04Na Ukrajině je krize a vojenský konflikt už od roku 2008 a ne od 23.2.22. |
|
|
J. Kostelanský 3.11.2022 7:33A co to mění na situaci? V letech 2008 až 2022 nebyla na Ukrajině válka s Ruskem, ale "jen" občanská válka" bez přímé účasti ruské armády. Rusové tam byli tehdy přítomní stejným způsobem jako je dnes NATO přítomné na Ukrajině. Mimochodem Ukrajinci to nikdy nepojmenovali jako občanská válka. Pro ně to byla 8 let trvající "speciální protiteroristická operace". Nelze se pak divit, že Rusové tu svou akci pojmenovali "speciální vojenská operace". V těchto dnech můžete vidět, jaký je rozdíl mezi občanskou válkou na Ukrajině a vojenským konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. A malá oprava: konflikt začal 24. února 2022. |
|
|
R. Langer 3.11.2022 1:03Mám z té doby podobné zkušenosti, a jenom blbec může tvrdit, že tehdy Klaus s Mečiarem nějak "násilím" roztrhli republiku, právě naopak. Ve skutečnosti Slováci od revoluce po ničem jiném netoužili, a udělali všechno pro to, aby se jim jejich touha vyplnila. A nemyslím si, že by jim to dnes někdo z (normálních) Čechů zazlíval. A podle všeho to oběma stranám jedině prospělo. |
|
|
K. Káš 3.11.2022 7:09
|
|
|
J. Hudec 3.11.2022 0:31Bylo to tak. Pracoval jsem na podzim roku 1991 jako"zvláštní zpravodaj Československého rozhlasu" v Bratislavě. Vyslaný z Prahy (byli jsme s kllegou Alanem Píchou dva). Už tento paradoxní titul vyjadřuje vztah mezi Čechy Slováky v tomto médiu. Po této pracovní epizodě mi bylo jasné, že rozdělení federace na dva národní celky je věcí neodvratnou a nastane v historicky krátkém čase. Vůle k tomu byla především na Slovensku a je dobře, že rozdělení proběhlo právě tak, jak proběhlo - bez násilí.
|
![[>-]](http://1gr.cz/u/disk/vlajkaCZ.gif)
